Proces majetkoprávního vypořádání ZK s obcemi na území kraje Zlínský kraj, březen 2017

Obsah: Úvod Výčet základních právních předpisů Podmínky platnosti smluv stanovené právními předpisy Různé varianty majetkového vypořádání Nejčastěji využívané způsoby majetkoprávního vypořádání mezi krajem a obcemi A) převod nemovitých věcí (úplatný nebo bezúplatný, a to z kraje na obce či z obce na kraj) B) zřízení věcného břemene (úplatně nebo bezúplatně) 6. Konkrétní případ z pohledu majetkoprávního vypořádání 7. Závěr

1. Úvod Územně samosprávné celky nakládají s veřejným majetkem a jsou proto při dispozicích omezeny oproti jiným vlastníkům určitými specifickými povinnostmi. Klíčovou povinností je povinnost nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře. Svou povahou se jedná o obecnou zásadu, kterou je nutné respektovat při rozhodování o jakékoli majetkové dispozici, bez ohledu na skutečnost, který orgán v dané věci rozhoduje.  

2. Výčet základních právních předpisů Při převodu nemovitostí z vlastnictví Zlínského kraje, nabytí nemovitostí do vlastnictví kraje a zřizování věcných břemen se postupuje podle těchto obecně závazných právních předpisů: • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů.

3. Podmínky platnosti smluv stanovené právními předpisy K tomu, aby mohly být smlouvy o majetkové dispozici platně uzavřeny, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy. Viz následující postup: Záměr kraje/obce prodat, směnit, darovat nemovitou věc je kraj povinen zveřejnit nejméně po dobu 30/15 dní před rozhodnutím v příslušném orgánu na úřední desce kraje/obce, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Zlínský kraj veškeré záměry týkající se předmětných majetkových dispozic zasílá na příslušné obce, v jejichž územní působnosti se předmětná nemovitá věc nachází, za účelem zvýšení jejich informovanosti. Kompetentní k rozhodování v dané věci je v podmínkách Zlínského kraje Rada Zlínského kraje, což se s ohledem na četnost zasedání jeví jako operativní řešení. Rozhodnutí kompetentního orgánu o konkrétní majetkové dispozici. Příprava a uzavření konkrétního smluvního dokumentu včetně dalších kroků spojených s příslušným smluvním dokumentem, tj. zejména vklad práva do evidence katastru nemovitostí apod. Zveřejnění smlouvy v registru smluv.

4. Různé varianty majetkového vypořádání 1) převod pozemku dotčeného stavbou obce (např. chodník apod.) na obec z vlastnictví kraje, 2) převod pozemku dotčeného stavbou kraje (např. silnice II. nebo III. třídy, případně jiné stavby) na kraj z vlastnictví obce, 3) vzájemný převod mezi obcí a krajem pozemků dotčených stavbami (v případě obce chodníkem, v případě kraje zpravidla silnicí II. nebo III. třídy), 4) zřízení věcného břemene (služebnosti), není-li převod možný (např. kabel veřejného osvětlení je umístěn v silničním pozemku).

5. Nejčastěji využívané způsoby majetkoprávního vypořádání mezi krajem a obcemi A) převod nemovitých věcí (úplatný nebo bezúplatný, a to z kraje na obce či z obce na kraj) B) zřízení věcného břemene (úplatně nebo bezúplatně).  

A) Převody nemovitých věcí Předmětem převodu z vlastnictví kraje mohou být pouze nemovité věci, které jsou pro kraj nepotřebné. Nepotřebnost znamená, že pro danou nemovitou věc není využití v rámci kraje nebo právnických osob zřízených nebo založených krajem dle zvláštních zákonů.   Možné způsoby převodu nemovitých věcí: dar prodej směna

