Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Řízení rizik Význam a místo řízení rizik v procesu bezpečnostního a krizového řízení Zpracoval: prof. Ing. František BOŽEK, CSc. Univerzita obrany v Brně Kontakt: tel.: ,

Úvod Management a příčiny vzniku tohoto oboru -narůstající komplexnost a zvyšující se tempo života společnosti; -snaha o permanentní zvyšování životní úrovně; - sílící konkurenční a mocenský zápas; -nesnáze při uskutečňování stále ambicióznějších organizačních záměrů

Management Představuje filosofii, teorii a technologii úspěšného plnění takových hospodářsky, společensky a politicky významných a náročných organizačních úkolů typu: -industriální a agrární výroba, těžba nerostných surovin; -energetika, transport, budování velkých děl; -správa korporací, řízení institucí veřejného sektoru; -realizace složitých projektů; -uskutečňování rozsáhlých vojenských operací apod.

Řízení a management -řízení je často užívaný ekvivalent anglosaskému termínu management v české terminologii; -management má širší významové rozpětí než řízení; -užití vyplývá z historie a je dosud v oblasti krizí a rizik součástí české legislativy; -zákon č. 118/2011 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon); -zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

Základní funkce managementu plánování specifikuje cíle a prostředky dosažení cílů; organizování zahrnuje tvorbu jednotek, potřebných k realizaci a prosazení plánu; řízení podněcuje organizaci (jednotku) k činnostem, jejichž uskutečnění je vymezeno plánem; kontrola spočívá v usměrňování činností předchozích fází managementu skrz zpětné vazby; personalistika zahrnuje lidi, kteří zmíněné funkce vykonávají.

Krizový management a management rizika -management rizika je součástí krizového managementu, -krizový management je submnožinou obecného managementu; -management rizik nedílná součást systematického managementu podniku, resp. organizace veřejné správy.

Definice krizového managementu zákon č 118/2011 Sb., o krizovém řízení Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s cílem: -přípravy na krizové situace a jejich řešení; -ochrany kritické infrastruktury.

Definice krizového managementu ekonomická teorie Krizový management je zvláštní forma managementu, která má nejvyšší priority a jejímž úkolem je buď zamezit vzniku krize anebo zvládnout takové procesy v podnikání, které by jinak byly schopné toto podnikání v jeho samotné podstatě ohrožovat nebo je úplně znemožnit.

Krizový management je komplex opatření a úkolů, které plní veřejná správa spolu s dalšími organizacemi při náhlých situacích ohrožení pro zajištění ochrany a bezpečnosti obyvatelstva s cílem je zajistit: -funkčnosti veřejné správy; -udržitelnost fyzického a duševního zdraví obyvatelstva; -dostupnost životně důležitého sortimentu zboží a služeb; -uchování veřejného a soukromého majetku; -podporu záchranným, bezpečnostním a vojenským složkám; -humanitární pomoc včetně mezinárodní. Definice krizového managementu

Krizový management je hierarchizovaný a funkčně propojený systém věcně příslušných orgánů, jejich kompetencí, vztahů, vazeb a jimi realizovaný soubor přístupů, názorů, zkušeností, doporučení, metod a opatření, jež se užívají ke zvládání specifických aktivit: -korekce;- prevence; -kontrakce;- redukce; -rekonstrukce a obnovy. Definice krizového managementu

Propojení rizika se vznikem nežádoucí události Zdroj: Božek, F., Urban, R. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 40. ISBN

Součásti krizového managementu -management rizika; -krizové (civilní nouzové) plánování; -organizace; -management zásahu; -kontrolní činnost Jednotlivé složky se vzájemně prolínají a doplňují. Časová priorita management rizik, kontrolní činnost.

