Modely vztahu člověka a přírody A passenger on a boat began to drill a hole under his seat. The other passengers protested. He replied, „What business is it of yours? I am drilling hole under my seat, not yours.“ The others replied, „But the water will rise and flood the boat for all of us.“ Rabbi Shimon bar Yochai 2013 Marek Vácha Modely vztahu člověka a přírody

Situace v Evropě je zvláštní, že v Evropě oscilujeme mezi dvěma naprosto rozdílnými vztahy k přírodě….

buď se k přírodě stavím utilitaristicky a snažíme se vše vytěžit, spálit a prodat…

…nebo ve smyslu Deep Ecology v ní vidíme tajemnou Mother Nature…

Křesťanství a Environmentální etika

Richard A. Baer Svět náleží Bohu, nikoli lidem člověk zde žije pouze „v podnájmu“ svět je majetkem který nám nepatří humankind does not have unconditional freedom to conquer and exploit what it could never own Bůh miluje stvořený svět tedy svět živý i neživý „Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.“ (Gen 1 31) Nejen svět živý a neživý, nýbrž i vztahy mezi jeho součástmi, „web of life“ jsou součástí stvoření

Richard A. Baer rabování země je ve své nejhlubší podstatě protináboženské křesťan nedopustí ani uctívání přírody, ani jejím pohrdáním

Proti uctívání přírody Starobylý judaismus se liší od panteismu nikoli ve své neschopnosti vnímat duchy v živočiších či rostlinách, nýbrž tím, že tyto duchy odmítá deifikovat Oživená příroda má nefesh či ruach stejně jako mají lidé Ale stejně tak, jako hebrejská bible odmítá zbožšťovat člověka, odmítá zbožštit i přírodu. (Kay, J., (2001) Concepts of Nature in the Hebrew Bible. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 101)

Panteismus a jeho odmítnutí Tomášem Tvorové se podobají Bohu, avšak Bůh se nepodobá tvorům. „Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! (Řím 11, 36) Bůh nespočívá v nějaké konkrétní věci, avšak všechny věci spočívají v Bohu. v něm žijeme, pohybujeme se a jsme All things are in God since in the Godhead God has all being, all substance, and all existence; and again as around the Godhead insofar as they are derived from God. „Zůstaňte ve mně, a já ve vás.“ (Jan 15,3)

Richard A. Baer Člověk nemůže zůstat člověkem, aniž by měl vládu nad přírodou. ovládání ohně nástup pastevectví a polnohospodářství mechanické a elektrické technologie … ať chceme nebo ne, člověk přírodě vládne.

Role křesťanství křesťanství nicméně nezná rozdíl mezi sakrálním a profánním (!) posvátným se věc či místo stane užíváním a nikoli sebou samým (Jan Sokol) roztržení chrámové opony ve chvíli Ježíšovy smrti (Mk 15,38; Mt 27,51) ruší tento rozdíl již 2000 let je hlásáno, že štěstí nepřinese kumulace majetku

Pravoslavná teologie Svět je stvořen jako dobrý, a proto má být milován v události Inkarnace na sebe Kristus bere lidské tělo a tedy má intrinsic value celý stvořený svět spása zahrnuje celou stvořenou hmotu, stejně jako lidské tělo a duši (Chryssavgis, J., The World of the Icon and Creation: An Orthodox Perspective on Ecology and Pneumatology. in Hessel, D.T., Ruether, R.R. (eds.) Christianity and Ecology. (2000) Harvard University Press, Cambridge, MA,)

Pravoslaví „Rusové totiž pohlížejí na Zemi jako na živoucí organismus. Jedná se o určitý pozůstatek slovanské mytologie, která hovořila o vlahé matce Zemi. Člověk sám sebe nevnímá jako pána Země, nýbrž spíše jako jejího syna.“ (Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad – Roma. p. 60)

Filosofie zracionalizovala a zlegitimizovala úsilí o ovládnutí přírody: ostré rozdělení světa na svět duchovní (lidská mysl, noumenální svět) a materiální svět (příroda, fenomenální svět) povzbudilo lidstvo, aby vidělo přírodu jako využitelné soukolí věcí, bez jakékoli duchovní animace. Pierce, J., Jameton, A,m (2004) New Ways of Thinking About Bioethics. in The Ethics of Environmentally responsible Health Care (New York: Oxford University Press, 2004),111-125

