Digitální učební materiál Autor: Mgr. Lenka Dvořáková Předmět/vzdělávací oblast: Český jazyk Tematická oblast: Tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby Téma: Tvoření slov - skládání Ročník: 1. – 4. Datum vytvoření: listopad 2013 Název: VY_32_INOVACE_11.3.15.CJL Anotace: Skládání, složeniny nevlastní a vlastní, typy složenin. Digitální učební materiál je určen pro žáky technických oborů. Výuka tématu Slovní zásoba a tvoření slov se stává názornější a přehlednější.V digitální podobě je možné využít struktury Smart Artu nejen k výkladu, ale i k interaktivnímu ověření znalostí žáků. Využití všech možností multimediálních prostředků usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich aktivitu. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a podporují samostatné myšlení žáků. Při závěrečném opakování je použito animací. Metodický pokyn: Prezentace primárně slouží pro výklad a ověřování znalostí v hodině, ale díky své názornosti může být využita také k samostudiu, pro distanční formu vzdělávání, k opakování ke společné části maturitní zkoušky, případně k doplnění učiva pro žáky s individuálním učebním plánem. Kontrolní otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC, dataprojektoru, popř. interaktivní tabule.
Skládání (kompozice)
Skládání (kompozice) způsob tvoření slov, při kterém vzniká nové slovo ze dvou nebo více slovotvorných základů => složeniny, slova složená obě části slova jsou spojeny pomocí spojovací samohlásky – tzv. kompozičního vokálu např. mal-o-město, zem-ě-pis místo, kde se členy složeniny setkávají, se označuje jako morfologický šev složeniny
Složeniny nevlastní složeniny nevlastní – spřežky, vznikají přímým spojením slov, která mohou stát samostatně, zpravidla v obráceném slovosledu např. zrádce + vlasti → vlastizrádce podobný + pravdě → pravděpodobný mžik + oka → okamžik k nevlastním složeninám patří i tzv. citátové spřežky a příslovečné spřežky např. bůhvíco, budižkničemu, jaksepatří dohromady, potichu, mermomocí, bohužel
Složeniny vlastní např. modrý + tisk → modr-o-tisk složeniny vlastní nemůžeme rozdělit nejsou samostatnými slovy, alespoň jedna část není samostatným slovem členy složeniny bývají spojeny tzv. spojovacím vokálem např. modrý + tisk → modr-o-tisk velké + město → velk-o-město nový + věk → nov-o-věk vlast + věda → vlast-i-věda stroj + mistr → stroj-mistr
Typy složenin Typy složenin Slučovací – vztah souřadnosti => koordinace les + step =>lesostep Určovací – vztah podřazenosti => subordinace velké + město => velkoměsto Vazebné – vztah podřadnosti se slovesnou vazbou málo + mluvit =>málomluvný Predikační – vztah přisuzovací hromy + bijí => hromobití Hybridní složeniny – část je českého původu, druhá cizího elektro + léčba => elektroléčba
Kontrolní otázky 1. Utvořte přídavná jména skládáním: z Českých Budějovic, z Malé Strany, Morava a Slezsko, Dvůr Králové, Černé moře, sv. Víta, Zelená Hora, jižní Čechy. 2. Odlište slova složená a odvozená: prales, lesostep, lesnatý, lesopark, lesíček, zalesněný. 3. Jak se nazývají složeniny typu: fotoaparát, elektroléčba, autoškola. 4. Z nabízených slov utvořte slova složená a přidejte vhodné jméno: schopný práce, běžet rovně, dvojí hlas, vlastní rukou, sladká voda, měřit teplotu, dát směr. 5. Vysvětlete, co jsou složeniny vlastní a nevlastní?
Správné řešení 1. českobudějovický, malostranský, moravskoslezský, královédvorský, černomořský, svatovítský, zelenohorský, jihočeský 2. slova složená: lesostep, lesopark slova odvozená: prales, lesnatý, lesíček, zalesněný 3. hybridní složeniny – jedna část slova je českého původu, druhá část cizího původu 4. práceschopný dělník, rovnoběžné přímky, dvojhlasý zpěv, vlastnoruční podpis, sladkovodní ryba, fyzikální teploměr, směrodatný údaj
Správné řešení 5. Složeniny nevlastní (spřežky) vznikají přímým spojením slov, která mohou stát samostatně. Složeniny vlastní nemůžeme rozdělit, nejsou samostatnými slovy.
Použité zdroje SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MARTINEC, Ivo, Jana Marie TUŠKOVÁ a Ludmila ZIMOVÁ. Mluvnice: učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, 264 s. ISBN 978-807-2387-793. MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. HLAVSA, Zdeněk. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a stylistická část). 3. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1997, 279 s. ISBN 80-859-3786-7. Slovník českých synonym a antonym. 1. vyd. Brno: Lingea, 2007, 573 s. ISBN 978-80-87062-09-8. BARTÁK, Matěj et al. Nový slovník cizích slov pro 21. století. 1. vyd. Praha: Plot, 2008, 367 s. ISBN 978-80-86523-89-7. FILIPEC, Josef et al. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha: Academia, 2005, 647 s. ISBN 80-200-1347-4.