VÝZNAMOVÉ POMĚRY MEZI HLAVNÍMI VĚTAMI Mgr. Michal Oblouk

POMĚR SLUČOVACÍ + věty jsou významově i mluvnicky rovnocenné, vyjadřují sounáležitost před spojkami A, I, ANI, NEBO nepíšeme čárku jestliže jsou spojovací výrazy dvojdílné, čárkou je oddělujeme A, I, ANI, NEBO, TAKÉ, TÉŽ, (A) PAK, (A) POTOM, PŘITOM, ROVNĚŽ, (A) NAKONEC, JEDNAK – JEDNAK, ANI – ANI, I – I, HNED – HNED, TU – TU, DÍLEM – DÍLEM, ZČÁSTI – ZČÁSTI

SLUČOVACÍ POMĚR Nezaváhala ani na chvíli a rychle mi podala ruku. Studoval jazyky i četl knihy. Nakonec jsme nelyžovali ani nebruslili. Něco si ušiji nebo upletu. Ráda si přečtu hezkou knihu, také se ráda podívám na dobrý film. Souhlasím s tebou, též to podepíšu. Sbalím si věci, pak půjdu na autobus. Jednak se mi tam nechtělo, jednak jsem neměl čas. Ani nenapsal, ani se neozval.

POMĚR STUPŇOVACÍ druhá věta zesiluje, stupňuje obsah první věty před spojkou A píšeme čárku BA, DOKONCE, BA I, DOKONCE I, BA ANI, PŘÍMO, NADTO, A JEŠTĚ, A HLAVNĚ, A PŘEDEVŠÍM, NEJEN – ALE, NEJEN (ŽE) – NÝBRŽ (I), NEJEN – ALE DOKONCE (I), NEJEN (ŽE) – ALE (I), NEJEN – I, NEJEN – NÝBRŽ NAOPAK

STUPŇOVACÍ POMĚR Prolezli jsme celý hrad, ba do sklepení jsme nahlédli. Honza dobře recitoval, dokonce hrál amatérské divadlo. Slunce svítilo, ba i krásně hřálo. Přestala se stydět, dokonce se i rozpovídala. Před tvým příjezdem jsem nejen nakoupila, ale i uvařila. Tajemný příběh slyšel nejen od strýce, nýbrž ho i četl. Mladík se na mě nejen usmál, ale dokonce mě pustil sednout. Nepozdravil, a ještě byl nepříjemný. Nepomohli nám, a dokonce lhostejně odešli.

POMĚR ODPOROVACÍ X obsahy vět si navzájem odporují, jsou v rozporu, obsah druhé věty omezuje obsah první věty před spojkou A píšeme čárku ALE, AVŠAK, VŠAK, NÝBRŽ, NAOPAK, JENŽE, LEČ, NICMÉNĚ, ZATO, JENOMŽE, SICE – ALE, ALE ZATO, ZATO VŠAK, ALE TAKÉ, TAKÉ VŠAK, ALE ANI, JISTĚ – ALE PŘECE JEN

ODPOROVACÍ POMĚR V pondělí jsme šli na výstavu, ale měli zavřeno. Začátek byl v osm hodin, avšak to nám nikdo neřekl. Udělal to správně, nepovedlo se mu to však včas dokončit. Není to chvályhodné, nýbrž je to trestuhodné. Nezlobím se, naopak jsem velmi příjemně překvapený. Vařili jsme guláš, jenže jsme ho připálili. Sice měl z pozvání radost, ale odmítl přijít. Čekali jsme na něj, a on se ani neozval.

POMĚR VYLUČOVACÍ ~ obsahy vět se navzájem vylučují – jestliže platí obsah jedné věty, neplatí obsah druhé věty jestliže se obsahy vět výrazně nevylučují, nabízejí se jako možná eventualita, čárku před spojkami NEBO, ANEBO, ČI nepíšeme NEBO, ANEBO, ČI, JINAK, BUĎ – NEBO, BUĎ – ANEBO, ZDALI – ČI, AŤ – ČI, AŤSI - NEBO

VYLUČOVACÍ POMĚR Jdi domů, nebo se rodiče budou zlobit. Přijď hned, anebo už nechoď vůbec. Buď moji zprávu nedostal, nebo onemocněl. Buď přijmete naše pravidla hry, anebo hrajte s někým jiným. Být, či nebýt?

NEBOŤ, VŽDYŤ, TOTIŽ, VŠAK TAKÉ POMĚR PŘÍČINNÝ → důvodový, vysvětlovací druhá věta vyjadřuje příčinu, důvod nebo vysvětlení obsahu první věty – co je důležité pro pochopení obsahu první věty NEBOŤ, VŽDYŤ, TOTIŽ, VŠAK TAKÉ

PŘÍČINNÝ POMĚR Všichni spali, neboť byli po náročném výstupu unaveni. Nekřič, vždyť už běžím. Neslyšel jsem zvonek, byl jsem totiž v koupelně. Nerozčiluj se, však také nejásám.

PROTO, A PROTO, TUDÍŽ, A TUDÍŽ, TEDY, A TEDY, A TAK POMĚR DŮSLEDKOVÝ ← druhá věta vyjadřuje důsledek – to, co vyplývá z obsahu první věty před spojkou A píšeme čárku PROTO, A PROTO, TUDÍŽ, A TUDÍŽ, TEDY, A TEDY, A TAK

DŮSLEDKOVÝ POMĚR Zítra se vrátí maminka z lázní, proto dnes musíme uklízet. Bojím se o tebe, a proto tu raději zůstanu s tebou. Uvolnila se místa, a tudíž si jdeme sednout. Moc zlobila, nic tedy nedostane. Děti už nemohly, a tedy jsme nešli dál. Slíbila polepšení, a tak se už na ni nezlobte.