Autor:Ing. Pavel Brož Předmět/vzdělávací oblast:Informační a komunikační technologie Tematická oblast:Práce se standardním aplikačním programovým vybavením. Téma:MS Excel 2010 – Výpočty, tvorba vzorce napsáním. Ročník:1. Datum vytvoření:březen 2014 Název:VY_32_INOVACE_ ICT Anotace: Postupy zadávání vzorců, základní pravidla, tvorba vzorce napsáním, priority matematických operací, operátory ve vzorcích. Inovativnost digitálního učebního materiálu spočívá zejména v jeho názornosti, které bylo dosaženo využitím nástroje Výstřižky operačního systému Windows 7. Díky grafice je žák tématem provázen krok za krokem. Interaktivita výuky je zvýšena propojením s prací na Internetu a může být ještě umocněna využitím interaktivní tabule. Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad a procvičení. Prezentace primárně slouží pro výklad v hodině, ale díky své názornosti může být využita i k samostudiu a pro distanční formu vzdělávání. Otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC, dataprojektoru, popř. interaktivní tabule.
Výpočty v Excelu. Excel 2010 je především matematický program, pomocí kterého provádíme výpočty (i velmi složité) prostřednictvím buněk se vzorci. Do vzorců se zapisují vztahy a adresy buněk, se kterými se provádí výpočet. Vzorec můžete vytvořit buď sami, nebo použít množství různých funkcí (matematické, statistické, logické…), které má Excel k dispozici.
Postupy zadávání vzorců. Pro zadávání vzorců v Excelu existují dva hlavní způsoby: 1.Ruční zápis vzorce do buňky, v níž má být zobrazen výsledek. 2.Využití průvodce (vložení předdefinované funkce). První metoda se používá pro tvorbu jednoduchých (základních) vzorců, kde není zápis příliš složitý. Druhá metoda předpokládá znalost matematických funkcí, které chcete používat. Oba způsoby je možné zkombinovat.
Základní pravidla pro vytváření vzorců. a)Každý vzorec se zapisuje do jedné buňky. b)Vzorec začíná znaménkem rovná se (=), pokud chcete použít předdefinovanou funkci, rovnítko se vloží automaticky. c)Každá funkce musí mít kulaté závorky, v případě, že nepoužívá výběr oblasti, jsou závorky prázdné. d)Vzorce musí být zapsány syntakticky správně, týká se to například mezer, oddělovačů, závorek. e)Ve vzorcích platí stejná pravidla (priority) jako v matematice, pro změnu pořadí prováděných operací je třeba využít kulaté závorky
Tvorba vzorce napsáním. Základní vzorce: Součet=A1+B1+C1Enter Rozdíl=A1-B1-C1Enter Součin=A1*B1*C1Enter Podíl=A1/B1/C1Enter Průměr=(A1+B1+C1)/3Enter Mocnina=A1^B1Enter Poznámka: Znak ^ vložíme do vzorce kombinací kláves Alt+94.
Příklad ručně zadaného vzorce. Ručně zapsaný vzorec v buňce F9 Zápis vzorce se objevuje v řádku vzorců Ve vzorci nejsou použity hodnoty, ale adresy buněk
Vlastnosti vzorce. Pokud ve zdrojových buňkách změníte hodnoty, vzorec se přepočítá a ukáže aktuální hodnotu. Při přesunu tabulky na jiné místo vzorec funguje, změní pouze adresy zdrojových buněk. Jako zdrojové můžete použít i buňky, které již vzorce obsahují. Nový vzorec provede výpočet s jejich výsledkem.
Priority matematických operací a operátory. 1.Závorky. 2.Umocňování. 3.Dělení, násobení. 4.Sčítání, odčítání. Ve vzorcích budete nejčastěji využívat tyto operátory: Aritmetické - součet (+), rozdíl (-), součin (*), podíl (/), mocnina (^). Relační - rovná se (=), větší než (>), menší než ( =), menší nebo rovno než ( ). Odkazovací - oblast (:) – např. A1:A15 znamená všechny buňky v oblasti vymezené buňkou A1 a buňkou A15, zapsat lze i opačně A15:A1.
Procvičení učiva. Ve sloupci F zapište požadované vzorce pro jednotlivé řádky. A proveďte výpočet.
Procvičení učiva. Operátor (*) (^) (/) (>) (<>) (:) Význam Odkaz na oblast Není rovno Násobení Dělení Mocnina Je větší Pospojujte operátory s jejich správným významem
Zdroje: NAVRÁTIL, Pavel. S počítačem nejen k maturitě. 7. vyd. Kralice na Hané: Computer Media, 2009, 175 s. ISBN Všechny obrázky vytvořil autor pomocí nástroje „Výstřižky“ při práci s programem MS Excel 2010.