významové poměry mezi souřadně spojenými hlavními větami SKLADBA významové poměry mezi souřadně spojenými hlavními větami

druhy souvětí SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ obsahuje minimálně dvě věty hlavní a libovolný počet vět vedlejších SOUVĚTÍ PODŘADNÉ obsahuje jen jednu hlavní větu a libovolný počet vět vedlejších

VÝZNAMOVÉ POMĚRY mezi souřadně spojenými větami hlavními = významové vztahy mezi jednotlivými hlavními větami v souřadném souvětí existují spojky souřadné a podřadné významové vztahy jsou dány spojkami a spojkovými výrazy ALE HLAVNĚ SMYSLEM SOUVĚTÍ

Vešel do domu a šel po schodech nahoru. Ani lísteček se nepohnul, ani hlásek se neozval. Ve škole se vzděláváme i bavíme. Jednak nemáš pravdu, jednak mě štveš.

POMĚR SLUČOVACÍ věty jsou obsahově rovnocenné a, i, také, potom, i – i, ani – ani, jednak – jednak, hned – hned, aj.

Viděla ho, dokonce s ním i mluvila. Nedali mu práci, ba smáli se mu do očí. Nejen vyrušuje, ale je i drzý.

POMĚR STUPŇOVACÍ obsah druhé věty je zpravidla závažnější, druhá věta zesiluje (stupňuje, zdůrazňuje) obsah věty první dokonce, ba, ba – i, nejen – ale i, nejen – nýbrž i, aj.

Koupil by to, ale nemá dost peněz. Ráno bylo jasno, avšak večer se zatáhlo. Nohy sice bolely, ale poutníci se nevzdali. Nešli jsme podle potoka, nýbrž jsme prošli lesem

POMĚR ODPOROVACÍ obsahy se staví proti sobě, obsah druhé věty je v rozporu s obsahem věty první ale, jenže, však, avšak, nýbrž, sice – ale

Buď dávejte pozor, nebo běžte na jinou školu. Už musíš jít, anebo ještě zůstaneš? Mluvil pravdu, či si vymýšlel?

POMĚR VYLUČOVACÍ obsahy vět se navzájem vylučují; platí-li jedna věta, nemůže platit druhá a naopak nebo, či, anebo, buď – (a)nebo, aj.

Nepůjdu tam, vždyť mě nikdo nepozval. Oheň se rychle šířil, neboť foukal vítr. Zlobím se, neboť neplníte povinnosti.

POMĚR PŘÍČINNÝ druhá věta vyjadřuje příčinu, důvod nebo vysvětlení obsahu věty první neboť, vždyť, totiž

Mám strach, proto jdu k tobě. Neučím se, a proto mám hrůzné známky. Nesoustředíme se, tudíž se musíme více učit.

POMĚR DŮSLEDKOVÝ druhá věta vyjadřuje důsledek obsahu věty první; to, co vyplývá z jejího obsahu tedy, proto, tudíž, a proto, a tedy, a tak

cvičení Budete v doma, nebo půjdete na výstavu? (poměr vylučovací) Úkol splníme, vždyť není obtížný. (poměr příčinný) Věděl jsem to, ale nemohu si vzpomenout. (poměr odporovací) Milovala jej, a proto opustila milence. (poměr důsledkový) Vítr zafoukal, rozhoupal větve a ustal. (poměr slučovací)

Upravila Dana Šimečková