Digitální učební materiál Autor: Mgr. Eva Plačková Předmět/vzdělávací oblast: Český jazyk Tematická oblast: Větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu Téma: Příslovečné určení Ročník: 3. Datum vytvoření: Říjen 2013 Název: VY_32_INOVACE_12.3.06.CJL Anotace: Definice rozvíjejícího větného členu příslovečného určení, druhy a funkce příslovečného určení a jeho určení ve větě. Digitální učební materiál je určen pro žáky technických oborů. Výuka náročného tématu Syntax se stává názornější a přehlednější. Využití všech možností multimediálních prostředků usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich aktivitu. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a podporují samostatné myšlení žáků. Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad a procvičování, nevyžaduje použití žádných pomůcek. Prezentace primárně slouží pro výklad a ověřování znalostí v hodině, ale díky své názornosti může být využita také k samostudiu, pro distanční formu vzdělávání, k opakování ke společné části maturitní zkoušky, případně k doplnění učiva pro žáky s individuálním učebním plánem. Kontrolní otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC, dataprojektoru, popř. interaktivní tabule.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (Adverbiale)

Příslovečné určení vyjadřuje různé okolnosti děje nebo míru těchto okolností rozvíjí sloveso, přídavné jméno, nebo příslovce, ale není pádově řízeno příslovečná určení jsou významově velmi blízká slovnímu druhu příslovcí, pády příslovečných určení často ustrnou a stanou se příslovci (náhodou, zjara, navečer) není valenčním členem, vztah mezi přísudkem a příslovečným určením je slabá závislost ptáme se otázkami jinými než pádovými

Příslovečné určení bývá vyjádřeno příslovcem (běží pomalu), podstatným jménem v pádě prostém (jel autem), podstatným jménem v pádě předložkovém (přišel v sobotu), infinitivem (odjel se léčit) ve větě může být i několik různých druhů příslovečných určení, často ve vztahu nadřazenosti Dnes brzy ráno odjely děti i přes moje varování autem do školy. PUČ PUZ PUČ PUP PUZ PUM

Druhy příslovečných určení příslovečné určení místa: otázky kde?, kam?, kudy?, odkud?, až kam? Proběhl lesem. Položil knihu na stůl. Závěsy sahaly až k zemi. Cestoval do Německa. příslovečné určení času: otázky kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?, jak často? Přijde ráno. Od pátku mám chřipku. Odjedu za dva dny. Spí celý den. příslovečné určení způsobu: otázky jak?, jakým způsobem?, kolik?, do jaké míry? vlastního způsobu přímo: Pracoval soustředěně. vlastního způsobu přirovnáním: Chová se jako bláznivá. vlastního způsobu účinkem: Hraje k neposlouchání.

Druhy příslovečných určení míry přímo: Jedla málo. míry přirovnáním: Běžel rychleji než druhý závodník. Zrudl jako rak. míry účinkem: Dřel se do úpadu. míry rozdílem: Vyrostl o pět centimetrů. prostředku: Jeli autem. Psal propiskou. zřetele: Lišili se zevnějškem. (co do zevnějšku) Byl jsi duchem jinde. původce děje: Třída byla pochválena učitelem. původu: Dům je postaven z betonu.

Druhy příslovečných určení výsledku: Tělo se rozpadlo v prach. společenství: Šla se synem nakupovat. průvodních okolností: Ve tmě nic neviděl. příslovečné určení příčiny: otázky proč?, z jaké příčiny?, z jakého důvodu?, za jakým účelem?, i přes co?, vyjadřuje příčinnou souvislost dějů důvodu (předcházející příčina): Plakal bolestí. účelu (následující příčina): Žádám tě o radu. podmínky: Pomůžeme ti v případě nouze. přípustky: I přes nepříznivou předpověď počasí odjela.

Procvičování Vyhledejte ve větách příslovečná určení, určete jejich druh: Obrazy si musíme lépe prohlédnout. Stál po ramena v rybníku. Zítra k tobě zajdu. Chodíme na zahradu na rybíz a maliny. Smíchem se rozkašlal. Pro nemoc nemohl odjet. Po nehodě jezdím obden autobusem do nemocnice na převaz. S neúspěchem se velmi rychle smířila.

Procvičování Přijedou tě navštívit v neděli odpoledne. Zakopl na louce trochu nešikovně o krtinu. Pro samé čtení a učení nemá čas na kamarády. Téměř ho ve frontě přehlédl. Do odpoledne úkol splním. Čti pomaleji a zřetelněji. Kvůli ní jsem přišel pozdě. V případě zvýšeného nebezpečí nikam nechoďte. Přes nepříznivé počasí na výlet pojedeme.

Správné řešení lépe - PUZ, po ramena - PUZ, v rybníku - PUM, zítra - PUČ, k tobě - PUM, na zahradu - PUM, na rybíz a maliny - PUP, smíchem - PUP, pro nemoc - PUP, po nehodě - PUČ, obden - PUČ, autobusem - PUZ, do nemocnice - PUM, na převaz - PUP, velmi - PUZ, rychle - PUZ, v neděli - PUČ, odpoledne - PUČ, na louce - PUM, trochu - PUZ, nešikovně - PUZ, pro čtení a učení - PUP, téměř - PUZ, ve frontě – PUM, do odpoledne - PUČ, pomaleji - PUZ, zřetelněji - PUZ, kvůli ní - PUP, pozdě - PUČ, v případě - PUP , nikam - PUM, přes počasí - PUP, na výlet - PUM

Použité zdroje MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-862-8536-7.