Krizový management a management rizika Krizový management zahrnuje management rizika (z časového aspektu první fáze) s následujícími kroky: -analýza a posouzení rizika -stanovení kritických rizik (priority); -návrh, výběr a implementace opatření k minimalizaci kritických rizik, -monitoring rizika (operativní management)

Vztahy v oblasti managementu rizika mechanismus -nebezpečí (hrozba) využije zranitelnost (slabiny, vady) aktiva, překoná protiopatření a svým účinkem způsobí škodu; -V případě antropogenního zdroje nebezpečí (hrozby) aktivum svou hodnotou motivuje útočníka k iniciaci zdroje nebezpečí (hrozby); -Aktivum se vyznačuje zranitelností vůči působení hrozby. Implementací vhodných protiopatření lze zranitelnost redukovat.

-protiopatření chrání aktiva, detekují nebezpečí (hrozby), zmírňují dopad nebezpečí a napomáhají obnovení činnosti aktiva. -v případě antropogenního zdroje nebezpečí (hrozby) protiopatření odrazují útočníka od aktivace; -Nebezpečí (hrozba) působí na aktivum nebo na protiopatření s cílem získat přístup k aktivu. Pro svou aktivaci potřebuje nebezpečí (hrozba) zdroje. Vztahy v oblasti managementu rizika mechanismus

Vztahy ve sféře managementu rizika Zdroj: Smejkal, V., Rais, K. Řízení rizik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, s. 74. ISBN 80 ‑ 247 ‑

Vztahy ve sféře managementu rizika Zdroj: Smejkal, V., Rais, K. Řízení rizik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, s. 75. ISBN 80 ‑ 247 ‑

Plánování - závažné riziko -Krizové, typové a havarijní (vnitřní vnější) plány; -plán preventivních opatření; -plány zásahových zdrojů a prostředků; -plány hmotných rezerv a prostředků; -plány materiálových, finančních a personálních zdrojů; -plány metod zásahu; -plán rekonstrukce (obnovy) poškozených aktiv.

Organizace -řídící orgány;- výkonné orgány -ostatní orgány. Vláda ČR, ministerstva a ostatní správní úřady, Česká národní banka, orgány krajů, obcí a určené orgány s územní působností; Zabezpečují zřizovateli analýzu a vyhodnocení možných ohrožení jeho bezpečnosti, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravnými opatřeními a řešením krizových situací.

Zásahový management -informace o vzniku nežádoucí (mimořádné) události; -monitoring a vyhodnocení situace; -návrh, a výběr postupu řešení události; -realizace zásahu; -stanovení rozsahu a úrovně poškození aktiv; -rekonstrukce (obnova či substituce) poškozených nebo zničených aktiv.

Zdroj: Božek, F., Urban, R. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 41. ISBN Místo managementu rizika v systému krizového managementu

Závěr Krizový management je v současnosti významnou součástí managementu každého ekonomického subjektu a organizace veřejné správy. Jeho správná implementace dovoluje firmám zvyšovat profit a stejně jako orgánům veřejné správy napomáhá zvyšovat bezpečnost ve všech sférách realizovaných aktivit, a tím i jejich image a goodwill v očích obchodních, resp. spolupracujících partnerů, odborné i laické veřejnosti.

Závěr Nedílnou součástí krizového managementu je management rizik, jehož realizace je v relaci k časové posloupnosti na prvním místě. Umožňuje identifikovat existující aktuální rizika, vyhodnotit jejich závažnost, stanovit priority zavádění protiopatření k minimalizaci kritických rizik. Aplikace managementu rizik tak umožňuje efektivně využívat finanční, materiálové i personální zdroje vyčleněné na posilování bezpečnosti výrobního prostředí, resp. prostředí orgánů veřejné správy, a tím i regionů.

Studenti nastudují a seznámí s místem a rolí managementu rizik a s odlišnostmi obsahu termínů krizové řízení a řízení rizik versus krizový management a management rizik. Součástí cvičení bude diskuze o významu výše zmíněný pojmů a místu a úloze jednotlivých složek managementu rizika v procesu krizového managementu. Požadavky pro cvičení