FEL ČVUT v Praze Právo a podnikání Mgr. František Šejnost Ius civile neque inflecti gratia, neque perfringi potentia, neque adulterari pecunia debet Cicero FEL ČVUT v Praze Právo a podnikání Mgr. František Šejnost www.sejnost.cz šejnost©2011

Doporučená literatura Ústavní právo - Vydavatelství Aleš Čeněk Zákoník práce – LINDE Praha a.s. Obchodní právo - Meritum ASPI Vzory obchodních smluv - Meritum ASPI Ústavní právo Evropské unie – Vydavatelství Aleš Čeněk Základy práva – Karel Schelle - EUROLEX Evropské právo a podnik – LINDE Praha a.s. Informační právní systém ASPI

1. Obecná část I. Úvod do podnikání Úprava podnikání v ČR a v Evropské unii, aplikace mezinárodního práva veřejného a soukromého, závaznost mezinárodních smluv v oblasti podnikání. 2. Právní předpisy v oblasti podnikání Základní právní předpisy. Právní závaznost a vykonatelnost rozhodnutí orgánů veřejné správy a samosprávy v ČR a v Evropské unii, princip teritoriality. 3. Zvláštní část I. Úvod do obchodního práva Základní pojmy, právní formy obchodních společností, podmínky vzniku a založení, obsah zakládajících dokumentů, právní důvody zrušení a zániku obchodních společností.

4. Společnost s ručením omezeným Vznik a založení společnosti, zakladatelské dokumenty, postavení společníků, obligatorní orgány společnosti, zrušení a zánik společnosti. 5. Akciová společnost Podmínky vzniku a založení společnosti, výhody sukcesivního i simultáního vzniku společnosti, postavení akcionářů, obligatorní orgány společnosti, základní kapitál, zrušení a zánik společnosti. 6. Komanditní společnost Povaha založení a vzniku společnosti, rozdílné postavení komplementářů a komanditistů, základní kapitál, zrušení a zánik společnosti.

7. Veřejná obchodní společnost Podmínky založení a vzniku společnosti, postavení společníků, výkon statutárních orgánů společnosti, ručení společníků, zrušení a zánik společnosti. 8. Družstvo, zájmové sdružení právnických osob Podmínky založení a vzniku družstva, postavení členů družstva, obligatorní orgány, základní jmění, zrušení a zánik družstva, právní postavení sdružení, charakteristika činnosti. 9. Obchodní rejstřík Právní postavení obchodního rejstříku, veřejná a neveřejná část, závaznost a aktualizace údajů, sbírka listin.

10. Zvláštní část II. Úvod do občanského práva Základní pojmy, fyzická a právnická osoba, typy zastoupení, obligatorní a fakultativní náležitosti právních úkonů, aplikace, výklad a subsidiarita práva. 11. Smluvní typy Právní úprava smluv podle práva obchodního a občanského, subjekty, objekty, obsah a obligatorní náležitosti smluv. 12. Úvod do živnostenského práva Základní pojmy, obecné a zvláštní podmínky pro výkon živnosti, práva a povinnosti podnikatelů, vznik a druhy živností, živnostenský rejstřík, veřejnoprávní kontrola.

13. Úvod do pracovního práva Základní charakteristika pracovního práva, subjekty a typy pracovněprávních vztahů, obligatorní i fakultativní náležitosti pracovní smlouvy, práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, manažerská smlouva. 14. Smluvní typy Právní úprava smlouvy o dílo, kupní smlouvy a mandátní smlouvy podle práva občanského a obchodního.

Z Á S A D Y pro úspěšné složení semestrální zkoušky Navštěvuj přednášky Pečlivě sleduj výuku Neosahávej souseda Neosahávej sousedku Neosahávej nikoho Ptej se na to, co tě zajímá Když víš, nevyrušuj Když nevíš, dávej pozor I zázraky se dějí..

CO JE PODNIKÁNÍ ?

