Pojem přestupku Základy odpovědnosti za přestupek 31. 10. 2018 Správní trestání II. Pojem přestupku Základy odpovědnosti za přestupek 31. 10. 2018

Pojem přestupku Problematika přechodného ustanovení § 112 odst. 1 PZ Podle § 5 PZ je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Problematika přechodného ustanovení § 112 odst. 1 PZ

Společná ustanovení Pokus přestupku Pokračování v přestupku Trvající přestupek Hromadný přestupek Opomenutí Spolupachatel Zvláštní subjekt přestupku

Pokračování, trvající, hromadný přestupek Doba činu Časová působnost Odpovědnost osoby Počátek běhu promlčecí doby Místo spáchání činu

Subjekt (pachatel) přestupku Fyzická (nepodnikající) osoba odpovídá za přestupek, jestliže, svým vlastním zaviněným jednáním naplnila všechny znaky přestupku, event. jeho pokusu (§ 13 odst. 1) za pachatele přestupku se považuje i tzv. nepřímý pachatel (§ 13 odst. 2 a 3) pachatelem je podle § 13 odst. 4 fyzická osoba, která jednala jako účastník (organizátor, návodce, pomocník) Za přestupek může odpovídat též zákonný zástupce nebo opatrovník fyzické osoby za podmínek stanovených v § 14

Deliktní způsobilost fyzické osoby fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok věku (§ 18). Osobu, která v době spáchání přestupku dovršila 15 let a nepřekročila 18 rok svého věku, označuje přestupkový zákon termínem mladistvý (§ 55). Zvláštní ustanovení § 56 – 59 není v době činu nepříčetná (§ 19) zaviněná nepříčetnost nezbavuje odpovědnosti

Osobní působnost PZ (exempce) 1. osoby požívající výsad a imunit podle zákona (prezident, soudci ÚS, poslanci a senátoři) 2. osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodního práva 3. osoby, jejichž jednání se projedná podle zvláštních zákonů Příslušníci bezpečnostního sboru, Osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci Osoba ve vazbě, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detenci

Subjektivní předpoklady odpovědnosti za přestupek FO Zavinění u přestupku fyzické osoby konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění Nedbalost – zanedbání povinné opatrnosti (objektivní a subjektivní) Skutkový a právní omyl

Omyl v přestupkovém právu Omylem se v TP obecně rozumí nesoulad pachatelova vědění (vnímání, představy) a skutečnosti pachatel nějakou skutečnost nezná ani nepředpokládá jako možnou (omyl negativní), pachatel určitou skutečnost mylně předpokládá (omyl pozitivní). Neshoda vědomí a objektivní reality se může týkat okolností skutkových (skutkový omyl) okolností právních (právní omyl).

Teorie řešení omylu skutkový omyl negativní (§ 16 odst. 1NPZ)vylučuje odpovědnost za úmyslný přestupek a přestupek spáchaný z vědomé nedbalosti, vyloučena není odpovědnost za přestupek čin spáchaný z nevědomé nedbalosti skutkový omyl pozitivní o okolnostech, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného přestupku (§ 16 odst. 2 NPZ), vede k odpovědnosti za tento mírnější přestupek, nejde-li o přestupek spáchaný z nedbalosti. U omylu o okolnostech přísnějšího úmyslného přestupku (§ 16 odst. 3 NPZ) bude jednání trestné jako pokus tohoto přísnějšího přestupku, je-li trestný skutkový omyl pozitivní o okolnostech vylučujících protiprávnost vylučuje odpovědnost za úmyslný přestupek, dotčena není odpovědnost za nedbalostní přestupek

Negativní právní omyl vylučuje zavinění (v obou formách, tedy i odpovědnost za přestupek) jen tehdy, jestliže pachatel neví, že jeho čin je protiprávní, nemohl-li se omylu vyvarovat (tzv. omluvitelný právní omyl). Mohl-li se pachatel omylu vyvarovat (tzv. neomluvitelný právní omyl), je odpovědný za přestupek, může však být zmírněn trest.

Právnická osoba jako pachatel přestupku - K naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzických osob jednajících za PO (§ 20 odst. 2), jejich jednání se přičítá PO, jestliže tato fyzická osoba porušila povinnost uloženou právnické osobě, resp. uložené organizační složce nebo součásti PO, k porušení právní povinnosti došlo při činnosti PO nebo v přímé souvislosti s ní nebo ku prospěchu PO nebo v jejím zájmu

Exempce PO PZ se vztahuje v zásadě na všechny právnické osoby, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného, nebo z mezinárodního práva nevyplývá něco jiného (např. stát - princip par in parem non habet imperium) , resp. mezinárodní smlouva nestanoví jinak nebo nejde-li o jednání právnické osoby (veřejného práva) při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy při výkonu veřejné moci, nestanoví-li zákon jinak (např. ZOHS).

