Legislativní pravidla vlády JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.

Legislativní proces Ústava České republiky Zákony Zákon č. 90/1995 Sb., o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů Usnesení vlády - Legislativní pravidla vlády

Legislativní pravidla vlády současná Legislativní pravidla vlády schválena usnesením vlády z 19. 3. 1998 dosud 14x novelizována poslední změna usnesením vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1050 www.vlada.cz

Význam Legislativních pravidel vlády - sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů - přispět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu.

Forma a závaznost Legislativních pravidel vlády usnesení vlády proč ne obecně závazný právní předpis? výhled do budoucna

Obsah Legislativních pravidel vlády Legislativní pravidla upravují postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednání připravovaných právních předpisů, b) požadavky týkající se obsahu a formy připravovaných právních předpisů.

Legislativní pravidla vlády neřeší proceduru projednávání uvnitř jednotlivých úřadů – předkladatelů (vnitřní připomínková řízení) upravují až vnější připomínkové řízení (meziresortní připomínková řízení)

Připomínkové řízení - lhůty Lhůty pro připomínkové řízení: věcný záměr – 15 pracovních dnů návrh zákona – 20 pracovních dnů návrh nařízení vlády – 15 pracovních dnů návrh vyhlášky – 15 pracovních dnů výjimky (mj. podle čl. 76 LPV)

Připomínky Druhy připomínek: Zásadní (takto výslovně označené) Ostatní (tzv. doporučující) Od druhu připomínky se odvíjí způsob jejího vypořádání Zvláštní postup při vypořádání zásadních připomínek a při řešení rozporů

Výjimka z připomínkového řízení a z RIA čl. 76 LPV: 1) Předseda LRV může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústř. org. st. spr. výjimečně pro jednotlivé případy - změnit lhůty stanovené těmito legislativními pravidly nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede. Návrh se i při neprovedení připomínkového zasílá v el. podobě ke stanovisku OKOMu a na vědomí OVL. 2) Předseda LRV může rovněž rozhodnout o tom, že RIA podle obecných zásad se neprovede.

Lhůty pro Legislativní radu vlády Lhůty pro projednání v legislativních orgánech vlády (v LRV a v pracovních komisích): věcný záměr zákona – 60 dnů (kalendářních) návrh zákona – 60 dnů (kalendářních) návrh nařízení vlády – 60 dnů (kalendářních)

Věcný záměr zákona

Věcný záměr zákona pouze v případě určitých druhů zákonů věcný záměr se nevypracovává k návrhům prováděcích právních předpisů vypracovávají jej ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy před vypracováním návrhu zákona, pokud je věcný záměr obsažen v plánu legislativních prací vlády

Věcný záměr zákona Důvody vypracování věcného záměru: dosavadní zákon má být nahrazen koncepčně novou úpravou, nebo obsah návrhu zákona má spočívat v úpravě věcí, které dosud nejsou upraveny

Obsah a způsob projednání věcného záměru zákona Požadavky na obsah věcného záměru Připomínkové řízení Předložení vládě a projednání vládou a jejími legislativními orgány

Obsah věcného záměru zákona přehled právních předpisů /vymezením oblasti vztahů (nebo RIA) zhodnocení stávající úpravy /rozbor stavu (nebo RIA) návrh věcného řešení (nebo RIA) způsob promítnutí do právního řádu předpokládaný hospodářský a finanční dosah a další dopady zhodnocení k zákazu diskriminace (nebo RIA) zhodnocení k ochraně soukromí a osobních údajů (nebo RIA) zhodnocení korupčních rizik (nebo RIA)

Obsah věcného záměru zákona, zpracovává-li se Závěrečná zpráva RIA: ZÁVEŘEČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název 1.2 Definice problému 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 1.4 Identifikace dotčených subjektů 1.5 Popis cílového stavu 1.6 Zhodnocení rizika 2. Návrh variant řešení 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů 3.2 Náklady 3.3 Přínosy 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant 4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 5. Implementace doporučené varianty a vynucování 6. Přezkum účinnosti regulace 7. Konzultace a zdroje dat 8. Kontakt na zpracovatele RIA