VSTUPNÍ TEST PODNIKATELE 1. Jste ochotni riskovat, tj. investovat peníze, aniž byste věděli, jak to dopadne? 2. Berete si s sebou vždycky na cesty deštník, teploměr ? Když vás něco vyleká, pokoušíte se překonat strach? 4. Máte rádi nová jídla, nová místa a zcela nové zkušenosti? 5. Potřebujete znát odpověď dříve, než položíte otázku?

VSTUPNÍ TEST 6. Riskovali jste v posledních šesti měsících? 7. Můžete přistoupit ke zcela neznámému člověku a vstoupit s ním do rozhovoru? 8. Jeli jste už někdy úmyslně neznámou cestou? 9. Potřebujete vědět, že to někdo udělal dříve, než se o to chcete pokusit sami? 10. Šli jste někdy na schůzku naslepo?

Historie podnikání Původ slova podnikatel (entrepreneur) pochází z francouzštiny, kde v doslovném překladu znamená zprostředkovatel nebo prostředník

Historie podnikání Středověk - účastník válečných akcí a osoba, která zodpovídá za velké projekty 17. století - osoba, nesoucí riziko zisku nebo ztráty z vládních kontraktů, sjednaných za pevnou cenu 1725 - Richard Cantillon – osoba, nesoucí risk se liší od osoby, poskytující kapitál 1797 - Beaudeau – osoba nesoucí riziko, plánující, dohlížející, organizující a vlastnící

Historie podnikání 1934 - Joseph Schumpeter – podnikatel je inovátor a rozvíjí nevyzkoušené techniky 1961 - David McClelland – podnikatel je energická osoba, přejímající umírněné riziko 1964 - Peter Drucker – podnikatel umocňuje příležitosti 1975 - Albert Shapero – podnikatel se chápe iniciativy, vytváří určité sociálně-ekonomické mechanismy a počítá s rizikem nezdaru

Historie podnikání 1985 - Robert Hisrich Podnikání je proces vytváření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení

Rozhodovací fáze Rozhodnutí o zahájení podnikání Rozhodnutí vzdát se předchozí kariéry nebo způsobu života Rozhodnutí o žádoucnosti podnikání Rozhodnutí, podle kterého vnější i vnitřní faktory činí podnikání možným

Vyhodnocovací fáze Identifikace a vyhodnocení příležitosti Zpracování podnikatelského plánu Stanovení objemu potřebných zdrojů Řízení nově vzniklého podniku

Řídící fáze Odlišování skutečností od mýtů o podnikání Testování skutečnosti Tvůrčí přístup Trpělivost a vytrvalost při překonávání problémů Vytipování - identifikace příležitosti

Řídící fáze Zhodnocení podnikatelského záměru Zakladatelská aktivita Strategie podniku Odhad vývoje kariéry

Realizační fáze Vyhodnocování okolního prostředí Vyhodnocování etických problémů Úspěšné uzavření obchodů Vytváření kontaktních sítí Výnosy - výsledek podnikání

Právní formy podnikání Osobní vlastnictví Partnerství Kapitálová společnost

Právní formy podnikání Formy vlastnictví Druh závazků Výše zakladatelských nákladů Doba trvání podnikání

Právní formy podnikání Možnost přenosu práv Kapitálová náročnost Postavení manažerů Způsob rozdělování zisků Přitažlivost z hlediska obstarávání kapitálu

Základní právní předpisy Zákon č. 1/1993 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb. Zákon č. 40/1964 Sb. Zákon č. 455/1991 Sb. Zákon č. 262/2006 Sb.

