Základní ekonomické pojmy Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Švejdová. Dostupné z Metodického portálu cz, ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. 1

Klíčová slova potřeby, statky, služby, životní úroveň, výroba, výrobní faktory, trh, nabídka, poptávka, rovnovážná cena, tržní mechanismus, základní ekonomické otázky, ekonomické systémy, subjekty trhu, národní hospodářství 2

Základní ekonomické pojmy Ekonomie Je to věda, která zkoumá, jak společnost využívá omezené zdroje k výrobě produktů, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Rozlišujeme dvě základní oblasti: Makroekonomie Mikroekonomie 3

Makroekonomie Studuje ekonomiku jako jeden celek. Zkoumá, jak rychle ekonomika roste, jaká je míra nezaměstnanosti, inflace. 4

Mikroekonomie Zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů jednotlivců, domácností, firem. Řeší například: Určení výše výroby jednotlivých podniků, stanovení mezd, cen apod. 5

Hospodaření – ekonomika je proces vytváření statků, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Potřeby Jsou požadavky lidí, které se snaží uspokojit, a odstranit tak vědomí jejich nedostatku. 6

Potřeby Člověk má základní snahu udržet, rozvíjet a zlepšovat svůj život, například v: stravování oblékání vzdělávání odpočívání 7

Základní členění potřeb hmotné x nehmotné individuální x společenské kulturní x biologické zbytné x nezbytné současné x budoucí 8

Hmotné potřeby vyjadřují požadavky mít a užívat věci. Nehmotné potřeby vyjadřují požadavky mít a užívat znalosti, dovednosti. 9

Individuální potřeby se vztahují na jednotlivce, např. poslech rádia. Společenské potřeby se týkají společnosti lidí, např. obrana státu. 10

Kulturní potřeby např. jít do divadla Biologické potřeby např. najíst se Nezbytné potřeby pro život jsou důležité, např. spánek. Zbytné potřeby pro život nejsou důležité. 11

Současné potřeby se týkají přítomnosti. Budoucí potřeby jsou naplánovány v určitém časovém horizontu. 12

Uspokojování potřeb Své potřeby člověk a společnost uspokojuje pomocí statků a služeb. 13

Členění statků 1. Ekonomické Vznikají hospodářskou činností, jsou ve vztahu k potřebám omezené. Jde o všechno, co se vyrábí – auta, software, nábytek, rohlíky Volné Nevznikají hospodářskou činností a nejsou omezené – vzduch, voda… 14

Statky jsou produkty práce nebo přírody, které uspokojují potřeby, dělí se na: 1. Spotřební statky Slouží ke konečné spotřebě, tedy k uspokojování lidských potřeb. 2. Kapitálové statky Slouží k další hospodářské činnosti, tedy k výrobě. 15

Členění služeb 1. Věcné Činnosti, které obnovují nebo zlepšují hmotné statky (oprava pračky, auta instalatér). 2. Osobní Činnosti, které působí přímo na naši osobu (kadeřník, lékař). 16

Spotřeba Spotřebou rozumíme pouze konečnou spotřebu spotřebních statků, např. spotřeba chleba… Spotřeba kapitálových statků se nazývá výrobní spotřebou, např. spotřeba materiálu nebo nástrojů při výrobě nových statků… 17

Životní úroveň Lze definovat jako míru uspokojování materiálních i nemateriálních potřeb a tužeb jednotlivce či skupiny. 18

Ukazatelé životní úrovně a) Příjem obyvatelstva b) Ceny statků a služeb c) Úroveň bydlení d) Úroveň životního prostředí e) Sociální jistoty f) Množství volného času 19

Otázky 1. Základní ekonomické pojmy hospodářství, mikroekonomie, makroekonomie. 2. Charakterizuj ekonomický pojem potřeby. 3. Členění potřeb, uveď příklady. 4. Charakterizuj ekonomický pojem spotřeba. 5. Charakterizuj ekonomický pojem životní úroveň. 6. Vyjmenuj ukazatele životní úrovně. 20

Hospodářský proces se skládá ze čtyř fází: 1. Výroba – činnost, při níž se přetváří přírodní produkty ve statky a služby. 2. Rozdělování – zaměstnanci a podnikatelé získávají peníze ve formě mzdy a zisku za vyrobené statky a služby. 3. Směna – ke směně dochází na trhu při vzájemném působení nabídky a poptávky. 4. Spotřeba – konečná nebo výrobní. 21

Pokud vyrábíme výrobky jen pro vlastní spotřebu, pak mluvíme o naturální výrobě. O zbožní výrobě mluvíme tehdy, pokud výrobce vyrobil výrobek ke směně za peníze nebo za jiné výrobky. Tržní ekonomika je založena na zbožní výměně. 22

