Vstup do ekonomie. Obsah prezentace Základní ekonomické pojmy Základní ekonomické systémy Potřeby, statky a služby Životní úroveň.

Prezentace na téma: "Vstup do ekonomie. Obsah prezentace Základní ekonomické pojmy Základní ekonomické systémy Potřeby, statky a služby Životní úroveň."— Transkript prezentace:

1 Vstup do ekonomie

2 Obsah prezentace Základní ekonomické pojmy Základní ekonomické systémy Potřeby, statky a služby Životní úroveň

3 Základní ekonomické pojmy

4 Předmět ekonomie Ekonomie je věda zabývající se společenskou realitou zvanou ekonomika. Ekonomie zkoumá, jak společnost využívá omezené (vzácné) výrobní zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb (tzv. užitečné statky) a jak tyto užitečné statky rozděluje mezi různé lidi či skupiny.

5 V rámci ekonomické teorie rozlišujeme: Mikroekonomie - zkoumá rozhodování a chování jednotlivých subjektů, převážně na dílčích trzích. Mezi nejdůležitější tržní subjekty patří:  domácnosti  podniky  stát

6 Nejdůležitější tržní subjekty Domácnosti - jsou vlastníky výrobních faktorů a nakupují na trhu výrobky a služby pro uspokojení svých potřeb za získané důchody z prodeje výrobních faktorů (mzda, renta, úrok) Podniky - vyrábějí a nabízejí na trhu statky a zároveň i poptávají výrobní faktory (hlavním cílem podniku je dosažení zisku) Stát - ovlivňuje trh tím, že odstraňuje jeho negativní vlivy a jeho pozitivní vliv se snaží naopak posílit (prostřednictvím nástrojů hospodářské politiky či zákonodárných orgánů a institucí). Stát může být na trhu jak v pozici prodávajícího (státní podniky) tak i v pozici kupujícího.

7 V rámci ekonomické teorie rozlišujeme: makroekonomie – zkoumá vývoj ekonomiky jako celku, k tomuto pozorování slouží čtyři základní agregátní veličiny, které vypovídají o vyspělosti jednotlivých ekonomik, Tyto agregátní veličiny měří:  roční míru inflace  roční tempo růstu hrubého domácího produktu  roční míru nezaměstnanosti  saldo obchodní bilance

8 Otázky a úkoly Co je předmětem ekonomie? Co řeší makro a co mikroekonomie?

9 Základní ekonomické systémy

10 Pro rozlišování ekonomických systémů si musíme zodpovědět tři základní otázky:

11 1. Co vyrábět? jaké statky se mají vyrábět a v jakém množství statek (výrobek) má užitkovou hodnotu (soubor vlastností jimiž se daný výrobek prezentuje) a směnnou hodnotu (hodnota, za kterou je daný výrobek na trhu směňován)

12 2. Jak budeme vyrábět? jak budou statky vyráběny kusová, hromadná, sériová výroba

13 3. Pro koho vyrábět? pro koho se budou statky vyrábět (domácnost, firmy….. ) trh se dělí na tržní segmenty (podle věku, pohlaví, vzdělání, …)

14 Ekonomické systémy: Zvykový systém Příkazový systém Tržní systém

15 Zvykový systém nejstarší systém, založený na kmenových vztazích a dělbě práce, uvnitř této skupiny členové kmene pracovali podle svých schopností a pro potřeby všech, v čele stál náčelník a rada starších, kteří rozhodovali o rozdělování výsledných produktů, fungují tzv. Barterové obchody (výměnné obchody), prostřednictvím jichž se obchoduje bez peněz.

16 Příkazový systém direktivně řízená ekonomika, o základních ekonomických otázkách rozhoduje politická špička, omezeny vlastnické vztahy, dobré zemědělství a zdravotnictví.

17 Tržní systém na základní ekonomické otázky odpovídá trh a tržní zákonitosti podporuje soukromé vlastnictví výhodou – efektivní využívání zdrojů společnosti nevýhoda - neumí řešit procesy rozdělování a přerozdělování (jak mají přežít ti, co nemohou pracovat) a neumí řešit selhání trhu

18 Otázky a úkoly Které otázky jsou důležité pro rozlišení ekonomických systémů? Uveď základní charakteristiky ekonomických systémů, které znáš

19 Potřeby, statky a služby

20 Potřeby - definice potřeba je pociťovaný nedostatek vědomí nedostatku, které nás nutí tento nedostatek odstraňovat vnitřní požadavky lidí, které vyplývají z vědomí určitého nedostatku

21 Členění potřeb: hmotné (základní) potřeby – vyjadřují požadavky lidí vlastnit a užívat určité statky nehmotné (duševní) potřeby – vyjadřují požadavky lidí získat znalosti, či dovednosti (studium, rekvalifikační kurz), přátelství, kulturná zážitek atd.

22 Členění potřeb: potřeby zbytné potřeby nezbytné

23 Další členění potřeb: primární potřeby - jedná se o základní lidské potřeby (jídlo, potí) sekundární potřeby - jedná se o vyšší společenské potřeby potřeby individuální potřeby společenské

24 Potřeby mohou být u jednotlivých členů či skupin ve společnosti velmi rozdílné. Potřeby se liší například:  v různých kulturách  u různých příjmových skupin obyvatelstva  u různých věkových skupin obyvatelstva  podle stupně dosaženého vzdělání

25 Teorie motivace vytvořil americký psycholog ruského původu Abraham W. Maslow rozdělil potřeby člověka do pěti stupňů pyramidy. Maslow chápal člověka jako psychologický organismus, který neuspokojuje své potřeby na stejné úrovni, ale podle významu, který pro něj mají.

