Obecné informace o povodí Odry Celková délka Odry činí 854,3 km, z toho 741,9 km na polském území. Plocha povodí činí km2, z toho na území Polska se nachází km2 (89%), na území ČR km2 (5,4%) a na území Německa 5,587 km2 (4,7%). Pramen Odry se nachází na území České republiky v Oderských vrších ve výši 634 m n.m. Horský charakter má Odra pouze v krátkém úseku cca 47 km v pramenné oblasti. Průměrný spád toku v úseku od Ostravy po ústí Warty činí cca 27 cm/km, zatímco v úseku od Schwedtu po ústí do Štětínské zátoky necelých 5 cm/km. Největšími levobřežními přítoky na území Polska jsou: - Kladská Nisa: délka – 182 km, plocha povodí – km2; - Oława: délka – 92 km, plocha povodí – km2; - Ślęża: délka – 79 km, plocha povodí – 972 km2; - Bystrzyca: délka – 95 km, plocha povodí – km2; - Bóbr: délka – 272 km, plocha povodí – km2; - Kaczawa: délka – 84 km, plocha povodí – km2; - Lužická Nisa: délka – 255 km, plocha povodí – km2. S ohledem na to, že tyto toky pramení v horských oblastech bohatých na srážky a většinou mají také horský nebo podhorský charakter, představují velké potenciální povodňové ohrožení. Týká se to především všech hlavních přítoků Odry na českém území a Kladské Nisy a Bobru na polském území. Největšími přítoky Odry na území ČR jsou: - Opava: délka – 122 km, plocha povodí – km2; - Olše: délka – 86,2 km, plocha povodí – km2; - Ostravice: délka – 63,9 km, plocha povodí – 827 km2.

Největšími pravobřežními polskými přítoky jsou: - Kłodnica: délka – 75 km, plocha povodí – km2; - Mała Panew: délka – 132 km, plocha povodí – km2; - Stobrawa: délka – 78 km, plocha povodí – km2; - Widawa: délka – 103 km, plocha povodí – km2; - Barycz: délka – 133 km, plocha povodí – km2; - Krzycki Rów: délka – 72 km, plocha povodí – km2; - Obrzyca: délka – 66 km, plocha povodí – km2; - Warta: délka – 808 km, plocha povodí – km2; - Ina: délka – 129 km, plocha povodí – km2. Jsou to toky prakticky výlučně nížinného charakteru. Nevyvolávají žádné velké povodňové ohrožení. Odra je splavnou řekou na úseku od Kędzierzyna-Kożla (včetně gliwického kanálu, který zde začíná) dolů po toku. Na úseku 186 km od Kędzierzyna-Kożla do Brzegu Dolnego je Odra kanalizována, bylo zde vybudováno 24 plavebních stupňů. Prostřednictvím plavebních kanálů je Odra spojena se Sprévou a Havelou. Všechny vzdouvací stavby na Odře představují překážku pro migraci ryb. Odra a většina jejích přítoků jsou velmi významnými ekologickými koridory s poměrně málo změněnými přírodními podmínkami. V povodí Odry se nachází 7 národních parků. Na polském území to jsou: krkonošský, stolových hor, velkopolský, drawieňský, ústí Warty a voliňský. Na německém území to je údolí dolní Odry. Kromě toho se v povodí Odry nacházejí četné chráněné krajinné oblasti, přírodní reservace a další formy územní ochrany přírody. Celá řada oblastí, zejména v říčních údolích je navrhována k ochraně v rámci NATURA 2000.

Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním (MKOOpZ) je jednou ze mezinárodních komisí působících v Evropě, zabývajících se problematikou řek a jezer, jejichž povodí leží na území více než jednoho státu. Komise byla ustavena Dohodou, kterou uzavřely vláda České republiky, vláda Polské republiky, vláda Spolkové republiky Německo a Evropská unie dne 11. dubna Posláním Komise je především: 1. Předcházet a trvale snižovat zatížení Odry, jakož i Baltického moře, škodlivými látkami. 2. Dosáhnout stavu vodních a souvisejících ekosystémů co možná nejblíže přirozenému stavu s příslušnou diverzitou druhů. 3. Umožnit využívání Odry, především k získávání pitné vody z břehové infiltrace a k zemědělskému využití vody a sedimentů. 4. Předcházet a snižovat rizika povodňových škod. 5. Koordinovat zavádění Rámcové směrnice EU o vodní politice v povodí Odry. Ustavení, cíle a způsob práce Hlavní rozhodnutí MKOOpZ jsou schvalována na plenárních zasedáních Komise, kterého se účastní delegace všech smluvních stran. Práce MKOOpZ probíhá v pracovních skupinách složených z odborníků, jmenovaných delegacemi smluvních stran. Tyto pracovní skupiny vypracovávají programy k dosažení stanovených cílů, které pak Komise předkládá smluvním stranám ve formě návrhů a doporučení. Sekretariát MKOOpZ podporuje Komisi, prezidenta Komise, vedoucí delegací a pracovní skupiny při realizaci jejich úkolů. Činnost MKOOpZ je financována z příspěvků čtyř smluvních stran, z darů, dotací, úroků a prostředků pocházejících z jiných zdrojů. Hospodaření MKOOpZ za daný rok ověřují tři revizoři účtu, navržení delegacemi a jmenovaní Komisí na tříleté funkční období.