Výrobní faktory Tvoří je zdroje, které jsou potřebné pro výrobu statků nebo k poskytování služeb: 1) Lidské zdroje – práce 2) Přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, lesy, voda 3) Kapitál– vše, co se vkládá do podnikání 23

Lidské zdroje ‒ práce Práce je cílevědomá lidská činnost, která s využitím přírodních zdrojů a kapitálu vytváří statky a služby. Cena práce je vyjádřena platem (státní sféra) nebo mzdou. 24

Při vzniku statků a služeb dochází: K dělbě práce - rozdělení pracovních činností mezi skupinu lidí. Ke specializaci - zaměření skupiny a jednotlivců na určitý druh práce. Ke kooperaci - spolupráce při vytváření statků a služeb. 25

Přírodní zdroje Takové statky, které člověk odebírá z přírody a přetváří je v různé produkty. Mohou z nich být získávány suroviny, paliva, energie. Mohou být bezprostředně využívány jako spotřební předměty, např. pitná voda. 26

Přírodní zdroje Dělíme je na: Obnovitelné – např. reprodukce ryb v mořích Neobnovitelné – vyčerpatelné, mají svůj kvantitativní limit Pozemky můžeme neomezeně využívat bez jejich technického opotřebení, ale nemůžeme je reprodukovat. 27

Kapitál Může mít hmotný, nebo nehmotný charakter. Kapitál rozdělujeme na vlastní a cizí. 28

Kapitál vlastní - jedná se o prostředky vložené do podnikání v peněžní, hmotné (budovy, stroje, auta) nebo nehmotné formě (patenty, licence). Cena za vložený kapitál je předpokládaný zisk. Kapitál cizí - jedná se o majetek, na který jsme si půjčili, tzv. závazky – úvěry u bank – cena za použití se nazývá úrok, závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům apod. 29

Podnikatelství Označuje řídicí a organizační schopnosti nezbytné k tomu, aby většina podniků produkovala statky a služby. Podnikatel spojuje tři výše uvedené výrobní faktory dohromady. Odměna podnikatelům za riziko, které vkládají do podnikání, je zisk. 30

Otázky 1. Výrobní faktory – lidské zdroje 2. Dělba práce – členění a charakteristika 3. Výrobní faktory – přírodní zdroje 4. Charakterizuj ekonomický pojem výroba 5. Výrobní faktory – kapitál 6. Charakteristika – podnikatelství v souvislosti s výrobními faktory 31

Trh je vzájemné působení nabídky a poptávky. Nabídka S (supply) je množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající schopni při určité ceně na trhu prodat. 32

Poptávka D (demand) je množství jednotlivých druhů zboží, které jsou kupující ochotni a schopni při určité ceně na trhu koupit. Cena je množství peněz (případně jiného zboží), které bude za kupované a prodávané zboží zaplaceno. 33

34

Faktory ovlivňující poptávku cena množství druh zboží kvalita, jakost, značka ekonomická situace státu reklama výše mezd design 35

cena poptávka D množství Čím je vyšší cena, tím je poptávka nižší. 36

Nabídka Výrobci (prodávající) vstupují na trh za účelem dosažení zisku. 37

Faktory ovlivňující nabídku Cena Výrobní náklady - pokles nákladů umožňuje ze stejných zdrojů vyrobit více. Ceny alternativních výrobků, které může výrobce produkovat se svými výrobními faktory. Počet výrobců či dodavatelů (včetně dovozu). 38

Faktory ovlivňující nabídku Specifické faktory - počasí v zemědělství, technické požadavky na výrobky. Hospodářská politika státu v oblasti zahraničního obchodu. Očekávání 39

cena nabídka S množství Čím je vyšší cena, tím je nabídka vyšší. 40

Rovnovážná cena Je výsledkem interakce S a D. Velikost nabídky a poptávky se neustále mění, a tím se mění i ceny zboží. Při určité ceně se nabídka a poptávka dostávají do rovnováhy. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou. 41

Při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek, ani nedostatek. Je-li nabídka nedostatečná, výrobci (prodávající) cenu zvýší. Je-li nabídka přebytečná, výrobce (prodávající) cenu sníží. Toto automatické vyrovnání nabídky a poptávky nazýváme tržním mechanismem. 42

43 DS

Tržní mechanismus reguluje množství vyráběného a tím i prodávaného a spotřebovaného zboží a služeb. 44

