Přehled etických kodexů a přísah Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ.
Hippokratova přísaha Hippokratova přísaha na byzantském svitku ze 12. století (vepsáno do tvaru kříže)
Hippokratova přísaha 1. Přísahám a volám Apollóna lékaře, Asklépia a Hygieu a Panakiu a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto přísahu a smlouvu podle svých schopností a podle svého vědomí dodržovat. Toho, kdo mě naučil umění, budu si vážit jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně tak i jeho potomkům dám a budou stejní jako moji bratři. Pokud po znalosti tohoto umění zatouží, budu je vyučovat zdarma a beze smlouvy. Seznámím své syny a syny mého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.
Hippokratova přísaha 2. Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného podle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné. 3. Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne kdokoliv o to požádal a nikomu také nebudu radit jak zemřít. Žádné ženě nedám prostředek k potratu. 4. Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své umění. 5. Nebudu řezat ani ty co trpí kameny, a tento zákrok přenechám mužům, kteří takové řemeslo provádějí.
Hippokratova přísaha 6. Do všech domů, kam vstoupím, vstupovat budu ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. 7. Cokoliv při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co nesmí se sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti. 8. Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění dopředu postoupím. Tím získám si vážnost všech lidí po všechny časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak.
Ιπποκράτειος Όρκος Ὄ μνυμι Ἀ πόλλωνα ἰ ητρ ὸ ν, κα ὶ Ἀ σκληπι ὸ ν, κα ὶ Ὑ γείαν, κα ὶ Πανάκειαν, κα ὶ θεο ὺ ς πάντας τε κα ὶ πάσας, ἵ στορας ποιεύμενος, ἐ πιτελέα ποιήσειν κατ ὰ δύναμιν κα ὶ κρίσιν ἐ μ ὴ ν ὅ ρκον τόνδε κα ὶ ξυγγραφ ὴ ν τήνδε. ἡ γήσασθαι μ ὲ ν τ ὸ ν διδάξαντά με τ ὴ ν τέχνην ταύτην ἴ σα γενέτ ῃ σιν ἐ μο ῖ σι, κα ὶ βίου κοινώσασθαι, κα ὶ χρε ῶ ν χρηίζοντι μετάδοσιν ποιήσασθαι, κα ὶ γένος τ ὸ ἐ ξ ω ὐ τέου ἀ δελφο ῖ ς ἴ σον ἐ πικρινέειν ἄῤῥ εσι, κα ὶ διδάξειν τ ὴ ν τέχνην ταύτην, ἢ ν χρηίζωσι μανθάνειν, ἄ νευ μισθο ῦ κα ὶ ξυγγραφ ῆ ς, παραγγελίης τε κα ὶ ἀ κροήσιος κα ὶ τ ῆ ς λοιπ ῆ ς ἁ πάσης μαθήσιος μετάδοσιν ποιήσασθαι υ ἱ ο ῖ σί τε ἐ μο ῖ σι, κα ὶ το ῖ σι το ῦ ἐ μ ὲ διδάξαντος, κα ὶ μαθητα ῖ σι συγγεγραμμένοισί τε κα ὶ ὡ ρκισμένοις νόμ ῳ ἰ ητρικ ῷ, ἄ λλ ῳ δ ὲ ο ὐ δενί. Διαιτήμασί τε χρήσομαι ἐ π' ὠ φελεί ῃ καμνόντων κατ ὰ δύναμιν κα ὶ κρίσιν ἐ μ ὴ ν, ἐ π ὶ δηλήσει δ ὲ κα ὶ ἀ δικί ῃ ε ἴ ρξειν. Ο ὐ δώσω δ ὲ ο ὐ δ ὲ φάρμακον ο ὐ δεν ὶ α ἰ τηθε ὶ ς θανάσιμον, ο ὐ δ ὲ ὑ φηγήσομαι ξυμβουλίην τοιήνδε. ὁ μοίως δ ὲ ο ὐ δ ὲ γυναικ ὶ πεσσ ὸ ν φθόριον δώσω. Ἁ γν ῶ ς δ ὲ κα ὶ ὁ σίως διατηρήσω βίον τ ὸ ν ἐ μ ὸ ν κα ὶ τέχνην τ ὴ ν ἐ μήν. Ο ὐ τεμέω δ ὲ ο ὐ δ ὲ μ ὴ ν λιθι ῶ ντας, ἐ κχωρήσω δ ὲ ἐ ργάτ ῃ σιν ἀ νδράσι πρήξιος τ ῆ σδε. Ἐ ς ο ἰ κίας δ ὲ ὁ κόσας ἂ ν ἐ σίω, ἐ σελεύσομαι ἐ π' ὠ φελεί ῃ καμνόντων, ἐ κτ ὸ ς ἐὼ ν πάσης ἀ δικίης ἑ κουσίης κα ὶ φθορίης, τ ῆ ς τε ἄ λλης κα ὶ ἀ φροδισίων ἔ ργων ἐ πί τε γυναικείων σωμάτων κα ὶ ἀ νδρ ῴ ων, ἐ λευθέρων τε κα ὶ δούλων. Ἃ δ' ἂ ν ἐ ν θεραπεί ῃ ἢ ἴ δω, ἢ ἀ κούσω, ἢ κα ὶ ἄ νευ θεραπηίης κατ ὰ βίον ἀ νθρώπων, ἃ μ ὴ χρή ποτε ἐ κλαλέεσθαι ἔ ξω, σιγήσομαι, ἄῤῥ ητα ἡ γεύμενος ε ἶ ναι τ ὰ τοια ῦ τα. Ὅ ρκον μ ὲ ν ο ὖ ν μοι τόνδε ἐ πιτελέα ποιέοντι, κα ὶ μ ὴ ξυγχέοντι, ε ἴ η ἐ παύρασθαι κα ὶ βίου κα ὶ τέχνης δοξαζομέν ῳ παρ ὰ π ᾶ σιν ἀ νθρώποις ἐ ς τ ὸ ν α ἰ ε ὶ χρόνον. παραβαίνοντι δ ὲ κα ὶ ἐ πιορκο ῦ ντι, τ ἀ ναντία τουτέων.
Ženevský lékařský slib Ženevský lékařský slib (1948) Sestaven WHO, je považován za moderní formu Hippokratovy přísahy. V okamžiku, kdy nastupuji profesionální lékařskou dráhu, zavazuji se slavnostně, že svůj život zasvětím službě lidstvu. Své učitele budu zachovávat v patřičné úctě a vděčnosti. Své povolání budu vykonávat svědomitě a důstojně. Zdraví mých pacientů bude mým nejpřednějším zájmem. Budu zachovávat v tajnosti vše, co mi důvěrně svěří. Všemi prostředky, které mi budou dostupné, budu udržovat čest a důstojné provozování lékařského povolání. Své kolegy budu považovat za své bratry. Nedopustím, aby se náboženské, nacionalistické, rasistické, stranické nebo třídní předsudky vetřely mezi mé povinnosti a pacienty. Budu s největší pozorností ochraňovat lidský život, a to od okamžiku jeho vzniku. Ani nátlak a vyhrožování mne nedonutí k tomu, abych své lékařské znalosti obrátil proti některému člověku.
Obnovený lékařský slib (1990) Obnovený lékařský slib (1990) Zákon o v.š. č. 172/90 Sb. Promotor: ” Slíbíte tedy: Především: že si budete vědomi poslání vzdělání a vědy pro společnost, že budete stále usilovat o společenský pokrok a šťastnou budoucnost lidstva, že své vědomosti a svou činnost zaměříte ku prospěchu všech lidí a své povinnosti budete konat řádně a svědomitě, že budete stále prohlubovat vědecké poznání, ke kterému tato věda došla, a v něm budete dále pokračovat. Dále: že budete podle svých možností a svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu, že zachováte svůj život a své lékařské umění čisté a bez jakéhokoli provinění a že budete mít na zřeteli jen dobro člověka, že to, co uvidíte nebo uslyšíte při provádění svého povolání nebo vůbec v životě lidí, co by nemělo být zveřejněno, zachováte v tajnosti. Konečně: že vždy uchováte ve vděčné paměti Univerzitu Karlovu a její lékařskou fakultu, na níž dosáhnete titulu doktora všeobecné medicíny. Jste si dobře vědomi, k čemu se zavazujete a jste připraveni složit tento slavný slib na své dobré svědomí?“ Doktorandi: “Slibuji.“
Přehled etických kodexů a přísah Avicenna (980–1037) - zkoušení léků je třeba provádět na člověku (testování na zvířatech nemusí prokázat vůbec nic o jejich účincích na lidské bytosti) Moses Maimonides (1135–1204) - k nemocnému je třeba vždy přistupovat jako k cíli v sobě samém a ne jako k prostředku k získávání nových pravd.
Přehled etických kodexů a přísah období nacismu – medicína zneužita pro potřeby fašistické ideologie → požadavek právních a etických standardů
Přehled etických kodexů a přísah Norimberský proces – lékaři obžalováni ze zločinů proti lidskosti (většinou úmyslné zabíjení nebo pokusy na lidech) téměř nikdo z nich nepopíral spoluúčast na zločinech 23 lékařů z koncentračních táborů obviněno z porušení kodexu lékařské etiky prováděním nemorálních lékařských pokusů na vězních
Přehled etických kodexů a přísah Norimberský kodex (1947) – upravuje podmínky, za kterých lze provádět pokusy na lidech: 1.Dobrovolný souhlas lidského subjektu je naprosto nezbytný. To znamená, že osoba, jíž se to týká, musí být právně způsobilá k souhlasu; musí být v takovém postavení, aby byla schopna vyjádřit svobodu volby, bez uplatnění jakéhokoliv prvku násilí, podvodu, klamu, hrozby, lsti nebo jiného záludného způsobu přinucení a nátlaku; a musí mít dostatečné znalosti a porozumění týkající se podkladů celé záležitosti, aby mohla učinit pochopené a zasvěcené rozhodnutí. Tato poslední podmínka vyžaduje, aby před přijetím kladného rozhodnutí byl experimentální subjekt seznámen s podstatou, trváním a účelem experimentu; s metodami a způsoby, kterými bude prováděn; se všemi nepříjemnostmi a riziky, které se důvodně dají očekávat, a s účinky na jeho zdraví a jeho podstatu, k nimž by mohlo dojít v důsledku účasti na daném experimentu. Povinnost a zodpovědnost zjistit kvalitu souhlasu zůstává na Každém jedinci, který iniciuje, řídí nebo se podílí na experimentování. Je to osobní povinnost a zodpovědnost, která nemůže být beztrestně předána jinému.
Přehled etických kodexů a přísah 2. Experiment by měl být zaměřen k získání výsledků, jejichž plody povedou k dobru pro společnost, výsledků, které nelze získat jinými metodami nebo způsoby a které nejsou ve své podstatě náhodné a zbytečné. 3. Experiment by měl být stanoven takovým způsobem a podložen výsledky pokusů na zvířatech a znalostmi přirozeného průběhu choroby nebo jiného studovaného problému, aby očekávané výsledky ospravedlnily provedení experimentu. 4. Experiment by měl být prováděn s vyvarováním se veškerého zbytečného fyzického nebo mentálního utrpení a poškození. 5. Experiment by neměl být prováděn tehdy, bylo-li by a priori důvodné podezření, že by mohlo dojít ke smrti nebo k poškození s invaliditou, možná s výjimkou pokusů, v nichž experimentující lékaři rovněž slouží jako subjekty výzkumu.
Přehled etických kodexů a přísah 6. Stupeň podstupovaného rizika by nikdy neměl převážit nad humanitárním významem experimentem řešeného problému. 7. Náležité přípravy by měly být provedeny a patřičné vybavení zajištěno za účelem ochrany experimentálního subjektu i proti vzdálené možnosti poškození, invalidity anebo smrti. 8. Experiment by měli provádět pouze vědecky kvalifikovaní lidé. Nejvyšší stupeň odbornosti a péče by měl být vyžadován ve všech stadiích pokusu od těch, kteří jej provádějí nebo se na něm nějakým způsobem podílejí. 9. V průběhu experimentu by měl mít lidský subjekt možnost svobodně ukončit experiment, pokud dosáhne takového fyzického nebo duševního stavu, v němž se mu zdá nemožným v experimentu pokračovat.
Přehled etických kodexů a přísah 10. V průběhu experimentu vědec, který za něj odpovídá, musí být připraven ukončit pokus v jakémkoliv stadiu, pokud by se mu jevilo pravděpodobným – při použití dobré víry, nejvyšší odbornosti a pečlivého posouzení, které se na něm vyžaduje – že pokračování v pokusu bude mít pravděpodobně za následek poškození, invaliditu nebo smrt experimentálního subjektu.
Literatura Munzarová M. Zdravotnická etika od A do Z. (2005) Munzarová M. Lékařský výzkum a etika (2005)