26 1 3 3 2 4 5 1. seberealizace – rozvoj talentu, rozvoj osobnosti 2. uspokojení z práce – radost z práce, uznání prospěšnosti 3. sociální potřeby – láska, přátelství, pocit sounáležitosti 4. jistota – zaměstnání, zabezpečení ve stáří 5. biologické potřeby – jídlo, pití, spánek, oblečení Teorie motivace

27 stupně pyramidy stoupají od nižších potřeb k vyšším, člověk, který uspokojil potřeby nižšího stupně, usiluje o uspokojení potřeb vyššího stupně, s rozvojem osobnosti a růstem kvality života se potřeby rozvíjení ve větší míře na vyšších stupních pyramidy.

28 Statky potřeby lidí jsou uspokojovány prostřednictvím nabízených statků či služeb, statky jsou předměty, které jsou užitečné a lidé je využívají ve vlastní prospěch, statky bývají většinou výtvorem lidské činnosti (mimo volné statky).

29 Členění statků: statky volné - jsou neomezeně k dispozici (voda, vzduch, světlo) statky ekonomické - vyskytují se v omezené míře a musí se určitým způsobem rozdělovat.  tyto statky jsou většinou výsledkem výroby.

30 Členění statků: hmotné statky - mají fyzickou podobu a slouží k uspokojování lidských potřeb, např. jídlo, byt, oblečení atd. nehmotné statky – duševní výtvor člověka (znalosti či dovednosti)

31 Další členění statků: spotřební statky - slouží bezprostředně ke konečné spotřebě (lidé si je kupují a spotřebují) kapitálové statky - slouží k další výrobě (např. stroje, uhlí k výrobě elektřiny, látka na šaty atd.)

32 Služby Služby jsou ekonomické činnosti, které svým průběhem uspokojují potřeby lidí.

33 Členění služeb: věcné - slouží k navrácení původních funkcí a k údržbě (např. opravy) osobní - bezprostředně se vážou k člověku (zdravotnictví, školství)

34 Členění služeb: placené bezplatné - jejich poskytování je velmi důležité zejména v zemích, ve kterých se vyskytuje větší množství sociálně slabších skupin obyvatelstva, jenž si nemohou za některé dražší služby platit.

35 Spotřeba potřeby uspokojujeme prostřednictvím spotřeby statků a služeb, tyto statky někdo vyrobil a služby někdo poskytuje, a to zpravidla za úplatu, produkce a poskytování statků a služeb za úplatu jsou hospodářskou činností.

36 Uspokojování některých potřeb je nutné zajišťovat pro společnost jako celek a tyto potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím veřejných statků a služeb, veřejné statky a služby poskytuje stát, tyto statky a služby platíme nepřímo prostřednictvím daní.

37 Členění spotřeby: spotřeba spotřebních statků (nevýrobní spotřeba) - domácnosti spotřeba výrobních statků (výrobní spotřeba) - podniky spotřeba jednorázová - např. jídlo spotřeba dlouhodobá - např. osobní auto

38 Životní úroveň Životní úroveň je stupeň uspokojování hmotných a nehmotných (duševních) potřeb lidí a souhrn životních podmínek, za kterých jsou tyto potřeby uspokojovány.

39 Životní úrovní rozumíme tyto složky: kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (nakupuje) a v jaké kvalitě, kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno a v jaké kvalitě, úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času atd.).

40 Oborová klasifikace ek. činností Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Klasifikace OKEČ byla zavedena do statistické praxe v roce 1994. S účinností od 1. ledna 2008 však byla OKEČ nahrazena novou Klasifikací ekonockých činností (CZ-NACE).Klasifikací ekonockých činností (CZ-NACE)

41 Oborový katalog ekonomických činností (velkoobchod, maloobchod)

42

43

44

45 Klasifikace produkce (CZ-CPA) Předmět klasifikace. Předmětem klasifikace CZ-CPA je produkce, tzn. výsledek ekonomických činností. Ekonomické činnosti jsou tříděny v klasifikaci CZ-NACE4. Tyto dvě klasifikace (CZ-NACE a CZ-CPA) na sebe tedy navazují, což je patrné na jejich struktuře. Rozdíly jsou uvedeny v tab. 1. Produkce je v zásadě dvojího charakteru: mohou to být produkty nebo služby. Produkty jsou všechny průmyslové, zemědělské, lesnické a jiné výrobky, plodiny atd., které jsou výrobci (producenty) dále předávány odběratelům - koncovým spotřebitelům, k dalšímu zpracování nebo prodejcům. Důležitou součástí výrobků jsou díly (popř. příslušenství). Jedná se o díly různých strojů a zařízení, klasifikovaných převážně v oddílech 25 až 32. Díly se obvykle zatřiďují ve stejné třídě (příp. ve stejném oddílu) jako kompletní výrobek. Služby mohou být výrobního i nevýrobního charakteru.

46 Klasifikace produkce (CZ-CPA) Klasifikace CZ-CPA obsahuje: 21 sekcí, 88 oddílů, 261 skupin, 575 tříd, 1342 kategorií, 3142 subkategorií. Celkem klasifikace CZ-CPA obsahuje 5429 položek.

47 Klasifikace produkce (CZ-CPA)

48 Otázky a úkoly Co jsou potřeby člověka? Jak potřeby člověka členíme? O čem pojednává teorie motivace? Čím potřeby člověka uspokojujeme? Jak dělíme statky a služby? Co vyjadřuje pojem životní úroveň? K čemu slouží oborová klasifikace ekonomických činností?