Tržní mechanismus Pokud trh sám nezajistí všeobecnou rovnováhu a rozvoj v hospodářství, zasahuje stát, a to prostřednictvím různých nástrojů, které má k dispozici, například daňovým systémem, poskytováním státních zakázek, celní politikou. 45

Vzácnost Přání jsou neomezená, zdroje k pokrytí jsou omezené. Při řešení problémů jak sladit neomezené potřeby s omezenými zdroji se musí každá společnost vypořádat s řešením základních ekonomických otázek. 46

Základní ekonomické otázky Co? Jak? Pro koho? 47

1. Co? Jaké statky a služby mají být vyráběny a v jakém množství. Co bude společnost produkovat záleží na produkčních možnostech, které má k dispozici (množství surovin). 48

2. Jak? Jak vyrábět, z jakých zdrojů a jak je kombinovat vzhledem k tomu, že existuje více způsobů výroby určitého výrobku. Výrobci by měli hledat nejefektivnější způsoby výroby. 49

3. Pro koho? Kdo obdrží a spotřebuje vyrobené statky podle příjmových skupin obyvatel. Vzhledem k tomu, že se nevyprodukuje tolik, aby se uspokojily potřeby každého, musí být nějakým způsobem určeno, jak má být produkce rozdělena. 50

Tyto tři ekonomické otázky řeší čtyři ekonomické systémy, které představují způsoby organizace ekonomiky: 1. Zvykový systém 2. Centrálně plánovaný systém 3. Tržní systém 4. Smíšený systém 51

1. Zvykový systém - v současnosti existuje už jen u primitivních kultur, ekonomické chování je zde určováno tradicí (zvyklostmi). 52

2. Centrálně plánovaný systém - v minulosti aplikován v ekonomikách východního bloku a v průběhu 20. století v některých dalších zemích. Ekonomika je řízena na základě centrálního plánu, charakteristický je státní (a podnikový) monopol. 53

3. Tržní systém - v 19. století částečně uplatňovaný vyspělými (především) evropskými zeměmi, charakteristická je zcela (liberální) neregulovaná ekonomika, na kterou má vliv pouze trh, bez jakýchkoliv zásahů ze strany státu. 54

4. Smíšený systém vychází z tržního systému, zapracovává možnost zásahů státu, a to v případech, kdy standardní tržní mechanismy selžou. Dnes smíšený systém zcela převládá ve vyspělých ekonomikách. 55

Ekonomie je společenská věda, která zkoumá vztahy mezi subjekty ve společnosti. 56

Subjekty trhu Domácnosti Firmy Stát 57

Domácnosti Vstupují jako kupující na trh výrobků a služeb a jako prodávající na trh výrobních faktorů. Cílem je maximalizovat svůj užitek. 58

Firmy Vstupují jako kupující na trh výrobních faktorů a jako prodávající na trh výrobků a služeb. Cílem je maximalizovat zisk. 59

Stát Působí zároveň jako firma a jako domácnost. Navíc zasahuje do ekonomiky na základě zákonných norem a opatření. Snaží se usměrňovat a ovlivňovat trh, odstraňovat negativní vlivy a podporovat vlivy pozitivní. 60

Ekonomický koloběh 61

Úloha státu v tržní ekonomice 1. Působit na harmonický a stabilní rozvoj společnosti 2. Zajistit právní jistotu a bezpečí 3. Vytvářet podmínky pro úspěšné podnikání 4. Hospodářská úloha – stát sám podniká 62

Úloha státu v tržní ekonomice 5. Určovat pravidla hospodářské soutěže (konkurenční boj) 6. Zajišťovat stabilitu měny 7. Vytvářet podmínky pro zahraniční obchod 8. Vymezovat cíle ekonomického rozvoje 63

Cíle hospodářské politiky Ekonomický růst Zaměstnanost Stabilita cen Rovnováha v zahraničním obchodě 64

Otázky 1. Charakteristika trhu. 2. Nakresli graf nabídky a charakterizuj dělení nabídky. 3. Jaké faktory ovlivňují nabídku? 4. Nakresli graf poptávky a charakterizuj dělení poptávky. 5. Jaké faktory ovlivňují poptávku? 6. Charakteristika rovnovážné ceny. 65

Otázky 7. Charakterizuj tržní mechanismy. 8. Charakterizuj základní ekonomické otázky. 9. Typy ekonomik. 10. Uveď rysy tržní ekonomiky. 11. Subjekty podle postavení na trhu. 12. Úloha státu v tržní ekonomice. 66

Literatura SYNEK, M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. Praha : Nakl. C. H. BECK, 2010, ISBN: NOVOTNÝ Z. Základy podnikové ekonomiky. Obchodní akademie Břeclav,

Zdroj Internet: AD_zdroj 68