Příspěvek v rámci Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě dubna 2010, Ostrava Ing. Štěrba Radomír Česká inspekce životního prostředí vedoucí oddělení ochrany ovzduší oblastního inspektorátu Ostrava

Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) ze zdrojů REZZO 1, REZZO 2 a REZZO 3 na území Severomoravského kraje (do roku 1989) a Moravskoslezského kraje (od roku 1993) Před rokem 1970 byla situace ještě mnohem horší – například rok emise TZL jen z resortu energetiky500 tis. tun rok emise TZL podniků NHKG, VŽKG a TŽ VŘSR 359 tis. tun Od roku 1999 se celkové emise TZL příliš nemění Mění se však podíl jednotlivých producentů TZL POKLES u SZ, VZ, ZVZ (REZZO 1 + REZZO 2) NÁRŮST u MZ (REZZO 3) (STAGNACE u mobilních zdrojů)(REZZO 4) (zdroj – ČHMÚ a ČIŽP resp. ČTIO)

Nevyhovující situací se znečištěním ovzduší na Ostravsku se zabývala vláda ČSR již v roce 1956 Usnesení vlády ČSR č z roku 1956, které se zabývalo „neudržitelným stavem znečišťování ovzduší na Ostravsku“ Vláda uložila zodpovědným orgánům vypracovat komplexní návrh výhledového plánu opatření k radikálnímu ozdravění ovzduší v Ostravsko–karvinské pánvi Vládní usnesení č. 494 z roku 1960, které bylo rozpracováno na úrovni kraje až na osobní zodpovědnost za splnění jednotlivým podnikovým ředitelům V roce 1967 byl přijat zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší (vznik Státní technické inspekce ochrany ovzduší)

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) § 8 odst. 1 - Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou překročí zvláštní imisní limit stanovený prováděcím právním předpisem § 8 odst. 4 - Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podle § 7 odst. 1 stanoví prováděcí právní předpis smogový varovný a regulační systém a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci podle odstavce 3. Provoz smogového, varovného a regulačního systému upravuje ústřední regulační řád, krajský a místní regulační řád. § 8 odst. 5 - Kraj a obec jsou povinny v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území. V tomto regulačním řádu upraví vyhlašování a odvolávání signálu upozornění a signálu regulace na svém území v případě možnosti vzniku nebo výskytu smogové situace a omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve své územní působnosti, s výjimkou stacionárních zdrojů regulovaných podle odstavce 3. Při vypracování krajského a místního regulačního řádu krajský úřad a obecní úřad přihlédne k negativním důsledkům omezení nebo zastavení zemědělských provozů s chovem hospodářských zvířat. Podle ustanovení § 8 odst. 3 možnost vzniku, vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje v rámci ústředního regulačního řádu ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba... Touto „ministerstvem zřízenou právnickou osobou“ je Český hydrometeorologický ústav

Co bylo před rokem Přestože v původním znění vyhlášky č. 553/2002 Sb. nebyly pro Ostravsko vyjmenovány žádné stacionární zdroje, tak v Krajském regulační řádu Moravskoslezského kraje (ZIL pro oxid dusičitý a oxid siřičitý) z roku 2005 byly pro regulaci určeny následující provozovny: Biocel Paskov a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o., ČEZ, a.s. (EDĚ), Dalkia Česká republika, a.s. (ETB, TKA, TČSA, ), Energetika Vítkovice, a.s., ENERGETIKA TŘINEC a.s., Mittal Steel Ostrava a.s. (energetika+koksovna), OKD, OKK, a.s. (KŠv, KSv), TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. (výroba surového železa+koksovna), VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s. K vyhlášení regulace pro tyto zdroje nikdy nedošlo.... a ještě dříve … před rokem Na základě ustanovení zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování byla v roce 1992 vydána Ministerstvem životního prostředí vyhláška č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší ve znění vyhlášky č. 279/1993 Sb. byli vyjmenováni provozovatelé vybraných zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících regulaci v tehdejším Severomoravském kraji: Biocel a.s., Paskov, ČEZ. a.s. EDĚ, Hrušovská chemická společnost s.r.o., Ostrava, MCHZ a.s. Ostrava, Moravsko-slezské teplárny a.s. (TOva, ETb), NOVÁ HUŤ a.s., Ostrava, OSTRAMO VLČEK a spol., s.r.o., SLEZAN a.s., Frýdek-Místek (Závod 01 a 04), TEPLÁRNY KARVINÁ a.s. (TKa, TSu, TČSA), TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a.s., VÍTKOVICE a.s., ŽELEZÁRNY A DRÁTOVNY a.s., Bohumín Ve vztahu k imisní koncentraci polétavého prachu se jednotlivé signály vyhlašovaly po překročení zvláštních imisních limitů „součtu klouzavého dvacetičtyřhodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého s dvojnásobkem klouzavého dvacetičtyřhodinového průměru koncentrace polétavého prachu“. Vyhlašování signálů bylo provedeno několikráte ročně.