Bible a ekologie "Když budeš dlouhou dobu obléhat nějaké město a v boji se ho zmocníš, nezničíš jeho stromoví a nebudeš je vytínat sekerou. Vždyť z něho můžeš jíst. Nekácej je! Což je strom na poli člověk, abys jej také obléhal? Můžeš zničit a skácet jenom strom, o němž víš, že to není strom s ovocem k jídlu; použiješ ho při stavbě obléhacího náspu proti městu, které s tebou vede boj, dokud město nepadne." Deut 20, 19 - 20

Bible a ekologie Princip udržování země Princip „sabatu“: stvoření musí být umožněno, aby se restituovalo z lidského užívání jeho zdrojů Princip „plodnosti“, vyžadující rozvoj stvoření k jeho plnosti Princip „naplnění a mezí“, které tvrdí, že existují meze pro roli člověka ve stvoření, které je nutno respektovat (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 53)

Princip šabatu šabat není jen odpočinutí po šesti dnech stvoření možná naopak, svět je stvořen kvůli šabatu pravověrný žid o šabatu nic nového netvoří nic neničí užívá hojnosti země je to šabat, který definuje rozdíl mezi stewardem a Vládcem vědomí, že i my patříme do Božího stvoření, že jsme součástí přírody

Sedmý rok Po šest let budeš osévat zemi a sklízet z ní úrodu. Sedmého roku ji necháš ležet ladem. Nebudeš ji obdělávat, aby jedli ubožáci z tvého lidu, a co zbude, spase polní zvěř. Tak naložíš i se svou vinicí a se svým olivovím. Po šest dnů budeš konat svou práci, ale sedmého dne přestaneš, aby odpočinul tvůj býk i osel a aby si mohl oddechnout syn tvé otrokyně i tvůj host. (Ex 23, 10-12)

Sedmý rok tak jako člověk (adam) potřebuje odpočinek po týdenní práci podobně půda (adamah) potřebuje tentýž odpočinek

Příroda jako Boží chrám

Creation as God´s Temple John Walton Božstva přebývají v chrámu, a pouze v chrámu. Proto nakonec je chrám postaven. Můžeme dokonce říct, že přesně toto chrám je – místo, kde Bůh přebývá. Ve starověkém světě je toto místo prostorem, kde jsou krize vyřešeny, kkde je znovu dosaženo stability, a kde se věci vrací na svá místa. Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press Academic, IL, USA

Creation as God´s Temple Garry DeWeese, Ph.D příroda oslavuje Boha, Bůh se raduje z díla svých rukou. Žalm 19,2: Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.

Creation as God´s Temple Garry DeWeese, Ph.D Žalm 148: Haleluja. Chvalte Hospodina z nebes, chvalte ho ve výšinách! Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy. Chvalte ho, slunce s měsícem, chvalte ho, všechny jasné hvězdy. Chvalte ho, nebesa nebes, rovněž vody nad nebesy, chvalte Hospodinovo jméno! Vždyť on přikázal, a bylo to stvořeno, on tomu dal povstat navěky a navždy, nařízení, které vydal, nepomine. Ze země ať chválí Hospodina netvoři a všechny propastné tůně, oheň, krupobití, sníh i mlha, bouřný vichr, který plní jeho slovo, horstva a všechny pahorky, ovocné stromy a všechny cedry, zvěř a všechna dobytčata, plazi, okřídlené ptactvo, králové země a všechny národy, vladaři a všichni soudci země, jinoši i panny, starci i mladí. Ať chválí Hospodinovo jméno, pouze jeho jméno je vyvýšené, jeho velebnost je nad zemí i nebem. Vyvýšil roh svého lidu k chvále všech svých věrných, synů Izraele, lidu, který je mu blízký. Haleluja.

Creation as God´s Temple Garry DeWeese, Ph.D Jób 26,7-10: On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi, vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne; svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak. Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma. Jób 38, 4-11: Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřicí šňůru? Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol? Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země , když jsem mu určil za oděv mračno a za plénku temný mrak, když jsem mu stanovil meze, položil závory a vrata a řekl: ‚Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!‘

Creation as God´s Temple Garry DeWeese, Ph.D Žalm 104, 2-5: Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu. Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru. Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy. Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy. Žalm 11,4: Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny.

Creation as God´s Temple Garry DeWeese, Ph.D stvoření není jeviště; je to chrám. (Dr. Garry deWeese)

The Cosmos is a Temple Můžeme pochopit spojení mezi chrámem a vesmírem lépe, pokud pochopíme, že ve stravoěkém světě byly chrámy považovány jako symboly kosmu. Egyptské chrámy sloužily jako modely kosmu, kde podlaha znázorňovala zemi a strop nebe.

