Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc."— Transkript prezentace:

1 FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

2 Základní charakteristika běh lze považovat za přirozenou cyklickou činnost běh lze považovat za přirozenou cyklickou činnost Distance na dráze: Distance na dráze: 100m, 200m, 400m, 800m, 1500m, 3km, 5km, 10km 100m, 200m, 400m, 800m, 1500m, 3km, 5km, 10km Překážky: 100m ♀, 110m ♂, 400m, 3 km Překážky: 100m ♀, 110m ♂, 400m, 3 km Štafety: 4x 100m, 4x 400m Štafety: 4x 100m, 4x 400m Sprinty – nízký start z bloků, střední + dlouhé distance bez bloků Sprinty – nízký start z bloků, střední + dlouhé distance bez bloků nejrychlejším mužem planety nejrychlejším mužem planety Usain Bolt 100 m za 9,58 s; max. rychlost 44,72 km.hod -1 Usain Bolt 100 m za 9,58 s; max. rychlost 44,72 km.hod -1

3 Somatická charakteristika ♂ ♀ sprint sprint Střední dist. Střední dist.♂ ♀ Dlouhé dist. Dlouhé dist.♂ ♀

4 Somatická charakteristika Usain Bolt 196 cm, 94 kg a Asafa Powell 190 cm, 88kg Silná a krátká stehna (jamajčani ?). Vyšší sprinteři pomalejší start, ale delší sprinterský krok. Sprinteři na 400m obvykle vyšší než sprinteři na krátké tratě (180 – 200cm). Překážkáři patří k nejvyšším běžcům s dlouhými dolními končetinami (přes 185 cm.) (http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/atletika-behy.html) (O‘Connor et al., 2007)

5 Somatická charakteristika % tuku % tuku muži 5,0 – 8,8 % ženy 7,3 – 15,1 % (Suetta et al., 1996)

6 DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN: POPULACE vs SPORTOVCI podíl II.B vláken podíl II.B vláken (%) GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !

7 NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ a příčiny vzniku o vysoká frekvence zranění P-P aparátu o přetěžování dolních končetin o akutní poranění, natažený – natržený sval (sprinteři) o zánět Achillovy šlachy o únava tkání, křeče, dehydratace, hyponátremie (vytrvalci) o hypoglykémie (pokles glykemie pod 3,3 mmol/l)

8 (Kučera & Dylevský, 1999)

9 DETERMINANTY výkonnosti u sprintu: GENETICKÉ DISPOZICE GENETICKÉ DISPOZICE TRÉNOVATELNOST typ svalových vláken akční – reakční rychlost akční – reakční rychlost tělesná stavba - somatotyp tělesná stavba - somatotyp EKONOMIKA POHYBU EKONOMIKA POHYBU souhra agonistů a antagonistů souhra agonistů a antagonistů produkce energie – ATP produkce energie – ATP

10 Nezbytné pro dosažení vysoké výkonnosti u běhů na střední a dlouhé tratě: GENETICKÉ DISPOZICE GENETICKÉ DISPOZICE TRÉNOVATELNOST typ svalových vláken maximální spotřeba kyslíku maximální spotřeba kyslíku (VO 2 max) (VO 2 max) tělesná stavba - somatotyp tělesná stavba - somatotyp. ! EKONOMIKA POHYBU ! ! EKONOMIKA POHYBU !