Ústava České republiky Práva hospodářská Právo na svobodnou volbu povolání Právo podnikat Právo na získání prostředků na životní potřeby

Obecné a zvláštní zákony Občanský zákoník Obecný právní předpis Obchodní zákoník Zvláštní právní předpis

Obecné a zvláštní zákony Subsumpce Pokud kauzu neupravuje zvláštní zákon, postupujeme podle zákona obecného Pokud kauzu neupravuje ani obecný zákon, postupujeme podle jeho zásad nebo obchodních zvyklostí

Občanský zákoník Upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony

Obchodní zákoník Upravuje postavení podnikatelů obchodní závazkové vztahy jiné vztahy s podnikáním související

Definice podnikání Soustavná činnost Prováděná samostatně podnikatelem Vlastním jménem Na vlastní odpovědnost Za účelem dosažení zisku

Definice podnikatele Podnikatelem je osoba zapsaná v obchodním rejstříku osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu

Mezinárodní předpisy Smlouvy, úmluvy, pakty uzavírají mezi sebou státy s právní subjektivitou, registrované podle UN (OSN) Upravují vybrané okruhy zpravidla celosvětového nebo lokálního celospolečenského významu

Mezinárodní předpisy Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech NEW YORK 1966

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Smluvní strany se zavazují, že zajistí rovná práva mužů a žen při požívání všech hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v tomto Paktu

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Smluvní strany uznávají právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svojí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušné kroky k ochraně tohoto práva

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Smluvní strany uznávají právo každého člověka na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, které zajišťují zejména a) odměnu, která poskytuje jako minimum všem pracovníkům b) spravedlivou mzdu a stejnou odměnu za práci stejné hodnoty bez jakéhokoli rozlišování, přičemž zvláště ženám jsou zaručeny pracovní podmínky ne horší než jaké mají muži, se stejnou odměnou za stejnou práci

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech c) slušný život pro ně a jejich rodiny v souladu s ustanoveními tohoto Paktu d) bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech e) stejnou příležitost pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení na odpovídající vyšší stupeň, přičemž nebudou uplatňována jiná kritéria, než délka zaměstnání a schopnosti f) odpočinek, zotavení a rozumné vymezení pracovních hodin a pravidelná placená dovolená, jakož i odměna ve dnech veřejných svátků

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Zvláštní opatření by měla být činěna pro ochranu a pomoc všem dětem a mládeži bez jakékoli diskriminace na základě rodinného původu nebo jiných podmínek Děti a mládež by měly být ochraňovány před hospodářským a sociálním vykořisťováním

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Jejich zaměstnávání prací, která by škodila jejich morálce nebo zdraví nebo byla nebezpečná jejich životu, nebo by mohla brzdit jejich normální vývoj, by měla být trestná podle zákona Státy by měly také stanovit věkovou hranici, pod kterou by dětská námezdní práce měla být zakázána a trestána podle zákona

Všeobecná deklarace lidských práv Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci

Způsoby řešení sporů S mezinárodním prvkem V rámci Evropské unie

Spory s mezinárodním prvkem Určení místní a věcné příslušnosti soudu včetně státu při řešení výkonu rozhodnutí Určení orgánu veřejné správy a státu, příslušného k řešení občanskoprávních nebo pracovněprávních otázek

Spory s mezinárodním prvkem Příklad: Určení povinnosti uhradit podnikateli náhradu škody Určení vlastnictví věcí, které se nacházejí mimo stát žalobce Určení občanství o osob s rozdílným místem narození Výkon rozhodnutí o výživném na nezletilé děti

Spory s mezinárodním prvkem Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním Řeší věcnou a místní příslušnost soudů a kompetence orgánů veřejné správy a samosprávy při rozhodování ve věcech občanskoprávních a pracovněprávních, kde je účastníkem občan jiného státu nebo jde o věc, ležící mimo jurisdikci orgánů České republiky Podmínkou zůstává, že nejméně jeden z účastníků je občan České republiky

Spory s mezinárodním prvkem POZOR! Tato rozhodnutí s mezinárodním prvkem jsou závazná a vynutitelná jen na území státu, kde byla vydána

Vymahatelnost práva Zjednodušení mezinárodní spolupráce při zefektivnění ochrany subjektivních práv se stalo předmětem mnoha aktů mezinárodního práva veřejného - mezinárodních smluv Nejčastější jsou bilaterální smlouvy o vzájemné právní pomoci a vykonatelnosti rozhodnutí na území druhého smluvního státu

