Ekonomie Mgr. Hana Grzegorzová

Teorie ekonomie Každá praktická činnost je založena na teorii, i když si toho samotní praktičtí pracovníci nejsou třeba vědomi Každý ekonomický proces má svoje historické souvislosti, ekonomové používají metodu konstrukce modelů, pracují zjednodušeně s abstrakcemi.... Hlavní proud ekonomie – výsledek neoklasicko-keynesovská syntézy po 2. sv. válce

Ekonomie věda o volbě Zkoumá lidské chování a rozhodování v podmínkách vzácnosti zdrojů..náklady a výnosy 17.-19. století rozvoj rozmachem kapitalismu 1776 Adam Smith – zakladatel ekonomie 20. století – nástroj hospodářské politiky státu 1936 – J.M. Keynes – iniciátor státního intervencionismu, problémy řešeny politickou cestou, vztah trhu a státu

Časopis Financial Times Ekonom – odborník, který zítra bude vědět, proč jeho včerejší předpovědi dnes neplatí.....ekonomie není vědou exaktní, k ověření hypotéz nelze v hospodářství provádět experimenty, ceteris paribus-za jinak stejných podmínek, omyl poté tedy proto, klam kompozice-to co platí pro část celku, nemusí platit pro celek, subjektivismus-odlišný pohled ekonomů, ignorování sekundárních účinků - zvýšení minimální mzdy Člověk – společenská bytost, individuum, usiluje o dosažení svých subjektivních cílů, rozhodování , poměřuje své osobní náklady a výnosy

Historický vývoj ekonomického myšlení Antické Řecko – počátky, Aristoteles, Xenofón (Oikonomikos) x úrok, lichva Scholastici – Evropa 2.pol. 12. stol. Tomáš Akvinský – spravedlivá cena, etická norma, „peníze neplodí peníze“ Merkantilismus – 15. – 2.pol. 18. stol. Bohatství =peníze, drahé kovy Au, Ag, zahraniční obchod, aktivní obchodní bilance, zákaz vývozu peněz, manufaktury, vedoucí úloha státu A - T. Mun F- Colbert

.....historický vývoj.... Fyziokratismus – 2.pol. 18. stol. Francie, první škola ekonomie, koncepce přirozeného řádu, bohatství – zemědělství a příroda, laissez faire, laissez passer. Quesnay, lékař, koloběh krve – input-output analýza x zásahům vlády Klasická ekonomie – 2.pol. 18. stol. Adam Smith, 1776 Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, Teorie neviditelné ruky trhu Marxismus – 2.pol. 19. stol K. Marx, předvídá zánik kapitalismu, vykořisťování člověka člověkem, nová forma, státní socialismus

...historický vývoj..... Keynesiánská teorie – J. Maynard 1936 – Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, státní a monetární politika, stimulace poptávky hospodářskou politikou státu, stát lékařem u lože nemocného do 50. let 20. stol. Monetarismus – američan Fridmen, nestabilita ekonomiky – nevhodné zásahy státu, problém inflace, nadbytečné nabídky peněz na trhu, omezení, naše vláda rysy monetarismu Teorie racionálních očekávání – člověk homo economicus, volby- volební sliby.... Neokonzervativní hospodářská politika podporuje stranu nabídky, problém inflace, nízké zdanění, snížení podpor v nezaměstnanosti

Výroba a potřeby Potřeba – uspokojování potřeb Lidské potřeby – motivace, zájem, spotřební chování: hmotné - materiální nehmotné - duševní Princip rozmnožujících se potřeb - životní úroveň, po uspokojení jedné potřeby následuje potřeba další Ekonomické potřeby – základní (M.pyramida) Luxusní (zbytné) statky x nezbytné Výroba a potřeby – zdroj hospodářského rozvoje společnosti