11

12 ZAPOJENÍ METABOLICKÝCH SYSTÉMŮ PŘI MAXIMÁLNÍ PRÁCI

13 Po sobě následující fáze výkonu (s) Maximální 90 s cyklistický výkon 800 m běh 1500 m běh 110 % VO 2 max bicykl Jednostranná extenze kolena při 65 W Odhad podílu aerobního energetického systému (%) v po sobě následujících fázích během různých druhů pohybové aktivity a při různých intenzitách zatížení 70 – 91 % (v prvních 30 s 20 – 57 %) Po 30 s maximálního výkonu výrazně dominuje aerobní fosforylace, která v poslední půlminutě zabezpečila přes 90 % energie (Gastin, 2001; Stejskal, 2008)

14 FYZIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA BĚHŮ cyklický pohyb cyklický pohyb kontinuální (nepřerušované) zatížení kontinuální (nepřerušované) zatížení intenzitu zatížení determinuje délka distance intenzitu zatížení determinuje délka distance sprinty – nedosahuje SS, malý kyslíkový deficit sprinty – nedosahuje SS, malý kyslíkový deficit střední tratě – nedosahuje SSp, vysoký kyslíkový deficit střední tratě – nedosahuje SSp, vysoký kyslíkový deficit dlouhé tratě – dosahuje SS, nižší kyslíkový deficit dlouhé tratě – dosahuje SS, nižší kyslíkový deficit

15 Čas [min] VO 2 max [ml/kg/min] AnP Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav Vznik kyslíkového deficitu splácení kyslíkového deficitu

16 Čas [min] VO 2 max [ml/kg/min] AnP Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav Pseudo setrvalý stav - nad AnP Větší kyslíkový dluh

17 ZAPOJENÍ En. SYSTÉMŮ A METABOLICKÝ OBRAT (Vindušková et al., 2003)

18 DISTANCE METABOLICKÉ SYSTÉMY VÝKON 100 m 9,58 s ATP-CP; AN-GL; A-GL 200 m 19,19 s ATP-CP; AN-GL; A-GL, +LA 400 m 43,18 s AN-GL; A-GL, +++LA (20-30 mmol.L) 800 m 1:41,09 s AN-GL; A-GL, ++LA m 3:26,00 s AN-GL; A-GL, +LA; SS m 12:37,35 s AN-GL; A-GL; FFA, LA, SS m 26:17,53 s A-GL, FFA + LA; SS m 2:03:38 s A-GL, FFA + LA, SS ATP – CP: makroergní fosfáty; AN – anaerobní štěpení; A – aerobní štěpení;GL – glykogen; LA – laktát; FFA – volné mastné kyseliny; SS – setrvalý stav

19 FYZIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA (Vindušková et al., 2003)

20 (Rabán et al., 2011) Střední distance Dlouhé distance

21 SPECIFICKÝ TRÉNINK A ADAPTACE SPRINTEŘI: běžecký trénink zpravidla intervalový s plným intervalem zotavení běžecký trénink zpravidla intervalový s plným intervalem zotavení expl. síla je rozvíjena např. metodou max. úsilí + plyometrickou expl. síla je rozvíjena např. metodou max. úsilí + plyometrickou nejvíce stresována jsou vlákna II.B a II.A + anaerobní metab. nejvíce stresována jsou vlákna II.B a II.A + anaerobní metab. sv. hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu, ATP a CP, zvýšení akt. sv. hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu, ATP a CP, zvýšení akt. PFK; zlepšení techniky přes intra- a intermuskulární koordinaci. PFK; zlepšení techniky přes intra- a intermuskulární koordinaci.

22 SPECIFICKÝ TRÉNINK A ADAPTACE Středotraťaři: běžecký trénink zpravidla intervalový s optimálním/zkráceným běžecký trénink zpravidla intervalový s optimálním/zkráceným intervalem zotavení (kumulace H + ) s cílem zvyšovat pufrovací intervalem zotavení (kumulace H + ) s cílem zvyšovat pufrovací kapacitu (HCO 3 - ) a toleranci kyselého prostředí kapacitu (HCO 3 - ) a toleranci kyselého prostředí zvyšování úrovně ANP zvyšování úrovně ANP nejvíce stresována jsou vlákna I. a II.A + anaerobní i aerobní nejvíce stresována jsou vlákna I. a II.A + anaerobní i aerobní metabolismus metabolismus méně výrazná hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu, zvýšení akt. méně výrazná hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu, zvýšení akt. PFK i aerobní metabolismus; zlepšení techniky přes intra- a PFK i aerobní metabolismus; zlepšení techniky přes intra- a intermuskulární koordinaci, kapilarizace, intermuskulární koordinaci, kapilarizace,

