VÝZNAM PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém : Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní činnosti v jednotlivých profesích podnikatelského i nepodnikatelského sektoru-zejména od 90. let 20. století. Na tento trend působí deprese evropské ekonomiky a její porovnávání s dalšími mezinárodními integračními útvary . Rychle se zvyšující potřeba systematického prohlubování profesních znalostí a dovedností : zaměření na formování „ znalostní společnosti „

Profesní vzdělávání založené na výsledcích implementace vědeckého výzkumu je označováno za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů. Program ADAPT - zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské pracovní síly. 1996 - Evropský rok celoživotního učení 1998 – Employment Guidelines ( Hlavní linie zaměstnanosti ) : spojení orientace na celoživotní učení se zaměstnaností

2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady v březnu roku 2 000 ) : „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech“. „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“. „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických a sociálních změn si přímo vyžaduje nový přístup ke vzdělávání :stanovisko Evropské rady a Evropské komise Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti. I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000 Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní učení – čas jednat„

Hlavní myšlenky : Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas jednat „ Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném s průmyslovou revolucí. Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí . Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady partnerství a budování sítí posilování zásady Public – Private – Partnership na celostátní, regionální a na místní úrovni téze, že spolupráce v různých partnerstvích je základním prostředkem k uvedení celoživotního vzdělávání do praxe klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce 11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť : v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých profesích i ve veřejném sektoru, rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního vzdělávání objasňovat a upevňovat, profesní vzdělávání v obou základních sektorech je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské iniciativy: Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné dokumenty. 2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty . 3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům Evropské unie snadný přístup k informacím o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě. 4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření poznatků a pracovních zkušeností.

5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů: „Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“. V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech. Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání. 6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení. 7. Evropská rada rozhodla o pokračování  implementace „Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“, jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor. . 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve společnosti znalostí . Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských zdrojů. Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu celoživotního učení. Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků. Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím a k poradenství v průběhu celého jejich života. Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak, aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak úsilí o standardizaci programů profesní přípravy. Jako jedny z primárních úkolů bývají často charakterizovány : 1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných kurzů a seminářů. 2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro potřeby vzdělávání dospělých. 3. Nová média a telekomunikace. 4. Rozvoj distančních forem vzdělávání. 5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii všeobecně pokládáno za důležitou integrální součást vzdělávání dospělých. V tomto systému se za klíčové považuje výuka: cizích jazyků; občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu; profesních znalostí a dovedností potřebných pro zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost