Významové poměry mezi hlavními větami

Prezentace na téma: "Významové poměry mezi hlavními větami"— Transkript prezentace:

1 Významové poměry mezi hlavními větami
Souvětí souřadné Mgr. Marta Jakešová, Masarykova ZŠ Plzeň

2 Souvětí souřadné Věty hlavní bývají spojeny spojkami souřadicími nebo mohou být spojeny beze spojek, pouze odděleny čárkou. Čárky nepíšeme před spojkami a, i, ani, nebo v poměru slučovacím. Ve všech ostatních případech (např. ,,a“ v poměru odporovacím, dvojice spojek ani – ani, spojení a tedy, a proto, a tak, a přece …) čárku píšeme!!! Je to spojení dvou nebo více vět hlavních (VH) a neomezeného počtu vět vedlejších (VV) v jeden větný celek. Věty hlavní spolu obsahově souvisí, nejsou však na sobě mluvnicky závislé.

3 Druhy poměrů – grafické značky
Rozlišujeme 6 významových poměrů: Slučovací Stupňovací Odporovací Vylučovací Příčinný (důvodový) Důsledkový Pamatuj !

4 Poměr slučovací Věty jsou obsahově rovnocenné. Spojovací výrazy : A, i ani, nebo, také, též, pak, potom a zdvojené výrazy ani – ani, tu – tu, jednak – jednak, dílem - dílem ……. Před spojkami - a ,i ,ani, nebo se v poměru slučovacím čárka nepíše !

5 Věty v poměru slučovacím
Jednak jsem to již včera říkal, jednak to víte od otce. Po příchodu ze školy si vypracuji úkoly a pak vyvenčím psa. Včelky bzučely a lesy se probouzely do jarních dnů. Nic ji nebolí, nic ji netrápí. V létě jezdili na kole nebo hráli nějaké hry. Martina šla do školy a Honzík si hraje na zahradě. Nejím brokolici ani nepiji mošt.

6 Poměr stupňovací Obsah druhé věty stupňuje obsah věty první. Spojovací výrazy: Ba, ba i, dokonce, dokonce i , nejen – ale i, nejen – ale dokonce, a dokonce, nejen – nýbrž i, nejen(že) – ba i, nejen(že) – dokonce i …..

7 Věty v poměru stupňovacím
Nepřišel, a dokonce se ani neomluvil., Nikomu nic neřekl, ba ani rodičům nic nenaznačil. Pozvali nás na večeři do restaurace, dokonce už zamluvili i stůl. Posekal jsem nejen celou zahradu, ale vyplel jsem i kousek záhonu. Nejenže uměl vždy dobře zpívat, ale byl i dokonalý tanečník. Nejenže připravili celou hostinu sami, ale postarali se také o výzdobu.

8 Poměr odporovací Obsahy vět jsou v rozporu, , obsah druhé věty omezuje nebo popírá platnost obsahu věty první. Spojovací výrazy: Ale, avšak, však, jenže, nýbrž, sice – ale, nicméně, ale zato, zato však, a přitom, a zatím, a přece, a (ale) přesto, jen, jenom, pouze, jistě – ale přece jen, a (=ale).... Před spojkou a ve významu odporovacím (tj. když si můžeme místo spojky a doplnit spojku ale) se čárka píše, např. Už se setmělo, a (=ale) otec ještě nabyl doma.

9 Věty v poměru odporovacím
Dostal jedničku, a přitom se vůbec neučil. Chystali jsme se jít právě ven, ale začalo pršet. Ucházela se o místo asistentky, neovládala však žádný cizí jazyk. Neměl jsi čas, nicméně ses mohl aspoň zeptat. Nijak mnoho netrénoval, a přesto zvítězil. Sice máme ještě dost času, měli bychom si už ale zavolat taxi.

10 Poměr vylučovací Spojovací výrazy:
Spojení vět, jejichž obsahy se vzájemně vylučují, nemohou platit oba zároveň. Spojovací výrazy: Nebo, anebo, buď – nebo, buď – anebo, buď – buď, či, zdali – či, jinak…. Před spojkami nebo, či se čárka nepíše, jde-li o výčet možností. Př. Rád chodí na houby nebo se jen toulá po lese.

