Historický vývoj veřejné správy v Českých zemích Rakousko (1848 - 1918) Československo (1918 - 1939) Protektorát Čechy a Morava Československo 1945 - 1989 Reforma veřejné správy po roce 1989

Veřejná správa před rokem 1848 do roku 1620 - stavovský stát - veřejná moc se dělila mezi panovníka, šlechtu a vymezené korporace (města, cechy) po roce 1620 - nástup absolutismu (posílení panovníka - základní osoba ústředního aparátu) správa zemí, krajů a měst - silné postavení centrální moci na všech úrovních

Vývoj veřejné správy v letech 1848 - 1918 Po roce 1848 – změny ve struktuře i činnosti rakouské správy: dovršení procesu postátnění správy - zrušení vrchnostenské správy (vrchnostenská správa - správní, popř. soudní moc nad poddanými) a její důsledné nahrazení správou státní - občan se stává rovnocenným partnerem státních orgánů - přestává být poddaným státu či vrchnosti

Vývoj veřejné správy v letech 1848 - 1918 zavedení samosprávy dvojkolejnost veřejné správy - státní správa a samospráva oddělené - duální systém - na úrovni zemí, krajů, okresů (ne všechny úrovně v celém období a ve všech částech Rakouska) obce smíšený model správy

Vývoj veřejné správy v letech 1848 - 1918 duben 1848 (dubnová ústava - první Rakouská ústava - vyhlášená panovníkem - „oktrojována“) další ústavy 1849 (jako celek neplatila), 1861, 1867 - prosincová ústava (platná pro Rakousko) -> po Rakousko - Uherském vyrovnání (stát se stává konfederací) vedle ústředních státních orgánů (panovník, vláda, říšská rada - státní správa a samospráva na úrovni zemí, krajů, okresů a obcí

Správa zeměpanská (státní správa) země (Čechy, Morava, Slezsko) - v čele s místodržitelem, resp. ve Slezsku zemský prezident (zástupci císaře a vlády v zemi) kraje - 1862 (Morava 1860) zrušeny (v čele krajští prezidenti) – větší pravomoci pouze v letech 1850 - 1855 okresy - v čele okresní hejtmani, 1855 – 1868 nazývaní okresní představení (mimo výkonu státní správy i dohled nad orgány samosprávy)

Samospráva pro českou politiku samospráva chápána jako protipól státní správy a „volání“ po autonomii země (Čechy, Morava, Slezsko) - zemské sněmy - zákonodárství, jež nebylo ústavou výslovně vyhrazeno říšské radě, výkonné orgány sněmů – zemské výbory (nejvyšší instance samosprávy v zemích) okresy (pouze v Čechách) - zastupitelstvo, okresní výbor, starosta obce - obecní výbor (zastupitelstvo), představenstvo, starosta

Obce základ samosprávy – „základem svobodného státu je svobodná obec“ (prozatímní obecní zákon z roku 1849) samostatná (vlastní) působnost - správa obecního jmění, starost o obecní silnice a mosty, zdravotní péče, mravnostní a dopravní policie, péče o chudé, správa obecních a středních škol vydržovaných obcí apod. přenesená působnost - pouze záležitosti výslovně uložené v zákonech říšských a zemských – např. vymáhání pokut, vojenské záležitosti (odvody), účast na provádění a přípravě voleb, trestní pravomoc v některých záležitostech …

Financování obcí příjmy z kmenového jmění (pozemky, domy, kapitál, tržní výsady, mýta, honitby, lesnické a rybářské právo) pokud příjmy z kmenového jmění na obecní výdaje nepostačovaly mohl obecní výbor rozvrhnout na obec příspěvky ve formě přirážky k přímým daním (z pozemků, domovní, činžovní, živnostenská, z příjmů), k dani z potravin, příp. služby k potřebám obce, další platy a dávky - někdy tato opatření vyžadovala schválení zemského zákona