Darovat nemovitosti je možno do vlastnictví obce, v jejímž katastrálním území se nemovitosti nacházejí a které obec může využít pro veřejně prospěšné účely, nebo je ze strany obce navrženo darovat kraji adekvátní nemovitosti potřebné pro činnost kraje. Zde je namístě upřesnit, co se rozumí veřejně prospěšným účelem, respektive veřejným zájmem. Pojem veřejného zájmu není právním řádem České republiky výslovně obsahově vymezen (jde o tzv. neurčitý právní pojem). Podle odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Jc 155/2005 33 Odo 489/2004 „z pohledu teorie jde o takový zájem, který je obecný a jehož nositeli jsou blíže neurčené, ale alespoň rámcově determinované okruhy osob či společenství osob představující tzv. veřejnost. Zájmem veřejnosti jako blíže neurčeného okruhu subjektů je především to, aby v oblasti, ve které tyto subjekty žijí, pracují či podnikají, bylo v co nejširší míře zabezpečeno uspokojování jejich potřeb. Přitom se nejedná pouze o základní potřeby materiálního charakteru (bydlení, zásobování, doprava apod.), ale též o potřeby kulturní, zahrnující i oblast osvětovou a vzdělávací, případně sportovní.“ Dále z uvedené judikatury vyplývá, že pro posouzení veřejného zájmu je podstatné, zda tato činnost přináší veřejnosti prospěch a jaký.

b) Prodej nemovitostí z vlastnictví kraje lze realizovat formou: přímým prodejem bez výběrového řízení (dále jen „přímý prodej“) – lze postupovat v případech, kdy je okruh zájemců o dané nemovitosti omezen charakterem, polohou, či způsobem využití nemovitostí a jiný způsob prodeje by byl neefektivní zejména z těchto důvodů: zájemce je spoluvlastníkem prodávaných nemovitostí, zájemce je vlastníkem stavby na prodávaném pozemku kraje, zájemce je vlastníkem zastavěného pozemku pod prodávanou stavbou kraje, zájemce je nájemcem prodávaného pozemku, budovy nebo bytu ve vlastnictví kraje, zájemce je vlastníkem pozemků v bezprostředním okolí prodávaných pozemků ve vlastnictví kraje, výběrem nejvhodnějšího zájemce obálkovou metodou – realizuje se výběrovým řízením o nejvyšší nabídnutou kupní cenu (dále jen „výběrové řízení“)  

c) Směna nebo vzájemné bezúplatné převody nemovitostí - se realizují v odůvodněných případech, kdy kraj a zájemce vlastní nemovitosti, které lze vzájemně převést, a kdy touto transakcí dojde k nabytí nemovitostí potřebných pro kraj a zároveň k převodu nemovitostí z vlastnictví kraje. Směna může být realizována s vyrovnáním nebo bez vyrovnání.

B) Zřízení věcného břemene (služebnosti)   Majetkové vypořádání zřízením věcného břemene (služebnosti) se jeví jako vhodné v případech, kdy není možné realizovat převod (např. uložení inženýrské sítě do silničního pozemku apod.). Služebnost můžeme definovat jako povinnost vlastníka nemovité věci něco strpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch jiného.

6. Konkrétní případ z pohledu majetkoprávního vypořádání:   Obec hodlá realizovat úpravu chodníku, včetně veřejného osvětlení. V rámci přípravy zjistí, že předmětnou stavbou bude dotčen i pozemek ve vlastnictví kraje. V případě, že dotčený pozemek je svěřen k hospodaření příspěvkové organizaci kraje Ředitelství silnic Zlínského kraje (dále jen ŘSZK), konzultuje obec možnost realizace stavby z technického hlediska přímo s ŘSZK, výsledkem je zpravidla uzavření „dohody o podmínkách zřízení stavby“. V případě, že dotčený pozemek není svěřen k hospodaření příspěvkové organizaci (dále jen PO), případně je svěřen jiné PO kraje než ŘSZK, může obec předběžně zkonzultovat možnost realizace stavby s PO, ale obrátí se s žádostí o vyjádření na majetkoprávní oddělení KÚZK, které na základě vyhodnocení zpracuje „dohodu o právu provést stavbu“ a zajistí její schválení v RZK. Po dokončení stavby zajistí obec geometrický plán, který je podkladem pro přípravu konkrétního majetkového vypořádání. Na jeho základě obec i kraj v příslušných orgánech schválí příslušná právní jednání (tj. převod z vlastnictví, nabytí do vlastnictví, zřízení věcného břemene).

7. Závěr:   Vzhledem k tomu, že jednotlivé případy jsou v praxi různorodé a musí být posuzovány individuálně v širších souvislostech, doporučujeme se v případě nejasností obrátit na pracovníky majetkoprávního oddělení ekonomického odboru Krajského úřadu Zlínského kraje.

Děkuji za pozornost. Ing. Jiří Sukop, statutární náměstek hejtmana ZK