Vrchol a střed života církve

Základní pojmy: MŠE je z latinského slova MISA a to zase ze slova MISSIO. Mise neboli poslání. Původně mše končila slovy: „Jděte, jste posláni.“ Ve významu, prožili jste společenství s Kristem, neste ho tomuto světu. Další název je EUCHARISTIE – z řeckého slova eucharistion = díkůvzdání. Vzdáváme Bohu to nejdokonalejší díky skrze Ježíše Krista.

Dva základní pohledy: OBĚŤ JEŽÍŠE KRISTA NA KŘÍŽI. SLAVENÍ PAMÁTKY POSLEDNÍ VEČEŘE.

Dva základní pohledy: Obou pohledů bychom si měli být vědomi, když přistupujeme ke slavení mše sv. Ježíš Kristus na Zelený čtvrtek při Poslední večeři předjímá svou oběť nekrvavým způsobem. Jiné uskutečnění, ale podstata jednání stejná. Vydává se – dává se pro spásu světa. Sv. přijímání – Eucharistie je tedy plodem kříže.

Dva základní pohledy: Zkusme si představit, kdyby jste mohli proměnit své tělo v kousek chleba a dali ho druhému se slovy: „Sněz to!“ Vím, že je to úsměvné, ale nikdo by tak se svým tělem nehazardoval. Ježíš Kristus to udělal. Bůh se nám zcela dává. Nám to jen nedochází. Apoštolové si nebyli schopni v dané chvíli uvědomit hloubku Ježíšova jednání. Proto jim Ježíš před večeří umývá nohy. Dává jim názorný příklad toho, co udělá v Eucharistii ve své oběti na kříži.

Dva základní pohledy: OBĚŤ JEŽÍŠE KRISTA NA KŘÍŽI. Oběť Krista na kříži je pouze jedna. Na světě se denně slaví tisíce mší. Stále se jedná však o tutéž oběť, která znovu a znovu prolamuje do různých časů a na různá místa našeho světa. Řekl bych, že toto byl spíše pohled tridentské liturgie, která je velice striktní. Kněz stojí zády k lidu. Ono tajemství je jaksi „více zahaleno“. Není to „blbé a měli bychom se nad tím zamyslet.

Dva základní pohledy: SLAVENÍ PAMÁTKY POSLEDNÍ VEČEŘE. Skutečnost více zdůrazněná novou liturgii po II. Vatikánském koncilu. Oltář s knězem je otočený k lidem. Je zdůrazněn pohled na společenství Božího lidu shromážděného kolem oltáře. Hostina. Zavedení lidových jazyků a větší srozumitelnost liturgického dění eucharistie.

Dva základní pohledy: SLAVENÍ PAMÁTKY POSLEDNÍ VEČEŘE. Toto nese s sebou určité problémy. Tak trochu se nám vytrácí skutečnost tajemství, kterému nerozumíme tím, že rozumíme tomu, co se říká. Liturgie nám tak trochu zlidověla, ve špatném slova smyslu. Tak trochu se z toho někdy dělá „show“. Ministranti to tam nějak „mastí“, Boží slovo tam někdy „blekotají“ lidé, kterým není rozumět apod.

Vrchol a střed života církve

Mše setkání se Vzkříšeným Zvláště evangelista Lukáš píše je vysvětlil Písmo a poznali ho při „lámání chleba“. Je zde jasný odkaz na Eucharistii. I Jan u „nevěřícího Tomáše“ píše, že Ježíš přišel tam, kde byli jeho učedníci. Obřady církve (svátosti) jsou setkání se Vzkříšeným, novým životem a milostmi, které nám přináší. My se jako apoštolové musíme učit poznávat jeho přítomnost mezi námi, jenž je často tajemná.

Mše setkání se Vzkříšeným Kristus je při slavení mše sv. přítomen čtvero způsobem: 1. Ve společenství věřících. („Kde jsou dva nebo tři …“ Mt 18,20) Zde máme co dohánět. Vytratil se nám totiž rozměr společenství. Sdílení života a víry. 2. Přítomnost kněze. Když kněz přichází k oltáři, povstaneme. Ne pro něho, ale pro Krista, kterého představuje. Zde je také smysl liturgických rouch. Zahaluje svou identitu, má představovat Krista.

