Ústavní právo ČR Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta ZČU v Plzni ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz Obchodní strategii, cíl prostředky k cíli, dosažení cíle, výnos

Ústavní právo ČR Bankovní institut Vysoká škola Vzdělávací středisko Písek Termíny výuky v ZS 2010 – 11 27. 11. 2010 sobota 08. 00 - 13. 00 (6h) - Úvodní prezentace - Pojetí ústavního práva - Ústava, Listina, zvláštní právní předpisy 17. 12. 2010 pátek odpoledne 14.00 - 20.00 (4h) – Teorie tvorby legislativy - příklad škrty v sociálním zabezpečení pro rok 2011, Ústavní soud a jeho úloha, ústavní stížnost - Nález ústavního soudu k výpočtovému základu důchodů 14. 01. 2010 (4h) – Mezinárodní ochrana lidských právech, Evropský soud pro lidská práva, Další související právní předpisy - zákon o NKÚ a o ČNB

Základní doporučená literatura: ÚZ č. 612, Ústava ČR, Listina zákl. práv a svobod ÚZ č. 625 – Evropské právo a základní dokumenty Pezl, T. : Dokumenty ke studiu ústavního práva, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2004 Klima, K. a kol. : Ústavní právo, 3. rozšířené vydání, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006 Klíma, K. a kol. : Státověda, Vyd. a nakl. Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006 Klíma, K. a kol. : Praktikum ústavního práva, Vyd. a nakl. Aleš Čeněk, s. r. o. Plzeň 2005 Klíma, K. a kol. : Komentář k ústavě a listině, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2005, 2. rozšířené vydání 2009 Blahož, J., Balaš, V., Klíma, K. : Praha 2003, Srovnávací ústavní právo, Praha 2003 Vyhledat na internetu, stačí poznámky

Dokumenty Šimka, K., Antonyová, D.: Dokumenty ke studiu ústavního a správního práva, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Dobrá voda u Pelhřimova 2000 Doporučené právní předpisy (v průběhu výuky bude následně doplněno o další) Z. č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, v platném znění Z. č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky

Doporučená literatura doplňující: Teorie veřejné moci (vládnutí), K.Klíma, Praha 2003 Soudní kontrola ústavnosti, J. Blahož, Praha 2001; Ústavní právo 1, J. Filip, MU Brno 1999; Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, J. Filip, MU Brno 2001; Zákon o Ústavním soudu, komentář; J.Filip/ P.Holländer/ V.Šimíček, Praha 2001; Ústavní stížnost, V. Šimíček, Praha 2001; Ústavní systémy evropských států, V. Klokočka, Praha 1996; Ústavní právo a státověda, II. díl; V. Pavlíček, Praha 2001.

Kontakt Konzultační hodiny Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz Nevolat jindy

Pojem ústavního práva Římský právník Ulpián 170-228 n.l., dělení na veřejné a soukromé právo Ústava se vztahuje na veřejné právo Veřejné právo je souhrn právních norem, jejichž prostřednictvím se veřejná moc utváří, konstituuje, vykonává a ztělesňuje Ústava tvoří basic veřejného práva, např. správní, finanční, trestní, je i řešením pro soukromé právo Vztah obcan obcan, vztah instituce obcan, řešením pro soukromé do té míry, že udává pozici individua k státu a tím i pozici individuí k sobě Ústava ČR – z. č. 1.1993 Sb. + Listina ZPS – z. č. 2/1993 Sb. – tzv. ústavní pořádek ČR

Předmět ústavního práva Ú.p. vyjadřuje organizaci společnosti, veřejné moci a strukturu mocenských prostředků Ú.p. je spjato s revolučním vývojem, francouzská revoluce Ú.p. vyjadřuje vztahy, které vznikají při výkonu moci, prostor pro činnost individua Předmětem ústavního práva jsou normy, normativně právní pojem Politická definice, historická definice, normativně právní definice,

Předmětem ú.p. jsou tyto skupiny Forma státu, forma vlády, výkon moci lidu, vymezení a omezení veřejné moci, suverenita lidu, tvorba orgánů Samospráva, národní Uznání a vymezení svobody individua Základy parlamentní demokracie, soutěž politických stran Organizace státu, jeho zařazení do globálního systému, jeho poměr k individuu, jeho prostředek k tvorbě norem a řešení, ústava může upravovat i další typy vztahů, ideové a náboženské základy, národní suverenitu, vztah k nadnárodním společenstvím.

Subjekty ústavního práva, ústavněprávní vztahy Vztahy vznikají mezi subjekty – jejich aktivitou Subjekty ú.p. jsou ústavou upravené okruhy institucí, orgánů či jiných útvarů a osob či jejich účelových skupin, jimž jsou poskytnuta práva, pravomoci i povinnosti Subjektivita ú.p. je způsobilost být subjektem ú.p. vztahů, mít možnost naplňovat ústavní normy a ú.p. úkony Pravomoci a povinnosti – důležitý aspekt,

Subjekty ústavního práva, ústavněprávní vztahy Subjekty odvíjejí svůj statut přímo z ústavy Subjekty jsou konkretizovány i jinými právními odvětvími V případě orgánů veřejné moci se obě složky subjektivity prolínají např. parlament, prezident, ústavní soud, subjektivita zprostředkovaná právními odvětvími, konkretizace platí u státní správa daní, str. 20 klíma 97, způsobilost k ústavně právním úkonům se projevuje jako pravomoc stanovená ústavními normami, nebo možnost vystupovat v procesních vztazích ústavního práva, ú.p. řeší i kolizní situace, kdy subjekty poruší ústavní normy, deliktní ústavně právní způsobilost

Fyzické osoby ? Občan má statut subjektu ústavního práva Jeho realizace je modifikována splněním určitých podmínek, volební právo aktivní a pasivní Ne neomezeně, pouze ve spojení s jinými podmínkami, modifikovaně

Subjekty ústavního práva lze dělit na.. Formy seskupení osob obecného neurčitého charakteru Lid národ, etnická skupina, obec, vyšší samosprávní celek, kraj

Subjekty ústavního práva lze dělit na.. Formy seskupení osob obecného neurčitého charakteru Formy seskupení osob konkrétního charakteru politická strana, obč. sdružení, petiční výbor

Subjekty ústavního práva lze dělit na.. Formy seskupení osob obecného neurčitého charakteru Formy seskupení osob konkrétního charakteru Orgány veřejné moci Kolegiální – vláda, předseda, monokratické – prezident, monarcha, jiné - soud

Subjekty ústavního práva lze dělit na.. Formy seskupení osob obecného neurčitého charakteru Formy seskupení osob konkrétního charakteru Orgány veřejné moci Orgány samosprávy Obecní zastup., akademická obec

Subjekty ústavního práva lze dělit na.. Formy seskupení osob obecného neurčitého charakteru Formy seskupení osob konkrétního charakteru Orgány veřejné moci Orgány samosprávy Fyzické , právnické osoby Přímá nebo zprostředkovaná subjektivita

Moderní ústava Demokratické revoluce vedou k moderním ústavám Moderní ústava počítá s pluralitou, organizuje a vymezuje veřejnou moc, chrání demokracii a občana Principy ústavnosti jsou svoboda jednotlivce, rovnoprávnost, politický pluralismus, dělba moci, nezávislost soudcovská aj. Začlenění do primárního evropského práva

Ústava jako základní zákon Vrchol soustavy právních norem Potřeba konkretizace normami běžných zákonů Základní obsahový zákon Obsahuje konstitutivní ustanovení pro úpravu veřejné moci Je základem pro organizaci finanční správy K bodu 2 -Např. čl. 11 odst. 1 a 5 listiny, str. 17 ÚZ 521, potřeba zákona K bodu 4,úprava veřejné moci probíhá normami ústavního práva a správního práva, např. volební zákony, zákon o jednacím řádu parlamentu, zák. o politických stranách, o Ústav. Soudu

Ústava jako základní zákon Obsahuje princip organizace a činnosti justice a principy ochrany občana Upravuje postavení občana v hospodářském systému Bod 1 , trestní právo Bod 2. podnikatelské aktivity, soukromoprávní obsah ústavněprávních norem

Normy ústavy Ústava je složena z právních norem

Normy ústavy Ústava je složena z právních norem Ústavní normy obecné Obecné, např. čl. 2 odst. 1 Listiny, stát je založen na demokratických hodnotách

Normy ústavy Ústava je složena z právních norem - Ústavní normy obecné Ústavní normy stanovící práva a povinnosti jejich subjektů Obecné, např. čl. 2 odst. 1 Listiny, stát je založen na demokratických hodnotách Stanovící práva, čl. 19 odst. 1 listiny, právo pokojně se sdružovat je zaručeno

Normy ústavy Ústava je složena z právních norem - Ústavní normy obecné Ústavní normy stanovící práva a povinnosti jejich subjektů Ústavní normy zřizující , konstitutivní Obecné, např. čl. 2 odst. 1 Listiny, stát je založen na demokratických hodnotách Stanovící práva, čl. 19 odst. 1 listiny, právo pokojně se sdružovat je zaručeno, pravidla chování, občan musí dodržovat pravidla pro realizaci svých práv, v opačném případě hrozí sankce v jiném právním předpisu, normy se sankcí v ústavě jsou např. čl. 59, ten má kompletní strukturu, tedy hypotézu, dispozici a sankci . Konstitutivní, největší část ústavy, hlava 2 – 7 ústavy, základem je constitutio, zřizovat instituce, jejich strukturu, vznik , způsob vzniku, pravomoc, působnost, vztahy vzájemné, metody činnosti, souhrnem: organizaci mechanismu veřejné moci

Normy ústavy Ústava je složena z právních norem - Ústavní normy obecné Ústavní normy stanovící práva a povinnosti jejich subjektů Ústavní normy zřizující , konstitutivní Normy jsou rovnocenné, princip jednoty ústavy V literatuře jsou pokusy o vyčleňování norem a jejich třídění

Odpovědnost v ústavním právu Odpovědnost je naplněna podle Ústavy jednáním, jímž jsou porušena ustanovení ústavy, nebo nečinností, či jinou činností Odpovědnost podle ústavního práva směřuje k naplnění těch principů a těch norem, které jsou předmětem ústavní úpravy Odpovědnost je realizována sankcemi 4innost: Např. čl. 60 Ústavy o slibu prezidenta, činnost by měla být předpokládána Ústavou. Odpovědnost směřuje k realizaci Ústavy Principy: vztahy veřejné moci a postavení individua Sankce: 1.Zrušení zákona nesouladného s Ústavou, čl. 87 odst. 1 písm. A 2. Odvolání orgánu, kdy ústavní orgán, nenaplní podmínky odpovědnosti, čl. 75 Ústavy 3. Rozpuštění orgánu čl. 35, rozpuštění Poslanecké sněmovny 4. Ztráta mandátu, např. čl. 60 5. Zrušení výsledku voleb, Ústavním soudem Jiné sankce: uvolnění z funkce, náprava a opakování postupu, uvedení v předešlí stav, POZOR: Snítilý, problém, jak na něj:

Ústavněprávní spory Realizace ústavy, ústavních norem vede ke konfliktům

Ústavněprávní spory Realizace ústavy, ústavních norem vede ke konfliktům Za ústavně právní konflikt lze považovat situaci, spor, kdy ústavní orgán poruší ústavu, poruší základní právo fyzické čí právnické osoby, rozhodnutím omezí působnost samosprávného celku Realizace Ústavy: vydání právního předpisu, ústavního zákona, zákona, zákonného opatření, obecně závazné vyhlášky, nebo rozhodnutí orgánu čl. 62 Ústavy o pravomoci prez. republiky, kontrolní činnost – čl. 97 Úst. Činnost Nejvyššího kontrolního úřadu, rozhodování sporů podle Ústavy čl. 87 Úst. Pravomoci Ústavního soudu, jednáním ústavních orgánů – čl. 63 odst. 1. písm. a o pravomoci prezidenta zastupovat stát navenek. Konflikty jsou např: spor o pravomoc nebo působnost stát. orgánu, orgán veřejné správy nepovolí činnost politické strany, obecní orgán zakáže demonstraci, konflikty řeší ústavní soudnictví

Interpretace ústavy Ústava musí být řádně pochopena, potřeba výkladu interpretace Tak je ústava živým nástrojem

Interpretace ústavy Ústava musí být řádně pochopena, potřeba výkladu interpretace Interpretace je úkolem každého subjektu, jenž ústavu užívá

Interpretace ústavy Ústava musí být řádně pochopena, potřeba výkladu interpretace Interpretace je úkolem každého subjektu, jenž ústavu užívá Především úkolem ústavodárného, zákonodárného a orgánu kontroly ústavnosti Parlament, ústavní soud

Interpretace ústavy Interpretace parlamentu Parlament musí při tvorbě zákonů interpretovat text ústavy tak, aby zákon nebyl v rozporu s ústavou

