Zvláštnosti větné stavby Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ3r0115 Název sady: Skladba pro 3.ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Téma: Zvláštnosti větné stavby Jméno autora: Kateřina Turzová Vytvořeno dne: 30.10.2012 Metodický popis – anotace: Seznámí žáky se zvláštnostmi větné stavby a jejich užití ve větě

Zvláštnosti větné stavby SKLADBA (SYNTAX) Zvláštnosti větné stavby

- ve struktuře věty se setkáváme s konstrukčními zvláštnostmi a odchylkami od pravidelné větné stavby, které slouží ke stylistickému ozvláštnění textu

Druhy zvláštnosti větné stavby: - oslovení - citoslovce - 5. pád - samostatný větný člen - parenteze (vsuvka) - elipsa (výpustka) - osamostatněný větný člen - apoziopeze (nedokončená věta) - polovětné útvary

Oslovení: - skupina slov nebo slovo v 5. pádu (nebo hovorově i v 1.pádu) má funkci upozorňovacího prostředku, ale nesouvisí s větou mluvnicky, protože nerozvíjí žádný větný člen. Odděluje se vždy čárkou. Kdy se vrátíš, Matěji? Josef, pojď mi pomoct! A nyní vám, vážení diváci, představím sólistu.

Citoslovce: - zapojují se do věty pouze významově jako prostředek k vyjádření citového zabarvení nebo kontaktový prostředek, mluvnicky s větou nesouvisí. Oddělují se vždy čárkou. Au, to bolí! Hej, počkejte na mě! Vrkú, zaznělo nám nad hlavou.

- je kontaktovým prostředkem 5. pád (vokativ): - je kontaktovým prostředkem - s ostatními částmi věty není vázán žádnými skladebními vztahy Hynku! Viléme! Jarmilo! Pane Nováku, dohodneme se okamžitě. !!! pozor !!! užívání vlastního jména v 1. pádě je forma hovorová Pane Novák, nedohodneme se!

Samostatný větný člen: - je výraz, který stojí mimo větu, a to buď před ní (v antepozici) nebo za ní (v postpozici) - oddělujeme ho čárkou, v základní větě na něj odkazuje ukazovací zájmeno nebo příslovce Hudba, ta dovede potěšit. Je tam opravdu pěkně, u moře.

Parenteze (vsuvka): - je informace, která nepatří do základní roviny větné struktury - s ostatními částmi věty není vázán žádnými skladebními vztahy Přestože byl Telegraf z českých novin duchovně snad nejvíce spjat s vládní politikou, především s ODS, nerozpakoval se ostře kritizovat některé její kroky z poslední doby. - původní vsuvky typu myslím, prosím poklesly na větné částice a už se nemusí oddělovat ve větě čárkami Přijďte prosím všichni. Sešli jsme se myslím všichni.

- často se vypouští slova při dialogu Elipsa (výpustka): - je vypuštěním výrazu nebo části věty, které jsou z kontextu či situace známé Od táty jsem dostal lyže, od mámy dort. Další! Umíš na kytaru? - často se vypouští slova při dialogu Kdy ses vrátila ze školy? Ve tři odpoledne.

Osamostatněný větný člen: - větný člen dodatečně připojený za větu a oddělený tečkou (pauzou) - používá se k ozvláštnění textu v umělecké literatuře Držela v rukou dopis. Od Petra. Konečně. - nebo vzniká poté, co mluvčí výpověď uzavře a následně ji ještě doplní Musíš k asi ke specialistovi. Do Brna.

Apoziopeze (nedokončená věta): - věta je neúplná, přerušená - označuje se třemi tečkami - nedokončení výpovědi je časté v běžném hovoru (při přerušení, citovém rozrušení) Tak už toho nech, nebo tě … Nejlepší by bylo …

Polovětné konstrukce: - jedná se o celky významově samostatné, oddělené čárkou, ale nesamostatné mluvnicky (nemají přísudek) a) obraty s dějovými adjektivy Četli noviny, ještě vonící tiskem. b) infinitivní konstrukce Nejít tam, neviděl bych ji. c) přechodníkové konstrukce Děvče naříkalo, zalykajíc se slzami.

Přiřaď termínu český ekvivalent či vysvětlení termínu: parenteze apoziopeze osamostatněný větný člen elipsa vokativ vsuvka nedokončená věta dodatečně připojený za větu výpustka 5. pád

Urči druhy zvláštnosti větné stavby: Kdy se vrátíš domů, Jirko? oslovení Brr, to je zima. citoslovce O prázdninách, to nebývám moc doma. samostatný větný člen Já jsem o tom, musím se přiznat, ještě nepřemýšlel. vsuvka – parenteze To se, pokud mi paměť slouží, odehrálo přesně před rokem. vsuvka – parenteze Brodil se bahnem. Po kotníky. Naprosto sám. osamostatněný větný člen Sliby chyby. výpustka - elipsa

Doplň patřičnou interpunkci: Kdy se vrátíš domů Jirko? Kdy se vrátíš domů, Jirko? Brr to je zima. Brr, to je zima. O prázdninách to nebývám moc doma. O prázdninách, to nebývám moc doma. Já jsem o tom musím se přiznat ještě nepřemýšlel. Já jsem o tom, musím se přiznat, ještě nepřemýšlel. To se pokud mi paměť slouží odehrálo přesně před rokem. To se, pokud mi paměť slouží, odehrálo přesně před rokem.

Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Kvačková, Jaromíra: Opakujeme češtinu. Nová škola 2005 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008