1 Král 7, 15-26 Vytvořil dva bronzové sloupy; jeden sloup byl vysoký osmnáct loket a dal se obepnout šňůrou dvanáct loket dlouhou ; stejně tak sloup druhý. Udělal též dvě hlavice, odlité z bronzu, a nasadil je na vrchol sloupů; jedna i druhá hlavice byly vysoké pět loket. Na hlavicích, které byly na vrcholu sloupů, bylo proplétané mřížování s řetízkovými ozdobami. Sedm jich bylo na jedné i na druhé hlavici. Ke sloupům udělal dvě řady granátových jablek kolem každého mřížování přikrývajícího hlavici na vrcholu sloupu ; stejně to udělal s druhou hlavicí. Hlavice na vrcholu sloupů u chrámové předsíně byly zakončeny lilií čtyři lokte vysokou . Na obou sloupech bylo nahoře kolem vydutí hlavic připevněno k mřížování dvě stě granátových jablek v řadách, u obou hlavic. Sloupy postavil u předsíně chrámu. Postavil pravý sloup a dal mu jméno Jakín. Pak postavil levý sloup a dal mu jméno Bóaz. Sloupy byly na vrcholku zakončeny lilií. Tak byla dohotovena práce na sloupech. Odlil také moře o průměru deseti loket, okrouhlé, pět loket vysoké; dalo se obepnout měřicí šňůrou dlouhou třicet loket. Pod jeho okrajem je dokola vroubilo věncoví, deset ozdob na jeden loket; lemovaly moře dokola. Věncoví bylo odlito ve dvou řadách spolu s ním. Moře spočívalo na dvanácti býcích; tři byli obráceni na sever, tři na západ, tři na jih a tři na východ. Na nich bylo moře položeno a zadky všech byly obráceny dovnitř. Bylo na dlaň silné a jeho okraj byl udělán jako okraj poháru nebo rozkvetlé lilie. Pojalo dva tisíce batů.

Samotný fakt, že Bible věnuje asi 15x větší prostor konstrukci svatyně Izraelity než tomu, jak Bůh stvořil Universum prozrazuje, jak jsou lidské skutky cenné pro Boha

Vodorovná osa chrámu je uspořádána ve stejném pořádku, jak je uspořádána vertikální osa kosmu. Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

Creation as God´s Temple Garry DeWeese, Ph.D Iz 40,22: Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání. Iz 66, 1-2: Toto praví Hospodin: „Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí? Všechny tyto věci učinila moje ruka. Tak vznikly všechny tyto věci, je výrok Hospodinův.

Model Šalamounova chrámu

Herod´s temple

Ovlivnění křesťanské spirituality Teilhard de Chardin a další

Teilhard de Chardin přírodní vědy jako součást teologie cesta k bodu omega rozlišení mezi biosféro a noosférou hymnus na hmotu představa „svaté hmoty“ (!) kdekoli to ve vesmíru trochu jde, život z hmoty vykvete odmítnutí dualismu duch x hmota

Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin „Buď požehnána, drsná hmoto, neplodný úhore, tvrdá skálo, jež ustupuješ jen násilí a nutíš nás pracovat, když chceme jíst. Buď požehnána, nebezpečná hmoto, kruté moře, nezkrotná vášni, která nás pohltíš, když tě nespoutáme. Buď požehnána, mocná hmoto, neodolatelná evoluce, skutečnosti stále se rodící, jež v každé chvíli rozbíjíš naše rámce a nutíš nás sledovat tvoji pravdu stále dál. Buď požehnána, univerzální hmoto, trvání bez hranic, étere bez břehů, trojí propasti hvězd, atomů a generací, jež stále překračuješ a rušíš naše těsné míry a zjevuješ nám rozměry Boží.

Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin Buď požehnána, neproniknutelná hmoto, která se prostíráš mezi našimi dušemi a světem podstat a necháváš nás toužit proniknout nesešívanou rouškou fenoménů. Buď požehnána, smrtelná hmoto, jež se v nás jednou rozložíš a tak nás přinutíš vejít do srdce toho, co jest. Bez tebe, hmoto, nebýt tvých útoků a toho, co nám bereš, bychom stagnovali, byli neteční, dětinští a nevěděli nic o sobě ani o Bohu. Ty, která zraňuješ i ošetřuješ, vzdoruješ a zase se poddáváš, boříš i stavíš, spoutáváš a zase osvobozuješ, - mízo našich duší, ruko Boží. Tělo Kristovo, tobě, hmoto, žehnám. Žehnám ti hmoto, a pozdravuji tě, ne v té zkomolené a znetvořené podobě, jak tě popisují velekněží vědy a kazatelé ctností, jako hromadu surových sil a nízkých sklonů, ale tak, jak ses mi objevila ve své úplnosti a ve své pravdě.

Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin Pozdravuji tě, nevyčerpatelná schopnosti být a proměňovat, z níž klíčí vyvolená podstata. Pozdravuji tě, sílo všeobecného sblížení a sjednocení, která spojuješ davy monád, jež se v tobě sbíhají na cestě Ducha. Pozdravuji tě, harmonický prameni duší, průzračný křišťále, z něhož vzchází nový Jeruzalém. Pozdravuji tě, božské prostředí, nabité tvořivou silou, jako moře zmítané Duchem, jako hlína, hnětená a oživovaná vtěleným Slovem. Lidé si často myslí, že poslouchají tvůj neodolatelný hlas, když se z lásky k tobě vrhají do vnější propasti sobeckých požitků. To je zmýlil falešný odlesk, nějaké ozvěna. Teď to vidím. Kdo tě chce dosáhnout, hmoto, musí začít ve styku se vším, co se zde na zemi hýbe, a pak pociťovat, jak se mu pod rukama pozvolna vytrácejí všechny jednotlivé podoby toho, co v nich drží, až se nakonec střetne s jedinou podstatou všeho pevného a sjednoceného.

Hymnus na hmotu Teilhard de Chardin Kdo tě chce mít, musí tě sublimovat v bolesti, když tě nejdřív s rozkoší objal do náručí. Vládneš, hmoto, v průzračných výšinách, kde si světci představují, že ti uniknou – jako tělo tak průsvitné a čilé, že je k nerozeznání od ducha. Vynes mne tam vzhůru, hmoto – námahou, rozloučením a smrtí, vynes mne tam, kde bude konečně možné v čistotě obejmout Vesmír!“ Dole na poušti, kde už byl zase klid, někdo plakal: „Můj otče, můj otče – jaký to byl šílený vítr, co ho odnesl!“ A na zemi zůstal ležet plášť. (1919)

Ovlivnění křesťanské spirituality Bernard z Clairvaux „V lesích můžeš nalézt víc než v knihách, stromy a kameny tě naučí věci, o nichž ti nepoví žádný učitel.“ (Kameník, M., (2002) Burgundsko – kraj mnichů. Cîteaux a Bernard z Clairvaux. Vyšehrad, Praha)

Stvoření je žebřík, po kterém stoupáme až nahoru k Stvořiteli. Savtý Bonaventure Hadjadj, F., (2002) La Terre Chemin du Ciel. Les Provinciales. Diffusion Cerf. p.41

Horské kázání Pozorujte polní lilie a nebeské ptactvo není míněno jako přání, ale je řečeno v imperativu kontemplujte přírodu!

Role křesťanství „Otče náš…“ – vztah úcty k životu „malých bratří“ je samozřejmostí „našimi ústy Tě chválí celý vesmír“ při mši svaté se křesťané modlí jménem svým, celé církve, celého lidstva a celého vesmíru ve vtělení se dovršuje stvoření

Berďajev „Moje spása a moje proměna je vázána nejen na spásu ostatních lidí, ale také na proměnu živočichů, rostlin a minerálů, na jejich začlenění do Božího království, což vše závisí na mém vlastním tvůrčím úsilí.“ (cit v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad-Roma s.r.o., Olomouc, str. 155)

Pavel Evdokimov Svět byl stvořen spolu s časem, což znamená, že byl stvořen jako nehotový, jaksi v zárodku, a to kvůli tomu účelu, aby to v průběhu dějin probudilo proroky a dobré dělníky a aby vznikla možnost spolupráce mezi Božím působení a lidským úsilím, která bude trvat až do dne, kdy zárodek dospěje ke konečné zralosti. cit v (Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad-Roma s.r.o., Olomouc, str. 56)

Role křesťanství „Řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj si s nohou sandály, neboť místo, na němž stojíš, je posvátná země.“ A řekl: „Jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův.“ A tu si Mojžíš zastřel tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha.“ (Ex 3, 5-6)

