Znečišťování ovzduší

Témata Znečištění ovzduší Znečištění vod a půdy Okyselování vod Skleníkový efekt

Znečišťování ovzduší CO2 – oxid uhličitý NO, NO2 – oxid dusíku CO – oxid uhelnatý HC – uhlovodíky Pb – olovo SO2 – oxid siřičitý

CO2 – oxid uhličitý Nemá vliv na lidské zdraví, ale jde o nejdůležitější skleníkový plyn. Spálením jednoho litru benzínu vznikne 2,4 kg CO2, zatímco spálením nafty vznikne 2,7 kg CO2. Nejvíce CO2 produkuje sinlniční doprava – téměř 80%.

NO, NO2 – oxid dusíku Tyto plyny hrají spolu s oxidy síry hlavní roli při tvorbě kyselého deště. V Evropě způsobují asi třetinu okyselení dešťových srážek. Oxid dusičitý navíc způsobuje snižování odolnosti vůči virovým onemocněním, bronchitidě a zápalu plic.

CO – oxid uhelnatý Tento plyn není považován za za škodlivý vůči neživé přírodě, ale má vliv na živé organismy. Způsobuje zpomalování reflexů, zbavuje tělo kyslíku a zvyšuje výskyt bolesti hlavy. CO podobně jako řada dalších škodlivin vzniká z důvodů nedokonalého spalování paliva, což se projevuje zejména při studeném startu a při prudkém přidávání plynu.

HC – uhlovodíky Benzínové motory vylučují mnohem větší množství těchto látek, než odpovídající motory dieselové. Některé uhlovodíky jsou karcinogenní, jiné způsobují ospalost, dráždění očí a kašel.

Pb – olovo Je přidávám do paliva jako antidetonátor. Je vysoce toxické, zejména pro děti a těhotné ženy. V důsledku zavádění aut s katalyzátory a s tím spojenou substitucí benzínu olovnatého benzínem bezolovnatým dochází ke zcela zřetelnému a prudkému poklesu emisí olova v emisích ze silničních vozidel.

SO2 – oxid siřičitý Velikost emisí SO2 závisí na obsahu síry a palivu a proto hlavním zdrojem jsou vozidla na naftu. Ačkoli dochází ke zpřísňování limitů pro obsah síry v palivu, tak se nedá říct, že by docházelo ke snižování emisí SO2.

Znečištění vod a půdy

Znečištění vod Typů znečištění vod je mnoho: Odpadní vody hnilobné Odpadní vody toxické Odpadní vody s anorganickými kaly Odpadní vody s tuky a oleji Odpadní vody radioaktivní Odpadní vody oteplené

Znečištění vod může být způsobeno různými příčinami, které jsou buď povahy přírodní, vyvolávané vlivy klimatickými, půdními a jinými, nebo související s lidskou činností.

Do oceánů e ročně vypuštěno: 2,6 mil. kg arzenu 2,5 mil. kg zinku 81 tisíc kg rtuti 3,7 tisíc kg olova

Z domácností se do řek a jezer ročně spláchne víc jak miliarda kg kanalizačních odpadů.

Látky zněčišťující naši vodu můžeme dělit do tří skupin: 1. Fyzikální nečistoty 2. Biologické nečistoty 3. Chemické nečistoty

Voda z vodovodu přesto, že je upravená, může díky druhotnému znečištění obsahovat látky, které škodí zdraví. Mezi ně patří: • Chlór a jeho sloučeniny • Trihalometany • Pohyblivý materiál • Chuť a zápach materiálu (plastické potrubí)  • Bakterie • Plísně • Parazité • Železo, mangan a zřejmě i olovo (kovové potrubí) • Ca a Mg ve tvrdé vodě atd.

Znečištění půdy

Kontaminace půdy je způsobena výskytem lidmi vyrobených chemikálií v půdě nebo jiným pozměněním přírodního prostředí půd. Tento typ kontaminace obvykle vzniká protržením podzemních zásobníků, používáním pesticidů, prosakováním kontaminovaných, povrchových vod do podzemních vrstev, vyluhováním odpadů ze skládek nebo přímým vypuštěním průmyslových odpadů do půdy.

Okyselování vod Jde o proces , který zvyšuje kyselost vody.

Jev zvaný okyselování vzniká převážně chemickými reakcemi NOx, HC a SO2. Automobily nejsou hlavním přispěvatelem k emisím SO2, avšak na druhé straně se značně podílejí na emisích Nox a HC. Vidíme tedy, že dochází k chemickým reakcím škodlivin emitovaných z různých zdrojů, což problém znečištění ještě víc komplikuje. Sox a Nox ve vzájemných reakcích v atmosféře se může projevit až do vzdálenosti 1000 km, nebo vytvářejí kyseliny a soli, které se na povrch Země dostávají dvojím způsobem, Buď formou kyselých dešťů, jejichž účinek m soli projevujících se spíše v lokálním měřítku.

To vše vede k nadměrnému okyselování půdy a vodních toků, což silně ovlivňujr zejména vodní ekosystémy, kde způsobuje úhyn ryb a úbytek vodních živočichů a vyvolává poškozování stromů a postupné odumírání lesů. Okyselování poškozuje stavby a způsobuje korozi materiálů.

Skleníkový efekt Skleníkový efekt je proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že snadno propouští sluneční záření, ale tepelné záření o větších vlnových délkách zpětně vyzařované z povrchu planety účinně absorbuje a brání tak jeho okamžitému úniku do prostoru. Mars, Venuše a ostatní nebeská tělesa s atmosférou (jako například Titan) také vykazují skleníkový efekt, pro zjednodušení se však zbytek tohoto článku vztahuje především k Zemi.

Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku Skleníkový efekt se vyskytuje přirozeně na Zemi téměř od jejího vzniku. Bez výskytu skleníkových plynů by průměrná teplota při povrchu Země (určovaná jen radiační bilancí) byla −18 °C. Skleníkový efekt je nezbytným předpokladem života na Zemi.