Interpretace ústavy Interpretace parlamentu Parlament musí při tvorbě zákonů interpretovat text ústavy tak, aby zákon nebyl v rozporu s ústavou Zákon není v rozporu s ústavou, jestliže je možný pouze takový jeho výklad, který je v souladu se základním zákonem a zákon si při tomto výkladu zachovává svůj smysl

Interpretace ústavy Interpretace Ústavního soudu Ústavní soud (kontroluje ústavnost a řeší ústavní konflikty) používá interpretaci jako základní metodu při naplňování své funkce Metody: interpretace soudců ústav. Soudu při výkladu ústavních norem je podobná jako při výkladů norem zákonů, výklady gramatické, systémové, teleologické, historickogenetické Zajímavý je také pojem aktualizace pojmů

Interpretace ústavy Interpretace Ústavního soudu Ústavní soud (kontroluje ústavnost a řeší ústavní konflikty) používá interpretaci jako základní metodu při naplňování své funkce Ústavní soudce zjišťuje obsah a význam normy Metody: interpretace soudců ústav. Soudu při výkladu ústavních norem je podobná jako při výkladů norem zákonů, výklady gramatické, systémové, teleologické, historickogenetické Zajímavý je také pojem aktualizace pojmů

Interpretace ústavy Interpretace Ústavního soudu Ústavní soud (kontroluje ústavnost a řeší ústavní konflikty) používá interpretaci jako základní metodu při naplňování své funkce Ústavní soudce zjišťuje obsah a význam normy Nesmí nahrazovat zákonodárce Metody: interpretace soudců ústav. Soudu při výkladu ústavních norem je podobná jako při výkladů norem zákonů, výklady gramatické, systémové, teleologické, historickogenetické Zajímavý je také pojem aktualizace pojmů Doktrinální výklad dle učebnicové literatury, né částečně psaná ústava obyčejů a tradic

Ústavní systémy světa, ústavní modely

Ústavní systémy světa, ústavní modely Ústavy spjaté s revolucemi Tyto ústavy jsou založeny na dělbě moci, upravují soustavu nejvyšších státních orgánů a jejich vztahy, amer. revoluce, franc., anglická. Zakotvení postavení člověka a občana a jeho právní ochranu.

Ústavní systémy světa, ústavní modely Ústavy spjaté s revolucemi Ústavy 19. století Tyto ústavy jsou založeny na dělbě moci, upravují soustavu nejvyšších státních orgánů a jejich vztahy, amer. revoluce, franc., anglická. Zakotvení postavení člověka a občana a jeho právní ochranu. 2bod, formování národních států, stí monarchických či republikánských režimů, üstavy utvrzující politické svobody, např. Üstava Norska 1814

Ústavní systémy světa, ústavní modely Ústavy spjaté s revolucemi Ústavy 19. století Ústavy po I. Světové válce Tyto ústavy jsou založeny na dělbě moci, upravují soustavu nejvyšších státních orgánů a jejich vztahy, amer. revoluce, franc., anglická. Zakotvení postavení člověka a občana a jeho právní ochranu. 2bod, formování národních států, stí monarchických či republikánských režimů, üstavy utvrzující politické svobody, např. Üstava Norska 1814 Bod3. Výmarská Republika 1919, Ústava Republiky Československé 1920, parlamentní demokracie, politická práva občanů, svobodu sdružovací, právo volební

Ústavní systémy světa, ústavní modely Ústavy spjaté s revolucemi Ústavy 19. století Ústavy po I. Světové válce Ústavy po II. Světové válce Tyto ústavy jsou založeny na dělbě moci, upravují soustavu nejvyšších státních orgánů a jejich vztahy, amer. revoluce, franc., anglická. Zakotvení postavení člověka a občana a jeho právní ochranu. 2bod, formování národních států, stí monarchických či republikánských režimů, üstavy utvrzující politické svobody, např. Üstava Norska 1814 Bod3. Výmarská Republika 1919, Ústava Republiky Československé 1920, parlamentní demokracie, politická práva občanů, svobodu sdružovací, právo volební Bod 4, zde jsopu základní 4 etapy, 1. vznik poválečných demokratických režimů v zemích s totalitárním režimem Itálie, vznik lidově demokratických států 1945-1949 Československo 2. Šedesátá léta vznik nových států v Africe, 3. Sedmdesátá léta, pád evropských diktatur v Řecku, Portugalsku Španělsku 4. Rozpad reálného socialismu SSSR, vznik států nových, obnova demokratických institucí

Dominantní ústavní modely Francouzský model

Dominantní ústavní modely Francouzský model Deklarace práv člověka a občana, r. 1789

Dominantní ústavní modely Francouzský model Deklarace práv člověka a občana, r. 1789 Je základem francouzské demokracie

Dominantní ústavní modely Francouzský model Deklarace práv člověka a občana, r. 1789 Je základem francouzské demokracie Utvrzuje individuální svobodu občana a svobodu názorů, svobodu vlastnickou, suverenitu lidu, princip dělby moci Součástí světově uznávané ústavní koncepce

Dominantní ústavní modely Anglický model

Dominantní ústavní modely Anglický model – Britská ústava Postupný vývoj, je tvořena psanými dokumenty a nepsanými pravidly

Dominantní ústavní modely Anglický model – Britská ústava Postupný vývoj, je tvořena psanými dokumenty a nepsanými pravidly Součástí je common law –právo rozvíjené judikaturou soudů

Dominantní ústavní modely Anglický model – Britská ústava Postupný vývoj, je tvořena psanými dokumenty a nepsanými pravidly Součástí je common law –právo rozvíjené judikaturou soudů Součástí jsou ústavní konvence pro ústavní procesní pravidla Psanou částí

Dominantní ústavní modely Anglický model – Britská ústava Postupný vývoj, je tvořena psanými dokumenty a nepsanými pravidly Součástí je common law –právo rozvíjené judikaturou soudů Součástí jsou ústavní konvence pro ústavní procesní pravidla Moderní britská ústavnost r. 1688 Psanou částí britské ústavy jsou zákony, které upravují vztahy mezi součástmi Spoj. Království, mezi nejvyššími státními orgány, ale i dokumenty upravující práva občanů: Bill of Rights 1689, Magna Charta Libertatum 1215

Dominantní ústavní modely Americký model

Dominantní ústavní modely Americký model – Ústava z r. 1787 Nejstarší platná ústava světa

Dominantní ústavní modely Americký model – Ústava z r. 1787 Nejstarší platná ústava světa Zakotvuje princip suverenity lidu, princip většiny, princip dělby moci a systém rovnováhy a vzájemných brzd, princip federalismu

Dominantní ústavní modely Americký model – Ústava z r. 1787 Nejstarší platná ústava světa Zakotvuje princip suverenity lidu, princip většiny, princip dělby moci a systém rovnováhy a vzájemných brzd, princip federalismu Každý z 50 států Unie má svoji ústavu, ta se řídí ústavou federální

Typy ústav Ústavy právní – de iure Ústavy faktické – de facto Rozpor mezi psanou a faktickou ústavou lze řešit průběžnými změnami, novou ústavou nebo také aktualizací, změnou interpretace

Vývoj čs. ústavy - rysy Vznik I. Československé republiky

Vývoj čs. ústavy - rysy Vznik I. Československé republiky II. Světová válka

Vývoj čs. ústavy - rysy Vznik I. Československé republiky II. Světová válka R. 1948 zařazení do systému sovětského konstitucionalismu

Vývoj čs. ústavy - rysy Vznik I. Československé republiky II. Světová válka R. 1948 zařazení do systému sovětského konstitucionalismu Pražské jaro – vznik federace

Vývoj čs. ústavy - rysy Vznik I. Československé republiky II. Světová válka R. 1948 zařazení do systému sovětského konstitucionalismu Pražské jaro – vznik federace Přechodový ústavní systém po roce 1989 a vznik samostatného státu

Vývoj čs. ústavy - rysy Vznik I. Československé republiky II. Světová válka R. 1948 zařazení do systému sovětského konstitucionalismu Pražské jaro – vznik federace Přechodový ústavní systém po roce 1989 a vznik samostatného státu žádné souvislé a stabilní vnější a vnitřní poměry 1918 vznik – prozatímní ústava do roku 1920, po roce 1989 ČSFR přechodový systém – zánik 1992 prosinec, od 1993 ČR

Etapizace čs. ústavního vývoje Prozatímní ústava z roku 1918

Etapizace čs. ústavního vývoje Prozatímní ústava z roku 1918 Ústava ČSR z r. 1920 až do roku 1938 resp. 1939 – Mnichovská dohoda

Etapizace čs. ústavního vývoje Prozatímní ústava z roku 1918 Ústava ČSR z r. 1920 až do roku 1938 resp. 1939 – Mnichovská dohoda Etapa prozatímního zřízení Londýnského 1939 – 1945, osvobozování ČSR

Etapizace čs. ústavního vývoje Prozatímní ústava z roku 1918 Ústava ČSR z r. 1920 až do roku 1938 resp. 1939 – Mnichovská dohoda Etapa prozatímního zřízení Londýnského 1939 – 1945, osvobozování ČSR 1945 – 1948 příprava nové ústavy Ústavodárným nár. shromážděním

Etapizace čs. ústavního vývoje Prozatímní ústava z roku 1918 Ústava ČSR z r. 1920 až do roku 1938 resp. 1939 – Mnichovská dohoda Etapa prozatímního zřízení Londýnského 1939 – 1945, osvobozování ČSR 1945 – 1948 příprava nové ústavy Ústavodárným nár. shromážděním Platnost Ústavy 1948 – 1960, 9.květen

Etapizace čs. ústavního vývoje Období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 – 1968

Etapizace čs. ústavního vývoje Období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 – 1968 Období federativní ČSSR, novelizace Ústavy z roku 1960, č.143/1968Sb., 1968 - 1989

Etapizace čs. ústavního vývoje Období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 – 1968 Období federativní ČSSR, novelizace Ústavy z roku 1960, č.143/1968Sb., 1968 – 1989 Přechodový ústavní systém, obnova politické demokracie, tržního hospodářství, zánik Československa - ČSFR, 1989 – 1992 resp. 1993

Ústavní aspekty rozdělení Československa Ústavním základem pro rozdělení Československa jsou: Ústavní zákony ze dne 13.11.1992 o dělení majetku ČSFR mezi ČR a SR Ústavní zákon ze dne 25.11.1992 o zániku ČSFR Výsledkem byla Česká ústava přijata dne 16.12.1992 s účinností od 1.1.1993 Č. 541/1992 Sb., 542/1992 Sb., samozřejmě i slovenská ústava ze září 1992, ta platila paralelně s existující federací, paradox ústavního práva, měl proběhnout přechod poslanců federálního parlamentu do republikových parlamentů , došlo ovšem jen k převzetí k převzetí národní rady, ne k převzetí poslanců bývalého federálního parlamentu, za ČSFR byly národní rady česká a slovenská a federální parlament Je potřeba brát v potaz recepční zákon 4/1993 Sb. ,který měl založit novou ústavní situaci od 1.1.1993 pro případ, že by ČNRada nepřijala novou ústavu, jak se dne 16.12.1992 s platností od 1.1.1993 stalo.