Připomínkové řízení délka 15 pracovních dnů připomínková místa zásadní a ostatní připomínky vypořádání připomínek

Připomínkové řízení Návrh věcného záměru obdrží prostřednictvím elektronické knihovny ministerstva (ministři), jiné ústřední orgány státní správy, a dále ČNB, ÚZSVM, BIS, ÚZSI, Generální inspekce bezpečnostních sborů, ÚOOÚ, Kancelář finančního arbitra, Akademie věd ČR, ÚSTR, VOP a zmocněnec vlády pro lidská práva, pokud se jich věcný záměr týká z hlediska jejich působnosti nebo jako organizačních složek státu, kraje, hl. m. Praha a sdružení obcí s celostátní působností, popřípadě sdružení krajů s celostátní působností, pokud se věcný záměr týká samostatné nebo přenesené působnosti krajů, hl. m. Prahy nebo obcí, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, NKÚ, pokud se jich jako organizačních složek státu nebo jejich působnosti, mají-li postavení orgánu státu, věcný záměr týká, Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, pokud se jich jako organizačních složek státu, nebo jejich působnosti, anebo procesních pravidel, jimiž se řídí, věcný záměr týká, Družstevní asociace ČR, pokud se věcný záměr týká družstevnictví, Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR, pokud se věcný záměr týká právní regulace podnikání, a profesní komory zřízené zákonem, pokud se věcný záměr zákona týká právní regulace nebo oblasti působnosti těchto komor, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, pokud se věcný záměr týká důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek (§ 320 odst. 1 ZP) a připomínková místa stanovená mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, odbor kompatibility Úřadu vlády (OKOM).

Připomínkové řízení Pokud připomínková místa, uvedená v odstavci 1 písm. a) až c), g) a h), uplatňují připomínky, které považují za podstatné, vyjádří to u každé z těchto připomínek slovním obratem „tato připomínka je zásadní"; jako zásadní nelze označit připomínku, která se týká legislativně technických požadavků. Pokud orgán, který věcný záměr k připomínkám předložil, takto označené připomínce nehodlá vyhovět, stává se tato připomínka předmětem rozporu. Ostatní, uvedeným způsobem neoznačené připomínky, mají povahu návrhu a pokud jim orgán, který věcný záměr předložil k připomínkám, nevyhoví, nejsou považovány za předmět rozporu. Orgán (člen vlády), do jehož působnosti patří lidská práva, v rámci připomínkového řízení posuzuje věcný záměr i z hlediska zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace. Nemá-li připomínkové místo, uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), g) a h), k předloženému věcnému záměru připomínek, sdělí tuto skutečnost orgánu, který věcný záměr k připomínkám předložil, ve lhůtě pro sdělení připomínek.

Připomínkové řízení Orgán, který věcný záměr k připomínkám předložil, projedná s připomínkovými místy jimi uplatněné připomínky, pokud to považuje za potřebné. S připomínkovými místy, uvedenými v odstavci 1 písm. a) až c), g) a h), je však nutno projednat vždy ty připomínky, které se staly předmětem rozporu. Při odstranění rozporu je třeba dbát, aby nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem. Nepodaří-li se rozpor odstranit ani na úrovni náměstků, řeší ho člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, který má věcný záměr vládě předložit, v případě odstavce 1 písm. a) a h) jednáním s jiným členem vlády, jednáním s vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, s guvernérem České národní banky, Veřejným ochráncem práv nebo s vedoucím dalšího orgánu v případě odstavce 1 písm. b), nebo jednáním s hejtmanem, primátorem hlavního města Prahy nebo se statutárním orgánem sdružení obcí nebo sdružení krajů v případě odstavce 1 písm. c), nebo jednáním s osobou stojící v čele odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů v případě odstavce 1 písm. g). Nepodaří-li se rozpor odstranit ani tímto způsobem, předloží se rozpor spolu s věcným záměrem k rozhodnutí vládě; je-li předmětem rozporu připomínka uplatněná odborovou organizací nebo organizací zaměstnavatelů uvedenou v odstavci 1 písm. g), tento rozpor na schůzi vlády vypořádává za sociální partnery předseda Legislativní rady vlády.

