Odměňování pracovníků Minimální mzda

3. ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy: Střední odborná škola Litovel, Komenského 677 Číslo materiálu: VI _Odměňování pracovníků – Minimální mzda Autor: Ing. Jana Csiková Tématický okruh: Ekonomika Ročník: I. Datum tvorby: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jana Csiková

Odměňování pracovníků ? Klíčová slova Mzda, minimální mzda, nejnižší úroveň zaručené mzdy, platové tarify, platové třídy,

Minimální mzda Mzdou se rozumí peněžité, výjimečně naturální plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. Zákon definuje tři pojmy: minimální mzdu, nejnižší úroveň zaručené mzdy a platové tarify.

Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. Nejnižší úroveň zaručené mzdy platí v nepodnikatelské sféře a organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva, nejsou sjednány mzdové podmínky v kolektivní smlouvě. Je stanoveno několik skupin podle:složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Tyto skupiny jsou klasifikovány různou nejnižší úrovní zaručené mzdy. Platové tarify jsou uplatňovány v nepodnikatelské sféře tj. ve veřejných službách a správě.

Minimální mzda má ve vztahu k zaměstnancům a zaměstnavatelům dvě základní funkce, jejichž úkolem je docílení její vyvážené výše a to jak z pohledu zaměstnance, tak také zaměstnavatele. a) Sociálně ochranná funkce b) Ekonomicko-kriteriální funkce

a) Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy má zaměstnance ochránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Zaměstnavatelům má ochranná funkce minimální mzdy zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence (má zabránit mzdovému podbízení domácích i zahraničních pracovních sil).

b) Ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti, tj. pro zvýhodnění zaměstnanců prostřednictvím pracovního příjmu vůči osobám se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele představuje minimální mzda nejnižší úroveň nákladů na mzdy zaměstnanců.

Minimální mzda Mzda, plat a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci zaměstnanci. Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se od 1. srpna 2013 mění výše minimální mzdy.

Minimální mzda činí: 50,60 Kč/hod odpracovanou zaměstnancem nebo 8500 Kč/měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou při týdenní pracovní době 40 hodin Minimální mzda při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, tj. u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, činí: 48,10 Kč/hod odpracovanou zaměstnancem nebo 8000 Kč/měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou při týdenní pracovní době 40 hodin Zdroj: 567/2006 Sb. o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy; Zákoník práce

Nejnižší úrovně zaručené mzdy Podle nařízení vlády č. 547/2006 Sb. jsou nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin a od činí:

Skupina pracíKč/hodKč/měsíc 1.50, , , , , , , ,

Nejnižší úroveň zaručené mzdy Nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (tj. poživatel invalidního důchodu) pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin a od činí:

Skupina pracíKč/hodKč/měsíc 1.48, , , , , , , ,

Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je a) stát, b) územní samosprávný celek, c) státní fond, d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.

Plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci podle zákoníku práce, nařízení vlády o minimální mzdě a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení.

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterého je zařazen. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhového vymezení prací v pracovní smlouvě a jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské nebo civilní služby (započitatelná praxe). Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních.

Anotace: Mzda se zaměstnanci buď stanovuje, tzn. jednostranně oznamuje mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem, nebo se mzda sjednává, tzn. dvoustraně domlouvá v pracovní, kolektivní nebo jiné smlouvě (např. smlouva o mzdě, manažerská smlouva). Mzda musí být stanovena či sjednána před začátkem výkonu práce. Použité zdroje: MACH, Josef. Ekonomika pro SOU 2. díl. Praha: Fortuna, ISBN Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.