Dohled nad samosprávou (obcemi) v menším rozsahu vyšší úrovně samosprávy (okresní, zemské), zejména však orgány státní správy – okresní hejtmanství, zemská místodržitelství oblasti dohledu: nad zákonností opatření obecní samosprávy nad hospodařením obecní samosprávy nad výkonem přenesené působnosti zemské místodržitelství mohlo rozpustit obecní výbor (zastupitelstvo)

Okresní úroveň správy státní správa (okresní hejtmanství) – starost o pořádek, bezpečnost, evidence obyvatelstva, činnost při vybírání daní, dohled nad obecní správou … samospráva (zastupitelstvo, okresní výbor, starosta-potvrzovaný císařem) – správa hospodářská, silniční, hospodářské záložny (zřizování a vydržování peněžních ústavů) atd. přenesená působnost okresní samosprávy – ubytování vojska a jeho zásobování, zdravotní péče proti nakažlivým chorobám atd. – ne příliš rozsáhlá oblast Okresní samospráva v plném rozsahu pouze v Čechách (+ Halič a Štýrsko – tj. pouze 3 z celkem 17 zemí Předlitavska)

Zemská úroveň správy státní správa (místodržitelství) – péče o zachování veřejného pořádku, dozor nad tiskem, informování vlády o situaci v zemi, spolkové a divadelní záležitosti, pasová a cizinecká agenda, vydávání koncesí k provozování tiskáren, navrhování nižších funkcionářů státní správy, zastupování císaře v zemi, …. samospráva (zemský sněm, zemský výbor) – schvalování zákonů (mimo oblastí prosincovou ústavou vyhrazených říšské radě), hospodářské záležitosti zemí, záležitosti zemských úředníků atd. – pouze samostatná působnost (žádná přenesená)

Veřejná správa v letech 1848 - 1918 obce, samosprávné okresy a země – územní korporace i na zemské úrovni – samospráva, nikoli autonomie (resp. federalizace Rakouska - Předlitavska) volené samosprávné orgány – nikoli všeobecné a rovné volební právo (jako např. říšská rada) český zemský sněm – od roku 1908 ochromen německou obstrukcí, národnostní spory a zemská finanční krize vedly k rezignaci zemského maršálka a několika členů zemského výboru  císař dvěma tzv. anenskými patenty rozpustil zemský sněm a pravomoci zemského výboru přenesl na zemskou správní komisi (jmenovaní úředníci)

Politická správa a samospráva v Předlitavsku úroveň správy orgán představitel země místodržitelský úřad místodržitel zemský sněm, zemský výbor maršálek okresy okresní hejtmanství hejtman okresní zastupitelstva, výbory starosta obce obecní výbory, obecní představenstva (výkonné orgány)

Vznik Československé republiky v roce 1918 Zákon č. 2/1918 – Recepční norma – převzetí stávajících zemských a říšských zákonů Národní výbor v Praze – nejvyšší orgán moci – dohoda většiny českých politických stran Prozatímní ústava (č.37/1918 Sb.) – vznik Revolučního Národního shromáždění (rozšířený Národní výbor), prezident republiky, vláda 1920 – ústava ČSR

Obce novela obecního zřízení z doby monarchie obecní výbor → obecní zastupitelstvo obecní představenstvo → obecní rada zavedení všeobecných a rovných voleb do obecního zastupitelstva pro muže i ženy od roku 1933 – nutnost schválení zvoleného starosty státem (u okresních obcí ministerstvem vnitra, u ostatních zemským úřadem) – ČSR mnohonárodnostní stát s menšinami německou, maďarskou …. podobně jako před rokem 1918 přetrvávaly problémy v obecních financích – některé výdaje převedeny na stát (stavby a udržování cest, mravnostní policie atd.), některé obce až 300% přirážky k přímým daním