Mše setkání se Vzkříšeným Kristus je při slavení mše sv. přítomen čtvero způsobem: 3. V Božím slově. Ve chvíli, kdy se čte Boží slovo, vše musí utichnout. Pečlivě naslouchat. Církevní otcové ukazoval, jakou máme úctu před sv. přijímáním, aby neupadlo na zem a Boží slovo, klidně necháváme padat na zem. Nejprve musíme přijmout Krista v jeho slově. Přijmout jeho nauku, ztotožnit se s ní a potom teprve přistoupit ke sv. přijímání.

Mše setkání se Vzkříšeným Kristus je při slavení mše sv. přítomen čtvero způsobem: 4. V Eucharistii. Mše sv. vrcholí sv. přijímáním. Bez svatého přijímání je mše jako dům bez střechy. Ideál je přistoupit při každé mši ke sv. přijímání (nejvíce 2 x denně, podruhé, když jsme na celé mši). Potom už nejsou žádné dlouhé obřady a jsme „vyhnáni“ z kostela, abychom Krista nesli ostatním. Mší se to nekončí ale začíná.

„Naše problémy“ Většinou jsem opatrní, abychom ke sv. přijímání nepřistoupili v těžkém hříchu (svatokrádež). A snažíme se dodržet eucharistický půst. To je v pořádku, ale zapomínáme: Vidíme, kolem sebe potřebné a jsme ochotni jim pomoci? Odpouštíme? Jsme ochotni sloužit církvi a v církvi? Vidět její potřeby? Umývat (sloužit) druhým nohy? Vnímáme sv. přijímání jako spojení s Kristem, ale také s druhými křesťany, s nimiž vytváříme tajemné tělo Církve – Ježíš Krista?

Vrchol a střed života církve

Jak slavit správně Eucharisti? Svými možnostmi se zapojit do slavení mše sv. Nechodit jen jako divák. Zpěv a odpovědi by měly být samozřejmostí. Ke slavení mše je také potřeba uklidit a vyzdobit kostel. Přijít zavčas. Na důležité schůzky nebo představení přijdeme zavčas, abychom se mohli připravit. Po úvodním kříži a uvedení do bohoslužby nás kněz vyzve ke zpytování svědomí. Na závěr stupních obřadů je vstupní modlitba, kterou kněz začne slovy: „Modleme se.“ Následuje chvíle ticha, k soukromé modlitbě každého věřícího.

Jak slavit správně Eucharisti? První čtení připravuje slyšení Evangelia. Žalm po prvním čtení ještě dotváří jeho poselství. Kázání neboli promluvu kněze je reakcí na slyšení Božího slova dle schopností kněze. Jde o to aktualizovat Boží slovo, jak ho v současných podmínkách žít. Jedná se o propojení víry. Lidé kázání kněze také vytváří. Působí zde Duch sv. odhalující v lidském srdci Boží tajemství. Čím větší víra, tím větší obohacení, i když kněz není tak schopný.

Jak slavit správně Eucharisti? Modlitba Vyznání víry (Věřím v Boha) je naší odpovědí na Boží slovo. Úklona při slovech: „Skrze Ducha sv. …“ Ponížení Božího Syna. Bohoslužbu slova zakončují přímluvy. Přinášejí se dary chleba a vína. S nimi bychom měli obětovat Bohu i svůj život s jeho okolnostmi a lidmi, které máme rádi. Mše není divadlo. V té chvíli se koná sbírka na potřeby církve (potřebné). Při eucharistické modlitba vzpomínka na papeže a biskupa – univerzalita církve

Jak slavit správně Eucharisti? Mše je oběť Krista a církve. Plody mají všichni pokřtění. Nikdy to není „naše mše“. Je možné obětovat mši na nějaký úmysl věřících. Stipendiem se podílí na této oběti. Před svatém přijímáním pozdravení pokoje. Znamení míru mezi těmi kdo slaví mši sv. Stačí podat ruku lidem ve svém okolí. Před sv. přijímání poklekáme. Když kněz ukáže hostii se slovy: „Tělo Kristovo“, musíme přisvědčit slovem: „Amen“.

Vrchol a střed života církve