ODPUŠTĚNÍ

Koloským 3:13 Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Efezským 4:32 buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.

Co Bible píše o odpuštění?

Před tím než nás někdo požádá o odpuštění nebo po tom až nás požádá Lukáš 17:3-4 Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den, a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: 'Je mi to líto', odpustíš mu!" Kdy máme odpustit? Před tím než nás někdo požádá o odpuštění nebo po tom až nás požádá o odpuštění?

Pochopíme to, když pochopíme jednání Boha Koloským 3:13 Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Efezským 4:32 odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.

1 Janův 4:10 V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. Koloským 2:13-15 Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. 14 Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. 15 Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.

Přístup Ježíše Přístup Štěpána Lukáš 23:34 Ježíš řekl: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." Přístup Štěpána Skutky apoštolské 7:60 Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel.

Jak tento vzor aplikovat ve svém životě? Lukáš 6:35-38 Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno. Dávejte a bude vám dáno;

Přísloví 20:22 Neříkej: "Odplatím za zlo!" Čekej na Hospodina a on tě zachrání.   Přísloví 24:29 Neříkej: "Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů". Přísloví 25:21-22 Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou, tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.

1 Petrův 3:9 neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.   Římanům 12:17-21 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: 'Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.' Ale také: 'Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.' Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.

Exodus 23:4-5 Když narazíš na býka svého nepřítele nebo na jeho zatoulaného osla, musíš mu jej vrátit. Když uvidíš, že osel toho, kdo tě nenávidí, klesá pod svým břemenem, zanecháš ho snad, aniž ho vyprostíš? Spolu s ním ho vyprostíš.

Jak na to nelézt sílu? Není to o síle, ale o pochopení a rozhodnutí.

Dobrým příkladem nám může být Josef Egyptský Genesis 45:4-8 Josef je proto vyzval: "Přistupte ke mně." Když přistoupili, řekl jim: "Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození. A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh.

Matouš 18:21-22 Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: "Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?" Ježíš mu na to odpověděl: "Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát."

Co se stane, když neodpustím?

Marek 11:25-26 A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení.„ Jestliže však vy neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, vám neodpustí vaše přestoupení. Matouš 18:32-35 Tu ho pán zavolal a řekl mu: 'Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil; neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?' A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. Tak bude jednat s vámi můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru."

Jan 20:23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou."

Ta největší moc, kterou máš nad někým, kdo tě zranil, je moc odpustit Ta největší moc, kterou máš nad někým, kdo tě zranil, je moc odpustit. Když řekneš: „Odpouštím ti a už v sobě nebudu mít nic proti tobě,“ pak jsou obě strany osvobozeny od negativního pouta, které mezi vámi bylo. Ale ještě něco navíc: také osvobozujeme sami sebe od břemena „uraženosti“. Dokud neodpustíme těm, kteří nás zranili, bereme je „s sebou“, nebo, co je ještě horší, nosíme si je „kolem krku“. Jedno z našich silných pokušení je lpět na zlosti vůči našim nepřátelům a potom se považovat za jimi zraněné. Odpuštění tedy nejen osvobozuje druhou stranu, ale také osvobozuje nás! To je cesta ke skutečné svobodě. Odpuštění neznamená vždycky zapomenout. I když někomu odpustíme, vzpomínka na to, co udělal, v nás může zůstat dlouho. Můžeme to přechovávat v našich emocích jako jizvu, nebo dokonce jako fyzický příznak v našem těle. Ale odpuštění mění to, jak na to vzpomínáme. Proměňuje kletbu v požehnání. Když odpustíme našim rodičům jejich rozvod, našim dětem nedostatek lásky, našim přátelům jejich nevěrnost v dobách, kdy jsme je potřebovali, pak už se nemusíme cítit jako oběti událostí, nad kterými nemáme vládu. Odpuštění nám umožňuje vzít si zpět naši moc a nedovolit událostem, aby nás rozhořčily, omezovaly nebo ničily.

Sedíš zrovna dnes zde a víš že nyní někdo potřebuje ujištění o tvém odpuštění?