Kontinuita a diskontinuita při vzniku České republiky. Státní Územní Právní Rozpor mezi zákony, které ukončily platnost ČSFR a novou ústavou. Převzetí působnosti ústavního soudu ČSFR na nejvyšší soud ČR, ústava převedla všechny soudce soudů České republiky do nového ústavního systému nové ústavy, počítalo se pouze s převzetím pracovníků kanceláře čl. 111, územní čl. 112 odst. 1, právní čl. 112 odst. 2, 3, součástí je i Listina zákl. práv a svobod Zajímavý je i článek 106, o převzetí zákonodárců

Ústava České republiky, charakteristika, struktura Preambule + 8 hlav členěných do článků Moc zákonodárná, výkonnou a soudní, tedy struktura státní moci

Ústava České republiky, charakteristika, struktura Preambule + 8 hlav členěných do článků Hlava II-IV , členění státní moci Moc zákonodárná, výkonnou a soudní, tedy struktura státní moci

Ústava České republiky, charakteristika, struktura Preambule + 8 hlav členěných do článků Hlava II-IV , členění státní moci Hlava V, NKÚ Hlava II – IV Moc zákonodárná, výkonnou a soudní, tedy struktura státní moci Hlava V, nejvyšší kontrolní úřad

Ústava České republiky, charakteristika, struktura Preambule + 8 hlav členěných do článků Hlava II-IV , členění státní moci Hlava V, NKÚ Hlava VI, ČNB Hlava II – IV Moc zákonodárná, výkonnou a soudní, tedy struktura státní moci Hlava V, nejvyšší kontrolní úřad Hlava VI, 4eská nár. banka

Ústava České republiky, charakteristika, struktura Preambule + 8 hlav členěných do článků Hlava II-IV , členění státní moci Hlava V, NKÚ Hlava VI, ČNB Hlava VII, územní samospráva Hlava II – IV Moc zákonodárná, výkonnou a soudní, tedy struktura státní moci Hlava V, nejvyšší kontrolní úřad Hlava VI, 4eská nár. banka

Ústava České republiky, charakteristika, struktura Preambule + 8 hlav členěných do článků Hlava II-IV , členění státní moci Hlava V, NKÚ Hlava VI, ČNB Hlava VII, územní samospráva Hlava VIII, přechodná a závěrečná ustanovení Hlava II – IV Moc zákonodárná, výkonnou a soudní, tedy struktura státní moci Hlava V, nejvyšší kontrolní úřad Hlava VI, 4eská nár. banka Hlava I, základní ustanovení, hlavní město, občanství atd… lid…. Ústava 1. místo ústavního pořádku Interpretační základ ústavního systému Čl. 112 úst. Sbírka zákonů je: doplnit

Ústava České republiky a mezinárodní právo ČR je součástí mezinárodního společenství států – vztahy mezinárodně právní

Ústava České republiky a mezinárodní právo ČR je součástí mezinárodního společenství států – vztahy mezinárodně právní Otevřený a uzavřený ústavní systém Je dualisticke pojeti a monisticke, dualistické znamená, že mezinarodni a narodni systémy jsou oddelene, pote je potreba transformace, v pripade monisticke teorie jde o jeden systém s ruznymi prioritami norem, Pokud ústava obsahuje normy, které zavazují z mezinárodněprávního hlediska či zda je neobsahuje nebo nepřipouští, potom uzavřený systém Čl. 10, upravuje závaznost mezinárodních smluv, pokud se týkají lidských práv a svobod Čl. 10 inkorporuje smlouvy do ústavního systému, tyto smlouvy jsou závazné pro normy s nižší právní sílou

Ústava České republiky a mezinárodní právo ČR je součástí mezinárodního společenství států – vztahy mezinárodně právní Otevřený a uzavřený ústavní systém Prvek otevřenosti je čl. 10 Ústavy Pokud ústava obsahuje normy, které zavazují z mezinárodněprávního hlediska či zda je neobsahuje nebo nepřipouští, potom uzavřený systém Čl. 10, upravuje závaznost mezinárodních smluv, pokud se týkají lidských práv a svobod Čl. 10 inkorporuje smlouvy do ústavního systému, tyto smlouvy jsou závazné pro normy s nižší právní sílou

Ústava České republiky a mezinárodní právo ČR je součástí mezinárodního společenství států – vztahy mezinárodně právní Otevřený a uzavřený ústavní systém Prvek otevřenosti je čl. 10 Ústavy Čl. 10 staví mez. smlouvy na roveň ústavním zákonům Pokud ústava obsahuje normy, které zavazují z mezinárodněprávního hlediska či zda je neobsahuje nebo nepřipouští, potom uzavřený systém Čl. 10, upravuje závaznost mezinárodních smluv, pokud se týkají lidských práv a svobod Čl. 10 inkorporuje smlouvy do ústavního systému, tyto smlouvy jsou závazné pro normy s nižší právní sílou

Ústava České republiky a mezinárodní právo ČR je součástí mezinárodního společenství států – vztahy mezinárodně právní Otevřený a uzavřený ústavní systém Prvek otevřenosti je čl. 10 Ústavy Čl. 10 staví určité mez. smlouvy na roveň ústavním zákonům Ústavní soud rozhoduje o opatřeních k realizaci rozhodnutí mez. soudu Pokud ústava obsahuje normy, které zavazují z mezinárodněprávního hlediska či zda je neobsahuje nebo nepřipouští, potom uzavřený systém Čl. 10, upravuje závaznost mezinárodních smluv, pokud se týkají lidských práv a svobod Čl. 10 inkorporuje smlouvy do ústavního systému, tyto smlouvy jsou závazné pro normy s nižší právní sílou Ústava tedy uznává závaznost určitého druhu mezinárodních smluv Např.i čl. 39 odst. 4 ústavy Poukázat na čl. 10 a, převádění pravomocí na mezinárodní organizace, možnost postoupení kompetence státu na nadnárodní instituce, převedení vnitřní suverenity směrem k ES a příjem nových kompetencí směrem od ES

Ústava České republiky a mezinárodní smlouvy Mez. Právo a ES

Česká republika jako členský stát EU Mez právo a ES Novela ustavy, euronovela, integracni zmocneni je ust. zak. 395/2001, ucelem je institucionalni tvorba Ustavni zaklad pro prevod kompetenci na mezinarodni org. nebo instituci je cl. 10a cl. 87 odst. 2 upravuje kontrolu ust. soudu před ratifikaci dle cl. 10a II Ústavy.

Listina základních práv a svobod, charakteristika, struktura Dokument v právní řádu bývalé ČSFR Zákon Federálního shromáždění ČSFR, č. 23/1991 Sb. Čl. 112 Závazná pro všechny subjekty Pramenem ústavního práva, součástí ústavního pořádku Základ pro rozhodování Ústavního soudu Je základem pro vyřizováni ústavní stížnosti občanů.

Listina základních práv a svobod, charakteristika, struktura Listina zákl. p. s. upravuje práva občana a člověka

Listina základních práv a svobod, charakteristika, struktura Listina zákl. p. s. upravuje práva občana a člověka Lidská práva a základní svobody hl. II

Listina základních práv a svobod, charakteristika, struktura Listina zákl. p. s. upravuje práva občana a člověka Lidská práva a základní svobody hl. II Práva národnostních a etnických menšin hl. III

Listina základních práv a svobod, charakteristika, struktura Listina zákl. p. s. upravuje práva občana a člověka Lidská práva a základní svobody hl. II Práva národnostních a etnických menšin hl. III Hospodářská, sociální a kulturní práva hl. IV

Listina základních práv a svobod, charakteristika, struktura Listina zákl. p. s. upravuje práva občana a člověka Lidská práva a základní svobody hl. II Práva národnostních a etnických menšin hl. III Hospodářská, sociální a kulturní práva hl. IV Právo na soudní a jinou ochranu hl. V Pro ústavní postavení člověka a občana je nejdůležitější čl. 1, nezcizitelnost, zásada rovnosti lidí, čl. 2 svoboda člověka, čl. 3 odst. 1 zaručení práv bez ohledu na víru atd.. A čl 3 odst. 2 Pro činnost státu je důležité připomenout čl. 2 odst. 2 státní moc se uplatňuje jen v případech stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanový Čl. 4 odst. 1 povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona a v jeho mezích Např. čl. 4 odst 4 a čl 40 ListinyZáklPaS

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému Listina je závazná pro vnitřní právo ČR. Způsobilost mít práva

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému Právo na život, čl. 6 Listiny Možnost být svobodně splozen a zrozen, souběžně s eužívá s právem nedotknutelnosti osoby, zákaz trestu smrti, nutná obrana

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému Právo na život, čl. 6 Listiny Nedotknutelnost osoby, čl. 7 Život: Možnost být svobodně splozen a zrozen, souběžně s eužívá s právem nedotknutelnosti osoby, zákaz trestu smrti, nutná obrana Nedotknutelnost: vydírání, fyzické násilí, psychický teror, zadržování, omezení pouze zákonem, čl. 7 a čl 4 odst. 2

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému Právo na život, čl. 6 Listiny Nedotknutelnost osoby, čl. 7 Osobní svoboda, čl. 8 Život: Možnost být svobodně splozen a zrozen, souběžně s eužívá s právem nedotknutelnosti osoby, zákaz trestu smrti, nutná obrana Nedotknutelnost: vydírání, fyzické násilí, psychický teror, zadržování, omezení pouze zákonem, čl. 7 a čl 4 odst. 2 Osobní svoboda: svobodná existence, prosperita člověka, v užším smyslu i procesní ochrana před zásahy veřejné moci, státních orgánů, stíháni čl. 8 odst. 2, zadržení čl. 8 odst. 3, zatčení čl.8 odst. 4, jedná se o konkrétní normy, je tedy možná přímá aplikace, v praxi si vyžaduje aplikaci ve spojení s trestněprávními normami, zákon o trestním řízení.

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému Právo na život, čl. 6 Listiny Nedotknutelnost osoby, čl. 7 Osobní svoboda, čl. 8 Zákaz nucených prací nebo služeb, čl. 9 Život: Možnost být svobodně splozen a zrozen, souběžně s eužívá s právem nedotknutelnosti osoby, zákaz trestu smrti, nutná obrana Nedotknutelnost: vydírání, fyzické násilí, psychický teror, zadržování, omezení pouze zákonem, čl. 7 a čl 4 odst. 2 Osobní svoboda: svobodná existence, prosperita člověka, v užším smyslu i procesní ochrana před zásahy veřejné moci, státních orgánů, stíháni čl. 8 odst. 2, zadržení čl. 8 odst. 3, zatčení čl.8 odst. 4, jedná se o konkrétní normy, je tedy možná přímá aplikace, v praxi si vyžaduje aplikaci ve spojení s trestněprávními normami, zákon o trestním řízení. Práce a služby: otroctví, zde chrání předpisy trestního práva, vydírání , omezování osobní svobody, ustanovení o zneužití pravomoci veřejného činitele, tato zásada se může aplikovat v těchto prípadech čl. 9 odst. 2, str. 197 Klíma pojem nucené práce

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému Právo na život, čl. 6 Listiny Nedotknutelnost osoby, čl. 7 Osobní svoboda, čl. 8 Zákaz nucených prací nebo služeb, čl. 9 Právo vlastnictví, čl. 11 Listiny Život: Možnost být svobodně splozen a zrozen, souběžně s eužívá s právem nedotknutelnosti osoby, zákaz trestu smrti, nutná obrana Nedotknutelnost: vydírání, fyzické násilí, psychický teror, zadržování, omezení pouze zákonem, čl. 7 a čl 4 odst. 2 Osobní svoboda: svobodná existence, prosperita člověka, v užším smyslu i procesní ochrana před zásahy veřejné moci, státních orgánů, stíháni čl. 8 odst. 2, zadržení čl. 8 odst. 3, zatčení čl.8 odst. 4, jedná se o konkrétní normy, je tedy možná přímá aplikace, v praxi si vyžaduje aplikaci ve spojení s trestněprávními normami, zákon o trestním řízení. Práce a služby: otroctví, zde chrání předpisy trestního práva, vydírání , omezování osobní svobody, ustanovení o zneužití pravomoci veřejného činitele, tato zásada se může aplikovat v těchto prípadech čl. 9 odst. 2, str. 197 Klíma pojem nucené práce Právo vlastnictví: vlastnictví je nejen právem ale i závazkem, vlastník je při užívání svobodný, musí brát ohled na své spoluobčany, nesmí poškozovat lidské zdraví, životní prostředí jinak než je přípustné zákonem, vyvlastnění a omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu, úhrada je důležitá, bez úhrady je zákon protiústavní, podrobnosti vlastnického práva upravuje občanský zákoník, procesní ochrana je též zajištěna, § 128 odst. 2, také ve stavebním zákoně je upraveno vlast. Právo. I vyvlastnění , zásah je též daňová zátěž, tu musejí upravovat daňové zákony

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listina garantuje v čl. 5 každé fyzické osobě postavení v právním systému Právo na život, čl. 6 Listiny Nedotknutelnost osoby, čl. 7 Osobní svoboda, čl. 8 Zákaz nucených prací nebo služeb, čl. 9 Právo vlastnictví, čl. 11 Nedotknutelnost obydlí, čl. 12 Život: Možnost být svobodně splozen a zrozen, souběžně s eužívá s právem nedotknutelnosti osoby, zákaz trestu smrti, nutná obrana Nedotknutelnost: vydírání, fyzické násilí, psychický teror, zadržování, omezení pouze zákonem, čl. 7 a čl 4 odst. 2 Osobní svoboda: svobodná existence, prosperita člověka, v užším smyslu i procesní ochrana před zásahy veřejné moci, státních orgánů, stíháni čl. 8 odst. 2, zadržení čl. 8 odst. 3, zatčení čl.8 odst. 4, jedná se o konkrétní normy, je tedy možná přímá aplikace, v praxi si vyžaduje aplikaci ve spojení s trestněprávními normami, zákon o trestním řízení. Práce a služby: otroctví, zde chrání předpisy trestního práva, vydírání , omezování osobní svobody, ustanovení o zneužití pravomoci veřejného činitele, tato zásada se může aplikovat v těchto prípadech čl. 9 odst. 2, str. 197 Klíma pojem nucené práce Právo vlastnictví: vlastnictví je nejen právem ale i závazkem, vlastník je při užívání svobodný, musí brát ohled na své spoluobčany, nesmí poškozovat lidské zdraví, životní prostředí jinak než je přípustné zákonem, vyvlastnění a omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu, úhrada je důležitá, bez úhrady je zákon protiústavní, podrobnosti vlastnického práva upravuje občanský zákoník, procesní ochrana je též zajištěna, § 128 odst. 2, také ve stavebním zákoně a zákoně o územním plánování je upraveno vlast. Právo a vyvlastnění , zásah je též daňová zátěž, tu musejí upravovat daňové zákony Nedotknutelnost obydli: posiluje sferu ochrany obidli a soukromeho zivota jedince, obydli je jakykoliv objemovy kryty prostor, na který ma osoba vlastnicky nebo jiný uzivaci pravni titul, napr. V katastru zapsana nebo dle najemni smlouvy, listina chrani pravni duvod bydleni, nedoknutelnost bydleni pusobi vuci vsem, verjne moci i soukrome, listina vymezuje domovni prohlidku ve trech pripadech – trestni rizeni za 1, ochrana zivota zdravi pra a svobod druhych a odvraceni ohrozeni verejne bezpecnosti a pro plneni ukolu verejne spravy, pokud je obydli uzivano i k podnikani a jiné hospodarske cinnosti za 3, čl. 12 odst.2, povoleny jsou i jiné zasahy do obydli, čl. 12 odst 3

