Práva a povinnosti odborové organizace v oblasti BOZP Jaroslav Stránský jaroslav.stransky@law.muni.cz

Působení odborové organizace u zaměstnavatele Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, pokud je k tomu oprávněna podle stanov, alespoň tři její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vzniknou dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje výše uvedené podmínky. Přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit. 2

Právo na umožnění činnosti Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnancům podmínky pro řádný výkon jejich činnosti. Zaměstnavatel je zejména povinen poskytovat místnosti s nezbytným vybavením, hradit náklady na údržbu a technický provoz a potřebné podklady. Zaměstnavatel je povinen plnit uvedené povinnosti podle svých provozních možností a v přiměřeném rozsahu (přiměřenost se posuzuje zejména ve vztahu k velikosti a síle hospodářského zázemí). 3

Výkon činnosti odborových funkcionářů Členové orgánu odborové organizace jsou chránění před rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele: Zaměstnavatel musí požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas výpovědí nebo okamžitým zrušením, Není-li souhlas dán, je rozvázání pracovního poměru neplatné, ledaže zaměstnavatel prokáže, že na něm není možné spravedlivě požadovat další trvání pracovního poměru. Uvolnění k výkonu činnosti, nelze-li tuto činnost vykonat mimo pracovní dobu: právo na pracovní volno s náhradou mzdy k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace, volno bez náhrady mzdy k výkonu jiné odborové činnosti. 4

Oprávnění zástupců zaměstnanců V souvislosti s uplatňováním oprávnění zástupců zaměstnanců vůči zaměstnavateli se hovoří o spoluúčasti zaměstnanců. Zástupci zaměstnanců mají vůči zaměstnavateli právo na: informování, projednání, spolurozhodování, kolektivní vyjednávání, kontrolu. Zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů se mohou podílet na tvorbě právních předpisů. 5

Informování a projednání Právní úprava vychází ze směrnice 2002/14/EC. Cíle úpravy informování a projednávání: zvýšení ochrany práv zaměstnanců prostřednictvím získání důležitých informací, zvýšení konkurenceschopnosti a přizpůsobivosti zaměstnavatelů. Právo na informace a projednání mají samotní zaměstnanci. Pokud působí zástupců zaměstnanců, plní zaměstnavatel svou povinnost jejich prostřednictvím. Základní obsah informování a projednávání: § 279, 280, 286 zákoníku práce. Zaměstnavatel musí s odborovou organizací projednávat i některé záležitosti týkající se jednotlivých zaměstnanců (např. výpověď, náhrada škody). 6

Informování a projednání § 278 odst. 2 zákoníku práce: Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je zaměstnanci mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření. § 278 odst. 3 zákoníku práce: Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby zaměstnanci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Zaměstnanci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. 7

Informování a projednání v oblasti BOZP Zaměstnavatel je povinen projednat: podstatná opatření týkající se BOZP, vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu, organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen informovat o: zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičského záchranného sboru a Policie České republiky a k organizování evakuace zaměstnanců, výběru a poskytování pracovnělékařských služeb, určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit BOZP. 8

Další formy součinnosti v oblasti BOZP Zaměstnavatel je povinen vyslechnout informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se BOZP, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit. Odborová organizace je povinna spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP. Zaměstnavatel je povinen umožnit odborové organizaci při kontrolách ze strany kontrolních orgánů přednést své připomínky. 9

Právo na spolurozhodování Zaměstnavatel může učinit určité rozhodnutí nebo právně jednat jen se souhlasem zástupce zaměstnanců. V některých případech jde o podmínku platnosti právního jednání. Příklady práva na spolurozhodování: vážné důvody pro opakování pracovních poměrů na dobu určitou (39 odst. 4 zákoníku práce), rozvázání pracovního poměru odborového funkcionáře (§ 61 zákoníku práce) prodloužení vyrovnávacího období až na 52 týdnů [§ 78 odst. 1 písm. m), § 85 odst. 4, § 93 odst. 4 zákoníku práce], zavedení konta pracovní doby (§ 86 odst. 1 zákoníku práce), organizování prověrek BOZP (§ 108 odst. 5 zákoníku práce), částečná nezaměstnanost (§ 209 odst. 2 zákoníku práce), rozvrh čerpání dovolené (§ 217 odst. 1 zákoníku práce), hromadné čerpání dovolené (§ 220 zákoníku práce), vydání pracovního řádu (§ 306 odst. 4 zákoníku práce). 10

Právo kontroly Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP. Zaměstnavatel musí odborové organizaci zajistit možnost: prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o BOZP a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky, prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat, účastnit se jednání o otázkách BOZP. Náklady vzniklé výkonem kontroly nad BOZP hradí stát. Odborové organizace nemají možnost rozhodnout o zastavení výkonu práce (tzv. závazný pokyn). Samotný zaměstnanec má ale právo odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví. 11

Shrnutí Je třeba rozlišovat mezi obsahem práva na informování, práva na projednání, práva na spolurozhodování. Zaměstnavatel má vůči odborové organizaci v oblasti BOZP řadu povinností. Vztahy mezi odbory a zaměstnavatelem na poli BOZP má ovládat princip kooperace a nikoli konfrontace (zaměstnavatel i odborová organizace mají společný zájem na zajištění BOZP). Zaměstnavatel i odborová organizace si musí poskytovat vzájemnou součinnost. 12