Role křesťanství „On založil zemi na věčné časy, a naplnil ji čtyřnohými zvířaty. On vyslal světlo a ono šlo, zavolal je, a ono poslechlo s chvěním. Hvězdy zazářily na vykázaných místech a jásaly. Zavolal je a odpověděly: „Zde jsme“; zazářily jásavě vstříc svému Stvořiteli.“ (Bar 3, 33 – 35)

„V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím z země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí“ (Oz 2,20)

Role křesťanství Když lidé způsobí vyhynutí jiného druhu, ničí tvora stvořeného Bohem, ničí Boží sebezjevení se člověku. Baiji (Lipotes vexillifer) Delfínovec čínský 13. prosince 2006 (functional extinction)

Thomas Berry ve vztahu křesťan – příroda došlo k trojímu oddělení při střetnutí právě vzniklého křesťanství s řeckým humanismem byl dán tak velký důraz na člověka a jeho spásu, že zcela zastínil vizi člověka jako součást přírody při morové epidemii 1346 – 1349 kterou si lidé nijak nedokázali vysvětlit! VIZ i Tomáš Kempenský v 19. století v období industrializace

pouze my na západě jsme oddělili „historii“ od „přírody“ v našem pojetí příroda „funguje“ nezávisle na činnosti lidí při povodích v Bangladéši nebo tsunami v Thajsku si již neklademe otázky přírodní katastrofy jsou pro nás eticky neutrální pro židy je historie a příroda jedno: hřích společenství se odráží i na přírodě, podobně jako požehnání: “Požehnals tomu, co vyrašilo. Rok jsi korunoval svou dobrotou, kudy jsi prošel, prýští hojnost. Pastviny na stepi mokvají vláhou, pahorky se ovíjejí radostí. Nivy se odívají stády, údolí se přikrývají obilím: ozývají se jásotem a zpěvem.” (Žalm 65)

1347 – 1349 „Black Death“ cca 1/3 obyvatel Evropy zemřela ve Florencii v létě 1348 přežilo 45 000 obyvatel z původních 90 000 v Sienně přežilo 15 000 obyvatel z původních 40 000 nikdo si nedokázal vysvětlit co se stalo z toho logicky plynou představy o Božím hněvu, trestu, konci světa pro nás je dnes příroda místem odpočinku, krásy etc. – v minulosti byla situace výrazně odlišná

Thomas Berry V určitém smyslu se dá říct, že se věda a technologie zmocnila země, protože duchovní osoby ji opustily. (Berry, T., Christianity´s Role in the Earth Project. in Hessel, D.T., Ruether, R.R., (eds.) (2000) Christianity and Ecology. Harvard University Press, Cambridge, MA, USA, p. 130)

Lidské jednání a stav země jsou spolu spojeny

Křik země Jestliže má půda proti mně křičela, a její brázdy přitom plakaly, jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí. (Jób, 31, 38-39)

Lidské jednání a stav země jsou spojeny Po prvotním hříchu říká Bůh Adamovi: „Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“ (Gen 3, 17) Po vraždě Abela Bůh říká Kainovi: Nyní budeš proklet a odvržen od země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. Budeš-li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem.“ (Gen 4, 11 – 12)

Kain zabíjí Abela Gen 4,10: prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země. Kain byl první člověk, který již nezažil ráj vražda není hříchem proti lidské domluvě, mezilidským konvencím nebo proti dohodě člověka s Bohem etc. je to hřích proti samotnému životu, půdě, zemi!

Lidské jednání a stav země jsou spojeny Zdá se, že země má morální sensitivitu k tomu, jak se lidé chovají jeden ke druhému a jak se chovají k Bohu. „Bude truchlit mošt, zvadne vinná réva, všichni, jejichž srdce se raduje, budou vzdychat.“ (Iz 24,7)

= sociální hřích lidí se promítá i do přírody Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly krveprolití stíhá prolitou krev. Proto země truchlí,chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby. (Oz 4, 2-3) = sociální hřích lidí se promítá i do přírody Pokud člověk není v míru s Bohem, ani země samotná nemůže být v míru. (JP II, World Day of Peace, 1990. http://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/messages/peace/documents/hf_jp-ii_mes_19891208_xxiii-world-day-for-peace_en.html