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství přepravovaných zpráv, čl. 13 Předmětem jsou listy dopisy, ať v soukromí nebo zasílány poštou, zprávy podávané telefonem, telegrafem, Listina chrání jakýkoli technický ,mechanický elektromagnetický elektronický či záznamový prostředek, kterých je schopen uchovávat přechovávat či přenášet myšlenky, údaje, obrazy a informace Svoboda pohybu a pobytu, ve spojení s osobní svobodou čl. 8, určovat si v místo svého bytí v regionu, možnost opuštění území, , omezení svobody pohybu a pobytu je možné z důvodů v odst. 3, např. bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochrana českého občana je v odst. 4 a cizinci jsou zakotveni v odst. 5 , odst. 5 je ve spojitosti tematicke s čl 42 odst 2 a čl. 43

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství přepravovaných zpráv, čl. 13 Svoboda pohybu a pobytu čl. 14 Předmětem jsou listy dopisy, ať v soukromí nebo zasílány poštou, zprávy podávané telefonem, telegrafem, Listina chrání jakýkoli technický ,mechanický elektromagnetický elektronický či záznamový prostředek, kterých je schopen uchovávat přechovávat či přenášet myšlenky, údaje, obrazy a informace Svoboda pohybu a pobytu, ve spojení s osobní svobodou čl. 8, určovat si v místo svého bytí v regionu, možnost opuštění území, , omezení svobody pohybu a pobytu je možné z důvodů v odst. 3, např. bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochrana českého občana je v odst. 4 a cizinci jsou zakotveni v odst. 5 , odst. 5 je ve spojitosti tematicke s čl 42 odst 2 a čl. 43

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství přepravovaných zpráv, čl. 13 Svoboda pohybu a pobytu čl. 14 Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby, čl. 15 Předmětem jsou listy dopisy, ať v soukromí nebo zasílány poštou, zprávy podávané telefonem, telegrafem, Listina chrání jakýkoli technický ,mechanický elektromagnetický elektronický či záznamový prostředek, kterých je schopen uchovávat přechovávat či přenášet myšlenky, údaje, obrazy a informace Svoboda pohybu a pobytu, ve spojení s osobní svobodou čl. 8, určovat si v místo svého bytí v regionu, možnost opuštění území, , omezení svobody pohybu a pobytu je možné z důvodů v odst. 3, např. bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochrana českého občana je v odst. 4 a cizinci jsou zakotveni v odst. 5 , odst. 5 je ve spojitosti tematicke s čl 42 odst 2 a čl. 43 Svoboda myšlení, základ lidského ducha a intelektu, vědecké bádání, umělecký projev, svoboda zvolit konfesi a opustit konfesi, hranicí je čl.2 odst. 3 pro svobodu lidského ducha a tvůrčího intelektu, např. zákon o vysokých školách upravuje svobodu vědeckého bádání, č. 172/1990 Sb. Spojitost se službou upravenou zákonem, zde omezení čl. 15 článkem 9 odst. 2

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství přepravovaných zpráv, čl. 13 Svoboda pohybu a pobytu čl. 14 Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby, čl. 15 Právo svobodného projevu náboženství nebo víry, čl. 16 Předmětem jsou listy dopisy, ať v soukromí nebo zasílány poštou, zprávy podávané telefonem, telegrafem, Listina chrání jakýkoli technický ,mechanický elektromagnetický elektronický či záznamový prostředek, kterých je schopen uchovávat přechovávat či přenášet myšlenky, údaje, obrazy a informace Svoboda pohybu a pobytu, ve spojení s osobní svobodou čl. 8, určovat si v místo svého bytí v regionu, možnost opuštění území, , omezení svobody pohybu a pobytu je možné z důvodů v odst. 3, např. bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochrana českého občana je v odst. 4 a cizinci jsou zakotveni v odst. 5 , odst. 5 je ve spojitosti tematicke s čl 42 odst 2 a čl. 43 Svoboda myšlení, základ lidského ducha a intelektu, vědecké bádání, umělecký projev, svoboda zvolit konfesi a opustit konfesi, hranicí je čl.2 odst. 3 pro svobodu lidského ducha a tvůrčího intelektu, např. zákon o vysokých školách upravuje svobodu vědeckého bádání, č. 172/1990 Sb. Spojitost se službou upravenou zákonem, zde omezení čl. 15 článkem 9 odst. 2 Svobodný projev: svobodný výkon náboženství, autonomie církví a náboženských společností, zajišťuje zřízení bohosloveckých fakult, Církve jako veřejnoprávně uznané samosprávy., Str. 207 Klíma

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Svoboda projevu a právo na informace, čl. 17 Svoboda projevu: právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Obsahem práva na informace je možnost svobodně vyhledávat přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu, omezení v čl. 17 odst. 2, zákonné omezení, Odst. 3 zakazuje přímo cenzuru pro zákonodárce, fyzické a právnické osoby, ve spojitosti zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákony o ČT.

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Svoboda projevu a právo na informace, čl. 17 Petiční právo, čl. 18 Svoboda projevu: právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Obsahem práva na informace je možnost svobodně vyhledávat přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu, omezení v čl. 17 odst. 2, zákonné omezení, Odst. 3 zakazuje přímo cenzuru pro zákonodárce, fyzické a právnické osoby, ve spojitosti zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákony o ČT. Petiční právo: právo fizických osob obracet se individuelně nebo s jinými žádostmi návrhy a stížnostmi na státní orgány a orgány územní samosprávy, str. 208-209 Klíma

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Svoboda projevu a právo na informace, čl. 17 Petiční právo, čl. 18 Právo shromažďovací, čl. 19 Svoboda projevu: právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Obsahem práva na informace je možnost svobodně vyhledávat přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu, omezení v čl. 17 odst. 2, zákonné omezení, Odst. 3 zakazuje přímo cenzuru pro zákonodárce, fyzické a právnické osoby, ve spojitosti zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákony o ČT. Petiční právo: právo fizických osob obracet se individuelně nebo s jinými žádostmi návrhy a stížnostmi na státní orgány a orgány územní samosprávy, str. 208-209 Klíma Právo shromažďovací, protestní shromáždění, kolektivní projev názoru, barierou je zákonné omezení v odst. 2, ve spojitosti je zákon č. 84/1990, Listina vylučuje povolovací režim, zákon tedy upravuje OZNAMOVAC9 režim, nemusí se oznamovat shromáždění uzavřeného charakteru, platí i pro procesí a pouťě

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Svoboda projevu a právo na informace, čl. 17 Petiční právo, čl. 18 Právo shromažďovací, čl. 19 Právo sdružovací, čl. 20 Svoboda projevu: právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Obsahem práva na informace je možnost svobodně vyhledávat přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu, omezení v čl. 17 odst. 2, zákonné omezení, Odst. 3 zakazuje přímo cenzuru pro zákonodárce, fyzické a právnické osoby, ve spojitosti zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákony o ČT. Petiční právo: právo fizických osob obracet se individuelně nebo s jinými žádostmi návrhy a stížnostmi na státní orgány a orgány územní samosprávy, str. 208-209 Klíma Právo shromažďovací, protestní shromáždění, kolektivní projev názoru, barierou je zákonné omezení v odst. 2, ve spojitosti je zákon č. 84/1990, Listina vylučuje povolovací režim, zákon tedy upravuje OZNAMOVAC9 režim, nemusí se oznamovat shromáždění uzavřeného charakteru, platí i pro procesí a pouťě Právo sdružovací: Spolky odst. 1, politické strany odst. 2, ve spojení s pol. stranami čl. 5 Ústavy ČR, soutěž pol. Stran. , zakládání pol. stran pouze občan státu, kojnkretizací je zíkon o sdružování obč. č. 83/1990 Sb. A zákon o sdružování v pol. stranách č. 118/1994 Sb., spojitost s článkem 22 Listiny, bariera v odst. 3

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Svoboda projevu a právo na informace, čl. 17 Petiční právo, čl. 18 Právo shromažďovací, čl. 19 Právo sdružovací, čl. 20 Právo na odpor, čl. 23 Svoboda projevu: právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Obsahem práva na informace je možnost svobodně vyhledávat přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu, omezení v čl. 17 odst. 2, zákonné omezení, Odst. 3 zakazuje přímo cenzuru pro zákonodárce, fyzické a právnické osoby, ve spojitosti zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákony o ČT. Petiční právo: právo fizických osob obracet se individuelně nebo s jinými žádostmi návrhy a stížnostmi na státní orgány a orgány územní samosprávy, str. 208-209 Klíma Právo shromažďovací, protestní shromáždění, kolektivní projev názoru, barierou je zákonné omezení v odst. 2, ve spojitosti je zákon č. 84/1990, Listina vylučuje povolovací režim, zákon tedy upravuje OZNAMOVAC9 režim, nemusí se oznamovat shromáždění uzavřeného charakteru, platí i pro procesí a pouťě Právo sdružovací: Spolky odst. 1, politické strany odst. 2, ve spojení s pol. stranami čl. 5 Ústavy ČR, soutěž pol. Stran. , zakládání pol. stran pouze občan státu, kojnkretizací je zíkon o sdružování obč. č. 83/1990 Sb. A zákon o sdružování v pol. stranách č. 118/1994 Sb., spojitost s článkem 22 Listiny, bariera v odst. 3 Odpor, pojistka pro restituci dem. systému v případě nefunkčnosti

Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní základ Svoboda projevu a právo na informace, čl. 17 Petiční právo, čl. 18 Právo shromažďovací, čl. 19 Právo sdružovací, čl. 20 Právo na odpor, čl. 23 Právo podílet se na správě věcí veřejných, čl. 21 Svoboda projevu: právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Obsahem práva na informace je možnost svobodně vyhledávat přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu, omezení v čl. 17 odst. 2, zákonné omezení, Odst. 3 zakazuje přímo cenzuru pro zákonodárce, fyzické a právnické osoby, ve spojitosti zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákony o ČT. Petiční právo: právo fizických osob obracet se individuelně nebo s jinými žádostmi návrhy a stížnostmi na státní orgány a orgány územní samosprávy, str. 208-209 Klíma Právo shromažďovací, protestní shromáždění, kolektivní projev názoru, barierou je zákonné omezení v odst. 2, ve spojitosti je zákon č. 84/1990, Listina vylučuje povolovací režim, zákon tedy upravuje OZNAMOVAC9 režim, nemusí se oznamovat shromáždění uzavřeného charakteru, platí i pro procesí a pouťě Právo sdružovací: Spolky odst. 1, politické strany odst. 2, ve spojení s pol. stranami čl. 5 Ústavy ČR, soutěž pol. Stran. , zakládání pol. stran pouze občan státu, kojnkretizací je zákon o sdružování obč. č. 83/1990 Sb. A zákon o sdružování v pol. stranách č. 118/1994 Sb., spojitost s článkem 22 Listiny – č. 22 je ústavní garance, bariera v odst. 3 Odpor, pojistka pro restituci dem. systému v případě nefunkčnosti Právo podílet se na věcech veřejných, konkr. volební právo, periodicita voleb, zákaz prodlužování volebních period, aktivní a pasivní volební právo, 4l. 21 Listiny je ve spojení s čl. 18 odst. 1 a čl 18 odst. 2 , i čl. 102 odst. 1 Ústavy, aktivní právo od 18, pasivní od 21 resp od 40 do Senátu ČR, konkretizace např. zákon o volbách do parlamentu č. 247/1995

Právo národnostních a etnických menšin, ústavněprávní základ Čl. 24 a 25 Listiny, hl.III (čl. 3 odst. 2 L.) Upravují vztah k menšinám Ochrana fyzické osoby Vzdělání, kulturní rozvoj Rozvoj vlastní kultury Jazyková garance Vytváření národnostních sdružení

Práva hospodářská, sociální a kulturní Hlava IV, čl. 26 až 35 L.

