Kurz finanční gramotnosti OA Neveklov Ochrana spotřebitele Kurz finanční gramotnosti OA Neveklov
Zákon o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. je zákon, který zakotvuje rámec ochrany spotřebitelů, jakožto smluvní strany smluvních závazkových vztahů vzhledem k tomu si spotřebitelé zasluhují vyšší míru ochrany oproti druhé smluvní straně – podnikatelům či dodavatelům zboží a služeb další ochranu poskytují zákony jako je např. občanský zákoník, resp. nový občanský zákoník aj.
Na co si dát pozor? Nekalé obchodní praktiky - §4 Klamavé obchodní praktiky - §5 Agresivní obchodní praktiky - §5a Zákaz diskriminace spotřebitele - §6 Informace o ceně, označování prodávaných výrobků cenou - §12
§4 Nekalé obchodní praktiky (1) Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. (2) Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny; tím není dotčeno obvyklé reklamní přehánění. (3) Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje. Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.
osobu spotřebitele je třeba chápat jako "průměrného spotřebitele", jako osobu průměrně rozumnou, která má dostatek informací a je v rozumné míře pozorná a opatrná s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory je nutné se s poskytnutými informacemi opravdu seznámit, číst před podpisem smlouvy i obchodní podmínky, které jsou jejich součástí, sazebníky apod., nespoléhat se pouze na ústní informaci, která je následně neprokazatelná je-li obchodní praktika zaměřena na tzv. zranitelné osoby (například děti, senioři, nemocní a jiné osoby, které jsou z důvodu své duševní nebo fyzické slabosti či věku zvlášť zranitelné), hodnotí se nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny, tedy přísněji - tím však není zakázáno obvyklé reklamní přehánění, které je tedy i ve vztahu k těmto skupinám povoleno
§5 Klamavé obchodní praktiky Obchodní praktika je klamavá a tím pádem zakázaná, pokud je při ní užit nepravdivý údaj, je-li důležitý údaj sice sám o sobě pravdivý, ale vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit, může uvést spotřebitele v omyl; "důležitým údajem" je například název, cena a povaha finanční služby, její označení a zvláštní pravidla užívání, možnosti reklamace apod.,
opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jehož uvedení lze s přihlédnutím ke všem okolnostem (například s přihlédnutím k rozsahu dostupného reklamního prostoru či času) po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se přitom považuje i to, je-li důležitý údaj uveden nesrozumitelně nebo nejednoznačně, vede-li způsob prezentace produktu k záměně s jinými produkty či podnikateli, jsou-li služby nabízeny způsobem porušujícím některá práva duševního vlastnictví, nedodržuje-li se jednoznačný závazek chování obsaženého v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal.
Příklad Je nabízen produkt – služba s tím, že tato exkluzivní nabídka je k dostání (dostupná) pouze u nabízející společnosti. Ve skutečnosti jde o standardní produkt široce dostupný. Prodávající tvrdí, že jeho výrobku-službě bylo uděleno schválení, povolení, přestože tomu tak ve skutečnosti není nebo není vůbec v souladu podmínkami schválení či povolení.
§5a Agresivní obchodní praktiky Agresivní (tedy nekalou a zakázanou) obchodní praktikou se rozumí jednání, které s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.
Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se musí přihlížet v prvé řadě: k jejímu načasování, místu a době trvání, ke způsobu jednání, jeho výhružnosti či urážlivosti, k tomu, zda byla vědomě využita nepříznivá situace spotřebitele, k tomu, zda nebyly spotřebiteli dány nepřiměřené překážky pro uplatnění jeho práv, a případně zda nedošlo k výhružce protiprávním jednáním.
Příklad Spotřebitel dostane vyrozumění (telefonické ,písemné), že je mezi možnými výherci vysoké částky peněz, pokud bude mezi prvními 50ti, kteří správně vyplní test. Přestože tuto podmínku spotřebitel splní, nevejde se do první „padesátky“. Prakticky se však toto oznámení objeví každému. Cenou útěchy je nabídka zboží, jehož nákupem bude zařazen do dalšího kola o atraktivní ceny.
§ 6 Zákaz diskriminace spotřebitele Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat
Deset základních pravidel
Evropská komise, s cílem seznámit občany s jejich spotřebitelskými právy, zveřejnila "Deset základních pravidel" ochrany spotřebitele v Evropské unii: 1. Nakupujte co chcete, kde chcete 2. Pokud je zboží vadné, vraťte ho 3. Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin 4. Informujte se o tom, co jíte 5. Smlouvy musí být vůči zákazníkům férové 6. Spotřebitelé mohou někdy měnit svá rozhodnutí 7. Možnost jednoduššího porovnání cen 8. Spotřebitelé nemají dostávat zavádějící informace 9. Ochrana spotřebitele během dovolené 10. Účinné urovnávání přeshraničních sporů
Základní pravidla ochrany
1. Vadné zboží lze vždy vrátit 2. Spotřební zboží musí být bezpečné 3. Informace o potravinách musí být uvedeny na obalu 4. Smlouvy musí být čestné 5. Reklama musí být pravdivá 6. Některé obchody lze zrušit i bez důvodu 7. Spotřebitel na dovolené musí být zvlášť chráněn
Na koho se obrátit, když naletím?
Můžete se obrátit na centrálu společnosti, s níž máte daný smluvní vztah, ať už je to spořitelna, pojišťovna či banka. Dalšími institucemi jsou: ČNB Finanční arbitr Česká obchodní inspekce
V čem pomůže ČNB? ČNB řeší spory s institucemi, které přímo podléhají jejímu dohledu Jsou to: banky a pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé, pojišťovny, penzijní fondy, pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí, směnárny.
Finanční arbitr řeší spory ohledně… platebních služeb a elektronických peněz, spotřebitelských úvěrů, kolektivního investování.
Česká obchodní inspekce se zabývá… Ochranou spotřebitele u subjektů, které sice na finančním trhu působí, avšak nepodléhají dohledu ČNB. Mezi tyto subjekty patří: leasingové společnosti, nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, finanční poradci apod.