Veřejný sektor a veřejná správa VŠFS, Praha 2007/8 ©

Smíšená ekonomika Dvoukanálová koordinace - trhem – úloha nabídky, poptávky a ceny - státními zásahy – daňové, výdajové, regulační Pluralita - soukromý sektor - tržní alokace - soukr. rozhodování, vlastnictví, financování, produkce i spotřeba statků - veřejný sektor - produkce veřejných statků (veř. rozh…) - tvorba podmínek pro fungování trhu Cíl = vzájemně prospěšné soužití (selhání jednoho sektoru vede k rozvoji druhého)

Charakteristika veřejného sektoru Je to část hospodářství, která Zabezpečuje veřejné statky na neziskovém principu Je financována z veřejných rozpočtů Je řízena veřejnou správou O produkci se rozhoduje veřejnou volbou Podléhá veřejné kontrole

Základní funkce veřejného sektoru Zajistit potřebné statky pro obyvatele Efektivně alokovat prostředky z veřejných rozpočtů Přispět k ekonomickému růstu (vzdělání) Vytvořit podmínky pro zkvalitnění života obyvatel Dosáhnout větší spravedlnosti (užívání statků bezplatně nebo za uživatelský poplatek) Lze dělit na: ekonomické – sociální – politické Funkce a priority VS stanoví hospodářská politika. Dále stanoví finanční nástroje (limity, ukazatele…)

Bloky odvětví veřejného sektoru Odvětví společenských potřeb (veřejná správa, policie, justice, armáda) Odvětví rozvoje člověka (školství, kultura, sport, zdravotnictví, sociální služby) Odvětví poznání (věda a výzkum, média) Odvětví technické infrastruktury (doprava, energetika, spoje, vodní hospodářství, odpadové hospodářství) Odvětví podporovaných privátních statků (bydlení, zemědělství) Odvětví sociálních jistot (politika zaměstnanosti, sociální zabezpečení) Odvětví péče o životní prostředí

Velikost veřejného sektoru ∑ veřejných výdajů x 100 HDP Ve vyspělých zemích 30 (USA)-70% (Skand.) V ČR cca 40% Nepřetržitě roste (počet ob…) - důvody (dopravní obslužnost, stárnutí populace, péče o životní prostředí, regulace)

Faktory ovlivňující velikost veřejného sektoru Ekonomické (výkonnost ekonomiky a fáze rozvoje, bariéry spotřeby jako důsledek nezaměstnanosti, velikost zdrojů rozp.soustavy) Historické a geopolitické (tradice principu solidarity) Demografické (věková a sociální struktura) Kulturně náboženské (sociální cítění) Politické (postavení veřejného sektoru ve volebních programech)

Tržní selhání Trh někdy vede k neefektivnosti (nevyužití kapacit) a nespravedlivému rozdělování – to vede k sociálním disproporcím (sociální nepokoje, hospodářské krize) → vládní zásahy Státní zásahy vyžadují veřejné prostředky Diskuse o intenzitě státních zásahů a jejich vlivu

Selhání Selhání trhu - neefektivnost - nestabilita - nespravedlnost →státní zásahy → hospodářská politika →netržní činnosti státu - alokační efektivnost - stabilizační politika - distribuční spravedlnost Problém účinnosti →vládní selhání

Mikroekonomické příčiny selhání trhu nedokonalá konkurence vedoucí k monopolizaci trhu (deformace ceny) nedostatek informací vede k neefektivní alokaci (u výrobců i spotřebitelů), bankrotům (stát poskytuje dodatečné informace) existence veřejných statků (některé statky nemůžou být soukromým sektorem zajištěny) Externality jako nezamýšlené efekty (dopady na životní prostředí)

Makroekonomické příčiny selhání trhu Nedostatečné využívání zdrojů (stát řeší produkcí veřejných statků, čímž podporuje hospodářský růst) Problém nezaměstnanosti v důsledku růstu produktivity práce v soukromém sektoru (stát vytváří pracovní místa ve veřejném sektoru)

Mimoekonomické příčiny tržního selhání Nerovnost mezi subjekty v důsledku různého rozdělování bohatství (stát řeší stipendii, sociálními dávkami) Státní podpora vzdělávání a rekvalifikace Poškozování životního prostředí (stát zásahy ovlivňuje chování výrobců – normy, sankce)

Vládní selhání - příčiny Obtížnost předvídání důsledků Omezené informace vládní úrovně Časové zpoždění Problematická kontrola státní správy Informační monopol úředníků (byrokratický imperativ podle Webera) Absence alternativních řešení Vliv zájmových skupin na veřejné rozhodování Politický vliv na odborné rozhodování Zásahy do soukromého rozhodování, vlastnictví…

Řízení veřejného sektoru (rozhodování o netržních aktivitách) Přímé - přímá volba - referendum (nákladné) Nepřímé prostřednictvím volených zástupců Je předmětem politického rozhodování Účastníci: Občané Politici Úředníci Nátlakové skupiny

Nástroje řízení ekonomiky veřejného sektoru Veřejná volba – zpravidla většinové pravidlo (Arrowův teorém nemožnosti – cv.) Veřejná kontrola (pojetí informační, regulační, institucionální a represivní) Zadávání veřejných zakázek (závazný postup veřejné obchodní soutěže - cv.)

Veřejná správa Souhrn záměrných činností a úkolů zabezpečovaných vládními úrovněmi za účelem řízení veřejného sektoru (problém definice veřejného zájmu) Souhrn institucí vykonávajících veřejnou správu přímo nebo zprostředkovaně (odvozeně, např. místní vlády) Pravomoci a odpovědnost jsou vymezeny zákonem Hlavní požadavek - funkčnost

Uspořádání veřejné správy (vlády) Federace Nadnárodní vláda (Evropská měnová unie) Federální vláda Republiková vláda (zemská) Regionální vláda Místní vláda (města a obce) Unitární státy Ústřední vláda Územní samospráva (i dvoustupňová)

Decentralizace a dekoncentrace Decentralizace = delegování části pravomocí na místní vládu, včetně financí Dekoncentrace = výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Stát - vymezuje zákonný rámec místních vlád - vykonává dozor - spolupracuje s místní správou - poskytuje místní vládě prostředky

Státní správa a místní správa Zahrnuje orgány Se všeobecnou působností (vláda) Se specializovanou působností (ministerstva, decentralizované správní úřady) Ostatní decentralizované správní úřady Místní výkonné orgány (výkonné orgány územní samosprávy) Systémy místní správy Angloamerický (výlučné postavení samosprávy) Francouzský (úz. samospráva a dekoncentráty) Smíšený (obec=základ samosprávy, vyšší stupně vykonávají úkony samosprávy + úkony státní správy; i v ČR, Něm, Rak)

Netržní činnosti státu Legislativní (nejstarší, právní prostředí) Alokační (stát alokuje prostředky tam, kde trh selhává; buď sám statky produkuje nebo zadává veřejné zakázky soukromému sektoru; důsledkem je smíšená ekonomika) Redistribuční (přerozdělování prostředků prostřednictvím státního rozpočtu za účelem zmírnění nerovností) Regulační (regulace podmínek podnikání, pracovního trhu) Stabilizační (makroekonomická regulace výroby i spotřeby s cílem dosáhnout hospodářské stability, neboť nestabilita vede k neefektivnosti)