Práva hospodářská, sociální a kulturní Hlava IV, čl. 26 až 35 L. Upravuje práva fyzické osoby či občana v ekonomické sféře, v sociálních vztazích, ve sféře vzdělávací a v zájmu ekologickém

Práva hospodářská, sociální a kulturní Hlava IV, čl. 26 až 35 L. Upravuje práva fyzické osoby či občana v ekonomické sféře, v sociálních vztazích, ve sféře vzdělávací a v zájmu ekologickém Čl. 41 odst. 1 L. interpretační pravidlo Jedná se většinou o nároky vzhledem k státu, proto je potřeba interpretačního pravidla, tedy zákonů, které kladou meze těmto nárokům

Práva hospodářská, sociální a kulturní Hlava IV, čl. 26 až 35 L. Upravuje práva fyzické osoby či občana v ekonomické sféře, v sociálních vztazích, ve sféře vzdělávací a v zájmu ekologickém Čl. 41 odst. 1 L. interpretační pravidlo Např. čl. 26 - postavení občana ve vztahu k hospodářskému systému, čl. 27 odborová svoboda Jedná se většinou o nároky vzhledem k státu, proto je potřeba interpretačního pravidla, tedy zákonů, které kladou meze těmto nárokům Čl. 26, 27, dále: čl. 28 právo na spravedlivou odměnu, čl. 29 právo žen mladistvých a osob zdrav. Postižených na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvlaštní prac. Podmínky, právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří čl. 30, čl. 31 bezplatná zdravotní péče, čl. 32 ochrana rodičovství a rodiny, bezplatmné školní vzdělání v zákl. šklách a stř. školách č. 33, čl. 34 přístup ke kulturním bohatstvím – deklaratorní charakter, čl. 35 včasné a úplné informace o stavu živ. Prostředí – deklaratorní charakter

Právo na soudní a jinou právní ochranu Hlava V, čl. 36 – 40 L. Systém institucionální a normativní právní ochrany Hmotně právní principy a procesní principy Právo na nezávislý a nestranný soud, čl. 36 odst. 1 a 2, právo na náhradu škody čl. 36 odst. 3, právo na právní pomoc, právo na zajištění procesních zásad Procesní zásady: odepření výpovědi, tlumočník, požadavek zákonného soudce, zákaz manipulace s účastníky

Ústavní základy suverenity České republiky Preambule obsahuje odkaz na tradice státnosti zemí Koruny České a státnosti československé

Ústavní základy suverenity České republiky Preambule obsahuje odkaz na tradice státnosti zemí Koruny České a státnosti československé Konstitutivní charakteristika českého státu je svrchovanost a samostatnost

Ústavní základy suverenity České republiky Preambule obsahuje odkaz na tradice státnosti zemí Koruny České a státnosti československé Konstitutivní charakteristika českého státu je svrchovanost a samostatnost Svrchovanost se opírá o preambuli a č. 1 Ústavy Čl. 1 přečíst, odkazat načl. 10, který otevírá ústavní systém mezinárodnímu právu a čl. 10a, který otevírá převod kompetencí směrem ven a dovnitř, ES Ostatní konstitutivní charakteristiky jsou: unitární, územní samospráva, republikánská forma, demokratické zřízení zde čl. 2.5 a pojistku trvalosti demokracie v čl. 9 odst. 3, dále je ČR založena na doktríně právního státu. Str. 175 ff.

Státní území, státní hranice Čl. 11 – jednota území a státní hranice Pojetí je vertikální, horizontální, hranice tedy i nerostné bohatství, prostor vzdušný,

Státní území, státní hranice Čl. 11 – jednota území a státní hranice Změna je možná pouze ústavními zákony Pojetí je vertikální, horizontální, hranice tedy i nerostné bohatství, prostor vzdušný, ústavní zákon čl. 39 odst. 4 podmínky přijetí

Státní území, státní hranice Čl. 11 – jednota území a státní hranice Změna je možná pouze ústavními zákony Území se určuje prostřednictvím všech recipovaných ústavních zákonů čs. historie Pojetí je vertikální, horizontální, hranice tedy i nerostné bohatství, prostor vzdušný, ústavní zákon čl. 39 odst. 4 podmínky přijetí. Recip zákony: V obdobi 1. republiky ustavni zakony o uprave hranic např. S Německem , Madarskem a Rakouskem Soucasna situace – ustavni zakony o konecnem vytyceni se sousednimi zememi

Státní symboly, hlavní město Ústřední orgány se nemusejí nacházet v hlavním městě Symboly jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, státní pečeť, státní hymna, vlajka prezidenta republiky

Státní občanství Preambule zdůrazňuje občanskou společnost, My občané…. Čl. 12 odst. 1 svěřuje úpravu státního občanství zákonu Čl. 12 odst. 2 obsahuje pro tento zákon materiální ústavní normu - zákaz zbavení občanství Zákon ČNR č. 40/1993Sb Právo volební se váže na občanství čl. 18 a 19, výkon poslance a senátora, , prezidenta rep. čl. 57 odst. 1, soudce ústavního soudu čl. 84 odst. 3, a soudce 93 odst. 2 Státoobčanský svazek je právním, ustavně právním vztahem, jenž má své důsledky vnitřní vnější, vnitrostátním důsledkem je, že občan na území státu vykonává celý ústavou i právním řádem daný katalog práv a svobod. Vnějším důsledkem je ochrana, jíž mu stát za jeho pobytu v cizině diplomatickou a konzulární cestou poskytuje. Str. 185 - 188

Ústavní systém dělby moci zákonodárná

Ústavní systém dělby moci Zákonodárná Výkonná

Ústavní systém dělby moci Zákonodárná Výkonná Soudní Čl. 2 odst. 1 a 2 Úst., tripartita moci, moderní ústava počítá s tripartitou,

Moc zákonodárná Parlament ze 2 komor

Moc zákonodárná Parlament ze 2 komor Poslanecká sněmovna , 200 poslanců na 4 roky Poslanecká sněmovna a senát

Moc zákonodárná Parlament ze 2 komor Poslanecká sněmovna , 200 poslanců na 4 roky Senát 81 senátorů na 6 let, parciální obměna 1/3 každé 2 roky Poslanecká sněmovna a senát, komory parlamentu nejsou rovnoprávné, rozdíl postavení se projevuje v:

Moc zákonodárná Parlament ze 2 komor Poslanecká sněmovna , 200 poslanců na 4 roky Senát 81 senátorů na 6 let, parciální obměna 1/3 každé 2 roky Komory nejsou rovnoprávné Poslanecká sněmovna a senát, komory parlamentu nejsou rovnoprávné, rozdíl postavení se projevuje v: jiná volební období, jiné pravomoci a kompetence, celková či parciální obměňovatelnost.

Moc zákonodárná Parlament ze 2 komor Poslanecká sněmovna , 200 poslanců na 4 roky Senát 81 senátorů na 6 let, parciální obměna 1/3 každé 2 roky Komory nejsou rovnoprávné Společné působení komor např. při schvalování ústavních zákonů Poslanecká sněmovna a senát, komory parlamentu nejsou rovnoprávné, rozdíl postavení se projevuje v: jiná volební období, jiné pravomoci a kompetence, celková či parciální obměňovatelnost. Společné působení při mezinárodních smlouvách dle čl. 10 Ústavy, volbě prezidenta, vyhlášení válečného stavu, vyslání ozbrojených sil mimo území ČR, v tomto případě souhlas obou komor jak to vyžaduje čl. 43 odst. 2 Ústavy. Senát má naopak exkluzivní právo dát souhlas s návrhy prezidenta na soudce Ústavního soudu. Převaha je na straně posl. sněmovny. Posl. Sněmovna může být rozpuštěna dle čl. 35 Úst.. v případech. Parlament je kolegiální orgán, k rozhodnutím se dobírá hlasováním pléna ve kvoru. Sněmovna struktura: předseda místopředseda, §§ 29 a 30 zákona o jednacím řádu sněmovny, orgány sněmovny jsou např. výbory a komise, §32, § 47 zákona o jednacím řádu posl. sněmovny, mimo jiné tzv. poslanecké kluby v § 77 zákona, zákon č. 90/1995 Sb.

Pravomoc a působnost parlamentu Hlava II vymezuje působnost parlamentu.

Pravomoc a působnost parlamentu Hlava II vymezuje působnost parlamentu Věcná působnost je vymezena v § 50 zákona o jednací řádu Poslanecké sněmovny Parlament je ústavodárce a zákonodárce, nesmí však překročit hranici čl. 9 odst. 2 Úst.. Klíčové postavení při tvorbě zákonů má Posl. sněmovna, to se odvozuje od možnosti, že senát nemusí projednat ani všechny zákony, které Posl. sněmovna schválila, čl. 48 Úst. Nebo čl. 46 odst. 1 a 3 Úst.. Senát může sám přijímat tzv. zákonná opatření, čl. 33 Úst..

Pravomoc a působnost parlamentu Hlava II vymezuje působnost parlamentu Věcná působnost je vymezena v § 50 zákona o jednací řádu Poslanecké sněmovny Parlament má pravomoci kreativní Parlament je ústavodárce a zákonodárce, nesmí však překročit hranici čl. 9 odst. 2 Úst.. Klíčové postavení při tvorbě zákonů má Posl. sněmovna, to se odvozuje od možnosti, že senát nemusí projednat ani všechny zákony, které Posl. sněmovna schválila, čl. 48 Úst. Nebo čl. 46 odst. 1 a 3 Úst.. Senát může sám přijímat tzv. zákonná opatření, čl. 33 Úst.. Kreativní pravomoci: ta se projevuje ve volbě prezidenta, projevu důvěry vládě, nebo souhlasu senátu s návrhy prezidenta na ústavní soudce, personální obsazení svých vnitřních orgánů, čl. 29 Úst.. Výbory a komise, čl. 31 Úst..

Pravomoc a působnost parlamentu Hlava II vymezuje působnost parlamentu Věcná působnost je vymezena v § 50 zákona o jednací řádu Poslanecké sněmovny Parlament má pravomoci kreativní Parlament má pravomoci kontrolní Parlament je ústavodárce a zákonodárce, nesmí však překročit hranici čl. 9 odst. 2 Úst.. Klíčové postavení při tvorbě zákonů má Posl. sněmovna, to se odvozuje od možnosti, že senát nemusí projednat ani všechny zákony, které Posl. sněmovna schválila, čl. 48 Úst. Nebo čl. 46 odst. 1 a 3 Úst.. Senát může sám přijímat tzv. zákonná opatření, čl. 33 Úst.. Kreativní pravomoci: ta se projevuje ve volbě prezidenta, projevu důvěry vládě, nebo souhlasu senátu s návrhy prezidenta na ústavní soudce, personální obsazení svých vnitřních orgánů, čl. 29 Úst.. Výbory a komise, čl. 31 Úst.. Kontrolní pravomoci: tvorba vyšetřovacích komisí.

Pravomoc a působnost parlamentu Hlava II vymezuje působnost parlamentu Věcná působnost je vymezena v § 50 zákona o jednací řádu Poslanecké sněmovny Parlament má pravomoci kreativní Parlament má pravomoci kontrolní Pravomoci ostatní vyjmenované v Ústavě: např. čl. 11, 43, 39 odst. 3 Ústavy Parlament je ústavodárce a zákonodárce, nesmí však překročit hranici čl. 9 odst. 2 Úst.. Klíčové postavení při tvorbě zákonů má Posl. sněmovna, to se odvozuje od možnosti, že senát nemusí projednat ani všechny zákony, které Posl. sněmovna schválila, čl. 48 Úst. Nebo čl. 46 odst. 1 a 3 Úst.. Senát může sám přijímat tzv. zákonná opatření, čl. 33 Úst.. Kreativní pravomoci: ta se projevuje ve volbě prezidenta, projevu důvěry vládě, nebo souhlasu senátu s návrhy prezidenta na ústavní soudce, personální obsazení svých vnitřních orgánů, čl. 29 Úst.. Výbory a komise, čl. 31 Úst.. Kontrolní pravomoci: tvorba vyšetřovacích komisí.

Volební systém České republiky Objektivní volební právo Obj. vol. Právo je souhrn organizačních institutů a volebních procesů.

