Svatý Filip a Jakub – Pálení čarodějnic Rok v jeho prom ě nách a slavnostech
Svatý Filip a Jakub – Pálení čarodějnic Základní škola Choltice, okres Pardubice – „Učíme se pro život“ Šablona: č. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky pomocí ICT Pořadové číslo: 56 Autor: Machová Alena Ověření ve výuce: 6. třída Datum ověření:
Metodika: Žákům promítneme prezentaci, kterou lze doplnit vlastním výkladem. Z prezentace vybereme několik nejdůležitějších poznámek jako zápis. Pro kontrolu pozornosti žáků při výkladu je určen závěrečný test. Cíl: Žáci by měli porozumět novým pojmům, seznámit se s historií. Klíčová slova: historie, tradice, sabat, slet, pověry, inkvizice.
Svatý Filip a svatý Jakub Svatý Filip i svatý Jakub – oba světci, byli Ježíšovými učedníky. Protože hlásali a šířili jeho učení, byli pronásledováni a zabiti. Filip byl ukamenován na kříži. Jakub byl shozen z hradeb v Jeruzalémě – odmítl prohlásit Ježíše za podvodníka.
Filipojakubská noc Lidový zvyk, který nemá s osobami svatého Filipa a Jakuba nic společného, jen to, že se provádí v noci z 30. dubna na 1. května. Kořeny tohoto zvyku sahají do středověku – lidé věřili, že zlé a nečisté síly bývají v tuto noc nejmocnější. Symbolem těchto sil = ďábel. Ten prostřednictvím svých pomocníků – čarodějnic a čarodějů – škodil lidem. Čarodějnice = ohyzdné stařeny přinášející zlo. Za čarodějnice byly také považovány ženy, které měly určité vědomosti – porodní báby, vědmy, léčitelky i kořenářky.
Jiné názvy pro tuto noc Walpuržina noc = tento název vznikl ve středověku. Čarodějnice se shromažďovaly na hoře Brocken v Německu, u hrobu svaté Walpurgy. Walpurga – skutečná postava, jedna z nejvzdělanějších osob své doby, uznávaná léčitelka, známá ochránkyně před kouzly a čarodějnictvím. Beltine = z keltské mytologie = OHEŇ. Oslavy jara a očekávání dobré úrody. Hlavní roli měly zapálené hranice kolem kterých, vyháněli Keltové dobytek na pastviny. Různé rituály měly zvířata očistit a ochránit před nemocemi a strádáním.
Pálení čarodějnic Doba vzniku tohoto zvyku není známá. Lidé věřili v sílu ohně a jeho ochrannou moc. Čarodějnice = symbol zla, nečisté moci, původce všech neduhů a nemocí. Symbolické pálení figurín = očista přírody, lidí i zvířat. Hranice se zapalovaly na návrších a bylo nutné na ně sesbírat sedm druhů dřeva, včetně jalovce. Sletiště čarodějnic = většinou to byla místa prokletá nebo s ponurou minulostí (př.: popraviště) př.: Petrovy kameny – Jeseníky; Třístoličník – Šumava, Beskydy; Plešivec – Brdy, apod.
Sabat, slet, rej čarodějnic Název pravděpodobně z hebrejštiny – odpočinek (formou oslavy), nebo ze slova Sabazian = hlučet, řinčet. Čarodějnice se zde učily různým rituálům a kouzlům. Vyprávěly si, co všechno zlého se jim povedlo a jak budou i nadále škodit lidem a dobytku. Koště = dopravní prostředek čarodějnic. Bylo vyrobeno z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků, aby létalo, potíraly je kouzelnými mastmi. Královna sabatu - byla volena při reji, vládla hostině i speciálnímu tanci = „čarodějnické kolo“.
Hodné čarodějnice Čarování a magie se hodně využívaly v situacích, kdy byl člověk oslabený nebo nemocný. „Čarodějnice“ ovládaly umění pracovat s bylinami, znaly tajemství bylin, dokázaly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny. Lidé si jich za to vážili = vznik lidového léčitelství. Dobré čarodějnice – báby kořenářky, bylinkářky, moudré ženy, vědmy. Často bydlely v malých chaloupkách v horských oblastech. Ovládaly taje přírody, znaly účinky mnohých rostlin, hub, kamenů, drahokamů, ale i vůní a barev. Jejich poznatky přispěly k užitečným vědeckým objevům – lékařství, biologie, chemie, fyzika.
