Kam směřuje reforma terciárního vzdělávání a proč je třeba ji udělat

Prezentace na téma: "Kam směřuje reforma terciárního vzdělávání a proč je třeba ji udělat"— Transkript prezentace:

1 Kam směřuje reforma terciárního vzdělávání a proč je třeba ji udělat
Tisková konference MŠMT 9. dubna 2009

2 Co jsme dosud udělali Připravili pracovní návrh věcného záměru zákona (VZZ) o terciárním vzdělávání Diskutovali VZZ s reprezentacemi vysokých škol a dalšími pozvanými aktéry na 4 pracovních setkáních Vyvolali širokou a otevřenou debatu v akademických obcích o cílech reformy TV Zahájili individuální projekty národní zaměřené na strategické oblasti TV

3 Co budeme dělati v budoucnu
Široká debata s akademickými obcemi, vnějšími aktéry o cílech reformy TV Příprava analýz, studií, podpůrných materiálů v rámci IPn „Reforma TV“ (do konce roku 2009) 2010: příprava nové verze VZZ o TV a VZZ o finanční pomoci studentům, příprava paragrafového znění obou zákonů

4 Teze reformy terciárního vzdělávání
Zvětšení institucionální diverzifikace Posílení autonomie vysokých škol v jejich rozhodování Snížení nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání Zvýšení veřejných i soukromých výdajů na financování institucí terciárního vzdělávání Změna současného systému akreditací Zabezpečení kvality na všech úrovních Modernizovat zákon č. 111/1998 Sb. v právně-technickém smyslu

5 Zvětšení institucionální diverzifikace
uspokojení různorodé poptávky po vysokoškolském vzdělání podpora excelence v různých segmentech systému terciárního vzdělávání prostupný systém terciárního vzdělávání (de facto i de iure) jediná legislativní norma pro všechny instituce terciárního vzdělávání

6 Posílení autonomie vysokých škol v jejich rozhodování
v oblasti financování (dlouhodobější jasně dané víceleté finanční zajištění vzdělávacího procesu státem) v oblasti strategického řízení včetně posílení zodpovědnosti při řízení v oblasti kariérního řádu (nalezení rovnováhy mezi vnějšími a vnitřními aktéry procesu terciárního vzdělávání; uvnitř institucí umožnit takové nastavení řídícího modelu, který zohlední rozdělení zodpovědností a pravomocí; umožnit prosazení rozhodnutí vedení instituce do všech součástí)

7 Zvýšení veřejných i soukromých výdajů na financování institucí terciárního vzdělávání
postupné zvyšování veřejných výdajů na průměrnou úroveň zemí EU zvýšení motivace studentů ke kvalitnímu a včasnému dokončování studia (vytvoření prostoru pro finanční tlak na studenty) institucím terciárního vzdělávání i jednotlivým zaměstnancům vytvořit motivaci k hledání dalších finančních zdrojů

8 Snížení nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání
větší příliv talentů do systému terciárního vzdělávání oddělit oblast sociálního zabezpečení a podpory studentů a řešit ji systémově zvláštním zákonem (změnit postavení studenta z „dítěte“ na „dospělého“)

9 Změna současného systému akreditací
Z akreditace jednotlivých oborů vysokoškolského vzdělávání na akreditaci institucí: směrem k vyšší autonomii a vlastní zodpovědnosti škol za rozvoj studia směrem k institucionálnímu hodnocení kvality

10 Zabezpečení kvality na všech úrovních
terciárního vzdělávání jako celku institucí programů

11 Modernizovat zákon č. 111/1998 Sb. v právně-technickém smyslu
není kompatibilní s klíčovými předpisy v oblasti správního práva a v dalších právních oblastech je nutné reagovat na připravovanou rekodifikaci soukromého práva (občanský zákoník a obchodní zákon, také již zavedený nový zákoník práce) některé reformy prováděné v terciárním vzdělávání nelegislativně (zejm. kvalifikační rámce) je žádoucí promítnout do legislativy terciárního vzdělávání