Dějiny ekonomického myšlení Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA

Ekonomie jako pozitivní věda Normativní věda ▫Hodnotící soudy ▫Etika, právo Pozitivní věda ▫Analytické soudy ▫Fyzika, chemie, biologie ▫Od poslední třetiny 19. století je ekonomie pozitivní vědou

Hlavní témata ekonomie Teorie hospodářského růstu ▫Co je bohatství Teorie hodnoty a ceny ▫Co je hodnota zboží

Předklasické ekonomické myšlení Starořečtí filosofové Scholastikové Merkantilisté Fyziokraté a filosofové přirozených zákonů Obecná charakteristika ▫Nejedná se o systém ekonomických teorií ▫Převládá normativní stránka myšlení (např. doporučující HP) ▫Sektorový přístup

Starořečtí filosofové Aristoteles ▫Odlišoval věci přirozené a věci člověkem vytvořené ▫Rozdělil  Ekonomiku (zemědělství – přirozené)  Chrematistiku (obchod – nepřirozené, odvozené) ▫Názory na peníze  Ekvivalence směny  Přirozené používání peněz – platidlo  Nepřirozené používání peněz  Půjčování peněz na úrok  Ostré morální odsouzení lichvy (neviděl možnost kapitalizace peněz)

Scholastikové Období středověku Církev byla instituce, kde byli vzdělanci Scholastikové obhajovali soukromé vlastnictví ▫Podporuje hospodáře, aby se o své dobře staral ▫Podporuje stabilitu a řád společnosti Problém ospravedlnění obchodního zisku ▫Až pozdní scholastikové (škola Salamanky) ▫Navarrus (2. pol. 16. stol.)  Totéž zboží může mít na různých trzích různou hodnotu (dnes arbitráž)  Cena je ovlivněna poptávkou, užitkem

Merkantilisté (17. – 18. stol.) Směr ekonomického myšlení západní Evropy Thomas Mun (Bohatství Anglie v zahraničním obchodě – 1664) Co je národní bohatství? Peníze. A lze ho zvýšit aktivní bilancí zahraničního obchodu Pozdní merkantilisté: příliv peněz do ekonomiky rozhýbává kola obchodu levnějším úvěrem

Fyziokraté a filosofové přirozených zákonů Hledali odpověď na otázku čím je ovládána společnost -> přirozenými zákony John Locke ▫Obhajoval soukromé vlastnictví na základě přirozeného práva David Hume ▫Kvantitativní teorie peněz (proti merkantilistům) ▫Liberální názory na zahraniční obchod Francois Quesnay ▫1758 – Ekonomická tabulka; první MAE model, zemědlěství jako produktivní sektor

David Hume – O žárlivosti obchodu „Proto si troufám přiznat, že nejen jako člověk, ale i jako Brit, prosím za vzkvétající obchod Německa, Španělska, Itálie, dokonce samotné Francie. Jsem si jist, že Velká Británie i všechny tyto národy by více vzkvétaly, kdyby jejich panovníci a ministři vůči sobě uplatnili takové velkorysé a benevolentní smýšlení.“ David Hume, 1740

Klasické politické myšlení 1776 – Bohatství národů (Adam Smith) 1871 – první marginalistická díla (Carl Menger) Základní charakteristika ▫Klasikové překonali peněžní fetišismus ▫Zdroj národního bohatství – dělba práce ▫ZO jako hra s positivním součtem ▫Doktrína svobody obchodu ▫Klasický liberalismus – „Laissez-faire“

Adam Smith Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) Základní myšlenky ▫Zdrojem bohatství je dělba práce a svobodná směna -> opustil sektorový přístup ▫Teorie mezinárodního obchodu  Kritik merkantilistů  Pro kvalitní dělbu práce je vhodný co největší svobodný trh -> volný světový trh  Dělba práce mezi národy prospívá všem národům

Adam Smith ▫Sledování vlastního zájmu  Ideální HP  „Není to laskavost řezníka, čemu vděčíme za svůj oběd.“ ▫Neviditelná ruka trhu  Ponechme lidem, aby sledovali svůj vlastní zájem, aby se každý specializoval na to, co chce, neviditelná ruka trhu orientuje lidi ve smyslu co a kde mají prodávat – což nám říkají ceny.  Minimalizace státních zásahů

Adam Smith ▫Teorie hodnoty  Hledal odpověď na otázku, co ovlivňuje přirozenou cenu statku  Odpověď: cena není ovlivněna užitečnosti – je tedy ovlivněna pouze náklady  Paradox vody a diamantu  Nejslabší místo klasiků -> nerozlišoval ještě mezní a celkovou užitečnost. Klasikové tvrdili, že poptávka nemá vliv na hodnotu samotnou