pro nás jsou příčinami nemocí viry, baktérie etc. tento vztah platí nejen pro člověk x příroda ale analogicky i pro tělo x duše pro nás jsou příčinami nemocí viry, baktérie etc. naši medici jsou trénováni, aby uměli léčit nemoci tělo je suma orgánů, které je třeba případně opravit ve Starém zákoně jsou všechny nemoci psychosomatické! nemoc nikdy nepřijde „jen tak“ – vždy nějak souvisí s hříchem člověka mistře, kdo zhřešil, on a nebo jeho rodiče, že se narodil slepý? medici dříve léčili pacienta …oba tyto přístupy jsou jistě problematické

ovšem platí to naopak (VIZ seminář světci a příroda) (JC)… žil… mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili“ (Mk 1,13) „poušť – opak zahrady – se stává místem smíření a uzdravení; dravá zvěř, která představuje nejkonkrétnější podobu ohrožení člověka vzporou stvoření a mocí smrti, se mění v přátele, jako v ráji. Je znovunastolen mír. kde je překonán hřích, kde je obnoven soulad mezi člověkem a Bohem, tam se stvoření usmiřuje a porušené stvoření se znovu stává místem pokoje“ (Ratzinger, J., (2007) Ježíš Nazaretský. Barrister & principal. Brno, str. 32)

…ale ještě v období mezi válkami se mělo za to, že se člověk může provinit nemravným chováním na Zemi, ale ne vůči Zemi.

Role křesťanství křesťanství nicméně nezná rozdíl mezi sakrálním a profánním (!) posvátným se věc či místo stane užíváním a nikoli sebou samým (Jan Sokol) roztržení chrámové opony ve chvíli Ježíšovy smrti (Mk 15,38; Mt 27,51) ruší tento rozdíl již 2000 let je hlásáno, že štěstí nepřinese kumulace majetku

Člověk jako kněz stvoření kněz má být prostředníkem byzantská liturgie = předávání světa Bohu, obětování světa Bohu …a našimi ústy Tě chválí celý vesmír a všechno tvorstvo zpívá

Modely vztahu člověka a přírody

Model správcovství

Role křesťanství model správcovství (stewardship) Gen 2,15: „Bůh Jahve vzal člověka a usadil ho v zahradě Edenu, aby ji obdělával a střežil.“ člověk je obrazem Božím, je svým způsobem tlumočníkem Boží lásky a péče, je pastýřem stvoření zneužívání přírody je svatokrádež člověk je pánem přírody, ale Bůh je pánem člověka lidstvo tedy může s přírodou nakládat podle svých zájmů, ale neustále s vědomím, že svět náleží Bohu, nikoli lidem

Role křesťanství model správcovství (stewardship) svět není Bůh, ale je Boží (The world is not God, but it is God´s) Richard Baer: „Zralá křesťanská pozice nedopustí ani zbožšťování přírody, ani pohrdání přírodou.“ (Nash, R.F., (1989) The Rights of Nature. A History of Environmental Ethics. The University of Wisconsin Press, Madison, Wisconsin, p. 102)

Role křesťanství model správcovství (stewardship) ať člověk chce nebo ne, má nad přírodou vládu Země je dům, ve kterém je člověk hostem člověk má biblickou zahradu „obdělávat“ – nějak zasahovat do chodu přírody

kritika modelu správcovství model ponechává netknutý vztah člověka jako vládce přírody správcovství je možno přirovnat k otrokáři, který se chce lépe starat o otroky… …řešením je ale zrušení otroctví, nikoli jeho zjemnění i přírodu tedy musíme uvolnit od vlády člověka

kritika modelu správcovství u správcovství těžko nějak zabránit, aby nebylo korumpováno mocí člověka nad přírodou... ... a nepřerostlo v tyranii a exploataci

Role křesťanství model správcovství (stewardship) Gen 2,15: „Bůh Jahve vzal člověka a usadil ho v zahradě Edenu, aby ji obdělával a střežil.“ člověk je obrazem Božím, je svým způsobem tlumočníkem Boží lásky a péče, je pastýřem stvoření

Etika odpovědnosti pokud svět patří Bohu a lidé jsou „partneři Boha v práci stvoření“ pak odtud plyne odpovědnost lidí za stvořený svět a to nikoli svým potomkům, nýbrž Bohu „Dům, který společně budujeme je dům, ve kterém i já mám svou důstojnost jako jeho spolu-autor. Investoval jsem čas a energii do jeho stavby. Kvůli tomu má tento dům pro mě svůj zvláštní význam. Sem patřím. Je to domov.“ (Sacks, J., (2007) The Home We Build Together. Continuum, London, UK, p.133)

Deut 20, 19-20 Když budeš dlouhou dobu obléhat nějaké město a v boji se ho zmocníš, nezničíš jeho stromoví a nebudeš je vytínat sekerou. Vždyť z něho můžeš jíst. Nekácej je! Což je strom na poli člověk, abys jej také obléhal? Můžeš zničit a skácet jenom strom, o němž víš, že to není strom s ovocem k jídlu;použiješ ho při stavbě obléhacího náspu proti městu, které s tebou vede boj, dokud město nepadne.