Prezident Komise a delegace smluvních stran Předsednictví v Komisi vykonávají střídavě po dobu tří let delegace smluvních stran. Delegace, která v daném období vykonává předsednictví, jmenuje jednoho ze svých členů prezidentem Komise. Prezident zastupuje Komisi, řídí řádná a mimořádná zasedání Komise a také porady vedoucích delegací. V období , vykonávala předsednictví delegace Polské republiky. Funkci prezidenta MKOOpZ v tomto období plnili: Leszek Bagiński, Radosław Gawlik a Janusz Zaleski. Dále v letech byl prezidentem Komise pan Jaroslav Kinkor, který reprezentoval delegaci České Republiky.V letech 2005 – 2007 předsednictví Komise převzala Spolková republika Německo a prezidentem Komise byl jmenován pan Thomas Stratenwerth. Dne 11. prosince 2007 se uskutečnilo oficiální předání předsednictví mezi Spolkovou republikou Německo a Polskou republikou. Prezidentem Komise byl jmenován pan Mariusz Gajda. Dne 9. ledna 2008 byl rozhodnutím polského ministra ŽP pověřen touto funkcí pan Janusz Zaleski. Historie MKOOpZ Podepsání Dohody o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním (MKOOpZ), ustavení Prozatímní Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním (PMKOOpZ), zřízení tří pracovních skupin: pracovní skupiny 1 pro otázky akčního programu, pracovní skupiny 2 pro mimořádná znečištění a pracovní skupiny 3 pro právní a organizační otázky. Zahájení činnosti prozatímního Sekretariátu PMKOOpZ Mimořádné zasedání PMKOOpZ po povodni v červenci 1997 a ustavení pracovní skupiny 4 – Povodeň Vstoupení v platnost Dohody o MKOOpZ, její ratifikací ministry smluvních stran zasedání MKOOpZ a ustavení pracovní skupiny 6 pro zavádění Rámcové směrnice Evropské Unie o vodní politice Smluvní strany pověřují MKOOpZ koordinační roli při zavádění Rámcové směrnice EU o vodní politice v mezinárodní oblasti povodí Odry zasedání MKOOpZ a schválení nové organizační struktury MKOOpZ, přizpůsobené aktuálním úkolům souvisejícím se zaváděním Rámcové směrnice EU o vodní politice.

Organizační schéma MKOOpZ platné od Členové G1

Pracovníci odboru 260 – členové PS MKOOpZ (stav k dnešnímu dni) G1 – řídící skupina – předseda Ing. L.Trdlica GM – člen – Ing. P.Tušil, expert – Ing. F.Sýkora GP – člen – Ing. M.Durčák GR – člen – Ing. M.Durčák

Realizace požadavků Rámcové směrnice V roce 2000 byla Evropskou unií přijata Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice). Tato směrnice sjednocuje a vzájemně propojuje ochranu veškerých vod, počínaje podzemními vodami, přes jezera a vodní toky, až po brakické a pobřežní vody. Základním cílem Rámcové směrnice o vodách je dosáhnout do roku 2015 „dobrého stavu“ podzemních a povrchových vod pokud možno v převážné většině vodního prostředí. Hlavním nástrojem k dosažení tohoto stavu je plán povodí. Společný Plán mezinárodní oblasti povodí Odry bude obsahovat informace o stavu celého povodí Odry a bude shrnovat všechna nezbytná opatření, která bude třeba realizovat v zájmu zlepšení stavu vod. Jeho zpracování počítá v postupných krocích s připomínkovým řízením, na kterém se může aktivně podílet i veřejnost. Od konce roku 2007 je zveřejněn předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami, které byly zjištěny v Mezinárodní oblasti povodí Odry. K uvedenému textu lze, v průběhu 6 měsiců, vyjádřit své stanovisko. Od konce roku 2008 bude pak následovat zveřejnění návrhu Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry, na připomínkování bude stejná lhůta.

