Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Tématický okruh: Organická chemie Téma: Sacharidy – monosacharidy, disacharidy Anotace: Prezentace slouží žákům jako osnova probíraného učiva. Obsahuje základní údaje k tématu – rozdělení na monosacharidy, disacharidy a polysacharidy, zástupce mono a disacharidů. Text slouží i jako zápis do sešitu. Červeně psaný text je k doplnění učiva. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Majerčáková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

SACHARIDY - CUKRY 1 monosacharidy, disacharidy

tříprvkové sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku obsahují karbonylovou skupinu a několik skupin hydroxylových pro organismy jsou zdrojem energie výchozí reakce jejich vzniku je fotosyntéza rovnice fotosyntézy 6 CO H 2 O → C 6 H 12 O O H 2 O

Sacharidy se dělí na: 1. monosacharidy 2. disacharidy 3. polysacharidy (složité cukry)

MONOSACHARIDY Glukóza C 6 H 12 O 6 hroznový cukr vzniká při fotosyntéze bílá krystalická látka sladké chuti obsažena ve všech sladkých plodech, v medu, nejvíce ve vinných hroznech Zahřátím na 200°C se glukóza mění na karamel, který se používá v potravinářství k barvení lihovin a octa. Alkoholovým kvašením vzniká ethanol a oxid uhličitý. Pokus se napsat příslušnou chemickou rovnici.

V krvi musí být stále stejná hodnota – glykémie 5,5 mmol/l Vyhledej na internetu tyto pojmy a doplň. hypoglykémie hyperglykémie cukrovka diabetes I, typu diabetes II. typu Fruktóza = ovocný cukr

DISACHARIDY – obsahuje dvě monosacharidové jednotky vázané glykosidickou vazbou sacharóza - řepný cukr ve všech rostlinách, nejvíce v cukrové řepě a třtině bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě zahříváním hnědne a mění se na karamel (potravinářství) maltóza – sladový cukr v klíčících semenech – sladovnický ječmen – výroba piva laktóza – mléčný cukr obsažena v mléce savců, mateřské mléko – 6 – 7%, kravské 4 – 5% získává se ze syrovátky

Cukr je přírodní sladidlo, sladká poživatina. Chemicky je to sacharóza, tedy disacharid složený z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Vyrábí se v cukrovarech, hlavně z cukrové třtiny a z cukrové řepy a dodává na trh v krystalech, prášku, kostkách atd. Světová produkce cukru činí kolem 160 milionů tun ročně. Termín „cukry“ se někdy používá jako označení pro všechny sacharidy (k nimž potravinářský cukr patří).

Výroba Sacharóza je obsažena v mnoha rostlinách, které ji produkují jako rezervu energie. Při výrobě cukru z cukrové řepy se sklizená řepa nejprve pere a zbavuje nečistot, řeže na úzké proužky („řízky“) a ukládá do difuzérů, kde se z ní cukr vyluhuje vodou při různých teplotách. Vyluhované řízky se užívají pro krmení dobytka, cukerná šťáva se čistí, filtruje a čeří přidáváním vápna a působením oxidu uhličitého v saturátoru a nakonec se cedí v kalolisu. Tento postup se dvakrát až třikrát opakuje. Pak se šťáva vaří a odpařuje za sníženého tlaku vzduchu a tato „těžká“ šťáva se opět filtruje. Ve vakuovém stroji pak nastává postupná krystalizace a výsledná vlhká cukrovina se buďto plní do forem nebo suší na surový (hnědý) cukr. Tento kvalitní cukr se pak v rafinérii znovu rozpouští a bělí tím, že se zbavuje různých přísad a nečistot. Naproti tomu „zadní cukr“ čili melasa, který obsahuje asi 40% cukru a ošklivě páchne, se užívá k výrobě lihu. Výroba cukru z cukrové třtiny je obdobná, ale snazší, protože třtina obsahuje méně nečistot. Kromě toho se cukr v menším množství vyráběl také z datlí, z čiroku, z javoru a dalších rostlin.

Zdroje: Přehled chemie pro základní školy: Doc. RNDr. Hana Čtrnáctková, CSc., Prof. Ing. Karel Kolář, CSc., PaedDr. Miloslava Svobodová, RNDr. František Zemánek, vydalo v Praze roku 2006 SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., ISBN Přehled středoškolské chemie – Prof. RNDr. Jiří Vacík, DrSc., Doc. RNDr. Jana Barthová, CSc., Prof. RNDr. Josef Pacák, DrSc., Doc., RNDr. Bohuslav Strauch, CSc., PaedDr. Miloslava Svobodová, RNDr. František Zemánek, SPN Praha 1995, ISBN Základy praktické chemie 2 – doc. RNDr. Pavel Beneš, CSc., PhDr. Václav Pumpr, CSc., doc. RNDr. Jiří Banýr, CSc., nakladatelství Fortuna, 2000, ISBN