Klasické politické myšlení Jean Baptiste Say ▫Sayův zákon trhů  Reagoval na teorii podspotřeby (nízká poptávka)  Objevovaly se první hospodářské cykly – strukturální charakter – nejde o nesoulad mezi AD a AS  Strukturální nesoulady vyčistí ceny

Klasické politické myšlení Thomas Robert Malthus ▫Ekonomie jako ponurá věda ▫Esej o populaci (1798)  Člověk se neodlišuje od jiných přírodních tvorů -> projevem vitality je, že pokud má dostatek zdrojů, více se rozmnožuje -> bohatství země se tak rozpočítává mezi „více hlav“ -> jednotlivci budou stále chudší  Neviděl možnost inovací, specializace a efektivnějšího využití zdrojů

Klasické politické myšlení David Ricardo ▫Zásady politické ekonomie a zdanění (1817) ▫Teorie mezinárodního obchodu  Jedna z nejstarších ekonomických teorií  Absolutní výhody (A. Smith) + komparativní výhody  Mezinárodní obchod prospěje všem zúčastněným zemím, bez ohledu na to, zda dokážou statky produkovat efektivněji než země jiná – díky směně.

Klasické politické myšlení Karl Marx ▫Kapitál (1867) ▫Vycházel z klasické nákladové teorie hodnoty ▫Mzda dělníka je menší, než hodnota, kterou vytváří (vychází z pracovní teorie hodnoty) -> rozdíl si přivlastňuje kapitalista ▫Třída vlastníků vykořisťuje třídu nevlastníků

Marginalistická revoluce Změna paradigmatu v ekonomii – zrod nové moderní ekonomie 1871 (1873) – první vlivné knihy Marginalisté útočí na nejslabší místa klasiků (teorie hodnoty) ▫1. nedostatek – odlišovali pojmy: tržní cena a hodnota (tržní ceny kolísají kolem hodnoty) ▫2. nedostatek – odtržení hodnoty od užitečnosti

Marginalistická revoluce - specifikace Subjektivní teorie hodnoty ▫Hodnota je ovlivněna užitečností ▫Odlišovali celkový a mezní užitek Marginální analýza ▫Rozhodování člověka „on the margin“ ▫Nové nástroje, využití matematiky (derivace, fce)

Marginalistická revoluce - specifikace Od morální vědy k čisté vědě ▫Zúžení předmětu ekonomie oproti klasikům (Smith – morální filosof) ▫=> pozitivní věda Spotřebitel je suverénem trhu ▫Klasikové: ústřední postavou kapitalista ▫Marginalisté: Spotřebitel je tvůrce hodnoty

Marginalistická revoluce - specifikace Metodologický individualismus ▫Základní metoda; racionální chování jednotlivce ▫vs. metodologický kolektivismus (zkoumá se skupina) ▫Homo-economicus (Robinsonovské modely) Alokace vzácných zdrojů ▫Nový předmět ekonomie ▫Optimální alokace vzácných zdrojů mezi alternativní využití

Školy marginalistické revoluce Lausannská škola ▫L. Walras, V. Pareto Cambridgeská škola ▫A. Marshall, A. C. Pigou Rakouská škola ▫C. Menger, L. Mises, F. A. Hayek

Lausannská škola Vilfredo Pareto ▫Teorie společenského blahobytu  vs. utilitaristé (jednotlivé pocity štěstí, lze sčítat – J. S. Mill)  Každý člověk má subjektivní pořadí užitků, které se nedá sčítat -> sčítání individuálních blahobytů je nelogické  Paretovo optimum = pokud zvýšíme uspokojení jednoho člověko za cenu, že se sníží uspokojení někoho jiného (pokud ne, prostor pro větší společenský blahobyt)

Cambridgeská škola Alfred Marshall ▫Zásady ekonomie (1890) ▫Chtěl prosadit „novou moderní ekonomii“ ▫Teorie mezního užitku ▫Zlaté pravidlo maximalizace zisku ▫Subjektivní teorie hodnoty ▫Přebytek spotřebitele ▫Křivka poptávky

Cambridgeská škola Arthur Cecil Pigou ▫Žák A. Marshalla ▫Ekonomie blahobytu (1920) ▫Teorie externalit  Negativní a pozitivní externalita ▫Cambridgeská teorie peněz  neutralita peněz – peníze ovlivňují pouze cenovou hladinu

Rakouská škola Vyhraněný metodologický individualismus ▫Rakušané odmítají pracovat s ekonomickými agregáty ▫Hayek: „Ekonomie pojednává o chování lidí, které je subjektivní a není tam možná agregace, agregáty nechť se zabývá statistika, ekonomie s nimi nemá pracovat.“ Kritika scientismu ▫Hayekův pojem ▫Společenské vědy přebírají metody věd přírodních