Reforma VS z roku 1920 konec zemského zřízení (de jure již prozatímní ústavou 1918 – zákonodárná pravomoc zemských sněmů přenesena na Národní shromáždění) - přijetí centralistické koncepce menších územních celků – župy a okresy (orgány státní správy, tvořené státními zaměstnanci + župní zastupitelstva - 2/3 členů volených občany, 1/3 jmenována vládou) - župní uspořádání před rokem 1918 fungovalo v Uhrách ústřední orgány (ministerstvo vnitra) – župy – okresy - obce

Reforma VS z roku 1920 župní úřady – v čele župan – převzaly (resp. měly převzít) činnost zemských orgánů v oblasti hospodářské a správní, finanční, správního soudnictví, kontrolní činnost vůči okresním úřadům okresní úřady – v čele okresní náčelník – převzaly činnosti okresních hejtmanství – dozor nad obcemi okresní zastupitelstva v Čechách rozpuštěna krátce po vzniku ČSR – jmenovány okresní správní komise (dle zásady poměrného zastoupení politických stran v okrese)

Reforma VS z roku 1920 v Českých zemích se župní zřízení nerealizovalo na Slovensku bylo župní zřízení účinné od 1. ledna 1923 (volby do 2/3 župních zastupitelstev se konaly 30. 9. 1923) Podkarpatská Rus nebyla vůbec zákonem rozdělena na župní celky (dle historické tradice se utvořily 4 župy, potom 3, od roku 1926 jedna se sídlem v Mukačevu) - v čele správci v roce 1926 vypracován návrh správní reformy

Reforma VS z roku 1927 - nové dělení na země a okresy (účinnost od 1.7.1928) v čele okresu stál okresní hejtman (jmenovaný ministrem vnitra) uvnitř zemí okresy v čele země stál zemský prezident (jmenovaný prezidentem ČSR) Česká (historické hranice) Moravsko-slezská (spojená Morava a Slezsko) Slovenská Podkarpatoruská země

Reforma VS z roku 1927 - nové dělení na země a okresy (účinnost od 1.7.1928) zemský prezident zemský úřad (Podkarpatská Rus - navíc guvernér - menší pravomoci než zemský prezident) zemské zastupitelstvo (2/3 členů voleno občany, 1/3 členů jmenována vládou) zemský výbor (členové voleni z řad zemského zastupitelstva) okresy okresní hejtman okresní úřad okresní zastupitelstvo (2/3 členů voleno občany, 1/3 členů jmenována ministrem vnitra) okresní výbor (členové voleni z řad okresního zastupitelstva) obce obecní zastupitelstvo (voleno občany) obecní rada (volena z řad zastupitelstva) starosta (volen z řad zastupitelstva)

Reforma VS z roku 1927 (1920) silné kompetence státních orgánů – slabý vliv samosprávy na veřejné dění: usnesení zemských zastupitelstev podléhalo schválení ministerstvem vnitra (mohl je pozastavit i zemský prezident) zákon výslovně zemským zastupitelstvům zakazoval usnášet se o politických otázkách (u žup z roku 1920 obdobné) kompetence zemských zastupitelstev zejména hospodářské a správní – správa zemského majetku, doprava, zdravotnictví, sociální péče atd. hlavním příjmem zemí byly zemské přirážky k daním a státní dotace

Reforma VS z roku 1927 sjednocení veřejné správy v ČSR okresy a země nebyly samostatnými korporacemi územní samosprávy → zastupitelstva součástí úřadů → odbourání dvoukolejnosti na úkor samosprávy (praktické postátnění samosprávy), (omezení možného ohrožení státu ze strany menšin) po roce 1918 – zpolitizování správy – obsazování úřednických míst podle stranických klíčů

Česko - Slovensko 1938 - 1939 stát se stal de facto federací - autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi (vlády, sněmy) postupné omezování demokracie  zmocňovací zákony pro vládu a prezidenta  na úrovni obcí tajemníci (nad samosprávou - v důsledku zániku ČSR se již nerealizovalo)