Vymahatelnost práva Příklad: Smlouva mezi ČSFR a SFRJ o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, vyhlášené vyhláškou č. 207/1964 Sb. Je-li v době podání návrhu jeden z manželů občanem druhé smluvní strany, je pro řízení o rozvod příslušný soud smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště

Vymahatelnost práva Příklad: Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště manžel, proti němuž návrh směřuje V obou případech lze manželství zrušit rozvodem pouze z příčin a za podmínek, které jsou současně stanoveny právními řády obou smluvních stran

Kontrolní otázka: Kdy vstoupila Česká republika do EU? 1.1.2003 1.5.2004 31.12.2005

Vymahatelnost komunitárního práva Vstup České republiky do Evropské unie dnem 1.května 2004 Převzetí principů komunitárního práva do tuzemského právního řádu

Předpisy komunitárního práva Bruselská úmluva I Přijata v roce 1968 Úmluva o pravomoci soudů a výkonu soudních rozhodnutí v občanskoprávních a obchodních věcech Zabývá se věcmi občanskými a obchodními, tj. důsledky volného pohybu zboží a služeb Neřeší volný pohyb osob

Předpisy komunitárního práva Bruselská úmluva II Přijata v roce 1998 Úmluva o pravomoci a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských

Předpisy komunitárního práva Amsterodamská smlouva Přijata v roce 1999 Justiční spolupráce v soukromoprávních věcech mezi členskými státy EU

Předpisy komunitárního práva Rada EU Přijala v roce 2000 nařízení č. 44/2001 o pravomoci soudů a uznání a výkonu rozhodnutí v občanskoprávních a obchodních věcech Jedná se o převzatou Bruselskou úmluvu I.

Předpisy komunitárního práva Rada EU Přijala v roce 2001 nařízení č. 1347/2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem Jedná se o převzatou Bruselskou úmluvu II.

Předpisy komunitárního práva Rada EU Přijala v roce 2003 nařízení č. 2201/2003, o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti Jedná se o tzv. Brusel II. bis

Předpisy komunitárního práva Na rozdíl od mezinárodních úmluv je nařízení EU aktem sekundárního komunitárního práva, jež je v každém členském státě přímo aplikovatelné a k jeho závaznosti není třeba ratifikační proces Pro jeho použití platí také zásada přednosti, která znamená, že bude-li ustanovení národního práva upravující totožnou oblast vztahů v rozporu s nařízením, je členský stát povinen aplikovat nařízení

Předpisy komunitárního práva Čl. 21 Rozsudek vydaný v jednom členském státě se uznává v ostatních členských státech bez zvláštního řízení a bez zvláštního rozhodnutí - tzv. automatické uznávání rozhodnutí Rozhodnutí vydaná soudy jednoho z členských států mají stejné právní účinky i v ostatních členských státech Evropské unie

Předpisy komunitárního práva Čl. 21 Uznávané rozhodnutí nemůže být věcně přezkoumáváno Nelze vyžadovat zvláštní řízení pro zápis do matriky na základě rozhodnutí v manželské věci, vydaného soudem jiného členského státu Výjimkou z nařízení je Dánsko

Předpisy komunitárního práva Čl. 21 Uznání rozhodnutí může být předmětem sporu mezi účastníky Strana, která má právní zájem může požádat o rozhodnutí, že rozsudek má být nebo nemá být uznán

Předpisy komunitárního práva Čl. 21 Každý členský stát povinen sdělit Radě EU, které soudy budou příslušné V České republice jsou věcně příslušné k řízení o uznání okresní soudy

Předpisy komunitárního práva Čl. 22 Důvody pro neuznání rozhodnutí Zjevný rozpor s veřejným pořádkem V případě rozsudku pro zmeškání nebyl žalovanému doručen návrh na zahájení řízení v dostatečném předstihu a takovým způsobem, aby se mohl bránit, ledaže nepoužil opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost

Předpisy komunitárního práva Čl. 22 Důvody pro neuznání rozhodnutí Překážka rei iudicate neslučitelnost s rozhodnutím vydaným mezi týmiž stranami ve sporu v členském státě, v němž se uznání uplatňuje Rozhodnutí je neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v členském státě, v němž se o uznání žádá

Předpisy komunitárního práva Čl. 22 Důvody pro neuznání rozhodnutí Jestliže je uznání rozsudku předběžnou otázkou v řízení u soudu členského státu, rozhodne o ní tento soud

Předpisy mezinárodního práva Haagská úmluva o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití Ratifikovaná a vyhlášena ve vyhl. MZV č. 131/1976 Sb.) Bez dalšího řízení měla stejné právní účinky i rozhodnutí, která se týkala účastníků, kteří byli v rozhodné době příslušníky státu, o jehož rozhodnutí jde

Předpisy mezinárodního práva Haagská úmluva o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití Rozvody a zrušení manželského soužití, k nimž došlo ve smluvním státě Haagské úmluvy v důsledku soudního řízení nebo jiného v tomto státě uznaného řízení jsou uznávána ve druhých smluvních státech , jestliže v době zahájení řízení měl ve státě, který rozsudek vydal bydliště odpůrce

Předpisy mezinárodního práva Uznání a výkon rozhodnutí vydaného v jiném státě Pokud rozhodl cizí soud ve statusové věci a alespoň jeden z účastníků byl občan ČR, platilo do 1.5.2004, že tento rozsudek byl v České republice účinný, byl-li uznán rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, pokud se v konkrétní věci nejednalo o rozsudek z členského státu Haagské úmluvy o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití Tento postup zůstává v současné době zachován jen u států, které nejsou členskými státy EU ani Haagské úmluvy

Předpisy mezinárodního práva Uznání a výkon rozhodnutí vydaného v jiném státě Nejvyšší soud po vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství v řízení zkoumá, zda byl v řízení zjištěn skutkový stav způsobem vyhovujícím českým předpisům Návrh na uznání mohou podat účastníci původního řízení a dále ti, kteří prokáží právní zájem

Předpisy mezinárodního práva Uznání a výkon rozhodnutí vydaného v jiném státě Pokud bude návrh na uznání rozsudku zamítnut, může občan ČR podat v České republice návrh na rozvod manželství Není zde překážka věci pravomocně rozhodnuté

Smlouva o Ústavě pro Evropu Evropská unie Smlouva o Ústavě pro Evropu Nahrazuje složitou strukturu smluv EU jediným právním předpisem Zveřejněna Konventem 18.7.2003 Podepsána dne 29. října 2004 v Římě

Smlouva o Ústavě pro Evropu Evropská unie Smlouva o Ústavě pro Evropu Celkem 4 části se 448 články Patří k ní 36 protokolů, 2 přílohy, 30 prohlášení k ustanovením smlouvy, 11 prohlášení k protokolům, 9 prohlášení členských zemí

Smlouva o Ústavě pro Evropu Evropská unie Smlouva o Ústavě pro Evropu Důležitá Část II – Listina základních práv Unie Inspirována evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Deklaruje základní nedotknutelná práva, svobody a zásady

Smlouva o Ústavě pro Evropu Evropská unie Smlouva o Ústavě pro Evropu Část III – Politika a fungování Unie Založena na existujících základních smlouvách EU, které z velké části přebírá Zásady rovnosti a nediskriminace, vnitřní politika EU, jednotný vnitřní trh Hospodářská a měnová politika, ochrana spotřebitele, agenda justice a vnitra Zahraniční, bezpečnostní, obranná a obchodní politika

