ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, 403 31
Tel.: , Tel.řed./fax: , VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/

2 1) Autor: Mgr. Veronika Kolompárová B3 VY_32_INOVACE_06
Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 1) Autor: Mgr. Veronika Kolompárová B3 VY_32_INOVACE_06 2) Vytvořeno: 25. srpen 2012 3) Ročník: 7., 8. a 9. 4) Vzdělávací oblast: multikulturní výchova – volitelný předmět Svět Romů 5) Anotace: Prostřednictvím tohoto VM se žáci dozví informace, které se týkají romských tradic spojených s rozchodem, těhotenstvím, smrtí a pohřbem.

3 Rozchod/rozvod V minulosti pro Romy přicházel v úvahu rozvod pouze v několika případech. Např. Neplodnost ženy a nevěra ze strany ženy. Romové se řídili pravidlem: „Manželství na celý život.“ Nejhorším trestem pro ženu byla neplodnost. Žena nemohla splnit své poslání – být dobrou matkou a manželkou. Muž ji mohl opustit. Dle různých romských pověr se traduje, že neplodnost u ženy způsobil nějaký její velký prohřešek z minulého života. Existovalo několik kouzel, která měla neplodnost z ženy odstranit. Např. síla úplňku. „Jezte byliny natrhané za úplňku...“.

4 Těhotenství Pokud se potvrdilo u ženy těhotenství, směla ho nejprve vyzradit ostatním ženám z rodiny. Po oznámení těhotenství svému muži musela dodržovat tzv. „pravidla ochrany plodu“. Žena v těhotenství se nesměla např. dívat na postižené lidi, na zvířata, která lze užívat k magii, na mrtvého člověka apod. Žena do poslední chvíle pracovala. V den porodu byla přivolána porodní bába. Ta měla jak funkci lékařskou, tak funkci magickou. Před přestřižením pupeční šňůry dala rodičce napít magický nápoj, který měl dítě i ji uchránit před zlými silami. Někdy k tomu zapalovala i oheň před domem. Po porodu se čekalo na oficiální křest.

5 Pohřeb Dodnes bývá u Romů zachovávána představa o tom, že pro umírajícího si přichází již zesnulý rodinný příslušník, který ho převáží na onen svět. Od doby skonání až do pohřbu romská rodina nad zesnulým bdí. Této tradici se říká „vartování“. Při vartování se schází všichni příbuzní a blízcí přátelé, kteří si při různých hrách připomínají zesnulého. Vypráví se různé příběhy a vzpomínají. Ve většině případech je všude dosti jídla a pití. Romové nesmějí při vartování tančit, cinkat skleničkami nebo zpívat. Romské pohřby bývají honosné. Vyplývá to z jejich úcty ke starým lidem a z představy víry v posmrtný život. Do rakve mrtvého vkládají jeho oblíbené předměty, např. hudební nástroj, fajfku, řidičský průkaz apod.. Preferují tradiční pohřbívání do země. Nejhonosnější pohřby můžeme vidět u olašských Romů. Ti mívají prosklené rakve nebo hrobovou jámou vystlanou drahými koberci.

6 Zdroje informací Dopitová Z.: Pomoc knihoven při vzdělávání Romů (oborová práce), Masarykova univerzita v Brně, 2004