Protektorát Čechy a Morava (1939 - 1945) 1939 – okupace – zřízení Protektorátu Čechy a Morava (součást německé říše) - (další části bývalé ČSR - sudetská říšská župa, Slovenská republika a Kárpátalja) faktická moc - velitel říšské armády a říšský protektor, od roku 1943 zřízen úřad státního ministra Říšský protektor – potvrzoval ministry protektorátní vlády, svými výnosy mohl měnit protektorátní právo autonomní protektorátní správa – v čele s prezidentem a protektorátní vládou faktická likvidace obecní samosprávy - jmenování starostů německými orgány – 1944 převzetí obecních pravomocí větších obcí tzv. úřednickými vedoucími

Veřejná správa po roce 1945 Obnova Československa (ovšem nikoli v původních hranicích - sovětská okupace Podkarpatské Rusi a části Slovenska) autonomní status Slovenska (Slovenská národní rada a Sbor povereníkov) České země -> země - okresy - obce Slovensko -> okresy - obce

Veřejná správa 1945 - 1948 ustavena soustava národních výborů národní výbory - jednotné orgány - státní správa i samospráva - stále více převažovala státní správa místní národní výbory – obce, převzaly pravomoci starostů, zastupitelstev, rad + úřady okresní národní výbory – převzaly pravomoci od okresních úřadů zemské národní výbory – od zemských úřadů obecní, okresní a zemské úřady se staly výkonnými orgány národních výborů národní výbory nižších stupňů byly podřízeny národním výborům vyšších stupňů – prakticky neslučitelné se samosprávou

Veřejná správa 1945 - 1948 Orgány národních výborů: plénum rada národního výboru předseda národního výboru a jeho náměstci komise základním orgánem bylo plénum, které tvořili všichni členové a volilo další orgány

Veřejná správa 1945 - 1948 místní národní výbory byly na konci II. světové války vytvářeny „revoluční cestou“ okresní a zemské nepřímou volbou prostřednictvím volitelů z místních NV v roce 1946 bylo složení plén NV (+dalších orgánů) upraveno dle výsledků voleb do Ústavodárného národního shromáždění v dané zemi, okrese či obci

Veřejná správa po roce 1948 Ústava 1948 –> kraje – okresy – obce 1.1.1949 – zrušení zemí a zavedení krajského zřízení – ČSR - 19 krajů, 270 okresů NV krajské, okresní, městské, obvodní a místní krajské národní výbory:  nejvyšší orgán plénum  rada (výkonný orgán - všechny záležitosti jež zákon nevyhrazoval plenárnímu zasedání nebo předsedovi  předseda  referenti  komise  tajemník KNV (potvrzován ministrem vnitra, představený přednostů referátů, zastupoval předsedu NV

Veřejná správa po roce 1948 50. a 60. léta - poměrně časté organizační změny v řízení státní správy 1954 první přímé volby do NV - jediná kandidátka Národní fronty nejzávažnější záležitosti spadající do kompetence NV vždy předem projednávány příslušnými výbory KSČ - skutečné řešení problému postupné sdružování obcí - slučování NV menších obcí či rušení NV zaniklých obcí

Veřejná správa po roce 1960 v roce 1960 bylo ustaveno nové územní členění Československa (ČSSR) snížení počtu krajů a okresů – 10 krajů, 108 okresů zvýšení kompetence NV - ekonomické (často i řízení podniků na jejich území), školské, zdravotní atd.

