Téma : Veřejná podpora Veřejná podpora - 1. část Ing. Ondřej Miffek Ostrava,

Obsah prezentace Pojem veřejná podpora a jeho význam Znaky veřejné podpory a jejích vymezení Formy veřejné podpory Typy veřejných podpor Národní a evropská legislativa ve vztahu k veřejné podpoře Podpora de minimis

Pojem veřejná podpora Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

Pojem veřejná podpora Pojem veřejná podpora je českým ekvivalentem evropského pojmu state aid (státní pomoc).

Smysl zkoumání veřejné podpory Neuvážené poskytování veřejné podpory může vést k ohrožení hospodářské soutěže, z tohoto důvodu je její udělení v EU striktně regulováno. V případě poskytnutí veřejné podpory neslučitelné s vnitřním trhem se její poskytovatel i příjemce vystavují riziku navrácení podpory. Je-li EK v případě protiprávní podpory vydáno negativní rozhodnutí, je poskytovatel povinen vymoci veřejnou podporu zpět. Příjemce udělenou podporu navrací včetně úroků. Navíc poskytnutí ilegální veřejné podpory může vést i k případné neplatnosti uzavřených smluv.

Definiční znaky veřejné podpory 4 definiční znaky veřejné podpory: –1. podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků –2. podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní –3. je ovlivněn obchod mezi členskými státy a –4. je narušena nebo hrozí narušení soutěže.

Definiční znaky veřejné podpory Jako zjednodušující prvek je užívaná zkratka Z.V.O.N. –Ze státních prostředků –Výhoda pro podniky nebo odvětví –Ovlivnění obchodu –Narušení soutěže.

1. DZ „Je podpora poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků ?“ Pojem státní podpory se vztahuje na jakoukoli přímo či nepřímo poskytnutou výhodu financovanou ze státních prostředků, poskytnutou státem jako takovým nebo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě svěřených pravomocí.

1. DZ „Je podpora poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků ?“ Základním předpokladem pro naplnění tohoto definičního znaku je ovlivnění veřejných rozpočtů, přitom není rozhodující, zda jsou veřejné rozpočty ovlivněny přímo (vydáním finančních prostředků) či nepřímo (nerozšířením jejich příjmové stránky, ke kterému by za normálních okolností došlo). Za veřejné prostředky se považují i fondy, které jsou kontrolovány orgány veřejné správy.

2. DZ „Zvýhodňuje podpora určité podniky nebo určité odvětví podnikání a je selektivní ?“ Pojmem podnik se rozumí jakákoli entita, která vykonává ekonomickou činnost, bez ohledu na její právní status nebo způsob, jakým je financována. V českém právním prostředí je tedy podnikem jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, jakékoliv sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou, nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má. Podstatná je provozovaná činnost podniku, zda jí lze považovat za ekonomickou či nikoliv. Ekonomickou činností se v souladu s rozhodovací praxí rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Ani neziskovost v konkrétním případě nehraje zásadní roli.

2. DZ „Zvýhodňuje podpora určité podniky nebo určité odvětví podnikání a je selektivní ?“ Zvýhodnění představuje stav, který by za běžných tržních podmínek nenastal. Ke zvýhodnění dochází už tehdy, kdy podpora snižuje náklady, které by musel příjemce za běžného fungování nést ze svého rozpočtu. Selektivní opatření je takové, které není aplikováno vůči všem podnikům na trhu stejně a nelze jej tedy označit za obecné opatření.

3. DZ „Je narušena nebo hrozí narušení soutěže?“ Narušení soutěže stejně jako další definiční znak veřejné podpory (ovlivnění obchodu mezi členskými státy) Evropská komise spíše předpokládá. Soutěž je narušena tehdy, pokud opatření posílí postavení příjemce podpory oproti jeho konkurentům.