Rakouská škola Teoretické zvláštnosti ▫Náklady obětované příležitosti  Náklad na nějaký statek je obětovaný jiný statek ▫Tržní rovnováha vs. tržní proces  Odmítají zkoumat tržní rovnováhu  Dynamický pohled na trhy v rámci procesu ▫Pojetí konkurence  Konkurence není tržní struktura, ale proces podnikatelského objevování (Schumpeter)

Rakouská škola Ludwig von Mises ▫Lidské jednání (1949) ▫Cílem vytvořit obecnou společenskou vědu – tzv. praxeologii ▫Odmítl neoklasický pojem homo-economicus, ale homo-agents (člověk jednající) ▫Člověk se rozhoduje v nejistotě, svoje rozhodování stále mění na základě svých zkušeností

Rakouská škola Friedrich Augustin von Hayek ▫Spolu s Misesem předpověděli velký krach – 1929 ▫Spor o ekonomickou kalkulaci v socialismu  Při neexistenci soukr. vlastnictví, není možné stanovit racionální cenu (není známa vzácnost)  Teorie rozptýlené znalosti  Business knowledge ▫Pouze jednotlivec ji odhalí a používá; cenový systém  Scientific knowledge ▫Je v knihách; lze ji sumarizovat

Heretikové rakouské školy J. A. Schumpeter ▫hrozné dítě rakouské školy ▫Teorie podnikatele  Inovátor  Podnikatelský zisk – odměna za inovace ▫Teorie hospodářského cyklu  Inovační vlny

Ekonomické myšlení J. M. Keynese 1919 – mírová konference ve Versailles ▫Předpokládal že reparace pro německou ekonomiku budou neúměrně vysoké -> Ekonomické důsledky míru 1925 – Ekonomické důsledky pana Churchilla ▫Varuje před obnovením zlatého standardu  Trh bude mít svázané ruce a nemůže dojít k růstu

Ekonomické myšlení J. M. Keynese Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) ▫Ekonomie věda, dávající HP doporučení ▫Ricardianská neřest ▫Makroekonomické přístupy  Systém proměnných s příčinnými vztahy ▫Spor s A. C. Piguem o příčinu a charakter nezaměstnanosti -> nutné zásahy HP

Ekonomické myšlení J. M. Keynese Zaměstnanost Národní důchod Agregátní poptávka Spotřeba Mezní sklon ke spotřebě Investice Očekávaný výnos (animal spirit) Úroková míra Peněžní zásoba Preference likvidity Exogenní proměnné

Ekonomické myšlení J. M. Keynese Hospodářsko-politická doporučení ▫Měnová politika  Neobával se inflace  Málo účinná ▫Rozpočtová politika  Spoléhá na multiplikační efekt (G, I)  -> nový přístup k rozpočtovým schodkům

Chicagská škola Milton Friedman (1912 – 2006) ▫Monetarismus ▫Kritik J. M. Keynese  Kritizoval Keynesovu neúčinnou monetární politiku a poptávku po penězích ▫Nová kvantitativní teorie peněz ▫Zastánce Laissez-faire ▫Kapitalismus a svoboda (1962)

Chicagská škola Gary Becker ( ) ▫Ekonomie diskriminace  Na svobodném trhu zaměstnavatelé nediskriminují ▫Ekonomická analýza kriminality  Zločin a trest (1968) ▫Ekonomie rodiny  Ekonomická analýza vstupu do manželství, setrvání v něm, rozvodu (nepeněžní náklady a výnosy)  Kritizuje sociální dávky pro jednotlivé členy rodiny  Snižuje se solidarita -> horší se vztahy

České ekonomické myšlení Josef Ignác Buček (1741 – 1821) ▫Ovlivněn merkantilismem ▫Myšlenky fyziokratů ▫Důraz na zemědělství František Ladislav Chleborad (1839 – 1911) ▫Absolvent právnické fakulty ▫Normativní myšlení – etické zásady ▫„Přes tržní mechanismus se obecné zájmy prosazují lépe“

České ekonomické myšlení Albín Bráf (1851 – 1912) ▫Kritik marxismu ▫Požadavek ekonomického liberalismu ▫Český ekonomický nacionalismus Karel Engliš (1880 – 1961) ▫Zdůrazňoval důležitost individualismu ▫Odmítal pracovní teorii hodnoty

České ekonomické myšlení Alois Rašín (1867 – 1923) ▫Liberálnější názory ▫V peněžní teorii metalista ▫Prosazoval deflační politiku Josef Macek (1887 – 1972) ▫Zavedl do českého ekonomického myšlení základy Keynesináctví ▫Prosazoval družstevní formy vlastnictví ▫Odmítal stát jako centrální monopol

Děkuji za pozornost