Zpráva 2004 za Mezinárodní oblast povodí Odry V červnu 2004 zakončila MKOOpZ zpracování "Zprávy 2004" za Mezinárodní oblast povodí Odry a předala ji smluvním stranám. Tuto zprávu měly v souladu s čl. 3 a přílohou I Rámcové směrnice EU o vodní politice zpracovat členské státy pro všechny mezinárodní oblasti povodí a zaslat ji Evropské komisi do Země sousedící na Odře se dohodly, že koordinací zavádění Rámcové směrnice EU o vodní politice v Mezinárodní oblasti povodí Odry pověří MKOOpZ. V důsledku tohoto zpracovaly pracovní skupiny MKOOpZ "Zprávu 2004" a předaly ji smluvním stranám. Zpráva 2005 za Mezinárodní oblast povodí Odry V březnu 2005 zakončila MKOOpZ zpracování "Zprávy 2005" za Mezinárodní oblast povodí Odry,týkající se charakteristiky oblasti povodí, vyhodnocení environmentálních dopadů lidské činnosti a ekonomické analýzy užívání vody a předala ji smluvním stranám. Tuto zprávu měly v souladu s Rámcovou směrnicí EU o vodní politice zpracovat členské státy pro všechny mezinárodní oblasti povodí a zaslat ji Evropské komisi do Čeští, polští a němečtí odborníci zpracovali "Zprávu 2005" v rámci pracovních skupin MKOOpZ a prostřednictvím smluvních stran, byla tato zpráva zaslána Evropské komisi. "Zpráva 2005" je uveřejněna na internetových stránkách MKOOpZ, aby tímto způsobem byl veřejnosti zajištěn přístup k informacím, které jsou v ní obsaženy. Zpráva 2007 V březnu 2007 zakončila MKOOpZ zpracování „Zprávy 2007 za Mezinárodní oblast povodí Odry“ a předala ji smluvním stranám. Zpráva se týká programů kvantitativního a kvalitativního monitoringu povrchových a podzemních vod a monitoringu chráněných území podle čl. 8 Rámcové směrnice o vodní politice. "Zpráva 2007" včetně map je uveřejněna na internetových stránkách MKOOpZ, aby tímto způsobem, ve smyslu čl. 14 Rámcové směrnice, byl zajištěn široké veřejnosti přístup k informacím, které jsou v ní obsaženy.

Pro 1. jednání pracovní skupiny pro otázky implementace RS 2000/60/ES bylo českou stranou provedeno vymezení všech přeshraničních a hraničních vodních útvarů s Polskem, a to na základě předběžného vymezení z roku Vzhledem k personálním změnám na polské straně byly práce na „sjednocování“ vymezených hraničních a přeshraničních vodních útvarů zahájeny v říjnu 2007, proběhla výměna návrhů a mapových podkladů nezbytně nutných pro posouzení podkladů protistran. V listopadu 2007 se ve Wroclawi uskutečnilo 2. jednání pracovní skupiny pro implementaci WFD na česko-polských hraničních vodách. Za přítomnosti zástupců MZe, krajských samospráv, podniků Povodí a VÚV T.G.M., v.v.i. byly projednány a odsouhlaseny návrhy na vymezení přeshraničních útvarů povrchových vod. Výsledky s doplněnými opravami a připomínkami výše uvedených zástupců byly zpracovány tabelární formou. Otázky související s hraničními vodami mezi Českou republikou a Polskou republikou jsou řešeny na základě Úmluvy mezi vládou ČSR a PLR (1958) a Prováděcího ujednání zmocněnců vlády ČR a PR (1990). Vlastní činnost v rámci hraničních vod je realizována pomocnými orgány zmocněnců vlád, tj. příslušnými pracovními skupinami. Jedná se o skupiny Plánování vodního hospodářství na hraničních vodách (PL), Hydrologie, hydrogeologie a povodňové ochrany (HyP), Úprav hraničních toků, zásobování vodou a meliorací (R ), Ochrana hraničních vod před znečištěním (OPZ) a stálá česko- polská hraniční komise (HK). V roce 2006 byla, na základě rozhodnutí zmocněnců vlád ČR a PR, ustavena nová pracovní skupina pro otázky implementace Rámcové směrnice o vodě (skupina WFD) na polsko-českých hraničních vodách.

Obě strany se tedy dohodly: Na vymezení přeshraničního vodního útvaru (20 x CZ/PL resp. 1x CZ/PL/DE). Vzájemně se informovali, že ty VÚ jež v míře různé přesahují státní hranici částí svého hydrologického povodí, tj. obvykle menší než v bodě 1), nejsou vodohospodářsky problémové a shodli se tedy na jejich jednostranné administraci (CZ resp. PL). V problematice útvarů podzemních vod žádná strana nevznesla požadavek na změnu vymezení VÚ a v ČR tedy nadále platí stávající vymezení z roku Dané materiály mohou být předloženy zmocněncům vlád ČR a Polska ke vzájemnému podpisu. Po formální stránce zbývá doplnit resp. změnit v databázi HEIS česká ID vodních útvarů tam, kde došlo k dohodě o posunutí uzávěrového profilu od státní hranice na nejbližší soutok. Tato změna je ale podmíněna oboustrannou verifikací příslušných geografických vrstev, konkrétně definováním posledního jemného úseku toku, na kterém bude v GIS umístěn uzávěrový profil VÚ. Vzhledem k náročné komunikaci (dvojjazyčnost názvů toků a neexistence společného mapového podkladu, který by na obou stranách státní hranice obsáhl hydrologicky uzavřené celky resp. úplné vodní útvary), řešitelé dali podnět k vypracování společné mapy zájmového území CZ-PL. Při posledním jednání v tomto směru velmi pomohl tzv. Atlas vodních útvarů, který vzhledem k neexistenci společných a verifikovaných geografických dat, nemohl obsahovat ucelená území VÚ. Přesto výrazně pomohl při vymezení VÚ překrytím bezprostředního hydrologického sousedství v Polsku