23 SPECIFICKÝ TRÉNINK A ADAPTACE Běžci na dlouhé tratě: běžecký trénink kontinuální i intervalový s optimálním/zkráceným běžecký trénink kontinuální i intervalový s optimálním/zkráceným intervalem zotavení intervalem zotavení zvyšování aerobní kapacity (VO2max) a tím i úrovně ANP zvyšování aerobní kapacity (VO2max) a tím i úrovně ANP nejvíce stresována jsou vlákna I. a II.A + dominantně aerobní nejvíce stresována jsou vlákna I. a II.A + dominantně aerobní metabolismus metabolismus téměř bez hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu a téměř bez hypertrofie, zvýšení zásob glykogenu a intramus. tuku, zvýšená kapilarizace, aktivita aerob.enzymů, intramus. tuku, zvýšená kapilarizace, aktivita aerob.enzymů, denzita mitochondrií tím pak efektivnější využití FFA, redukce denzita mitochondrií tím pak efektivnější využití FFA, redukce glykogenolýzy v důsledku zvýšené činnosti LDH a využití LA a glykogenolýzy v důsledku zvýšené činnosti LDH a využití LA a šetření GLY šetření GLY

24 VZNIK ÚNAVY dle INTENZITY I. SUPRAMAXIMÁLNÍ : limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP-CP ve svalové buňce a jeho novotvorba : doba trvání výkonu maximálně do 1 až 2 s II. MAXIMÁLNÍ : limitující faktor je nadprodukce laktátu (25-30mmol/l) a H +, lokální acidóza, redukovaná novotvorba ATP v důsledku inhibice enzymů (PFK) III. SUBMAXIMÁLNÍ III. SUBMAXIMÁLNÍ (85% - 90% VO 2 max) : limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku - glykolytická fosforylace, INT hydrolýza ATP,

25 kumulace laktátu a H+, acidóza, atd. snížená utilizace FFA, kumulace laktátu a H+, acidóza, atd. : nedostatek využitelných energetických zdrojů - glykogen : trvání je závislé na intenzitě : 85% VO 2 max - do 1-2 hod : 70% VO 2 max - do 4 hod. : 70% VO 2 max - do 4 hod. : 50% VO 2 max - 6 hod. : 50% VO 2 max - 6 hod. IV. STŘEDNÍ a MÍRNÁ (<75% VO 2 max) : délka trvání výkonu je limitována zásobou sacharidů, které jsou nepostradatelné při ß-oxidací tuků : pokud budou v průběhu déle trvajícího výkonu dodávány sacharidy (glukóza x maltodextrin) a tekutiny může při nižší intenzitě trvat výkon teoreticky nekonečně dlouho.

26 Modelování tréninku a nadmořská výška HH NH (↑N 2 ) / (↓O 2 ) HH ( suplementace O 2 ) IHE/IHT ( Wilbert, 2007) LH + TH LH + TL LL + TH

27 VYŠŠÍ NADMOŘSKÁ VÝŠKA A VYTRVALOSTNÍ VÝKON klesá spotřeba kyslíku - snížen i vytrvalostní výkon : klesá spotřeba kyslíku - snížen i vytrvalostní výkon od 1200 m.n.m. od 1200 m.n.m. : Mexico 1968 (2300 m.n.m.): běhy >400 m horší výkony : 1500 m o 3 % : 5 a 10 km o 8 % : VO 2 max – pokles o 15 % : snížení parciálního tlaku O 2 : iniciace zvýšení produkce EPO : trénink ve vyšší nadmořské výšce – hypobarická hypoxie

