Významové vztahy ve větě jednoduché

Prezentace na téma: "Významové vztahy ve větě jednoduché"— Transkript prezentace:

1 Významové vztahy ve větě jednoduché
Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ3r0102 Název sady: Skladba pro 3.ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Téma: Významové vztahy ve větě jednoduché Jméno autora: Kateřina Turzová Vytvořeno dne: Metodický popis – anotace: Seznámí žáky se základními významovými vztahy ve větě jednoduché

2 Významové vztahy ve větě jednoduché
SKLADBA (SYNTAX) Významové vztahy ve větě jednoduché

3 Věty se skládají z (několika nebo alespoň jednoho) větných členů, které mají ve větě různé funkce a jsou navzájem spojeny větnými významovými vztahy. Význam věty vytvářejí užitá významová slova.

4 PREDIKACE (přisuzování) DETERMINACE (určování)
Zapojením těchto slov do skladebních vztahů vznikají čtyři základní významové vztahy: PREDIKACE (přisuzování) DETERMINACE (určování) KOORDINACE (přiřazování) APOZICE (přistavování)

5 PREDIKACE (přisuzování)
je vztah mezi podmětovou a přísudkovou částí věty (mezi členy základní skladební dvojice) vyjadřuje se tvarovou shodou (kongruencí) v osobě a čísle

6 Vyskytuje se pouze u vět dvojčlenných, které obsahují jak podmět, tak přísudek. např. Eva se usmála.

7 Kde tento vztah chybí, mluvíme o větě jednočlenné, ve které je obsah vyjádřen pouze jedním základním větným členem. např. Bolí ho v krku.

8 DETERMINACE (určování)
je významový vztah mezi kterýmkoli členem rozvíjejícím(závislým) a členem řídícím, kdy jeden člen je blíže zpřesňován, určován jiným dělí se na: a) restriktivní (význam slova omezuje) např. zralé třešně, zralá jablka b) nerestriktivní (význam slova nějak zařazuje) např. město Rožnov pod Radhoštěm, auto Škoda

9 Druhy determinace (určování) a) předmětová např
Druhy determinace (určování) a) předmětová např. Vytvořil příběh o dinosaurech b) příslovečná např. Vytvořil jej Jurském parku c) přívlastková např. filmový mág d) doplňková např. Jako režisér dosáhl Spilberg všech svých cílů

10 KOORDINACE (přiřaďování)
je vztah mezi navzájem nezávislými celky, které mají platnost týchž větných členů (např. koupil jablka a hrušky), každý člen přitom označuje jinou skutečnost bývá v naprosté většině případů souřadná (parataktická) máma a táta, ale výjimečně i podřadná (hypotaktická) máma s tátou

11 V rámci koordinace dále rozlišujeme významové vztahy:
SLUČOVACÍ (kopulativní) – a, i, ani STUPŇOVACÍ (gradační) – ba, dokonce ODPOROVACÍ (adverzativní) – ale, avšak VYLUČOVACÍ (disjunktivní) – nebo, či PŘÍČINNÝ/DŮVODOVÝ (kauzální)– neboť DŮSLEDKOVÝ (konsekutivní) – a proto

12 Grafický symbol pro vztah:
SLUČOVACÍ (kopulační) + STUPŇOVACÍ (gradační) _I¯ ODPOROVACÍ (adverzativní) x VYLUČOVACÍ (disjunktivní) ~ PŘÍČINNÝ/DŮVODOVÝ (kauzální ← DŮSLEDKOVÝ →

13 APOZICE (přistavování) ≡
je spojování dvou a více větných členů téže členské platnosti na rozdíl od koordinace však větné členy označují tutéž skutečnost např. Antonín Dvořák, významný český hudební skladatel, je ve světě nejznámější.

14 Určete všechny významové skladební vztahy v modelové větě: Rozkvetlá lípa, národní symbol, lákala svou vůní včely a čmeláky z širokého okolí. rozkvetlá - lípa /determinace/ rozkvetlá lípa – národní symbol /apozice/ národní – symbol lípa – lákala /predikace/ lákala – vůní svou - vůní /determinace/ lákala - včely a čmeláky včely a čmeláky /koordinace/ včely a čmeláky – z okolí z širokého – okolí

15 úspěšnou – maturitu /determinace/
Určete všechny významové skladební vztahy v modelové větě: Úspěšnou maturitu, zkoušku dospělosti, jsme všichni náležitě oslavili. úspěšnou – maturitu /determinace/ úspěšnou maturitu – zkoušku dospělosti /apozice/ maturitu – jsme oslavili /determinace/ zkoušku – dospělosti /determinace/ všichni – jsme oslavili /predikace/ náležitě - jsme oslavili /determinace/

16 Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008