11 Věty v poměru vylučovacím
Půjdete domů, nebo se ještě zdržíte ? Zabil vlka myslivec, nebo vlk zahynul po pádu ze skály ? Buď se mnou půjdeš ty, nebo nepůjdu ani já. Buď dostanu hlavní cenu, nebo ji dostane Martin. Dneska půjdeme do divadla, nebo se podíváme na film. Budeme o tom jen mluvit, nebo to konečně začneme řešit? Buď půjdeme večer do kina, nebo si pustíme film doma.

12 Poměr příčinný ( důvodový)
Při spojení vět v důvodovém poměru vyjadřuje druhá věta důvod věty první. Spojky: Neboť, vždyť, totiž Souřadicí spojku neboť můžeme nahradit podřadicí spojkou protože, ale VH se změní na VV. Přišel jsem pozdě, neboť mi ujel autobus. (VH) X Přišel jsem pozdě, protože mi ujel autobus. (VV)

13 Věty v poměru příčinném (důvodovém)
Byla hodně unavená, neboť nespala celou noc. Babička se tomu nedivila, vždyť svá vnoučata dobře znala. Petr přišel na sraz později, zdržel se totiž na nádraží. Adam se mým nápadům nedivil, je totiž zvyklý. Vrátili jsme se domů, neboť se schylovalo k bouřce. Plzeň znal velmi dobře, vždyť se tam narodil. Nevzal si dovolenou v zimě, chtěl jet totiž k moři v létě.

14 Poměr důsledkový Proto, a proto, tudíž, a tudíž, tedy, a tak,
Druhá věta vyjadřuje, co je důsledkem děje věty první nebo jaký závěr vyplývá. Spojovací výrazy: Proto, a proto, tudíž, a tudíž, tedy, a tak, a tedy …. Před spojovacími výrazy v poměru důsledkovém, které obsahují a, se čárka píše! Př. Často lhal, a tak mu pravdu už nikdo nevěřil.

15 Věty v poměru důsledkovém
Tuto knihu jsem nečetl, proto ti o ní nemohu nic říci. Byl jsem odvážný, a proto jsem dostal pochvalu. On mi nadával, a tak jsem zvedl  ten kámen. Podnebí je v tomto kraji drsné, tedy i život je těžký. Podcenili jsme soupeře, a tudíž jsme nevyhráli. Uvidíme se zítra, takže si to můžeme dopovědět.

16 Shrnutí Poměry mezi hlavními větami:
1. slučovací – (děj současný nebo po sobě jdoucí): a,   i , též ,  také,   ani,   pak ,  nebo,   potom, ani - ani , jednak- jednak,   dílem- dílem, tu – tu …. 2.   stupňovací – (děj se stupňuje): ba, ba i, ba ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž i… 3.   odporovací – (mezi větami je rozpor): ale, avšak, však, leč, nýbrž, sice – ale… 4.   vylučovací – (jedna možnost vylučuje jinou, často v otázkách): nebo, anebo, aneb, buď – anebo, zdali – či… 5.   příčinný (důvodový) – (druhá věta udává příčinu věty první): neboť, vždyť, totiž… 6.   důsledkový – (druhá věta udává důsledek věty první): proto, a proto, tedy, tudíž, a tak…

17 Na závěr Tyto poměry mohou být nejen mezi větami hlavními,
ale také mezi větami vedlejšími stejného druhu (závislými na jedné větě hlavní ) a mezi větnými členy: Mezi větami vedlejšími: Přišel host, kterého jsme pozvali a (kterého) jsme dlouho očekávali. 1 Vh, kterého 2 Vv přívlastková a (kterého) 3 Vv přívlastková (poměr mezi Vv – slučovací)  Mezi větnými členy: Nejen otec, ale i matka (poměr stupňovací) si udělali čas na výlet.  Maminka, babička a tatínek (poměr slučovací) odjeli na dovolenou.  Buď tatínek, nebo maminka (poměr vylučovací) se mnou půjdou k zubaři.

18 Odkazy http://artrose.webnode.cz/cestina/prehledy-uciva/veta/
veta-hlavni-a-pomery-mezi-vetami-hlavnimi/