Stewardship „šafářství“ máme se o zemi starat jako správci a zohlednit budoucí pokolení časopis „Sedmá generace“ (= máme zohlednit své jednání až do sedmé generace našich potomků) podle Baera ale odpovědnost za Zemi nemáme ani tak k budoucím generacím, jako spíše k Bohu

Stewardship Garry DeWeese, Ph.D =delegovaná odpovědnost steward má stejné hodnoty jako má hodnoty Majitel stará se o domácnost způsobem, jakým by se o domácnost staral Hospodář, kdyby byl přítomen nemáme povinnosti vůči budoucím generacím, nýbrž vůči Bohu, s respektem k budoucím generacím. nemáme povinnosti k ohroženým druhům, nýbrž k Bohu, s respektem k ohroženým druhům.

Stewardship „šafářství“ G.H. Brundtland, bývaolá premiér Norska: „Zemi musíme vnímat spíše jako půjčku od našich dětí, než jako dar od našich předků.“

Země je Božím majetkem Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci (Leviticus 25,23) tím, kdo je Landlord je Bůh sám, lidé mají zemi pouze v podnájmu

Země je Božím majetkem Žalm 24,1-2: Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí. To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.

Kol 1, 15-16 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

Model spirituality stvoření

Role křesťanství model spirituality stvoření vesmír je stvořen jako dobrý a lidé jsou spolutvůrci vesmíru podpora tvorby umění, poezie, tance kontemplace stvoření jako Božího uměleckého díla člověk je kněžským prostředníkem mezi Bohem a ostatními živými bytostmi

Jenže chceme-li skutečnost živého pozorovat jako takovou, těžko se vyhneme výrazům, které používáme sami pro sebe. Nevyhneme se například zvratným slovesům: popisujeme totiž jsoucna, která se vztahují sama k sobě, která "se snaží" přežít a rozmnožit. Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 94

Role křesťanství model spirituality stvoření vesmír je stvořen jako dobrý a lidé jsou spolutvůrci vesmíru podpora tvorby umění, poezie, tance kontemplace stvoření jako Božího uměleckého díla člověk je kněžským prostředníkem mezi Bohem a ostatními živými bytostmi

Co je život? metabolismus autoreprodukce složen z DNA a proteinů princip hierarchie dráždivost Varela Maturana: kreativita, autopoiesis, samotvoření, realizace přirozených sklonů dissipativní struktura (Prigogine) ...mluvíme zde ale o životě samotném nebo jenom o charakteristikách života?

Model spirituality stvoření Varela Maturana: kreativita, autopoiesis, samotvoření, realizace přirozených sklonů co platí pro život, platí i pro duchovní život nedostatek kreativity v duchovním životě znamená, že mu něco podstatného chybí (Ondok) Fox: umělecká kreativita je důkazem toho, že člověk je obrazem Božím člověk je spolustvořitel světa

Autopoiesis Noe dokonale poslouchal Boha – a svět byl zničen Gen 17,1: ... choď stále přede mnou, buď bezúhonný! – říká Hospodin Abrahámovi ...nejde tedy jen o poslušnost, nýbrž o vlastní aktivitu!

Model spirituality stvoření Francisco Varela, Humberto Maturana: kreativita, autopoiesis, samotvoření, realizace přirozených sklonů co platí pro život, platí i pro duchovní život nedostatek kreativity v duchovním životě znamená, že mu něco podstatného chybí (Ondok) Fox: umělecká kreativita je důkazem toho, že člověk je obrazem Božím člověk je spolustvořitel světa člověk je stvořený (created) ale přesto tvořící (creative)

cílem evoluce tedy není konkrétní organismus, ale proces sám! kreacionisté dělají z Boha velkého hodináře neboť nejprve si uvědomují ohromnou složitost živých tvorů… …a pak konstatují že takovéto mechanické hračky se nemohly vytvořit samy …a naprosto ignorují autopoiesis!

