Náklady

Náklady podniku v účetním pojetí peněžně vyjádřená spotřeba výrobních faktorů, tj. práce, půdy a kapitálu účelně vynaložených na tvorbu výnosů peněžení podoba – na rozdíl od naturální vliv inflace,kurzu atd. spotřeba – při nákupu výdaj, při spotřebě náklad účelnost – nezahrnovat zbytečné náklady (např. zmetky) Snaha o co nejpřesnější znalost nákladů – východisko správného rozhodování zahrnovat ve správné výši vše, co do nich patří (např. ocenění ekologických škod, nákladů na živou práci) vyloučit co do nich nepatří (pokuty, zmetky …)

Klasifikace (třídění) nákladů Účelové – podle místa vzniku a odpovědnosti výrobní – hlavní, pomocná, vedlejší a přidružená výroba nevýrobní – odbyt, správa, zásobování sledování v hospodářských střediscích (profit centra) porovnáním vnitropodnikových výnosů a nákladů, nebo jen nákladová střediska Druhové spotřeba surovin, materiálu, energií … odpisy mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, soc. a zdravotní pojištění…) finanční (pojistné, placené úroky, poplatky aj.) náklady na externí služby (opravy, nájemné, cestovné apod.)

Jedná se o základ pro kalkulace výrobku Podle přiřaditelnosti ke konkrétnímu výrobku přímé – lze přiřadit (přímé mzdy, materiál, ostatní přímé náklady – technol. palivo, příspěvky na soc. zabezpečení … ) nepřímé (režijní) – nelze nebo nehospodárné – výrobní režie – režijní mzdy, odpisy správní režie – odpisy adm. budov, poštovné, mzdy administrativy odbytové náklady – skladování, prodej, propagace, expedice Jedná se o základ pro kalkulace výrobku

Všeobecný kalkulační vzorec Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Výrobní (provozní) režie (% k …) Vlastní náklady výroby – položky 1 až 4 Správní režie (% k …) Vlastní náklady výkonu – položky 1 až 5 Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu – položky 1 až 6 Zisk (ztráta) Cena výkonu

Problém: Jak rozvrhovat režijní náklady Doporučované základny Druhy kalkulací: a) Předběžné Operativní – dle současných norem Plánované – dle očekávaných změn Propočtové pro nové výrobky a postupy b) Výsledné – porovnání předběžných a skutečných nákladů Problém: Jak rozvrhovat režijní náklady + příčinná závislost na základně + podstatný podíl ve struktuře nákladů + stálost a snadná zjistitelnost Doporučované základny - naturální ukazatelé (kg, hl, normohodiny …) - více rozvrhových základen (např. podle hmotnosti a výrobního času) - diferencované sazby (podle druhů strojů) - přímé mzdy, popř. celkové přímé náklady

d) Podle závislosti na změnách objemu výroby fixní (měnící se skokem) – odpisy, nájemné, leasing, nezávisí na objemu výroby (FN) variabilní – mění se a to proporcionálně, podproporcionálně nebo nadproporcionálně (jednicové mzdy, materiál, … ) (VN resp. b)

Průběh fixních a variabilních nákladů nadproporcionální n. proporcionální n. N (Kč) celkové n. CN = FN + b.q fixní n. FN podproporcionální n. O q11 q12 q13 q21 q22 q (ks)

Metody stanovení nákladových funkcí Typické průběhy nákladových funkcí pro: Proporcionální náklady y = a + bx popř., ( N = FN + bq) Nadproporcionální y = a + bx +cx2 Podproporcionální y = a + bx – cx2, kde: y …. Celkové náklady (N) x …. Objem produkce (q resp. Q) a …. Odhad fixních nákladů (FN) b, c .. Variabilní náklady na jednotku produkce Použitelné metody Klasifikační analýza – podle logického uvážení jejich charakteru Metoda dvou období

Předpoklady použití metody dvou období 2 období s nestejným objemem výroby, bez mimořádných výkyvů nedošlo ke změně fixních nákladů = všechny změny nákladů variabilní charakter Příklad: q (ks) N (Kč) 1. 100 5000,- 2. 150 6000,-  q 50  N 1000,- var. náklady 1 kusu = 20 FN = 5000 – (100 x 20) = 3000,- CN = 3000 + 20q 1000 50