Volební systém České republiky Objektivní volební právo Subjektivní volební právo Obj. vol. Právo je souhrn organizačních institutů a volebních procesů. Subj. Volební právo, účast na demokratickém vytváření reprezentativních orgánů

Volební systém České republiky Objektivní volební právo Subjektivní volební právo Řád voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, obecních a krajských zastupitelstev Obj. vol. Právo je souhrn organizačních institutů a volebních procesů. Subj. Volební právo, účast na demokratickém vytváření reprezentativních orgánů Proces a postup voleb, např. zákon o volbách do parlamentu

Volební systém České republiky Objektivní volební právo Subjektivní volební právo Řád voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, obecních a krajských zastupitelstev Soudní přezkum zákonnosti a ústavnosti voleb Obj. vol. Právo je souhrn organizačních institutů a volebních procesů. Subj. Volební právo, účast na demokratickém vytváření reprezentativních orgánů Řád: Proces a postup voleb

Objektivní volební právo Poslanecká sněmovna, krajská a obecní zastupitelstva dle principu poměrného zastoupení Volby do parlamentu upravuje zákon č. 247/1995 Sb.

Objektivní volební právo Poslanecká sněmovna, krajská a obecní zastupitelstva dle principu poměrného zastoupení Senát dle zásady většinové, vítěz je jen jeden kandidát

Objektivní volební právo Poslanecká sněmovna, krajská a obecní zastupitelstva dle principu poměrného zastoupení Senát dle zásady většinové, vítěz je jen jeden kandidát Volební okrsky a seznamy voličů Územní jednotky vytvářené pro účel voleb, seznamy zajišťují rovnost volebního práva, zvláštní seznam voličů: pokud není trvalý pobyt v ČR, v nemocnici porodnici, sanatoriu, ve vazbě, voličský průkaz.

Objektivní volební právo Poslanecká sněmovna, krajská a obecní zastupitelstva dle principu poměrného zastoupení Senát dle zásady většinové, vítěz je jen jeden kandidát Volební okrsky a seznamy voličů Volební komise Územní jednotky vytvářené pro účel voleb, seznamy zajišťují rovnost volebního práva, zvláštní seznam voličů: pokud není trvalý pobyt v ČR, v nemocnici porodnici, sanatoriu, ve vazbě, voličský průkaz. Volební komise: zodpovědnost za zdárný průběh voleb, vždy působí ústřední volební komise, stanoví volební zákony tvorbu a ustanovení.

Objektivní volební právo Poslanecká sněmovna, krajská a obecní zastupitelstva dle principu poměrného zastoupení Senát dle zásady většinové, vítěz je jen jeden kandidát Volební okrsky a seznamy voličů Volební komise Volební kraje a volební obvody Územní jednotky vytvářené pro účel voleb, informování o volbách, seznamy zajišťují rovnost volebního práva, zvláštní seznam voličů: pokud není trvalý pobyt v ČR, v nemocnici porodnici, sanatoriu, ve vazbě, voličský průkaz. Volební komise: zodpovědnost za zdárný průběh voleb, vždy působí ústřední volební komise, stanoví volební zákony tvorbu a ustanovení. Pro volby do Poslanecké sněmovny se tvoří volební kraje § 27 zákona, pro volby do senátu se vytváří 81 jednomandátových volebních obvodů

Subjektivní volební právo Volby se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva s tajným hlasováním, čl. 18 Ústavy

Subjektivní volební právo Volby se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva s tajným hlasováním, čl. 18 Ústavy Právo volit – nad 18 let, občanství Do parlamentu české občanství, překážky do parlamentu jsou: zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům §§ 10 a 855 občanského zákoníka, není definitivní rozhodnutí, do obecních zastupitelstev dále: omezení svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, výkon základní nebo náhradní voj služby

Subjektivní volební právo Volby se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva s tajným hlasováním, čl. 18 Ústavy Právo volit – nad 18 let, občanství Právo být volen, pasivní Do parlamentu české občanství, překážky do parlamentu jsou: zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům §§ 10 a 855 občanského zákoníka, není definitivní rozhodnutí, do obecních zastupitelstev dále: omezení svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, výkon základní nebo náhradní voj služby Pasivní, 18 do obecních zastupitelstev, 21 do parlamentu, 40 let do senátu,čl. 19 Úst.

Volební řád Vyhlášení voleb Vyhlášení je pravomocí prezidenta republiky, do 90 dnů pře jejich konáním, čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy, spolu s vládním činitelem, obec vyhlašuje volby 15 dnů přede dnem konání, vyhláška o místu a době konání voleb, den voleb je ze zákona interpretován a rozložen do 2 dnů, přenosná volební schránka, 2 členové volební komise,

Volební řád Vyhlášení voleb Ustanovení volebních komisí Vyhlášení je pravomocí prezidenta republiky, do 90 dnů pře jejich konáním, čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy, spolu s vládním činitelem, obec vyhlašuje volby 15 dnů přede dnem konání, vyhláška o místu a době konání voleb, den voleb je ze zákona interpretován a rozložen do 2 dnů, přenosná volební schránka, 2 členové volební komise, Ustanovení volebních komisí, politické strany nebo koalice podá návrhy na členy volební komise, pro volby do Posl. sněmovny se vytvářejí tzv. krajské volební komise, do senátu tzv. obvodní volební komise, návrhy se podávají 60 dnů předem. Kandidátní listiny se předkládají 60 dnů předem komisím krajské a obvodní, v další fázi jedná ústřední volební komise, všechny komise kontrolují splnění podmínek stran koalic a kandidátů, stížnosti na činnost krajské a obvodní volební komise se podává na ústřední volební komisi. Ústřední volební komise učiní zápis kandidáta a poté vyrozumí komisi krajskou nebo obvodní, ty zaregistrují poté kandidující subjekt. Zákony stanoví postup volebních komisí před hlasováním, v průběhu hlasování a poté vyhlášení výsledků, komise zjišťuje výsledky hlasování a činí o tom zápis, ústřední volební komise zjišťuje celkové výsledky voleb a tyto vyhlašuje do obou komor, poté vydává do 1 měsíce osvědčení o zvolení.

Volební řád Vyhlášení voleb Ustanovení volebních komisí Ustanovení kandidátů Vyhlášení je pravomocí prezidenta republiky, do 90 dnů pře jejich konáním, čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy, spolu s vládním činitelem, obec vyhlašuje volby 15 dnů přede dnem konání, vyhláška o místu a době konání voleb, den voleb je ze zákona interpretován a rozložen do 2 dnů, přenosná volební schránka, 2 členové volební komise, Ustanovení volebních komisí, politické strany nebo koalice podá návrhy na členy volební komise, pro volby do Posl. sněmovny se vytvářejí tzv. krajské volební komise, do senátu tzv. obvodní volební komise, návrhy se podávají 60 dnů předem. Kandidátní listiny se předkládají 60 dnů předem komisím krajské a obvodní, v další fázi jedná ústřední volební komise, všechny komise kontrolují splnění podmínek stran koalic a kandidátů, stížnosti na činnost krajské a obvodní volební komise se podává na ústřední volební komisi. Ústřední volební komise učiní zápis kandidáta a poté vyrozumí komisi krajskou nebo obvodní, ty zaregistrují poté kandidující subjekt. Zákony stanoví postup volebních komisí před hlasováním, v průběhu hlasování a poté vyhlášení výsledků, komise zjišťuje výsledky hlasování a činí o tom zápis, ústřední volební komise zjišťuje celkové výsledky voleb a tyto vyhlašuje do obou komor, poté vydává do 1 měsíce osvědčení o zvolení. Volební aritmetika: poměřný systém, většinový systém, str. 287

Volební řád Vyhlášení voleb Ustanovení volebních komisí Ustanovení kandidátů Volební aritmetika Vyhlášení je pravomocí prezidenta republiky, do 90 dnů pře jejich konáním, čl. 63 odst. 2 a 3 Ústavy, spolu s vládním činitelem, obec vyhlašuje volby 15 dnů přede dnem konání, vyhláška o místu a době konání voleb, den voleb je ze zákona interpretován a rozložen do 2 dnů, přenosná volební schránka, 2 členové volební komise, Ustanovení volebních komisí, politické strany nebo koalice podá návrhy na členy volební komise, pro volby do Posl. sněmovny se vytvářejí tzv. krajské volební komise, do senátu tzv. obvodní volební komise, návrhy se podávají 60 dnů předem. Kandidátní listiny se předkládají 60 dnů předem komisím krajské a obvodní, v další fázi jedná ústřední volební komise, všechny komise kontrolují splnění podmínek stran koalic a kandidátů, stížnosti na činnost krajské a obvodní volební komise se podává na ústřední volební komisi. Ústřední volební komise učiní zápis kandidáta a poté vyrozumí komisi krajskou nebo obvodní, ty zaregistrují poté kandidující subjekt. Zákony stanoví postup volebních komisí před hlasováním, v průběhu hlasování a poté vyhlášení výsledků, komise zjišťuje výsledky hlasování a činí o tom zápis, ústřední volební komise zjišťuje celkové výsledky voleb a tyto vyhlašuje do obou komor, poté vydává do 1 měsíce osvědčení o zvolení. Volební aritmetika: poměřný systém, většinový systém, str. 287

Soudní přezkum zákonnosti a ústavnosti voleb Zajištění volební spravedlnosti Definitivní rozhodnutí orgánu soudního typu Nejvyšší soud ČR dle OSŘ, např. §§ 200m, 200n OSŘ, přes §§ 86,87 č. 247/1995Sb., zákon o volbách do Parl. Ústavní soud dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy nebo § 85 zákona o řízení před Ústavním soudem Ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu v posledním prostředku, nebo opravný prostředek ve věci ověření volby poslance nebo senátora, Str. 290 Klíma

Zákonodárný proces, jednací řád Parlamentu ČR Zákonodárná iniciativa Možnost podat návrh zákojna mají poslanec, skupina poslanců, senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku čl. 41 odst. 2 Ústavy, v případě návrhu o státní rozpočtu je navrhovatelem pouze vláda. Návrh zákona je doručen vládě, ta se k němu může do 30ti dnů vyjádřit, pokud tak neučiní, vzniká fikce souhlasu, čl. 44 Úst.,

Zákonodárný proces, jednací řád Parlamentu ČR Zákonodárná iniciativa Doručení vládě Možnost podat návrh zákojna mají poslanec, skupina poslanců, senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku čl. 41 odst. 2 Ústavy, v případě návrhu o státní rozpočtu je navrhovatelem pouze vláda. Návrh zákona je doručen vládě, ta se k němu může do 30ti dnů vyjádřit, pokud tak neučiní, vzniká fikce souhlasu, čl. 44 Úst.,

Zákonodárný proces, jednací řád Parlamentu ČR Zákonodárná iniciativa Doručení vládě Schválení v Poslanecké sněmovně Schválení probíhá dle čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy, konkretizace v §§ 86 násl. Zákona o jednacím řádu Posl. Sněmovny, č90/1995 Sb., 1. čtení: zákon uvede navrhovatel a posléze vystoupí zpravodaj, koná se obecná rozprava, 2 . čtení: obecná rozprava a přechod k rozpravě podrobné, zde se předkládají pozměňovací popřípadě jiné návrhy, 3. čtení se týká pouze návrhů na opravu gramatickou, technickou, písemnou, tiskovou, logickou, závěrem je hlasování. Schválená zákon se předá senátu s 30ti denní lhůtou senátu. Str. 301 a 302 Klíma.