4. DZ „Je ovlivněn obchod mezi členskými státy ?“ Není stanovena žádná hranice, kdy již konkrétní opatření ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Z judikatury však vyplývá, že i malá částky či malá velikost příjemce veřejné podpory může ovlivnit trh mezi členskými státy. K ovlivnění obchodu zpravidla nedochází, pokud předmětné opatření působí pouze lokálně (regionálně) či příjemci podporovaných služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu. Podpora de minimis neovlivňuje obchod mezi členskými státy ani nenarušuje soutěž.

Formy veřejné podpory Veřejná podpora může mít různé formy: –Granty a dotace –Úvěry a zvýhodněné půjčky –Garance a záruky –Kapitálové injekce –Slevy na daní, prominutí poplatků a veřejných plateb –Zvýhodněný prodej pozemků a podniků

Formy veřejné podpory Veřejná podpora může mít různé formy: –Zvýhodnění exportu –Preferenční tarify za dodávky energií, pokud nejsou opodstatněné –Poskytování logistické a poradenské podpory –Zvýhodněné odpisování –Platby bonusů za účelem nalákání pracovníků do nového odvětví

Nejčastější formy veřejné podpory Nejčastěji se o veřejnou podporu jedná v těchto případech : –přímé dotace –státní záruky –daňové úlevy –privatizace za zvýhodněnou cenu –navyšování základního kapitálu –úvěry, půjčky a promíjení plateb sociálního a zdravotního pojištění.

Legalita veřejné podpory Veřejná podpora je obecně zakázána. Její poskytnutí je možné tehdy, pokud najdeme právní titul (výjimku) k jejímu legálnímu poskytnutí. Mezi takové výjimky můžeme zařadit například poskytování podpory ve formě podpory de minimis, regionální podpory či vyrovnávací platby za výkon veřejné služby v souladu s příslušnými pravidly. Podpora poskytnutá mimo rámec těchto výjimek, či výjimek udělených EK v rámci notifikačního procesu je nezákonná.

Typy veřejných podpor Článek 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je veřejná podpora zakázána Článek 107 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie obsahuje výjimky z obecného zákazu veřejné podpory, které jsou vždy slučitelné se společným trhem: –podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům –podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi, –podpory poskytované hospodářství určitých oblastí SRN postižených rozdělením Německa

Typy veřejných podpor Článek 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie obsahuje výjimky z obecného zákazu veřejné podpory, které mohou být považovány slučitelné se společným trhem: –podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, (např. regionální podpora) –podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, (např. podpora výzkumu a vývoje, životního prostředí)

Typy veřejných podpor –podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem –podpory, které mají napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu, –jiné druhy podpor, které mohou být vymezeny rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou na návrh Komise (např. podpora na restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu)

Evropská legislativa upravují problematiku veřejné podpory procesní pravidla Podpora malého rozsahu (de minimis) Obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER) Sektorová pravidla

Procesní pravidla Upravují proces oznamování a posuzování veřejné podpory na úrovni Evropské komise (pro přiřknutí výjimky je nutná notifikace) Nařízení Rady č. 659/1999/ES - procedurální nařízení Nařízení Komise č. 794/2004/ES, jehož součástí jsou Notifikační formuláře –Příloha I standardní notifikace –Příloha II zjednodušená notifikace –Příloha III výroční zpráva

Notifikace veřejné podpory Ex ante notifikace – členské státy oznámí záměr udělit veřejnou podporu Evropské komisi před její implementací (notifikační formuláře publikované Komisí) Komise rozhoduje, zda opatření je veřejnou podporou a zda je zakázané, tj. neslučitelné se společným trhem a zda spadá pod některou z výjimek Opatření spadající pod blokové výjimky není třeba notifikovat!