Využití znalostí fixních variabilních nákladů pro: - stanovení relativní úspory FN U = FN x (k – 1), kde k … koeficient růstu objemu výroby - zjištění volných fixních nákladů - optimalizace výrobních kapacit, výrobního programu - stanovení průběhu nákladových funkcí - stanovení bodu zvratu

Bod zvratu N,T(Kč) Tržby (T = p . q) Zisk Celk. nákl. (CN = FN + b.q) T = N p.q = FN + b.q p.q - b.q = FN q = (příspěvek na úhradu FN, Z resp. hrubé rozpětí) FN Ztráta FN (+Z) p - b bod zvratu q

Hrubé rozpětí versus příspěvek na úhradu FN + Z cena výrobku celkové náklady zisk přímé náklady režie HRUBÉ ROZPĚTÍ přímé náklady variabilní režie fixní režie zisk variabilní náklady PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU fixních nákladů a zisku

Varianty propočtu bodu zvratu FN + Z p - b Základní tvar q = možno řešit i pro  Minimální prodejní cenu  Maximální variabilní náklady 1 kusu  Maximální využití fixních nákladů  Efektivnost racionalizačních opatření Propočet pro různorodý výrobní program Q = h …… podíl variabilních nákladů na 1 Kč tržeb FN + Z 1 - h

Další nákladové kategorie celkové náklady (CN)  náklady na 1 výr. , haléřový ukaz. nákl. < 1 celkové přírůstkové náklady N = CN1 - CN0  přírůstkové náklady - marginální (mezní) náklady  o 1 jednotku CN q CN Q (Kč) N q

Vztahy mezi kategoriemi nákladů Objem výroby kusů Celkové náklady Kč Fixní náklady Variabilní náklady Průměrné nákl. na 1 kus Marginální náklady 200 - 1 209 9 209,00 2 217 17 108,50 8 3 224 24 74,70 7 4 230 30 57,50 6 5 238 38 47,60 248 48 41,33 10

Nákladové kategorie

Manažerské pojetí nákladů pracuje s relevantními veškerými náklady, tj. jak skutečně placenými (explicitními), tak s náklady ušlé příležitosti (implicitní, resp. oportunitní, resp. alternativní) při rozhodování respektuje přírůstkové náklady (celkové, průměrné nebo marginální). Zbývající náklady jsou ztracené (utopené) náklady krátkodobě rozlišuje fixní a variabilní náklady, dlouhodobě pouze variabilní kromě kalkulování úplných nákladů využívá i kalkulování s neúplnými náklady (Direct costing), neboť: nedokonalé rozvrhování režijních nákladů zkresluje přínos výrobku pro zisk a rentabilitu zpravidla neznáme počty prodaných výrobků zužují se manažerské rozhodovací možnosti

Direct costing lze využít mj. pro: zjištění přínosů jednotlivých výrobků pro rentabilitu optimalizaci výrobního programu rozhodnutí nakoupit či sám vyrobit rozhodnutí najmout nebo postavit zařazování či vyřazování výrobních kapacit mechanizaci procesů zjištění minimální hranice ceny

Náklady (příklady) Příklad 1: Příklad 2: Příklad 3: Podnik dosáhl v prvním období objemu výroby (v kusech) 30 000 při celkových nákladech 60 00,- Kč. Ve druhém období činily náklady 81 000,- Kč a objem výroby 45 000 ks. Úkol: Odhadněte nákladovou funkci a propočtěte celkové náklady při výrobě 5000 ks. Příklad 3: Vyjděte z nákladové funkce z příkladu 1 a stanovte: a) Bod zvratu v kusech, je – li cena 1 kusu 5,- Kč b) Jaké množství výrobků musí podnik vyrobit, aby dosáhl zisk ve výši 43 200,- Kč. Nákladová funkce má tvar: N = 66 mil. Kč + 0,264 Q Vypočítat objem výroby, který umožní dosáhnout zisk 42 mil. Kč. Řešení: (66 + 42) : (1 – 0,264) = 146 739 130,- Kč