Svatá inkvizice V počátcích křesťanství byly čarodějnice respektovány. Díky svým znalostem o bylinkách se dokázaly udržovat v dobré kondici, byly upravené a zdravé. Uměly využívat a usměrňovat životní energii v těle = důvod proč se církev postavila proti nim. Církev měla strach, že ztratí svůj vliv a tak bojovala proti všem, kteří jednali v rozporu s křesťanstvím. Dospěla k přesvědčení, že ženy i muži ovládající čarodějnictví, jsou prostředníky ďábla. Ve skutečnosti chtěla církev tímto způsobem vymýtit poslední zbytky pohanských zvyků. Tento fanatismus má na svědomí tisíce nevinných lidských životů.
Svatá inkvizice Čarodějnické procesy probíhaly po celé Evropě, hlavním důvodem měla být očista víry. Svatá inkvizice = výkonný orgán složený z kněží – inkvizitorů. Na základě udání měli prokázat, zda obvinění jsou nebo nejsou kacíři a jaký je stihne trest. Vina byla prokazována různými praktikami, avšak většinu čekal jediný trest = upálení na hranici. Časem se hlavním důvodem procesů stala ziskuchtivost a hamižnost. Kromě obyčejných lidí, byli z kacířství obviňováni i lidé z vyšších vrstev. Obviněný byl pomocí krutých metod usvědčen, jeho majetek zkonfiskován ve prospěch církve a tučnou odměnu získali také inkvizitoři a jejich pomocníci.
Čarodějnické procesy Před řáděním Svaté inkvizice si nemohl být nikdo jistý. Ve vykonstruovaných procesech byl souzen př.: Galileo Galilei i Giordano Bruno. Konec 15. století = sepsána metodická příručka pro inkvizitory Kladivo na čarodějnice (Malleus Malleficarum) – autory byli dva němečtí preláti: Jakub Sprenger a Henry Institoris. Kniha obsahovala návody, jak zjistit, usvědčit a odsoudit lidi posedlé ďáblem.
Kladivo na čarodějnice Kladivo na čarodějnice = stejnojmenný román Václava Kaplického založený na skutečných událostech – na Velkolosinském panství, popisoval krutosti a praktiky jednoho z nejhorších inkvizitorů na Moravě – pana Bobliga. „Čarodějnická éra“ trvala od konce 15. století do 2. poloviny 18. století, byla ukončena za vlády Marie Terezie. Čarodějnické procesy měly špatný vliv na postavení a vnímání církve, po jejich ukončení se církev musela snažit získat svou pozici zpět, přiblížit se myšlení obyčejných lidí.
Zámek Velké Losiny
Opakování: 1)Co je Svatá inkvizice? 2)Jaká byla podoba čarodějnic? 3)Jak se jmenuje kniha – metodická příručka, která byla návodem pro odhalení a usvědčení čarodějnic? 4)Jaká místa byla vybrána jako sletiště čarodějnic? 5)Co bylo příčinou vzniku čarodějnických procesů, jak dlouho trvaly a kdo je konečně ukončil?
Řešení: 1)Svatá inkvizice = výkonný orgán složený z kněží – inkvizitorů. Na základě udání měli prokázat, zda obvinění jsou nebo nejsou kacíři a jaký je stihne trest. 2)Čarodějnice = ohyzdné stařeny přinášející zlo. Za čarodějnice byly také považovány ženy, které měly určité vědomosti – porodní báby, vědmy, léčitelky i kořenářky. 3)Kladivo na čarodějnice – Malleus Malleficarum 4)Sletiště čarodějnic = většinou to byla místa prokletá nebo s ponurou minulostí (př.: popraviště); př.:Jeseníky, Šumava, Beskydy. 5)Příčina = Církev chtěla vymýtit pohanství, ztrácela vliv, později touha po majetku. Trvání = 3. století. Ukončení = Marie Terezie.
Zdroje: Výchova k občanství: učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. 3. vyd. Brno: Nová škola, ISBN Občanská výchova: učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 2. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice. 1. vyd. Olomouc: Rubico, ISBN VELEBNÁ, Eva a Karel MAJER. Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce. 1. vyd. Praha: Albra, ISBN
Zdroje obrázků: Obrázky jsou uloženy s hypertextovými odkazy.