Návrh zákona

Návrh zákona Požadavky na obsah návrhu zákona - návrh zákona - návrh novely zákona Připomínkové řízení Předložení vládě a projednání vládou a jejími legislativními orgány

Požadavky na důvodovou zprávu Základní požadavky stanovené zákonem o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny Požadavky stanovené Legislativními pravidly vlády a navazujícími dokumenty

Požadavky na obecnou část DZ podle LPV zhodnocení platného právního stavu (vč. zákazu diskriminace) (nebo RIA) odůvodnění hlavních principů (nebo RIA) vysvětlení nezbytnosti (nebo RIA) zhodnocení slučitelnosti s ústavním pořádkem (nebo RIA) zhodnocení slučitelnosti s předpisy EU (nebo RIA) zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami (nebo RIA) předpokládaný hospodářský a finanční dosah a další dopady (nebo RIA) zhodnocení dopadů k ochraně soukromí a osobních údajů (nebo RIA) zhodnocení korupčních rizik (nebo RIA) příp. odůvodnění návrhu na schválení PSP již v 1. čtení

Specifický postup u jiných než vládních návrhů zákona Vazba na Ústavu ČR Vláda má právo se k takovým návrhům v propadné lhůtě 30 dnů vyjádřit (marné uplynutí je spojeno s fikcí souhlasu vlády) Návrh stanoviska vypracuje předseda LRV na základě stanovisek oslovených resortů Návrh stanoviska předkládá vládě předseda LRV

Specifický postup ve zvláštních případech Zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze Stav ohrožení státu Válečný stav Reakce na rozhodnutí RB OSN Zákonná opatření Senátu

Postup při vyhlašování úplných znění zákonů Vazba na zákon č. 309/1999 Sb. Vyhlašuje je předseda vlády na základě zmocnění Parlamentem Procedurální postup v čl. 11a LPV

Návrh nařízení vlády

Návrh nařízení vlády Čl. 78 Ústavy ČR: K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.

Zákonná opatření Senátu

Zákonná opatření Senátu Čl. 33 Ústavy ČR: (1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. (2) Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10. (3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda. (4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony. (5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Návrh vyhlášky

Návrh vyhlášky Čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR: Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Specifický postup u vyhlášek Předkládají se pouze pracovním komisím LRV, ty mají lhůtu 45 pracovních dnů LRV projednává pouze výjimečně (při nesouhlasu předkladatele se stanoviskem pracovní komise LRV) Vyhlášky neprojednává vláda na své schůzi

Pozvání na jednání LRV Na zasedání jsou zváni a) členové Legislativní rady, b) předkladatel – člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy – který předložil vládě k projednání věcný záměr zákona, návrh zákona nebo návrh nařízení vlády; předkladatel může být zastoupen svým náměstkem a jednání se mohou zúčastnit i další odborní pracovníci předkladatele; předkladatel obhajuje na zasedání předložený návrh, c) Veřejný ochránce práv, d) zástupce Kanceláře prezidenta republiky, ředitelé legislativních odborů Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky, zástupce České advokátní komory, e) vedoucí Sekretariátu Legislativní rady, f) ředitel sekce předsedy Legislativní rady vlády, g) ředitel odboru vládní legislativy a zaměstnanec zařazený do tohoto odboru, který návrh stanoviska Legislativní rady vypracoval, a ředitel odboru kompatibility a zaměstnanec zařazený do tohoto odboru, který vypracoval stanovisko k projednávanému materiálu, a zástupce oddělení pro koordinaci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA), h) zástupci sociálních partnerů Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, jde-li o návrh právního předpisu týkající se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek (§ 320 odst. 1 zákoníku práce), i) zástupce profesní komory zřízené zákonem k bodu programu zasedání Legislativní rady, jde-li o návrh právního předpisu týkající se právní regulace této profesní komory, j) zástupce Českého olympijského výboru k bodu programu zasedání Legislativní rady, jde-li o návrh právního předpisu týkajícího se problematiky sportu a jeho financování, k) další osoby podle rozhodnutí předsedy Legislativní rady, zejména předseda pracovní komise Legislativní rady, která návrh předkladatele projednala a vypracovala k němu stanovisko obsahující zásadní připomínky.

Děkuji za pozornost!