Podnikající fyzická osoba jako pachatel přestupku je podnikatelem, ke spáchání správního deliktu došlo při podnikání nebo v přímé souvislosti s ním, fyzická osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající FO nebo FO, nebo k naplnění znaků přestupku došlo jednáním jednající FO, které se jí přičítá

Objektivní odpovědnost právnických osob a podnikajících fyzických osob Objektivní odpovědnost x protiprávní stav vyvolaný událostí PO za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila (§ 21 odst. 1) Povinná nebo potřebná kontrola nad jednajícími FO, nezbytná opatření k zamezení nebo odvracení přestupku Skutečnosti objektivního charakteru Jednání do spáchání přestupku

Okolnosti vylučující protiprávnost Krajní nouze Nutná obrana Svolení poškozeného Přípustné riziko Oprávněné použití zbraně

Zánik odpovědnosti za přestupek Pojem, rozdíl od jiných institutů (okolnosti vylučující protiprávnost, liberační důvod) Podle § 29 PZ odpovědnost zaniká uplynutím promlčecí doby, smrtí fyzické osoby, Zánikem PO, nemá-li právního nástupce, nebo vyhlášením amnestie.

Promlčení přestupku pojem a terminologie důvody právní úpravy délka promlčecí doby § 30 přechodné ustanovení § 112 odst. 2 PZ běh promlčecí doby stavení a přerušení běhu promlčecí doby

Stavení promlčecí doby (§ 32 odst. 1) Doba vedení trestního řízení Doba přerušení řízení podle § 85 odst. 3 NPZ Doba vedení soudního řízení správního (§ 41 s.ř.s.) Doba podmíněného upuštění od trestu (§ 42)

Přerušení promlčecí doby (§ 32 odst. 2). Oznámením o zahájení řízení o přestupku, Vydáním rozhodnutí, kterým je obviněný uznán vinným, Vydáním rozhodnutí o schválení narovnání Po přerušení zaniká odpovědnost nejpozději 3 roky, resp. 5 let od spáchání přestupku. Viz též § 20 odst. 2 PZ z roku 1990

Smrt fyzické osoby Zaniká odpovědnostní právní vztah - zásada individuální odpovědnosti FO za přestupek Nepřechází ani pravomocně uložená pokuta (individuální odpovědnost, účel trestu)  U podnikající FO zaniká jen tehdy, jestliže v její podnikatelské činnosti nikdo nepokračuje Ztráta statusu podnikatele nemá na odpovědnost vliv

Přechod odpovědnosti PO Již dříve některé zákony upravily: Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Zákon č. 6/199993 Sb., o České národní bance užití doktríny zákazu zneužití práva

Úprava v § 33 PZ Důvody právní úpravy Přechod na právního nástupce, resp. na každého právního nástupce Pouze při univerzální sukcesi K přechodu dojde ex lege a objektivně (bez ohledu na to, zda právní nástupce věděl nebo mohl vědět o přestupku) Právní nástupnictví je upraveno normami soukromého práva Určení druhu a výměry trestu (§ 37 písm. h) Zajišťovací prostředek zákazu zrušení, zániku a přeměny PO (§ 84 PZ)

Vyhlášení amnestie Uděluje prezident republiky (§ 104 PZ), rozhodnutí vyžaduje kontrasignaci Abolice (nařízení nezahajovat řízení o přestupku nebo jej zastavit) - odst. 2 písm. a) Agraciace (odpuštění nebo zmírnění trestu nebo jeho zbytku) – odst. 2 písm. b) Určitá podoba rehabilitace (nařízení vyřazení přestupku z evidence přestupků) – odst. 2 písm. c) Správní orgán rozhodne novým rozhodnutím (§ 99 odst. 3 )

Správní tresty Opatření státního donucení, které ukládá příslušný správní orgán po provedeném řízení a kterým se působí újma za spáchaný přestupek Termín „správní trest“ (x trest za TČ, x sankce netrestní povahy) Má funkci represivní a funkci individuální a generální represe Musí být stanoveny zákonem (nulla poena sine lege)

Druhy správních trestů (§ 35) Napomenutí (§ 45) Pokuta (§ 46) Zákaz činnosti (§ 47) Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty (§ 48, § 49) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku § 50) Další správní tresty stanovené zvláštními zákony

