Řízení terciárního vzdělávání, Řízení terciárního vzdělávání: doporučení OECD Petr Pabian Centrum pro studium vysokého školství

Řízení terciárního vzdělávání, OECD a Thematic Review OECD: mezivládní organizace  Zpráva z Thematic Review: policy document Doporučení pro vlády zúčastněných zemí  Primární publikum: vláda (decision makers)  Ne závazná nařízení, ale závažná doporučení

Řízení terciárního vzdělávání, Kapitola o řízení terciárního vzdělávání První z osmi tematických kapitol Řízení: kým a kam  Vládnutí: kdo dělá jaká rozhodnutí  Směřování: odkud, jak a kam směřovat – organizace systému terciárního vzdělávání

Řízení terciárního vzdělávání, Doporučení pro řízení 1.Strategická vize pro terciární vzdělávání 2.Odpovídající nástroje pro řízení 3.Koherence diverzifikovaného systému 4.Propojení terciárního vzdělávání s „okolím“ 5.Soulad národních a institucionálních strategií 6.Konsensus v politice terciárního vzdělávání

Řízení terciárního vzdělávání, Strategická vize pro terciární vzdělávání 1.1 Formulovat strategické cíle 1.2 Ustavit všeobecný poradní orgán

Řízení terciárního vzdělávání, Formulovat strategické cíle Komplexní a koherentní vize jako východisko pro politická rozhodnutí Vychází z vyčerpávajícího zhodnocení současného stavu terciárního vzdělávání Soulad s cíli sociální a ekonomické politiky

Řízení terciárního vzdělávání, Ustavit všeobecný poradní orgán Integrace různorodých zájmů všech zájmových skupin Zastoupení: vláda, školy, studující, vyučující, soukromý a občanský sektor; mezinárodní experti Poradní: tvorba strategie terciárního vzdělávání – doporučení pro politická rozhodování

Řízení terciárního vzdělávání, Odpovídající nástroje pro řízení 2.Zvolit odpovídající nástroje pro řízení 2.1 Způsobilost musí odpovídat úkolům 2.2 Rovnováha autonomie a odpovědnosti 2.3 Studentská volba jako nástroj pro zlepšení efektivity a kvality

Řízení terciárního vzdělávání, Způsobilost musí odpovídat úkolům Měnícím se úkolům vládních orgánů musí odpovídat jejich způsobilost Využití externí expertízy: výzkumná centra, konzultantské sítě, výkonové indikátory a informační technologie

Řízení terciárního vzdělávání, Rovnováha autonomie a odpovědnosti Autonomie i odpovědnost (accountability) Financování: výkonové financování a/nebo účelové financování Víceleté výkonové smlouvy mezi státem a školami: strategické, ne detailní

Řízení terciárního vzdělávání, Studentská volba jako nástroj Vládní dohled není vždy nejlepší nástroj řízení Strategické využití soutěže institucí o studující Prostředky posílení studentské volby: přenositelnost institucionální dotace a/nebo studentské podpory, přenos kreditů, podpora mobility mezi institucemi

Řízení terciárního vzdělávání, Koherence diverzifikovaného systému 3. Zajistit koherenci diverzifikovaného systému 3.1 Širší a flexibilnější diverzifikace institucí 3.2 Vyhnout se fragmentaci 3.3 Zabránit „akademickému odlivu“ profesního terciárního vzdělávání 3.4 Snížit bariéry pro vznik nových institucí

Řízení terciárního vzdělávání, Širší a flexibilnější diverzita institucí Diverzifikace umožňuje plnit různé potřeby Profily institucí v souladu s diverzifikační strategií Různé sektory vs. variace stejného typu instituce Nutnost zvýšit prestiž profesního vzdělávání, expanzi koncentrovat do profesního sektoru Diverzifikace ve všech oblastech: akreditace, akademická kariéra, institucionální řízení

Řízení terciárního vzdělávání, Vyhnout se fragmentaci Nutnost koordinačních mechanismů na zamezení fragmentace Integrační význam všeobecného poradního orgánu Stimuly pro zachování institucionálních profilů

Řízení terciárního vzdělávání, Zabránit „akademickému odlivu“ Stimuly pro a zisky ze zachování profesního profilu Legislativní omezení změny institucionálního profilu Akreditace: primárním profilem úspěšná příprava studujících pro trh práce

Řízení terciárního vzdělávání, Snížit bariéry pro vznik nových institucí Nové instituce: zvýšení kapacity a diverzity Především: rozvoj soukromého sektoru Omezení bariér: jednoduchá licenční procedura a následné hodnocení kvality výstupů

Řízení terciárního vzdělávání, Propojení terciárního vzdělávání s okolím 4.1 Koordinace středního a terciárního školství 4.2 Zapojení terciéru do celoživotního vzdělávání 4.3 Propojení různých typů terciárních škol 4.4 Zapojení škol v regionech a komunitách

Řízení terciárního vzdělávání, Střední a terciární školství Nutný vysoký stupeň koordinace Informace pro studující SŠ: výhody terciárního vzdělávání + uplatnění na trhu práce Posílit propojení odborného školství na terciér: překlenovací kursy a podpora studujících

Řízení terciárního vzdělávání, Celoživotní vzdělávání Vzdělanostní ekonomika: nárůst počtu a diverzifikace studujících, ale systém i instituce uzpůsobeny tradičním studujícím Nutné charakteristiky: flexibilita a relevance - podmínky pro vstup, poskytování studia (částečný úvazek, distanční, kreditní), relevance (trh práce) Dostupnost finanční podpory pro starší studující

Řízení terciárního vzdělávání, Propojení různých typů terciárních škol Umožnit pohyb studujících mezi akademickým a profesním sektorem Flexibilní vzdělávací cesty a uznávání předchozího studia napříč systémem Národní rámec kvalifikací Posílení spolupráce škol: výzkumná centra, zajištění kvality, omezení duplicity programů

Řízení terciárního vzdělávání, Zapojení škol v regionech a komunitách Zahrnout regionální zapojení v profilu škol Stimuly pro spolupráci škol s místním průmyslem a komunitou Zahrnutí regionálních stakeholders v řídících orgánech školy

Řízení terciárního vzdělávání, Národní a institucionální strategie 5. Posílit schopnost škol připojit se k národní strategii terciárního vzdělávání 5.1 Zajistit zaměření škol navenek 5.2 Vyžadovat vytvoření strategických plánů škol 5.3 Optimální rozšíření institucionální autonomie 5.4 Umožnit školám efektivní řízení v rámci jejich zodpovědnosti

Řízení terciárního vzdělávání, Zajistit zaměření škol navenek Vzdělávání: zaměstnavatelé, regiony a trh práce Výzkum: spolupráce s průmyslem Řízení a zajištění kvality: účast externích stakeholders Financování: významný podíl z externích zdrojů

Řízení terciárního vzdělávání, Strategické plány škol Strategické plány škol v souladu s národní strategií Vedlejší účinky: ujasnění institucionálního poslání a posílení loajality vůči instituci

Řízení terciárního vzdělávání, Rozšíření institucionální autonomie Zvýšení vnímavosti (vůči studujícím, stakeholders a regionům) a efektivity fungování Princip: významná autonomie škol při zachování řídící role státu Základní nástroj: právní subjektivita škol Podpůrné nástroje: daňová zvýhodnění, informační podpora škol, věrohodná evaluace

Řízení terciárního vzdělávání, Umožnit efektivní řízení škol Akademické a strategické řízení: odlišné orgány, strategické zahrnují externí stakeholders Výhody: posílení relevance a odpovědnosti škol Posílení angažovanosti externích členů: posílení pravomocí orgánů, jejichž jsou členy Omezení fakultních a oborových zájmů ve strategii Studující: důležitá role v kvalitě a službách

Řízení terciárního vzdělávání, Konsensus v politice terciéru 6. Budovat konsensus v politice terciárního vzdělávání 6.1 Poznatková báze pro tvorbu VŠ politiky 6.2 Koherence napříč politikami 6.3 Konsensus napříč společností

Řízení terciárního vzdělávání, Poznatková báze pro tvorbu VŠ politiky Poznatková báze: politická rozhodnutí by měla vycházet z dostupných informací Informační strategie: hodnocení výkonu, monitorování výstupů a úspěšnosti politik Mezinárodní srovnávání

Řízení terciárního vzdělávání, Koherence napříč politikami Meziministerské komise: vzdělávání, imigrace, výzkum, pracovní trh Prozatím úspěšně realizováno pouze u výzkumu

Řízení terciárního vzdělávání, Konsensus napříč společností Celospolečenský zájem: nejen vláda a školy Další stakeholders: absolventi, zaměstnavatelé, odbory, neziskové organizace Zaměstnavatelé: soukromý a veřejný sektor - důležitý hlas ve vzdělávání a službách

Řízení terciárního vzdělávání, Závěr Ne závazná nařízení, ale závažná doporučení Pohled zvenčí: otevření nových témat a nový pohled na stará témata Děkuji za pozornost.