Maslowowa pyramida potřeb

Ekonomické statky....služby Statek – užitečnost- uspokojení potřeby volný statek – ten, který se nevyznačuje vzácností, (vzduch ) vzácný statek – musí existovat překážka, která znemožňuje získat neomezené množství daného statku musí existovat zájem mít toho statku větší množství , než které lze získat bez jakékoliv námahy veřejný statek : nevylučitelnost ze spotřeby, neplatící spotřebitele nelze ze spotřeby tohoto statku vyloučit nerivalitní spotřeba, spotřeba jednou osobou nesnižuje dostupnost statku nebo služby komukoliv jinému služby – věcné, obnovují nebo zlepšují hmotné statky osobní, působí přímo na člověka , zdravotnictví, školství

Výrobní faktory Základní výrobní faktory: Primární Půda – arable A renta (zem.-úrodnost, nezem.-umístění) Práce – labour L mzda omezení počtem práceschopného obyvatelstva Sekundární Kapitál – capital K úrok statky za účelem využití při další výrobě Doplňkové Přírodniny – nature N nerosty, voda, vzduch Technologie – technology T patenty, licence, know-how Podnikatelské schopnosti

Zastupitelnost výrobních faktorů jednotlivé výrobní faktory jsou v procesu výroby do určité míry vzájemně zastupitelné výrobní subjekty usilují, aby náklady výroby byly co nejnižší při výrobě daného množství statků volí takovou kombinaci výrobních faktorů, která jim přináší nejmenší náklady

Ekonomická efektivnost – každá situace, kterou lze zlepšit je neefektivní Specializace – geografická Dělba práce – přirozená (muži,ženy) společenská – zemědělství, pastevectví, řemesla, obchod....směna zboží (barter) mezinárodní dělba práce peníze - všeobecný ekvivalent pro jakýkoliv statek, Teorie komparativní výhody – D. Ricardo, výrobní faktor se specializuje na výrobu u které dosahuje nejvyšší produktivity, nebo u které je jeho ztráta relativně nejmenší Investování – vzdání se současné spotřeby pro budoucí výnosy....času

Hranice produkčních možností PPF production-possobility frontier Model PPF ukazuje, jaké kvantitativní kombinace určitých ekonomických statků lze vyrobit z existujícího objemu zdrojů při dané technologii, platí pro celou ekonomiku, pro zjednodušení uvádíme PPF pro dva statky, Body pod křivkou reálné ale neefektivní Body nad křivkou nereálné, nutno navýšit VF Efektivní ekonomika (firma) – body na křivce PPF, nemůže zvýšit výstup jednoho statku aniž sníží produkci jiného statku, efekty ze specializace

Křivka PPF

Alternativní náklady = náklady obětovaných příležitostí vzácnost zdrojů, plynoucí z jejich omezenosti a žádanosti, vyvolává nutnost volby jsou-li zdroje vzácné, musíme neustále rozhodovat, k jakému účelu je použijeme vynaložení zdrojů na realizaci určitého záměru vždy znamená obětování záměrů jiných, tato oběť je skutečným ekonomickým nákladem realizovaného záměru alternativní náklady jsou při jakémkoliv rozhodnutí dány „hodnotou“ jiné nejlepší varianty, která nebyla zvolena a realizována představují přínos, zisk, prospěch, efekt, který nemám nebo o který jsem přišla, protože jsem se rozhodla pro jinou variantu

Zákon klesajících výnosů Přidáváme-li postupně do výroby některý ze vstupů a udržujeme ostatní vstupy na určité konstantní úrovni, budeme dosahovat stále menších přírůstků výstupu. (Např. výnosy plodin při zvyšování množství hnojiva, užitkovost zvířat při zvyšování krmných dávek apod.)

Výnosy z rozsahu Situace, kdy spotřeba i ostatních výrobních faktorů roste, pak zákon klesajících výnosů již neplatí... Výnosy mohou růst, klesat, či být konstantní... Závisí na konkrétních podmínkách Ocelářství, automobilový průmysl – efektivní při velkých objemech produkce Výroba módních šperků či oděvů – efektivní při velmi malém rozsahu výroby jednotlivých komodit