Vyhláška č. 373/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č. 42/2005 Sb. (účinnost nabyla dne 19. listopadu 2009) Tento právní předpis provedl zásadní změnu původní vyhlášky č. 553/2002 Sb. tak, že  rozšířil rozsah původní vyhlášky z roku 2002 také o suspendované částice PM 10  stanovil Zvláštní imisní limity pro suspendované částice PM 10  vyjmenoval v Ústředním regulačním řádu pro PM 10 osm provozů na území Moravskoslezského kraje „Provozovatelé stacionárních zdrojů vyjmenovaných v ústředním regulačním řádu vypracují a předloží inspekci ke schválení regulační řády obsahující regulační opatření do šedesáti dnů ode dne vyhlášení tohoto právního předpisu.“

 ArcelorMittal Ostrava, a.s., závod 4 – Energetika  ArcelorMittal Ostrava, a.s., závod 12 - Vysoké pece  ČEZ, a.s., elektrárna Dětmarovice  ČEZ, a.s., Energetika Vítkovice  TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., výr. surového železa  ENERGETIKA TŘINEC, a.s., provoz Teplárny  Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Karviná  Dalkia Česká republika, a.s., elektrárna Třebovice

Proces schvalování „podnikových“ regulačních řádů Vyhláškou č. 373/2009 Sb. závazně stanovená lhůta pro předložení regulačních řádů na inspekci vypršela podnikům dnem K tomuto dni byly na ČIŽP Oblastní inspektorát v Ostravě písemně doručeny regulační řády od všech subjektů vyjmenovaných v ústředním regulačním řádu pro PM10, jež působí v Moravskoslezské kraji. Dnem doručení bylo v souladu se správním řádem zahájeno správní řízení a Česká inspekce životního prostředí ve lhůtě 30, max. 60 dnů tyto regulační řády jednotlivých podniků schválila vydáním rozhodnutí tak, jak ji opravňuje zákon o ochraně ovzduší a stanovuje správní řád Celou problematiku z určitého praktického úhlu pohledu znesnadňuje skutečnost, že zákon o ochraně ovzduší dává inspekci kompetenci „schvalovat“ regulační řády provozovatelů. Takže ve svém důsledku inspekce musí nejprve provozovatele jednáními přesvědčit, aby opatření, která chce ČIŽP prosadit, sám do svého regulačního řádu uvedl a řád znovu předložil. Například v problematice nápravných opatření je v tomtéž zákoně uvedena pravomoc „ukládat“, což pozici inspekce radikálně mění. Avšak je zde mnohem větší pravděpodobnost, že by se účastník proti direktivně ukládaným opatřením odvolal a celý proces by se mnohonásobně prodloužil oproti současnému stavu.

Postup České inspekce životního prostředí V návaznosti na konkrétní zkušenosti a znalosti o těchto zdrojích byla na České inspekci životního prostředí OI Ostrava již v prosinci roku 2009 vytvořena speciální pracovní skupina. Jednotliví členové byli vybráni na základě osobních zkušeností a znalostí s provozem těchto vybraných zdrojů znečišťování ovzduší. Práce skupiny pak probíhala ve čtyřech fázích: I. studium a porovnání obsahu jednotlivých doručených regulačních řádů II. stanovení priorit a vytýčení dalšího postupu u jednotlivých provozoven, který by zajistil dopracování předložených návrhů tak, aby regulační opatření měla jednotnou strategii u technologicky podobných provozů, opatření byla dále prohloubena, byla konkrétní a jednoznačně kontrolovatelná III. vyjednávání se zástupci provozovatelů se záměrem přesvědčit je, aby původní návrhy dopracovali a modifikovali ve smyslu závěrů druhé fáze IV. vydání správního rozhodnutí

Oblastní inspektorát v Ostravě si z důvodu reálné možnosti zodpovědného vyhodnocení nově nabývaných zkušeností a v zájmu zjednodušení procesního vstupu do potenciálních změn regulačních řádů stanovil zásadu, že všechny současné regulační řády schválí s omezenou dobou platnosti a to nejpozději do Tím si vytvoří vhodný prostor, aby nynější vyjednaná regulační opatření mohla být znovu důsledně přehodnocena a modifikována v době, kdy inspekce i provozovatelé nebudou pod tak vyhroceným tlakem: mediálním – zástupci tisku, rozhlasu i televizí se téměř denně obraceli na ČIŽP časovým – pevně stanovené lhůty správního řádu (30 resp. 60 dnů) přetrvávající smogové situace – schvalování „padlo“ právě do odobí s nejhoršími rozptylovými podmínkami za posledních několik let Rozhodnutí o schválení prvního regulačního řádu bylo vydáno ČIŽP OI Ostrava dne Rozhodnutí o schválení posledního regulačního řádu bylo vydáno ČIŽP OI Ostrava dne

VAROVÁNÍ před přílišným optimismem a očekáváním Žádný systém regulačních opatření aplikovaných po vzniku smogové situace již tento nastalý stav nezvrátí. Zdroje se regulovaly na Ostravsko-Karvinsku i v minulosti (vyhláška č. 41/1992 Sb.), přesto se epizody s překračováním zvláštních imisních limitů opakovaly nadále. K regulaci je vybráno 8 provozoven, možná v rámci KRŘ a MRR se počet zvýší na 15 – 20, ale v oblasti stále zůstane dále v neomezeném provozu:  velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů  2500 středních zdrojů  tisíce lokálních topenišť  tisíce automobilů  plošné stavby (stavební činnost, rekultivace, těžba …)  přeshraniční přenos (emise do přízemní zóny, nízké komíny, plošně působící zdroje, neregulovatelné, nezodpovědnost, neochota)

VAROVÁNÍ před přílišným optimismem a očekáváním Vývoj situace ve dnech Regulační opatření sice nebyla uplatněna, ale nejvýznamnější zdroje produkovaly přesto snížené množství emisí z důvodu omezené výroby v důsledku přetrvávající finanční krize.

Děkuji za pozornost. Ing. Štěrba Radomír, c 2010