Model spirituality stvoření nejzákladnějším principem všeho je že člověk sám musí být tvůrcem. Judaismus tuto ideu přinesl do světa. Tím, že lidské bytosti stvořil Bůh „ke svému obrazu“ nám Bůh dal podobnou svobodu, stvořením bytosti schopné tvořit. Sacks, J., (2009) Covenant and Conversation. Maggid Books. New Milford, USA, p.20

Model spirituality stvoření liturgie jako svatá hra, ve smyslu neúčelného jednání a chování před Boží tváří umění jako podobně vnitřně uvolněné, neúčelové jednání člověka, v němž se v člověku projevuje vyšší život

Model spirituality stvoření Příroda má být doplněna, nikoli napodobena. lidé se mají stát „Božími partnery v díle stvoření“ Bůh nechal svět nehotový, aby byl dohotoven lidstvem. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p. 79

Model smlouvy

Role křesťanství model smlouvy bible = kniha smlouvy (Testament) Bůh i člověk mají své povinnosti Gen 9,9: „Hle, sjednávám svou smlouvu s vámi a s vašimi potomky po vás a se všemi živými bytostmi, které jsou s vámi, s ptáky, dobytkem, všemi divokými zvířaty jež jsou s vámi, zkrátka se vším, co vyšlo z archy, se všemi pozemskými živočichy.“ smlouva je chápána jako politicko-etický koncept, obě strany si plní závazky pro společné dobro, člověk pak dostává odměnou zemi. Neplnění podmínek smlouvy má za následek vyhnání ze země.

Role křesťanství model smlouvy a neboj se zemské zvěře, vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou, (Job 5,22b-23)

Role křesťanství model smlouvy Bůh i člověk mají své povinnosti je velmi blízký konceptu Aldo Leopolda, kdy je člověk jedním z občanů „land community“. židé = národ smlouvy smlouvy v SZ a NZ Jób 5,23: vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou,

Role křesťanství model smlouvy Bůh i člověk mají své povinnosti Gen 9,9: „Hle, sjednávám svou smlouvu s vámi a s vašimi potomky po vás a se všemi živými bytostmi, které jsou s vámi, s ptáky, dobytkem, všemi divokými zvířaty jež jsou s vámi, zkrátka se vším, co vyšlo z archy, se všemi pozemskými živočichy.“ smlouva je chápána jako politicko-etický koncept, obě strany si plní závazky pro společné dobro, člověk pak dostává odměnou zemi. Neplnění podmínek smlouvy má za následek vyhnání ze země.

Role křesťanství model smlouvy Bůh i člověk mají své povinnosti je velmi blízký konceptu Aldo Leopolda, kdy je člověk jedním z občanů „land community“.

Role křesťanství model „theos-rights“ všechny bytosti, které Bůh naplnil duchem, mají svá práva, nejen člověk. je blízký hnutím za práva zvířat

Další poznámky

Karl Rahner: předpokládá tvořícího Boha skrze proces aktivní sebetranscendence u tvorů My předpokládáme, že Bůh neustále tvoří v universu, tak jak se evolvuje a emerguje, a jak dává tvorstvu kapacitu být něčím novým, být něčím víc než bylo. (Edwards, D., (2007) Ecology At The Heart of Faith. Orbis Books, Mariknoll, New York, p.37)

Bible „…Raduj se, nebe! Jásej, země! Ať hučí moře i vše, co je naplňuje! Ať plesá pole i všechen jeho plod, ať všechny lesní stromy křičí radostí před Jahvovou tváří, vždyť on přichází vždyť on přichází soudit zemi.“ (Žalm 96/95) „…ať všechny řeky tleskají a hory ať křičí radostí před Jahvovou tváří, neboť on přichází aby soudil zemi“ (Žalm 98 /97)

Walter Kasper: Duch Svatý pracuje kdykoli vzniká něco nového, kdykoli je probuzen život a realita překračuje sebe samu, ve všem hledání a usilování, v každém kvasu a každém zrození. (Edwards, D., (2007) Ecology At The Heart of Faith. Orbis Books, Mariknoll, New York, p.37)

Pokud je Bůh přítomen všude, pak je každá aktivita posvátná Pokud je Bůh přítomen všude, pak je každá aktivita posvátná. Existují absolutní příkazy a zákazy. Ale neexistuje žádný prostor, který by byl vnitřně a nevykoupitelně sekulárné. Co je sekulární, říká rabín Rabbi Abraham haKohen Kook, je to, co ještě není svaté. (Sacks, J., (2005) The Persistence of Faith. Religion, Morality and Society in a Secular Age. Continuum, London, New York., p.98)