28 (Neumann et al., 2005) ZMĚNY HEMOGLOBINU A HEMATOKRITU : zvýšení hematokritu a hemoglobinu : Hematokrit – objem formovaných krevních elementů (erytrocytů) vyjádřený v procentech celkového množství krve (upraveno podle: Wilmore J. H., 2004) v procentech celkového množství krve (upraveno podle: Wilmore J. H., 2004)

29 TRÉNINK VE VYŠŠÍ NADMOŘSKÉ VÝŠCE : aplikace metody,,living high – training low“ VÝZNAM ? : aklimatizace na pokles pO 2 a zvýšení VO 2 max po návratu do 0 m : pobyt ve 2500 m.n.m a trénink v 1300 m.n.m. po dobu 4 týdnů : zlepšení výkonnosti v běhu na 5 km o 1,5 % po návratu na 0 m.n.n : 4 týdenní pobyt ve 2500 m.n.m zvýšilo o 9 % ERT a o 5 % VO 2 max : pobyt 3-4 týdny v m.n.m zvýší EPO a ERT : žádné zvýšení ERT při simulaci spánku ve 3000 a TR na 600 m.n.m!

30 METODY ZVYŠUJÍCÍ AEROBNÍ VÝKON : normobarická hypoxie (dusíkový stan) vs. vs. : EPO – CERA (Continuous erythropoietin receptor activator) : krevní doping

31 FENOMÉN KEŇSKÝCH BĚŽCŮ : dominují na tratích delších než 800 m a speciálně na 5 a 10 km : postupně vyhráli 50 % všech medailí na MS a OH (30 mil. lidí) : 75 % všech medailí vyhráli příslušníci 1 kmene - Kalenjin ? DŮVOD ?

32 : celé generace žijí ve vyšší nadmořské výšce (přes 2000 m.n.m.), rovníková zeměpisná šířka – teplé dny, chladné noci, nízká vlhkost. rovníková zeměpisná šířka – teplé dny, chladné noci, nízká vlhkost. : : tajemství Kalenjiňanů spočívá ve specif. tréninkovém režimu: obří vzdálenosti, vysoká intenzita obří vzdálenosti, vysoká intenzita : somatotypu, ekonomice běhu, akt. aerob. enz, VO 2 max (Larsen, 2003) akt. aerob. enz, VO 2 max (Larsen, 2003) : jsou a byli pastevci, energie - škroby : 6:30 trénink v pralese, na Mt. Kenya, vysoká vlhkost, 20 C: muži 14 km, ženy a dorost 10 km muži 14 km, ženy a dorost 10 km : chlapci (14 let) žijící ve 2000 m.n.m: (Saltin et al., 2007) : NT VO 2 max= 47 ml.kg -1. min -1 : PA VO 2 max= 62 ml.kg -1. min -1 : T VO 2 max= 68 ml.kg -1.min -1 a = 80 ml.kg -1.min -1 (na úrovni moře) = 80 ml.kg -1.min -1 (na úrovni moře)

33 DIAGNOSTIKA

34 1) Vlastní závod nebo utkání 2) Kontrolní testy (v průběhu sezony) : laboratorní testování (kolo, běhátko, bazén) : terénní testování

35 Stanovení VO 2 max u sportovců

36 Protokol testu do vita maxima

37

38 Metody hodnocení ANP a jeho využití

39

40

41 okamžitou kontrolu SF během tréninku okamžitou kontrolu SF během tréninku zatížení v individuálně definovaných tréninkových zatížení v individuálně definovaných tréninkových zónách zónách zvýšit efektivitu tréninkového zatížení zvýšit efektivitu tréninkového zatížení MONITOR SRDEČNÍ FREKVENCE

42 FYZIOLOGICKÁ KŘIVKA Zpětná kontrola aplikovaného zatížení


Stáhnout ppt "FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc."

Podobné prezentace


Reklamy Google