CJL - mluvnice Souvětí Mgr. Zina Omelková www.zlinskedumy.cz

Anotace Materiál objasňuje problematiku učiva o souvětí v české větě, doplňuje vědomosti získané výkladem. Jsou připojeny příklady. Autor Mgr. Zina Omelková (Autor) Jazyk čeština Očekávaný výstup 26–41-M/01 Elektrotechnika 23-41-M/01 Strojírenství 65-42-M/01 Hotelnictví a cestovní ruch 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova český jazyk, souvětí podřadné, souvětí souřadné Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Kombinované Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání odborné vzdělávání Typická věková skupina 16 - 19 let Vazby na ostatní materiály Je součástí CJL.

Souvětí Věta jednoduchá - je věta, která obsahuje jeden přísudek. dvě a více jednoduchých vět, které jsou spojeny do vyšších celků Věty v souvětí se spojují pomocí spojovacích prostředků, kterými mohou být: spojky (a, i, ani, ale, protože,…) vztažná zájmena (co, který, jaký, jenž,…) vztažná příslovce (kde, kam, kudy, odkud,…)

Souvětí - závislost Věta hlavní je mluvnicky nezávislá na jiné větě v souvětí. Věta vedlejší je závislá na jiné větě jako její větný člen. Souvětí podřadné je spojení jedné hlavní věta q jedné nebo více vět vedlejších. Souvětí souřadné obsahuje minimálně dvě věty hlavní a může dále obsahovat jednu a více vět vedlejších.

Souvětí podřadná Podle toho, jaký větný člen řídící věty je nahrazen, určujeme druhy vedlejších vět: podmětná: bývá uvozena kdo, co, kdy, kde, že, aby kdyby - přísudková: bývá uvozena jak, jako, jaká Příklady - určete druh VV: Venku je, jako by se čerti ženili. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Zdá se, že všemu rozumí. Byla stále taková, jako jsme ji znali.

Souvětí podřadná předmětná: bývá uvozena že, aby, když,nkdo, co, který, jaký, kde, kam, odkud, kudy přívlastková: bývá uvozena kdo, který, jenž, kde, kdy, že aby, jak Příklady - určete druh VV: Rád bych věděl, proč se to nenaučil. Měli jsme obavu, že to nevyjde. Nevíme, kdo by to uměl opravit. Položil mi otázku, jak postupovat dál.

Souvětí podřadná doplňková: bývá uvozena jak, kterak příslovečná Podle okolností a vztahů rozlišujeme různé druhy příslovečných vět: místní (kde, kam, odkud, kudy) časová (když, až, jakmile, než, sotva, sotvaže, zatímco, kdy, kdykoliv, pokud, dotud) způsobová(jako, jak, čím-tím, že, tak aby příčinná (důvodová) (protože, že, poněvadž) účelová (aby) podmínková (kdyby, jestliže, -li) přípustková (ačkoliv, přestože, třebaže, i kdyby, i když)

Příklady Určete druhy VV: Slyším sestru, jak šramotí v kuchyni. Vraťte se, odkud jste přišli. Abych nezaspal, nařídil jsem si budík. Třebaže se mu to nelíbilo, poslechl. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Než odejde, zamkni dveře. Výlet byl odložen, protože pršelo.

Souvětí souřadná Mezi hlavními větami rozlišujeme tyto významové poměry: slučovací (a, i, ani, nebo, či, jednak-jednak,…) stupňovací (ba, i, dokonce, ba ani, nejen-ale i) odporovací (sice-ale, ale přesto, avšak) vylučovací (buď-anebo, ať-ať, či, zdali-či) příčinný - důvodový (neboť, vždyť, totiž) důsledkový (proto, tedy, tudíž, a proto, a tak)

Příklady Určete poměry mezi VH: Napsali si to všichni, dokonce i Pepík. Vojta se nedivil, je totiž zvyklý na moje nápady. Venku je zima, a proto zůstaneme doma. Šel domů, cestou si pískal. Čekal jsem na něho, on ale nepřišel. Buď se mnou půjdeš, nebo půjdu sám. Znal cestu dobře, a tak dorazil včas. Vyšlo slunce a bylo příjemně teplo.

Souvětí Zdroje MUŽÍKOVÁ, Olga, Barbora MARKVARTOVÁ, Lenka KLUSÁČKOVÁ a Eleonora JEŘÁBKOVÁ. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7.