Ochranná opatření Pojem ochranného opatření X Správní tresty X Správní sankce netrestního charakteru Omezující opatření (§ 52) Zabrání věci (§ 53) Zabrání náhradní hodnoty (§ 54)

Problémy správního trestu pokuty zvyšován í horních hranic pokuty neodůvodněné nebo nesprávné stanovení dolních hranic pokuty příliš velké rozpětí sazby pokuty stanovení hranice pokuty výpočtem nedobytnost pokuty

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/09 ze dne 25. října 2011 Legislativní úprava je ve výlučné kompetenci zákonodárce, který se řídí kriminálně politickými kritérii, např. hlediskem generální prevence, četností výskytu deliktů v dané historické době, intenzitou rizika deliktního jednání a z toho plynoucím stupněm ohrožení spořádaného lidského soužití ("právního míru"), proměnami v axiologickém nazírání veřejnosti na význam individuálních a společenských hodnot a právních statků poškozovaných deliktním chováním pachatelů apod.

Ústavní soud, respektující ústavní princip dělby moci, není povolán k tomu, aby posuzoval vhodnost (účelnost) jednotlivých druhů sankcí, zákonem stanovené sazby sankcí (jejich výši), možnost alternativního či kumulativního ukládání sankcí apod. Do zákonné úpravy těchto otázek by Ústavní soud mohl zasáhnout pouze v případě, že by zákonodárce překročil ústavněprávní limity.

Zákaz činnosti (§ 47) Časově ohraničená nemožnost realizovat konkrétní veřejnoprávní oprávnění nebo vykonávat činnosti v pracovním nebo jiném obdobném poměru Odlišit od ochranného opatření (§ 52), kdy plyne ze zákona, OOP sankce netrestního charakteru

Podmínky ukládání zákazu činnosti Okruh zakazovaných činností Souvislost spáchaného přestupku a zakazované činnosti Vázanost na příslušné ustanovení zvláštního zákona Délka zákazu činnosti Určení ve výroku rozhodnutí Souběh zákazu činnosti

Zveřejnění rozhodnutí o přestupku Lze uložit pouze PO nebo podnikající FO, stanoví-li tak zákon (to je rozdíl oproti TOPO) , přiměřenost s ohledem na povahu a závažnost přestupku. až po nabytí PM, zveřejňuje se výrok rozhodnutí.  

Ukládání správních trestů (§ 36 – § 44) Úprava hledisek pro ukládání správního trestu U přestupků dnes § 12 odst. 1 U jiných správních deliktů ve zvláštních zákonech. Úprava je koncipována různě taxativní výčet kritérií, nebo demonstrativní výčet kritérií, nebo neobsahují žádná kritéria. Zásada individualizace trestu a zásada přiměřenosti trestu

Hlediska pro výměru trestu (§ 37) Správní orgán přihlédne K povaze a závažnosti přestupku (§ 38), Přestupky v souběhu nebyly projednány ve společném řízení, K polehčujícím (§ 39) a přitěžujícím (§ 40) okolnostem, U pokusu jak se přiblížil dokonání a proč k němu nedošlo,

Další hlediska Míra spolupachatelství, U FO k osobním poměrům, potrestání v jiném řízení, U PO k povaze její činnosti, U právního nástupce jak přešel prospěch, kdo a jak pokračuje v činnosti Pokračující, trvající a hromadný – mírnější dřívější zákon

Majetkové poměry NPZ výslovně neuvádí Výčet hledisek v § 37 je demonstrativní Usnesení rozšířeného senátu NSS, čj 1 As 9/2008 – 133 I. Správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí.

II. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem.

Recidiva § 40 písm. c) – přitěžující okolnost – pachatel spáchal přestupek opakovaně § 106 odst. 1 – některá pravomocná rozhodnutí se zapisují do evidence přestupků (viz zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, část třetí „Evidence přestupků“ § 106 odst. 2 SO si opatří opis z evidence přestupků

Ukládání správních trestů při souběhu přestupků Určení časové hranice souběhu přestupků (okamžik oznámení rozhodnutí orgánu 1. stupně) souběh jednočinný a vícečinný, stejnorodý a nestejnorodý Ukládání úhrnného trestu (§ 41) Zásada absorpční a zásada asperační

Alternativy k potrestání Podmíněné upuštění od uložení správního trestu (§ 42) Upuštění od správního trestu (§ 43) Mimořádné snížení výměry pokuty (§ 44)