Zákonodárný proces, jednací řád Parlamentu ČR Zákonodárná iniciativa Doručení vládě Schválení v Poslanecké sněmovně Předložení senátu k projednání Možnost podat návrh zákona mají poslanec, skupina poslanců, senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku čl. 41 odst. 2 Ústavy, v případě návrhu o státní rozpočtu je navrhovatelem pouze vláda. Návrh zákona je doručen vládě, ta se k němu může do 30ti dnů vyjádřit, pokud tak neučiní, vzniká fikce souhlasu, čl. 44 Úst., Schválení probíhá dle čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy Senát projednává: schválí zákon ve lhůtě do 30ti dnů, čí zamítne, vrátí poslanecké sněmovně nebo vyjádří vůli se jím nezabývat, resp. se nevyjádří ve lhůtě, poslední 2 případy jsou fikcí souhlasu, čl. 45 a 46 odst. 3 Ústavy, V případě zamítnutí - čl. 47 odst. 1 – veta senátem, může posl. sněmovna přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců V případě vrácení hlasuje poslanecká sněmovna v novém znění a jejím možným usnesením je tento návrh přijat, v případě že sněmovna nesouhlasí s pozměňovacím návrhem, je hlasováno o původním svém textu a tentokrát nadpoloviční většinou všech poslanců může být zákon definitivně přijat, čl. 47 odst. 2 a 3 Ústavy

Zákonodárný proces, jednací řád Parlamentu ČR Zákonodárná iniciativa Doručení vládě Schválení v Poslanecké sněmovně Předložení senátu k projednání Právo vrácení zákona prezidentem republiky Možnost podat návrh zákona mají poslanec, skupina poslanců, senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku čl. 41 odst. 2 Ústavy, v případě návrhu o státní rozpočtu je navrhovatelem pouze vláda. Návrh zákona je doručen vládě, ta se k němu může do 30ti dnů vyjádřit, pokud tak neučiní, vzniká fikce souhlasu, čl. 44 Úst., Schválení probíhá dle čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy Senát projednává: schválí zákon ve lhůtě do 30ti dnů, čí zamítne, vrátí poslanecké sněmovně nebo vyjádří vůli se jím nezabývat, resp. se nevyjádří ve lhůtě, poslední 2 případy jsou fikcí souhlasu, čl. 45 a 46 odst. 3 Ústavy, V případě zamítnutí - čl. 47 odst. 1 – veta senátem, může posl. sněmovna přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců V případě vrácení hlasuje poslanecká sněmovna v novém znění a jejím možným usnesením je tento návrh přijat, v případě že sněmovna nesouhlasí s pozměňovacím návrhem, je hlasováno o původním svém textu a tentokrát nadpoloviční většinou všech poslanců může být zákon definitivně přijat, čl. 47 odst. 2 a 3 Ústavy Prezident republiky, čl. 50 Ústavy, přehlasování posl. sněmovnou

Zákonodárný proces, jednací řád Parlamentu ČR Zákonodárná iniciativa Doručení vládě Schválení v Poslanecké sněmovně Předložení senátu k projednání Právo vrácení zákona prezidentem republiky Vyhlášení zákona Možnost podat návrh zákona mají poslanec, skupina poslanců, senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku čl. 41 odst. 2 Ústavy, v případě návrhu o státní rozpočtu je navrhovatelem pouze vláda. Návrh zákona je doručen vládě, ta se k němu může do 30ti dnů vyjádřit, pokud tak neučiní, vzniká fikce souhlasu, čl. 44 Úst., Schválení probíhá dle čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy Senát projednává: schválí zákon ve lhůtě do 30ti dnů, čí zamítne, vrátí poslanecké sněmovně nebo vyjádří vůli se jím nezabývat, resp. se nevyjádří ve lhůtě, poslední 2 případy jsou fikcí souhlasu, čl. 45 a 46 odst. 3 Ústavy, V případě zamítnutí - čl. 47 odst. 1 – veta senátem, může posl. sněmovna přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců V případě vrácení hlasuje poslanecká sněmovna v novém znění a jejím možným usnesením je tento návrh přijat, v případě že sněmovna nesouhlasí s pozměňovacím návrhem, je hlasováno o původním svém textu a tentokrát nadpoloviční většinou všech poslanců může být zákon definitivně přijat, čl. 47 odst. 2 a 3 Ústavy Prezident republiky, čl. 50 Ústavy, přehlasování posl. Sněmovnou Vyhlášení zákona, podpis předsedou sněmovny, prezidentem republiky a v případě přehlasování dle čl. 47 odst. 1 a 3 Úst.. § 99 zákona o jednacím řádu, stav nouze, urychlené přijímání norem

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky Vláda

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky Vláda Státní zastupitelství

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky je:

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky je: Hlava státu , čl. 54 Ústavy

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky je: Hlava státu , čl. 54 Ústavy Zastupuje stát navenek, čl. 63 odst. 1 a Prezident nemůže být stíhán sankčně, čl. 63 odst. 4 úst., vláda odpovídá za rozhodovací činnost, prezident se může dopustit velezrady, § 96 zákona o úst. soudu, č. 182/1993 Sb., návaznost mají čl. 65 odst. 2 a čl. 87 odst. 1 g úst., prezident republiky má imunitu, nesmí být trestně stíhán, zadržen atd..

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky je: Hlava státu , čl. 54 Ústavy Zastupuje stát navenek, čl. 63 odst. 1 a Prezident je volen dle čl. 54 – 61 Ústavy Prezident nemůže být stíhán sankčně, čl. 63 odst. 4 úst., vláda odpovídá za rozhodovací činnost, prezident se může dopustit velezrady, § 96 zákona o úst. soudu, č. 182/1993 Sb., návaznost mají čl. 65 odst. 2 a čl. 87 odst. 1 g úst., prezident republiky má imunitu, nesmí být trestně stíhán, zadržen atd.. Volba: spolu s jednacím řádem Posl. sněmovny §§ 80 a 81, čl. 2 přílohy č. 2 k jednacímu řádu.

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky je: Hlava státu , čl. 54 Ústavy Zastupuje stát navenek, čl. 63 odst. 1 a Prezident je volen dle čl. 54 – 61 Ústavy Třífázový systém Prezident nemůže být stíhán sankčně, čl. 63 odst. 4 úst., vláda odpovídá za rozhodovací činnost, prezident se může dopustit velezrady, § 96 zákona o úst. soudu, č. 182/1993 Sb., návaznost mají čl. 65 odst. 2 a čl. 87 odst. 1 g úst., prezident republiky má imunitu, nesmí být trestně stíhán, zadržen atd.. Volba: spolu s jednacím řádem Posl. sněmovny §§ 80 a 81, čl. 2 přílohy č. 2 k jednacímu řádu – zde tajné i veřejné hlasování. kandidát, který má nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a hlasů všech senátorů Do druhého kola postupují kandidáti z „každé komory“, zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů Zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky je: Hlava státu , čl. 54 Ústavy Zastupuje stát navenek, čl. 63 odst. 1 a Prezident je volen dle čl. 54 – 61 Ústavy Třífázový systém Pětiletý mandát, čl. 55 Úst. Prezident nemůže být stíhán sankčně, čl. 63 odst. 4 úst., vláda odpovídá za rozhodovací činnost, prezident se může dopustit velezrady, § 96 zákona o úst. soudu, č. 182/1993 Sb., návaznost mají čl. 65 odst. 2 a čl. 87 odst. 1 g úst., prezident republiky má imunitu, nesmí být trestně stíhán, zadržen atd.. Volba: spolu s jednacím řádem Posl. sněmovny §§ 80 a 81, čl. 2 přílohy č. 2 k jednacímu řádu – zde tajné i veřejné hlasování. kandidát, který má nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a hlasů všech senátorů Do druhého kola postupují kandidáti z „každé komory“, zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů Zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Prezident republiky je: Hlava státu , čl. 54 Ústavy Zastupuje stát navenek, čl. 63 odst. 1 a Prezident je volen dle čl. 54 – 61 Ústavy Třífázový systém Pětiletý mandát, čl. 55 Úst. Pravomoci rozhodovací a kreační Prezident nemůže být stíhán sankčně, čl. 63 odst. 4 úst., vláda odpovídá za rozhodovací činnost, prezident se může dopustit velezrady, § 96 zákona o úst. soudu, č. 182/1993 Sb., návaznost mají čl. 65 odst. 2 a čl. 87 odst. 1 g úst., prezident republiky má imunitu, nesmí být trestně stíhán, zadržen atd.. Volba: spolu s jednacím řádem Posl. sněmovny §§ 80 a 81, čl. 2 přílohy č. 2 k jednacímu řádu – zde tajné i veřejné hlasování. kandidát, který má nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a hlasů všech senátorů Do druhého kola postupují kandidáti z „každé komory“, zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů Zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Pravomoci výlučné Výlučné znamená, že prezident je vykonává nezávisle na vládní moci, jmenuje a odvolává předsedu vlády, přijímá demisi, jmenuje soudce Ústav. soudu, se souhlasem senátu jeho předsedu a místopředsedu.

Moc výkonná, postavení prezidenta republiky Pravomoci výlučné Pravomoci kontrasignované Výlučné znamená, že prezident je vykonává nezávisle na vládní moci, jmenuje a odvolává předsedu vlády, přijímá demisi, jmenuje soudce Ústav. soudu, se souhlasem senátu jeho předsedu a místopředsedu. Kontrasignované, je potřeba spolupodpisu předsedy vlády, např.: prezident zastupuje stát navenek, sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv, je vrchním velitelem ozbrojených sil

Ústavní postavení vlády ČR, ministerstva ČR, státní zastupitelství Vláda je vrcholný orgán ústavy ČR, čl 67 odst. 1 Ústavy

Ústavní postavení vlády ČR, ministerstva ČR, státní zastupitelství Vláda je vrcholný orgán Ústavy ČR, čl. 67 odst. 1 Ústavy Ústava neurčuje věcnou působnost vlády, jedná se tedy o všeobecnou působnost, pokud není určeno jinak Není možné zasahovat do pravomocí prezidenta dle čl. 62 Úst., vláda může dle čl. 78 Úst. vydávat nařízení k provedení zákona, a v jeho mezích, dle obecného zmocnění, nebo dle konkrétního zmocnění v daném zákoně, má tedy i normotvornou pravomoc, tato nařízení musí být v souladu s ústavou, zákony a mezinárodními smlouvami, součástí jsou ministerstva, ta mohou vydávat právní předpisy, jedná se v obou případech o podzákonné normy.

Ústavní postavení vlády ČR, ministerstva ČR, státní zastupitelství Vláda je vrcholný orgán Ústavy ČR, čl. 67 odst. 1 Ústavy Ústava neurčuje věcnou působnost vlády, jedná se tedy o všeobecnou působnost, pokud není určeno jinak Ministerstva – součást výkonné moci Není možné zasahovat do pravomocí prezidenta dle čl. 62 Úst., vláda může dle čl. 78 Úst. vydávat nařízení k provedení zákona, a v jeho mezích, dle obecného zmocnění, nebo dle konkrétního zmocnění v daném zákoně, má tedy i normotvornou pravomoc, tato nařízení musí být v souladu s ústavou, zákony a mezinárodními smlouvami, součástí jsou ministerstva, ta mohou vydávat právní předpisy, jedná se v obou případech o podzákonné normy.

Ústavní postavení vlády ČR, ministerstva ČR, státní zastupitelství Vláda je vrcholný orgán Ústavy ČR, čl. 67 odst. 1 Ústavy Ústava neurčuje věcnou působnost vlády, jedná se tedy o všeobecnou působnost, pokud není určeno jinak Ministerstva – součást výkonné moci St. zastupitelství – čl. 80 Ústavy Není možné zasahovat do pravomocí prezidenta dle čl. 62 Úst., vláda může dle čl. 78 Úst. vydávat nařízení k provedení zákona, a v jeho mezích, dle obecného zmocnění, nebo dle konkrétního zmocnění v daném zákoně, má tedy i normotvornou pravomoc, tato nařízení musí být v souladu s ústavou, zákony a mezinárodními smlouvami, součástí jsou ministerstva čl. 79 Úst., ta mohou vydávat právní předpisy, jedná se v obou případech o podzákonné normy. Státní zastupitelství, orgán zastupující veřejnou žalobu v trestní řízení

Moc soudní, ústavní koncepce Hlava IV Zákon č. 182/1993 Sb., organizace ú. soudu, platové podmínky, řízení před ním, kárná řízení

Moc soudní, ústavní koncepce Hlava IV Nezávislost a nestrannost, čl. 82 Ústavy

Moc soudní, ústavní koncepce Hlava IV Nezávislost a nestrannost, čl. 82 Ústavy Soudní ochrana ústavnosti, čl. 83 Úst. Ústavní soud: Čl. 83 – 89 Ústavy, Úst. Soud je výlučným orgánem, např. přezkoumání zákonů, zda jsou v souladu s Ústavou, pojem ochrany ústavnosti není definován, vykládá se na základě pravomocí a věcné působnosti, je to souhrn prostředků k zjištění a dodržování práv a působnosti subjektů ústavního práva, normativním základem ochrany ústavnosti je především Ústava a ústavní zákony a Listina základních práv a svobod. Soudy – čl. 90-96 Ústavy,

Moc soudní, ústavní koncepce Hlava IV Nezávislost a nestrannost, čl. 82 Ústavy Soudní ochrana ústavnosti, čl. 83 Úst. Poskytování ochrany právům, čl. 90 a násl. Ústavy Ústavní soud zaručuje ochranu ústavnosti Ústavní soudy zaručují ochranu ústavnosti : Čl. 83 – 89 Ústavy, Úst. Soud je výlučným orgánem, např. přezkoumání zákonů, zda jsou v souladu s Ústavou, pojem ochrany ústavnosti není definován, vykládá se na základě pravomocí a věcné působnosti, je to souhrn prostředků k zjištění a dodržování práv a působnosti subjektů ústavního práva, normativním základem ochrany ústavnosti je především Ústava a ústavní zákony a Listina základních práv a svobod. Obecné Soudy – čl. 90 – 96 Ústavy, pojem ochrany práv utvrzuje čl. 90 Ústavy, má se jím na mysli: zajistit právo každému, tedy fyzické osobě, čl. 36 Listiny, záruku, že pouze soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a že budou dodržena pravidla v čl. 40 Listiny,

Moc soudní, ústavní koncepce Hlava IV Nezávislost a nestrannost, čl. 82 Ústavy Soudní ochrana ústavnosti, čl. 83 Úst. Poskytování ochrany právům, čl. 90 a násl. Ústavy Odlišná vázanost soudců Ústavního a obecného soudu Čl. 83 – 89 Ústavy, Úst. Soud je výlučným orgánem, např. přezkoumání zákonů, zda jsou v souladu s Ústavou, pojem ochrany ústavnosti není definován, vykládá se na základě pravomocí a věcné působnosti, je to souhrn prostředků k zjištění a dodržování práv a působnosti subjektů ústavního práva, normativním základem ochrany ústavnosti je především Ústava a ústavní zákony a Listina základních práv a svobod. Obecné soudy – čl. 90 – 96 Ústavy, pojem ochrany práv utvrzuje čl. 90 Ústavy, má se jím na mysli: zajistit právo každému, tedy fyzické osobě, čl. 36 Listiny, záruku, že pouze soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a že budou dodržena pravidla v čl. 40 Listiny Vázanost: Soudce Ústavního soudu je vázán pouze ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy, zákonem o ústavním soudu, čl. 88 odst. 2 ústavy. Soudce obecného soudu je vázán zákonem, soudce má možnost posoudit souladnost zákona, který aplikuje s ústavním zákonem, v případě pochybností o souladu zákona s ústavním zákonem předloží věc ústavním soudu, čl. 95 ústavy, plénum, senáty, jsou tedy 2 organizační subjekty Ústavního soudu. Zajímavost, Ústavní soud má předsedu a místopředsedu, to plyne z čl. 62 písm. E , k jejich jmenování není potřeba kontrasignace vládou, to plyne z čl. 84 odst. 2 Ústavy. Plénum a senát, Ústavní soud má tedy 2 organizační subjekty, plénum tvoří všichni soudci, stačí 10 z 15, senáty 4 ze 3 soudců

Soudní soustava Čl. 91 Ústavy určuje soudní soustavu Rozlišují se soudy nejvyšší a jiné Ústavní soud je orgánem výlučným, vertikální soustavu tvoří obecné soudy, zde pouze obecné soudy. Ústava upravuje i krajské okresní, vrchní soudy, zákon může stanovit jejich jiná označení, ústava vylučuje jiné mimořádné soudy. Nejvyšší soud (správní) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutí vrchních soudů, zaujímá stanoviska k výkladu zákona a jiných předpisů, rozhoduje i o vykanatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území ČR, tvoří jej kolegia trestní, vojenské, občansko právní a obchodní. Vrchní soud rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích, zaujímá stanoviska k výkladu zákona a jiných právních předpisů, má kolegia trestní, vojenské, občanskoprávní, obchodní a správní.

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Ústava stanovuje pravomoc a působnost

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Ústava stanovuje pravomoc a působnost Věcná působnost je taxativně vyjmenována

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Ústava stanovuje pravomoc a působnost Věcná působnost je taxativně vyjmenována Zákon upravuje pravomoci ve vnitřních vztazích

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Ústava stanovuje pravomoc a působnost Věcná působnost je taxativně vyjmenována Zákon upravuje pravomoci ve vnitřních vztazích Ústavní soud je samostatný, neodvolatelný, nerozpustitelný

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Jeho rozhodnutí jsou konečná a nepřezkoumatelná

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Jeho rozhodnutí jsou konečná a nepřezkoumatelná Řídí se Ústavou a zákonem o Ústavní soudu

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Jeho rozhodnutí jsou konečná a nepřezkoumatelná Řídí se Ústavou a zákonem o Ústavní soudu Je možnost senátu vyslovit souhlas s trestní stíháním soudce Úst. soudu, čl. 86 odst. 1 Úst.

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Ústavní soud působí v těchto věcech, čl. 87 odst. 1 Úst.

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Ústavní soud působí v těchto věcech, čl. 87 odst. 1 Úst. Rozhoduje o zrušení zákonů nebo jednotlivých ustanovení, jsou – li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, písm. a

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Ústavní soud působí v těchto věcech, čl. 87 odst. 1 Úst. Rozhoduje o zrušení zákonů nebo jednotlivých ustanovení, jsou – li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, čl. 87 I písm. A Rozhoduje o ústavní stížnosti fyzických čí právnických osob, Čl. 87 I písm. D Katalog je v čl. 87 určuje věcnou působnost, ve spojitosti s uvedenými působnostmi, § 64 zákona o ústavním soudě, § 72 zákona o úst. soudě. Probrat zbývající katalogová čísla.

Postavení a kompetence Ústavního soudu České republiky Druh řízení Aktivní legitimace Lhůta Petit Výrok soudu Katalog je v čl. 87 určuje věcnou působnost, ve spojitosti s uvedenými působnostmi, § 64 zákona o ústavním soudě, § 72 zákona o úst. soudě. Probrat zbývající katalogová čísla.

Řízení před Ústavním soudem České republiky Zahájení řízení Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě

Řízení před Ústavním soudem České republiky Zahájení řízení Účastnící řízení Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě. Účastnící navrhovatel, §§ 29, 30 zákona č. 182/1992 Sb. – zákon o ústavní soudě

Řízení před Ústavním soudem České republiky Zahájení řízení Účastnící řízení Příprava jednání Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě. Účastnící navrhovatel, §§ 29, 30, 32 zákona č. 182/1992 Sb. – zákon o ústavní soudě Příprava: přezkoumání, zda jsou dodržené lhůty, zda se podílejí oprávnění účastnící, zda je soud příslušný, zda je opodstatněný, je li podán přípustný návrh, rozhoduje soudce zpravodaj dle § 43 zákona o ús.

Řízení před Ústavním soudem České republiky Zahájení řízení Účastnící řízení Příprava jednání Ústní jednání Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě. Účastnící navrhovatel, §§ 29, 30, 32 zákona č. 182/1992 Sb. – zákon o ústavní soudě Příprava: přezkoumání, zda jsou dodržené lhůty, zda se podílejí oprávnění účastnící, zda je soud příslušný, zda je opodstatněný, je li podán přípustný návrh, rozhoduje soudce zpravodaj dle § 43 zákona o ús. Jednání je ústní –platí pro všechny věcné působnosti v čl. 87 odst. 1 - a veřejné, doručení předvolání, soudce zpravodaj sdělí nejprve návrh, výsledky dosavadního řízení

Řízení před Ústavním soudem České republiky Zahájení řízení Účastnící řízení Příprava jednání Ústní jednání Dokazování Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě. Účastnící navrhovatel, §§ 29, 30, 32 zákona č. 182/1992 Sb. – zákon o ústavní soudě Příprava: přezkoumání, zda jsou dodržené lhůty, zda se podílejí oprávnění účastnící, zda je soud příslušný, zda je opodstatněný, je li podán přípustný návrh, rozhoduje soudce zpravodaj dle § 43 zákona o ús. Jednání je ústní –platí pro všechny věcné působnosti v čl. 87 odst. 1 - a veřejné, doručení předvolání, soudce zpravodaj sdělí nejprve návrh, výsledky dosavadního řízení Dokazování při ústním jednání nebo mimo toto jednání

Řízení před Ústavním soudem České republiky Zahájení řízení Účastnící řízení Příprava jednání Ústní jednání Dokazování Rozhodnutí Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě. Účastnící navrhovatel, §§ 29, 30, 32 zákona č. 182/1992 Sb. – zákon o ústavní soudě Příprava: přezkoumání, zda jsou dodržené lhůty, zda se podílejí oprávnění účastnící, zda je soud příslušný, zda je opodstatněný, je li podán přípustný návrh, rozhoduje soudce zpravodaj dle § 43 zákona o ús. Jednání je ústní –platí pro všechny věcné působnosti v čl. 87 odst. 1 - a veřejné, doručení předvolání, soudce zpravodaj sdělí nejprve návrh, výsledky dosavadního řízení Dokazování při ústním jednání nebo mimo toto jednání Rozhodnutí, Nález a Usnesení, Nálezem se rozhoduje ve věci samé, nález je interpretace ústavního textu, musí mít náležitosti : výrok, odůvodnění a poučení, jiná rozhodnutí jsou usnesení, § 54 zákona o ús.. Ústavní soud rozhoduje v plénu, senátech nebo soudce zpravodaj, §§ 11,15 zákona o ús. Plénum rozhoduje většinou za přítomnosti alespoň 10 soudců, kvalifikovaná většina je potřeba v případech čl. 87 odst. 1 písm. a,g h.. To plyne z § 13 zákona o úst. soudě. Náklady řízení nepodléhají soudním poplatkům, hradí se z rozpočtu ústavního soudu, např.: důkazy a tlumočení, náklady účastníka nebo vedlejšího účastníka hradí tento sám, § 62 zákona o ús.

Příklady - Nález Ústavního soudu Zrušení části zákonů: Z. č. 116/2008 Sb., rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008 o návrhu skupiny poslanců na zrušení některých ustanovení zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb. Ústavní soud rozhodl dne 23. 4. 2008, o návrhu na zrušení části zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, z. č. 54/1956 Sb., že nemocenská bude náležet i za první 3 dny nemoci

Příklad: Pan J. H. byl obviněn a následně odsouzen Krajským soudem v Praze za trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 a 2 trestního zákona, který měl spáchat přepadením kamionu s cigaretami. Jako hlavní důkaz při prokazování jeho účasti na trestné činnosti byly použity výpisy evidence hovorů z jeho mobilního telefonu, obsahující vždy datum, čas, buňku mobilního operátora, volané číslo a dobu volání hovorů, které nejenom prokazovaly rozhovor pana J. H. s dalšími obviněnými, ale i místo a čas konání hovoru. Tyto výpisy vydala telekomunikační společnost na žádost orgánům činným v trestním řízení, aniž by zkoumala, zda byl vydán soudní příkaz k jejich vydání. Kromě jiného tyto záznamy byly orgány činnými v trestním řízení získány již před tím, než bylo panu J. H. doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Pan J. H. se proti rozsudku odvolal k Vrchnímu soudu v Praze a ten jeho odvolání jako bezdůvodné zamítl.

Řešení příkladu Podmínky přípustnosti ústavní stížnosti Aktivní legitimace stěžovatele - § 72 odst. 1) písm. a) z.č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu Zastoupení stěžovatele - § 30 odst.1 Lhůta - § 72 odst. 3 Vyčerpání všech procesních prostředků- § 75 Porušení ústavních norem ČR a mezinárodních smluv Čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod Čl. 13 Listiny základních práv a svobod Doplňující články – čl. 2 odst. 2 Listiny, čl. 90 Ústavy, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 17 Paktu o občanských a politických právech Jedná se zásadně na návrh, návrh podávají strany s aktivní legitimací, případ v § 78 odst. 2 zákona o ústavním soudě, kdy návrh pro plénum může vzejít ze senátu, návrh musí dodržovat náležitosti formální, § 34 zákona o ústavním soudě Pan J. H. byl aktivně legitimován k tomu, aby podal ústavní stížnost, a rovněž splnil podmínku řádného právního zastoupení. Lhůta – novela č. 83/2004 Sb. – 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku (dovolání) Vyčerpání všech procesních prostředků v trestním řízení – pravomocné rozhodnutí ve druhém stupni, zbývá podat dovolání dle § 265a a násl. trestního řádu, lhůta 2 měsíce od doručení rozhodnutí, proti kterému bude směřovat.Teprve v případě neúspěšného dovolání k Nejvyššímu soudu CR je možné podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR. Absence podání dovolání bude Ústavním soudem posouzena jako nesplnění podmínek přípustnosti ústavní stížnosti dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Policie získala důkaz z registrace telekomunikačního provozu před sdělením obvinění, nemohlo se jednat o neodkladný úkon. Ochrana tajemství zpráv podávaných telefonem zakládá i ochranu dalších údajů.

Ústavní postavení Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky NKÚ – čl. 97 Ústavy ČR – nezávislý orgán, vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, prezidenta a víceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh poslanecké sněmovny, z. č. 166/1993 Sb. ČNB – čl. 98 Ústavy ČR, ústřední banka státu, cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu, z. č. 6/1993 Sb.

Pojetí územní samosprávy v České republice Čl. 99 – obce, kraje – zastupitelstva: volby tajné, všeobecné, rovné a přímé volební právo, 4leté funkční období, vydávají obecně závazné vyhlášky (čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR) Stát může zasahovat do jejich činnosti, vyžaduje-li to ochrana zákona. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu Z. č. 120/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Z. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)

Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz Vážení posluchači, děkuji Vám za pozornost. Přeji příjemný zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz