Digitální učební materiál Autor: Mgr. Lenka Dvořáková Předmět/vzdělávací oblast: Český jazyk Tematická oblast: Tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby Téma: Slovní zásoba Ročník: 1. – 4. Datum vytvoření: říjen 2013 Název: VY_32_INOVACE_11.3.01.CJL Anotace: Lexikologie, slovo - základní jednotka slovní zásoby, pojmenování, slovní zásoba a její rozdělení. Digitální učební materiál je určen pro žáky technických oborů. Výuka tématu Slovní zásoba a tvoření slov se stává názornější a přehlednější.V digitální podobě je možné využít struktury Smart Artu nejen k výkladu, ale i k interaktivnímu ověření znalostí žáků. Využití všech možností multimediálních prostředků usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich aktivitu. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a podporují samostatné myšlení žáků. Při závěrečném opakování je použito animací. Metodický pokyn: Prezentace primárně slouží pro výklad a ověřování znalostí v hodině, ale díky své názornosti může být využita také k samostudiu, pro distanční formu vzdělávání, k opakování ke společné části maturitní zkoušky, případně k doplnění učiva pro žáky s individuálním učebním plánem. Kontrolní otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC, dataprojektoru, popř. interaktivní tabule.

Slovní zásoba Lexikologie

Lexikologie jazykovědná disciplína zabývající se slovní zásobou určitého jazyka základní jednotkou slovní zásoby je slovo – lexém slovo v komunikačním procesu něco pojmenovává a zároveň se k něčemu vztahuje, tím se stává v procesu komunikace pojmenováním slova vytvářejí věty – vznikají výpovědi, které jsou základní jednotkou komunikace pojmenování a výpověď jsou složkami komunikačního procesu

Další jazykové disciplíny Morfologie se zabývá tvořením slov Etymologie původem slov Lexikografie tvorbou slovníků Sémantika významem Onomastika vlastními jmény Onomaziologie procesem pojmenování Sémaziologie naukou o význam

Slovo a pojmenování komunikace má mnoho forem a prostředků, pojmenovává věci, osoby, vztahy, abstraktní pojmy slova, která se stávají pojmenováním podle původu: a/ značková (slova prvotní, nemotivovaná, nelze je odvodit od jiných slov) – př. stůl, dům b/ popisná (motivovaná, bývají utvořena od základových slov) - odvozená – př. stolní, domovní - složená – př. zeměpis, ropovod - zkratková – př. Pofis, Drutěva - zkrácená – př. děják, písemka slova, která se stávají pojmenováním, mohou být z hlediska formy: a/ jednoslovná – př. strom, kolem, cesta b/ víceslovná (sousloví) – ustálené pojmenování vzniklé ze dvou nebo více slov – př. střední škola, kyselina sírová c/ frazémy (frazeologická spojení) – ustálená slovní spojení v obrazném významu – př. chytat lelky, roste jako z vody

Slovní zásoba slovní zásoba představuje soubor všech slov a slovních spojení, která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba) počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi v češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 – 10 000 slov pasivní slovní zásoba je obvykle vyšší, pasivní slovník uživatele češtiny zahrnuje asi kolem 50 000 slov

Slovní zásoba Individuální Národní Aktivní Pasivní slovní zásoba jedince (věk, vzdělání) Národní slova všech útvarů národního jazyka Aktivní slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu Pasivní slova, kterým člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá

Kontrolní otázky 1. Jak se nazývá jazyková disciplína, která se zabývá slovní zásobou? 2. Které vědní obory patří mezi jazykové disciplíny: sémantika, lexikografie, psychologie, etika, etymologie. Vysvětli, co zkoumají. 3. Jak rozdělujeme slovní zásobu? 4. Co znamená pojem frazémy? 5. Jak rozdělujeme slova pojmenovaná podle původu?

Odpovědi na otázky 1. lexikologie 2. sémantika – zkoumá význam slov lexikografie – zabývá se sestavováním slovníků etymologie – zkoumá původ slov 3. na individuální a národní, individuální slovní zásobu dělíme na aktivní a pasivní 4. frazémy jsou ustálená slovní spojení v obrazném významu 5. slova pojmenovaná podle původu jsou značková nebo popisná

Použité zdroje: SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MARTINEC, Ivo, Jana Marie TUŠKOVÁ a Ludmila ZIMOVÁ. Mluvnice: učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, 264 s. ISBN 978-807-2387-793. MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. HLAVSA, Zdeněk. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a stylistická část). 3. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1997, 279 s. ISBN 80-859-3786-7. Slovník českých synonym a antonym. 1. vyd. Brno: Lingea, 2007, 573 s. ISBN 978-80-87062-09-8. BARTÁK, Matěj et al. Nový slovník cizích slov pro 21. století. 1. vyd. Praha: Plot, 2008, 367 s. ISBN 978-80-86523-89-7. FILIPEC, Josef et al. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha: Academia, 2005, 647 s. ISBN 80-200-1347-4.