Regionální politika EU v období Mgr. Oldřich Hájek

Struktura programových dokumentů  Strategické obecné zásady Společenství  Rámcový strategický dokument pro politiku soudržnosti;  navrhuje Evropská komise, přijímá Rada EU a schvaluje Evropský parlament  Národní rozvojový plán  Vytváří členský stát při použití principu partnerství  Národní strategický referenční rámec  Rámcová rozvojová strategie na úrovni státu,  Základ pro sektorové (tematické) a regionální operační programy;  Navrhuje členský stát při použití principu partnerství;  Předmět vyjednávání s Komisí  Operační programy  jeden program na fond a členský stát nebo region NUTS II,  popis souhrnných priorit, řízení a finančních zdrojů;  v konečném důsledku o něm rozhoduje Komise  Ministerstvo pro místní rozvoj je hlavním gestorem pro vyjednávání nových nařízení a v rámci tzv. Resortní koordinační skupiny připravuje stanoviska ČR k jednáním o nařízeních v Pracovní skupině pro strukturální operace Rady Evropské unie.  MMR současně zodpovídá za tvorbu Národního rozvojového plánu a dalších programových dokumentů na léta 2007 až Přípravu dokumentů na národní úrovni zaštiťuje Řídicí a koordinační výbor. Výboru předsedá ministr pro místní rozvoj a činnost sekretariátu ŘKV vykonává Odbor Rámce podpory Společenství MMR ČR.

Finanční perspektiva  Finanční perspektiva představuje víceletý finanční rámec EU, který je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody, tj. dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU.  Finální podoba finanční perspektivy EU na léta byla schválena na summitu Evropské rady dne 16. prosince 2005.Unie bude hospodařit s částkou téměř 862,4 mld. EUR (zhruba 25 biliónů korun), což představuje 1,045 procenta hrubého národního důchodu EU.  Více než třetina této částky (tj. 308,1 mld. EUR) bude určena právě na regionální politiku EU. Pro Českou republiku je z rozpočtu EU na politiku soudržnosti vyčleněno 688 mld. Kč (tj. ročně zhruba 98 mld. Kč).  Základní parametry alokace zdrojů v rámci politiky soudržnosti:  Rozdělení mezi členské státy:  "staré členské země " 51,7 %  " nové členské země" (včetně Bulharska a Rumunska) 48,3 % Rozdělení v rámci priorit nové architektury politiky HSS:  Konvergence: 81,9 %  Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 15,7 %  Evropská územní spolupráce: 2,4 %.

Finanční perspektiva ČR  Unie bude hospodařit s částkou téměř 862,4 mld. EUR (zhruba 25 biliónů korun), což představuje 1,045 procenta HDP. Pro Českou republiku je z rozpočtu EU na politiku soudržnosti vyčleněno 688 mld. Kč (tj. ročně zhruba 98 mld. Kč).  Schválení finanční perspektivy předcházelo složité vyjednávání, které vyvrcholilo 3 balíčkem britského předsednictví. Velká Británie tak zvýšila svůj původní návrh rozpočtu zhruba o 13 mld. EUR a rozhodla se vzdát až 10,5 mld. EUR z vlastní slev z příspěvků do unijní pokladny.  Díky navýšení rozpočtu se zvýší stropy pro čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a nové členské státy tak dostanou zhruba 5,3 mld. EUR navíc.  V případě ČR je to 3,43 % HDP místo dosud navrhovaných 3,31 % HDP, což v absolutní částce znamená zhruba 3 mld. Kč ročně.  Flexibilnější pravidla pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů (podkapitola 1B)  Aplikace pravidla N+3 pro  Míra spolufinancování z fondů až 85% (původní návrh Komise - 75% pro ESF a ERDF v Cíli Konvergence, v Cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (Praha) jen 50%); v období spolufinancování 75% (minimum opatření 80%).  Otevření možnosti financovat projekty v oblasti regenerace bydlení a rozvoje měst - konkrétní podmínky budou v dalším jednání s Komisí upřesněny.  Spolufinancování vztaženo k celkovým způsobilým výdajům (veřejným a soukromým)