Větné členy

Větné členy - úvod VČ = funkce slov ve větě vyplývající z jejich vztahů k ostatním slovům Která slova jsou / nejsou větnými členy? Rozdělení VČ: Základní – podmět a přísudek Rozvíjející – rozvíjejí jiné větné členy (základní i rozvíjející) Přívlastek, předmět, příslovečné určení, doplněk

Přehled větných členů Podmět – to, o čem se něco říká (hospodář) Přísudek – to, co se říká (přinesl) Předmět – rozvíjí sloveso (přinesl chléb) nebo přídavné jméno (schopný pohybu) Příslovečné určení – rozvíjí sloveso (přinesl rychle), přídavné jméno (krásný od přírody) nebo příslovce (brzy ráno) Přívlastek – rozvíjí podstatné jméno (mladý hospodář) Doplněk – rozvíjí sloveso v přísudku a zároveň podstatné jméno v pozici podmětu (dívky tančily bosy) nebo předmětu (našli ji zabitou)

Rozbor věty Mladý hospodář přinesl rychle chléb a slaninu. Po – Př Pks Puz Pt1 Pt2 Základní skladební dvojice – hospodář přinesl Část podmětová – mladý hospodář Část přísudková – přinesl rychle chléb a slaninu

Postup při rozboru Určit podmět a přísudek Najít jejich rozvíjející členy – napsat o úroveň níže Najít členy, které rozvíjejí výše uvedené rozvíjející členy – napsat na nejnižší úroveň CVIČENÍ: Za dřevěným plotem si hráli Jeníček a Mařenka. Pavel přesně viděl pohyblivý bod na obloze.

Druhy větných členů Holé (hospodář) Rozvité (mladý hospodář) Několikanásobné (chléb a slaninu) Vyjádřené vedlejší větou (hospodář, který pracoval pilně)

Podmět Mluvnicky nezávislý větný člen, shoduje se s přísudkem a tvoří s ním základní skladební dvojici Význam – může vyjadřovat: Původce děje (Petr pracuje na projektu.) Cíl děje (Ovoce se sklízí na podzim.) Nositele děje (Listí se chvěje ve větru.) Nositele vlastnosti (Petr je smutný.) Forma – může být vyjádřen různými způsoby – viz TABULKA, UČEBNICE S. 165 V češtině může být nevyjádřený (Přijdu.) nebo všeobecný (Psali to na internetu.)

Najděte podmět a jeho vyjádření: Chození mě unavuje. Překvapilo mě jeho rozhodné NE. Kdo by to byl řekl! Musíš to přinést zítra. Vzbudilo mě nepříjemné crr. Chceme se s vámi dohodnout. V lese se setmělo. Zelená je má oblíbená barva. Snít o něčem je příjemné. Oba šli studovat do Prahy. V přehradě přibylo vody. Ukázalo se, že prohraje. Říkali to ve zprávách.

Přísudek Mluvnicky nezávislý větný člen, shoduje se s podmětem a tvoří s ním základ věty Význam – vyjadřuje: Činnost (Eva píše diplomovou práci.) Stav (Eva trpí bolestmi zad.) Změnu stavu (Eva za poslední rok zhubla.) Přisouzení vlastnosti (Eva je velice milá.) Forma – přísudek může mít různé podoby – viz TABULKA, UČEBNICE S. 166

Formy přísudku 1) přísudek slovesný Jednoduchý (píši, psal bych, bylo to napsáno) Složený (mohl psát, začneme psát) 2) přísudek jmenný se sponou (Pavel je lékař. Pavel je předsedou třídy. Ten film je zajímavý.) 3) přísudek jmenný beze spony (Mladost – radost.) Přísudek může být vyjádřen též citoslovcem (Žába žbluňk do vody.) nebo vedlejší větou (Obloha byla, jako by ji vymetl.) CVIČENÍ – PRACOVNÍ SEŠIT, S. 49/5-8