Notifikace veřejné podpory Zakázaná podpora udělená bez schválení Komise = nezákonná podpora Komise nařídí členskému státu, aby byla nezákonná podpora vrácena

Notifikace veřejné podpory Opatření spadající pod některou z blokových výjimek Povinnost členského státu oznámit Komisi do 20 dnů od poskytnutí podpory (neplatí pro de minimis) Ostatní opatření je třeba notifikovat ex ante Nařízení ES č. 794/2004 (procesní postup Komise) Negativní rozhodnutí – otevření formálního vyšetřování Notifikace – prostřednictvím stálého zastoupení ČR u EU (standardizované formuláře)

Notifikace veřejné podpory Žádost o dodatečné informace – pokud notifikace není úplná (obvykle 20 dnů) Předběžné vyšetřování – dva měsíce na přezkum notifikace (od okamžiku podání úplné notifikace, tj. po doplnění informací vyžádaných Komisí) Pozitivní rozhodnutí – nejedná se o veřejnou podporu / podpora je slučitelná – implementace opatření Negativní rozhodnutí – otevření formálního vyšetřování

Notifikace veřejné podpory Otevření formálního vyšetřování Komise publikuje popis veřejné podpory v Official Journalu (OJ) a na svých webových stránkách ( id/) a vyzve členské státy a třetí osoby, které mají zájem na řízení, k vyjádření

Notifikace veřejné podpory Komise příjme rozhodnutí – –Pozitivní – podpora může být implementována) –Negativní (zákaz podpory) Pozitivní s podmínkami (podpora může být implementována za v rozhodnutí stanovených podmínek) Maximální doba formálního řízení – 18 měsíců Žaloba k ESD (Soud první instance) – členský stát nebo osoba, která prokáže právní zájem (soutěžitel, adresát podpory – přísný test)

Podpora de minimis Tzv. podpora malého rozsahu (de minimis) –Nařízení EK 1998/2006 o aplikaci čl. 87 a 88 na podporu de minimis

Obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER) Podpora pro malé a střední podnikání (SME) Veřejná podpora zaměstnanosti Veřejná podpora na vzdělávání Regionální veřejná podpora Veřejná podpora na ochranu životního prostředí, Veřejná podpora rizikového kapitálu R&D veřejná podpora a Veřejná podpora malých podniků založených a řízených ženami

Sektorová pravidla Sektorová pravidla - zvláštní režim poskytování veřejné podpory pro některé sektory –Zemědělství, lesnictví, rybolov –Doprava –Televizní a rozhlasové vysílání, uhelný průmysl, elektrárenství, poštovní služby, loďařský průmysl ad.

Národní legislativa upravují problematiku veřejné podpory zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje vyhláška č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté podpoře zákon č.319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory

Národní legislativa upravují problematiku veřejné podpory novela zákona č. 109/2009 Sb. ze dne 27. března 2009, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Jedná se zejména o zřízení registru evidence podpor malého rozsahu. v oblasti zemědělství je kompetentní Ministerstvo zemědělství – odlišná pravidla!

Kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže spolupráce s poskytovateli před oznámením VP a v řízeních před Komisí vedení evidence veřejné podpory, předkládání výroční zprávy Evropské komisi –výkon kontroly nad plněním pravomocných rozhodnutí vydaných Úřadem před účinností zák. č. 215/2004 Sb. –ukládání pokut (nesplnění informační povinnosti, neposkytnutí vyžádaných informací a dokumentů)

Povinnosti vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Informační povinnost o podporách poskytnutých v předešlém roce - do 30.4.kalendářního roku Předložení kopie podání, které učinil v řízeních před EK a kopie podání a rozhodnutí, které mu byly v těchto řízeních doručeny – do 10 dnů od podání/obdržení

Povinnosti vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže předložení dalších Úřadem vyžádaných informací a dokumentů, ve stanovené lhůtě povinnost poskytnout součinnost při šetření na místě prováděném EK na území ČR povinnosti při navrácení veřejné podpory

Pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Vede centrální registr podpor malého rozsahu vyžaduje od osob ovládaných subjektem veřejné správy údaje o veřejných prostředcích, které je tato osoba povinna evidovat, popř. další informace potřebné ke splnění zákonných povinností(povinné osoby ve zpracovatelském průmyslu) eviduje a poskytuje Komisi aktualizovaný seznam osob ovládaných subjekty veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu (tyto osoby při překročení zákonem stanoveného obratu mají povinnost sdělit jeho výši)

Pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže eviduje údaje o veřejných prostředcích vyžádané od osob ovládaných subjekty veřejné správy a osob účtujících odděleně projednává správní delikty podle tohoto zákona a ukládá za ně pokuty kontroluje plnění povinností stanovené tímto zákonem ze strany dotčených subjektů jedná s Komisí a zajišťuje potřebnou součinnost s jinými orgány Evropských společenství při zajišťování povinností podle tohoto zákona

Co není veřejná podpora – vybrané příklady Podpora de minimis Podpora v oblasti vědy, výzkumu a vývoje Podpora pro malé a střední podniky Podpora na ochranu životního prostředí

Co není veřejná podpora – vybrané příklady Podpora na zaměstnanost Podpora na vzdělávání Regionální veřejná podpora Podpora nově založeným podnikům Služby obecného hospodářského zájmu

De minimis Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není považována za „veřejnou podporu“, protože vzhledem k její nízké částce má Evropská komise za to, že nenaplňuje poslední dva znaky definice veřejné podpory – neměla by ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy. Podpora de minimis může být na rozdíl od jiných typů opatření poskytnuta na jakýkoli účel, může se jednat o podporu investičního i provozního charakteru.

Základní podmínky pro podporu de minimis Podpora de minimis je omezena na limit EUR pro jednoho příjemce v tříletém období (současné a dvě předchozí účetní období, které příjemce používá pro daňové účely, tj. kalendářní nebo hospodářský rok). Podpora de minimis se považuje za poskytnutou ke dni, kdy právní akt zakládající její poskytnutí nabude právní moci či účinnosti. Pro přepočet částky podpory de minimis z EUR na Kč se používá kurz Evropské centrální banky platný ke dni poskytnutí podpory de minimis.

Základní podmínky pro podporu de minimis Podporu de minimis dle nařízení 1998/2006 nelze poskytnout podnikům činným v odvětvích: –rybolovu –prvovýroby zemědělský produktů –zpracování a uvádění zemědělských produktů vývozu –uhelného průmyslu –silniční nákladní dopravy pro cizí potřebu (při nabývání vozidel), pro ostatní oblasti v dopravě platí limit EUR –podnikům v obtížích

Základní podmínky pro podporu de minimis Poskytovatelé podpory de minimis mají povinnost zaznamenat předepsané údaje o poskytnuté podpoře de minimis do centrálního registru de minimis. Zákonná lhůta pro záznam je 5 pracovních dní ode dne poskytnutí podpory de minimis příjemci. Kumulace podpory de minimis s jinou podporou ke stejným způsobilým nákladům je možná, avšak nesmí dojít k překročení maximální míry, která je daná pravidly pro jinou podporu (např. pravidla pro regionální investiční podporu).

Základní podmínky pro podporu de minimis Nařízení o podpoře de minimis lze použít pouze na transparentní typy podpor, popř. na takové typy opatření, u nichž je možné přesně vyčíslit výši podpory. Za transparentní podporu lze považovat podporu, pro niž lze přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu ex ante bez potřeby provádět hodnocení rizik. Podpory ve formě půjček jsou považovány za transparentní, byl-li hrubý ekvivalent grantu vypočten na základě tržních úrokových měr běžných v době udělení grantu. Za transparentní se rovněž považuje podpora ve formě záruk, jestliže zaručená část půjčky poskytnutá podle režimu záruk nepřesáhne EUR na jeden podnik.

Základní podmínky pro podporu de minimis Poskytovatelé podpory de minimis mají povinnost zaznamenat předepsané údaje o poskytnuté podpoře de minimis do centrálního registru de minimis. Zákonná lhůta pro záznam je 5 pracovních dní ode dne poskytnutí podpory de minimis příjemci. Kumulace podpory de minimis s jinou podporou ke stejným způsobilým nákladům je možná, avšak nesmí dojít k překročení maximální míry, která je daná pravidly pro jinou podporu (např. pravidla pro regionální investiční podporu).

Děkuji za pozornost Ing. Ondřej Miffek – interní lektor (uveďte prosím jméno lektora)