Československo po roce 1968 1968 – federalizace ČSSR - zákonodárná moc:  Federální shromáždění (Sněmovna lidu, Sněmovna národů  Česká národní rada, Slovenská národní rada výkonná moc:  federální vláda, republikové vlády, obdobně úřady dle ústavy a kompetenčního zákona 80. léta – vznik střediskových obcí – zřízení místních NV s rozšířenou pravomocí i pro další obce – integrace malých obcí do větších celků

Československo po roce 1968 místní národní výbory:  s působností pro několik obcí  s rozšířenou kompetencí (ve střediskových obcích)  působící v jedné obci orgány NV, kompetence a faktická pravomoc KSČ zůstávají bez výraznějších změn

Transformace veřejné správy po roce 1989 změny politického uspořádání Československa, zrušení vedoucí úlohy KSČ, přechod k parlamentnímu modelu dělby moci zrušen systém národních výborů - obnovení obecního zřízení federální úroveň ústředních orgánů - republiková úroveň ústředních orgánů - okresní úřady (státní správa) - obce (státní správa a samospráva – ČR - smíšený model správy, SR – duální model správystátní správu v obcích zajišťovaly okresní úřady)

Úrovně reformy veřejné správy v ČR (ČSFR) reforma územní veřejné správy reforma ústřední státní správy reforma kvality a obsahu veřejné správy, která zahrnuje informatizaci veřejné správy, vzdělávání ve veřejné správě, veřejné a občanské kontroly, zvýšení účinnosti veřejných financí, dostupnosti a kvality veřejných služeb a řízení veřejného sektoru (dlouhodobé) reforma postavení zaměstnanců veřejné správy

Zásady z nichž vychází reforma reforma územní veřejné správy proběhla v duchu takzvaného spojeného modelu, tedy modelu, v němž jsou úřady samosprávy pověřeny výkonem státní správy (Slovensko - duální model) přenesení kompetencí ze státní správy na samosprávu v maximálně dosažitelné míře, tedy provedení decentralizace přenesení kompetencí ve výkonu státní správy z ústřední úrovně na nižší, respektive krajský a obecní stupeň státní správy v maximálně dosažitelné míře, tedy provedení dekoncentrace

Reforma v období 1989-1992 zrušení systému národních výborů a uvolnění silného centralistického státu samospráva – obnovila svou činnost pouze na obecní úrovni (krajská úroveň zůstala vymezena jen územně, krajské NV byly zrušeny bez náhrady) územní státní správa – konstituce okresních úřadů jako orgánů státní správy se všeobecnou působností (působnost nepokrývala celou státní správu, vznikaly proto paralelní soustavy dekoncentrovaných úřadů)

Shrnutí správních úrovní do roku 1992 – státní správa federální vládní úroveň – centrální vládní orgány, federální úřady republiková vládní úroveň – ČR/SR, centrální orgány státní správy dekoncentrované orgány státní správy decentralizované orgány státní správy  okresní úřady (pro výkon všeobecné správy)

Shrnutí správních úrovní do roku 1992 – samospráva obnovené samosprávné obce a města

1. fáze reformy územní veřejné správy v ČR činnosti spojené s vytvořením krajů ústavní zákon č. 347/1997 Sb. - územní vymezení krajů byl přijat spojený (smíšený) model veřejné správy (u krajů i obcí) V první fázi reformy územní VS, která fakticky skončila volbami do krajských zastupitelstev v roce 2000, šlo především o stanovení právního rámce VS, ustanovení vyšších územně samosprávných celků – krajů – a vymezení jejich přenesené a samostatné působnosti

Organizační struktura VS v 1. fázi krajská zastupitelstva krajské úřady krajská neexistuje okresní úřady okresní základní stupeň pověřené obecní úřady, stavební úřady, ostatní obce minimální rozsah výkonu obecní samospráva státní správa územní úroveň

2. fáze reformy územní veřejné správy v souladu se zákonem č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, skončila činnost 73 okresních úřadů k 31. 12. 2002 výkon státní správy byl přenesen na samosprávné celky (kraje, obce), popř. na ústřední úřady samosprávné celky byly pověřeny výkonem státní správy v přenesené působnosti působnosti okresních úřadů byly přeneseny převážně na obce s rozšířenou působností s cílem přiblížit státní správu občanům

