Základní principy sociálního podnikání Ing. Milan Venclík, MBA

Sociální podnikání - úvod Sociální podnik poskytuje svými aktivitami prostor pro pracovní a sociální začleňování znevýhodněných osob (zdravotně či sociálně znevýhodněných) Dále je také možné tyto podnikatelské aktivity provázat s podporou znevýhodněných osob v rámci sociálních služeb Jedná se především o poskytování služby sociální rehabilitace

Sociální podnikání - úvod V ČR dochází k rozvoji sociálního podnikání SP v ČR navazuje na trendy V EU – Lisabonská strategie V ČR neexistuje speciální legislativa Podniky se pohybují v podnikatelském prostředí a legislativě, ve kterém si musí umět nalézt svůj prostor pro vyvíjení sociálně podnikatelské činnosti. V ČR není definována právní forma typického sociálního podniku

Sociální podnikání - úvod Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život V sociálním podniku mohou velmi dobře probíhat aktivity v rámci pracovní rehabilitace probíhající v režimu zákona o zaměstnanosti (od § 69) a vyhlášky týkající se pracovní rehabilitace (518/2004 Sb.)

Sociální podnikání - legislativa V legislativním rámci těchto zákonů: Občanský zákoník (dříve zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ) zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a jeho novelizace k 1.1.2009 zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce a další

Sociální podnikání - formy Neziskové společnosti – ústavy, občanská sdružení Družstva Společnosti s ručením omezeným Nadace a nadační fondy

Sociální podnikání - finanční nástroje Evropskou unií prostřednictvím MPSV ČR v rámci operačních programů Granty poskytovanými soukromými donátory či nadacemi Dotacemi poskytovanými krajskými úřady či obcemi Dotacemi v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. dotace na podporu chráněných dílen a chráněných pracovních míst, úhradou nákladů v rámci pracovní rehabilitace

Sociální podnikání – cílové skupiny osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichž zdravotní postižení představuje určité znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti; děti, mládež a mladí dospělí – mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, mladí dospělí opouštějící ústavní zařízení, věková skupina 15-26 let; etnické a národnostní menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí; cizinci – občané jiného státu než ČR, kteří jsou dlouhodobě legálně usazení v ČR, žijí na území ČR zpravidla nejméně po dobu jednoho roku; osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová obydlí; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané; osoby pečující o osobu blízkou osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách

Sociální podnikání – principy sociálního podniku Obecně prospěšný cíl, který je formulován ve stanovách nebo statutu Participace, demokratické rozhodování a sociální kapitál Specifické financování a použití zisku Místní rozměr Sociální podnik uspokojuje přednostně místní potřeby a využívá přednostně místní zdroje. Podporuje smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni.

Sociální podnikání – partnerství veřejného a soukromého sektoru Koncept fungování sociálního podniku je postaven na partnerství veřejného a soukromého sociálního sektoru při poskytování veřejných služeb a prosazování veřejné politiky zaměstnanosti a dalších aktivit Každý sektor má své priority a záměry, včetně mechanismů jeho tvorby a fungování: pochopení kompromis

Sociální podnikání – partnerství veřejného, občanského a soukromého sektoru Nutná spolupráce: Veřejný sektor Soukromý sektor Občanský sektor

Sociální podnikání Veřejný sektor Veřejná správa Veřejné finance Legislativa Regulace Veřejné statky Vzdělání, inovace

Sociální podnikání Soukromý sektor Soukromé finance Trh – konkurence Zaměstnanost Technologie – inovace Marketing Efektivita – návratnost investic

Sociální podnikání Občanský sektor Pracovní síla Kultura Vzdělávání Nemateriální hodnoty Společenské prostředí (dobrá nebo blbá nálada) Životní prostředí

Sociální podnikání - síťování Pro funkční nastavení tohoto prostředí musí dojít k vzájemnému střetávání všech tří sektorů. Musí společně: Komunikovat Znát své limity Sjednotit vize a cíle Mít úctu odborným autoritám Dané závěry implementovat

Sociální podnikání - síťování Pro úspěšnost realizace sociálního podnikání je nutné vytvořit funkční partnerskou síť mezi: Municipální úrovní Regionální úrovní Příslušnými orgány státní správy především MPSV přes UP, ale i MP a MŠMT Podnikatelskou samosprávou Neziskovým sektorem

Sociální podnikání - závěr Vzhledem ke praktickým zkušenostem se síťováním obdobné infrastruktury v oblasti vědy a výzkumu si klade Komora sociálních podniků za cíl vytvoření obdobné funkční infrastruktury v JMK.

Sociální podnikání Děkuji za pozornost Milan Venclík venclik.milan@seznam.cz