Digitální učební materiál Autor: Ing. Rudolf Drahokoupil Předmět/vzdělávací oblast: Materiály a technologie Tematická oblast: Pájení materiálu Téma: Pájení Ročník: 2. Datum vytvoření: říjen 2013 Název: VY_32_INOVACE_13.2.18.STR Anotace: Pájení materiálu, pevnost, pájka, smáčení, tečení, vázání. Metodický pokyn: Učební materiál slouží jako inovativní prezentační doplněk pro výuku odborného tématu s využitím aktivizujících možností multimediálních prostředků (dataprojektor, popř. interaktivní tabule). Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a podporují samostatné myšlení žáků. Ve spojení s webovými stránkami školy může být prezentace využívána i k samostudiu a pro distanční formu vzdělávání.

Pájení materiálu Pájení - je metalurgický proces, kterým vzniká nerozebíratelné spojení kovů stejného nebo rozdílného chemického složení pomocí roztavené slitiny – pájky. Pájené plochy nejsou natavené, ale smáčené roztavenou pájkou.

Pájení materiálu Pájka proniká do základního materiálu a ve většině případů nastává i difuze a rozpouštění stykové plochy základního materiálu v roztavené pájce. Teplota tání pájky je vždy nižší než teplota základního kovu.

Pevnost daného spoje je dána pevností mezivrstvy pájený kov – pájka – pájený kov. Platí že: čím tenčí je mezivrstva, tím větší je pevnost a naopak.

Pájka musí mít dobrou zatékavost, smáčivost, vzlínavost, vyhovující mechanické vlastnosti, malý rozdíl elektrického potenciálu vůči základnímu materiálu a nízkou cenu. Podle teploty tání se pájky dělí na: měkké (do 500 °C) tvrdé (500 až 1000 °C)

Postup pájení Pájené plochy se zahřejí na teplotu pájení. Přidaná pájka se taví na pájené ploše. Pájka by se neměla shlukovat do kapek, ale smáčet pájenou plochu plošným rozprostřením. Tak může vnikat do povrchových vrstev obrobku a mísit se s materiálem.

Pevnost spoje je tím větší, čím tenčí je vrstva pájky, protože potom téměř veškerá pájka může být smísená s materiálem. Předpokladem toho je, aby pájené plochy nebyly zoxidované nebo znečištěné a aby tvořily úzkou štěrbinu, do které může být pájka kapilárním účinkem vtažena.

Proces pájení probíhá ve třech krocích Smáčení - kapalná pájka se rozdělí na pájenou plochu, tj. kontakt mezi součástí a pájkou. Tečení - kapalná pájka vytěsňuje tavidlo ze štěrbiny mezi pájenými díly. Vázání - pájka vzniká na hranice zrn materiálu a tvoří slitinu s materiálem.

KONTROLNÍ OTÁZKY – diskuse Pojem pájení Je metalurgický proces, kterým vzniká nerozebíratelné spojení kovů stejného nebo rozdílného chemického složení pomocí roztavené slitiny – pájky. Pájené plochy nejsou natavené, ale smáčené roztavenou pájkou. Pájka proniká do základního materiálu. Teplota tání pájky je vždy nižší než teplota základního kovu. Vlastnosti pájky Dobrá zatékavost, smáčivost, vzlínavost, vyhovující mechanické vlastnosti, malý rozdíl elektrického potenciálu vůči základnímu materiálu a nízkou cenu.

Použité zdroje: HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 1., upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN 80-7183-244-8. GSCHEIDLE, Rolf, a kolektiv. Příručka pro automechanika. 3. přeprac. vyd. Praha: Europa - Sobotáles, 2007, 685 s. ISBN 978-80-86706-17-7.