Členění obcí podle rozsahu přeneseného výkonu státní správy Od 1.1.2003 existují tři druhy obcí:  obce s rozšířenou působností – největší díl výkonu státní správy – 205 obcí (měst)  obce s pověřeným obecním úřadem – menší podíl přenesené působnosti, správa pro více obcí – 388 obcí  obce se základním rozsahem přenesené působnosti (všechny obce - přes 6 200)

Výsledek reformy veřejné správy decentralizací státní správy - došlo k posílení významu samosprávy bylo dosaženo lepší dostupnosti veřejné správy pro občany, neboť sídla obcí s rozšířenou působností tvoří přirozená centra správních obvodů nový typ obce (obec s rozšířenou působností) vykonává dva druhy působností - samosprávnou činnost pro svou obec a výkon státní správy v přenesené působnosti pro stanovený správní obvod

Reforma veřejné správy na Slovensku 1990 – zrušen systém národních výborů (místní, okresní, krajské), obnovení samosprávy obcí – oddělení státní správy a územní samosprávy (zaveden oddělený – duální – model veřejné správy), zrušení krajské úrovně státní správy, místní státní správa byla organizována v 38 okresech a 121 obvodech. 1996 – zrušeno 121 obvodů (úřadů místní státní správy) a opětovné zavedení krajské úrovně státní správy, Slovenská republika se dělila na 8 krajů a 79 okresů (větší počet menších okresů). 2002 - vzniká druhá úroveň místní samosprávy – krajská - vyšší územní celky (8 samosprávných krajů – první volby předsedů a krajských zastupitelstev proběhly v prosinci 2001).

Reforma veřejné správy na Slovensku 2004 – změna uspořádání místní státní správy přesun více než 400 kompetencí ze státní správy na obce a samosprávné kraje + zrušení integrovaných krajských a okresních úřadů a rozšíření specializované státní správy podřízené přímo ministerstvům. Kompetence samosprávných krajů: samostatná působnost – silnice II. a III. třídy, územní plánování, regionální rozvoj, střední školství, nemocnice, správa některých zařízení sociálních služeb a kulturních zařízení, udělování licencí pro lékárny a soukromé lékaře atd. některé úkoly státní správy – část kompetencí ve školství, zdravotnictví, silniční dopravě atd. Financování samosprávných krajů (od 1.1.2005): vlastní (výlučná) daň – daň z motorových vozidel využívaných pro podnikání (o sazbách, úlevách nebo osvobození rozhodují krajská zastupitelstva) + sdílená daň - 23,5% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se krajům rozděluje podle 6 kritérií)

Reforma veřejné správy na Slovensku Kompetence obcí: samostatná působnost – místní komunikace, hromadná doprava, veřejné prostranství, zeleň, čistota, ochrana životního prostředí, vodní hospodářství, kanalizace, komunální odpad, územní plánování, místní rozvoj, bydlení, předškolní a školní zařízení, sociální služby, polikliniky, místní policie, výběr místních daní a poplatků atd. některé úkoly státní správy – vedení matrik, stavební řízení, část kompetencí ve školství. obce mohou rovněž vzájemně spolupracovat např. formou společných obecních úřadů pro více obcí – podobně jako ČR je SR charakteristická velkým počtem obcí (2 883 obcí – z nich je 41,5% do 499 obyvatel) Financování obcí (od 1.1.2005): vlastní (výlučné) daně – 8 místních daní (daň z nemovitostí, za psa, za užívání veřejného prostranství atd. – obec rozhoduje o sazbách nebo úlevách) + sdílená daň - 70,3% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se obcím rozděluje podle 4 kritérií)

Zakarpatská oblast Ukrajiny (býv. Podkarpatská Rus) veřejná správa na úrovni oblastí, okresů a obcí oblasti → volená oblastní rada + oblastní administrativa (předseda jmenován prezidentem se souhlasem ukrajinské vlády) okresy → volená okresní rada + okresní administrativa (předseda jmenován předsedou oblastní administrativy) obce → městské, vesnické rady (starosta volen přímo)