Evropská unie - komunitární právo Samostatný právní systém, nejedná se o právo mezinárodní Umožňuje vytvářet v rámci Evropské unie další normy, které jsou závazné na základě delegace pravomocí a svrchovanosti nejen pro členské státy, ale i pro jednotlivce Smlouvy se nevytvářejí jako mezinárodní smlouvy ale zvláštním právním postupem například Smlouva o založení, Smlouva o přistoupení nových členů

Evropská komise Supranacionální orgán Evropské unie Legislativní, exekutivní, kontrolní pravomoci Sekundární právní akty – nařízení a směrnice Zákonodárná iniciativa

Dělení norem podle pramenů Právo primární Tvořeno přímo členskými státy Normy chování vytvářené státem, tj. souhrn smluv uzavřených mezi členskými státy Evropské unie - Smlouva o založení ES, Smlouva o EU, Smlouva o přístupu nových členů Společenství není subjektem těch smluv, není smluvní stranou ale objektem

Dělení norem podle pramenů Právo sekundární Právo vytvářené orgány Evropské unie Vnitřní právo společenství, obsažnější než primární právo

Právo sekundární Nařízení Obecně závazné, přímo použitelné ve všech členských státech, pokud si některý členský stát nevyjedná výjimku Upravuje vztah hlavně mezi EU a jednotlivci a EU a jednotlivými členskými státy

Právo sekundární Nařízení Obdoba vnitrostátního zákona Vytvářejí jednotnou komunitární úpravu jednotlivých institutů

Právo sekundární Směrnice Zavazuje každý členský stát EU. pokud jde o výsledek, kterého má být dosaženo, ale jak toho bude dosaženo je věcí členských států Určuje jednotlivým členským státům, jak mají ve svém právu upravit určitý institut, přičemž vykonání tohoto úkonu náleží členském státu, musí ji zapracovat do svého práva, tj. provést implementaci

Právo sekundární Směrnice Členské státy zajistí nejenom soulad znění ve vnitrostátním právním systému, ale i skutečné prosazení účelu směrnice

Právo sekundární Transpozice Formální přenos do práva členského státu Směrnice přesné Např. unifikace technických norem Není žádný prostor pro tvůrčí přístup

Právo sekundární Transpozice Směrnice rámcové povahy Obecné normy, zásady Lhůta pro implementaci směrnice je stanovena obvykle na období 2 až 3 let

Právo sekundární Rozhodnutí Závazné ve všech svých částech pro toho, komu je určeno Musí být doručeno adresátovi, účinnosti nabývá dne doručení nebo oznámení

Právo sekundární Rozhodnutí Ve smlouvách je stanoveno, kdy je třeba přijmout rozhodnutí, tj. kdy se použije tato forma Nejvíce se používají v oblasti soutěžního práva – např. rozhodnutí o státních dotacích, o povolení výjimek, o výši garantovaných cen

Právo sekundární Doporučení Není závazné Je vydáno, když to stanoví smlouva, nebo když to považuje za nutné Komise Doporučení pomáhají určit to, jak bude případ posuzován nebo rozhodován – jak se k určitému problému postaví EU

Právo sekundární Stanovisko Není závazné Je vydáno, když to stanoví smlouva, nebo když to považuje za nutné Komise

Právo sekundární Rozhodovací činnost orgánů EU Činnost komise Správní orgány a jejich rozhodnutí – individuální právní akty Nálezy a rozhodnutí soudu Považují se za prameny práva i když podle právní teorie to prameny nejsou

Právo sekundární Rozhodovací činnost orgánů EU Jsou to akty orgánů EU, existují normativní rozhodnutí – fakticky jsou to nařízení Příklad: Rozhodnutí o zřízení evropského soudu 1. stupně

Evropský soudní dvůr Judikát: Přímá diskriminace Článek 90/1 zakazuje vnitřní zdanění,které by diskriminovalo dovážené zboží Firma byla importérem sušeného mléka z Lucemburska do Německa. Při dovozu bylo požadováno clo i daň i daň z obratu. Požadavek německých orgánů byl napaden u soudu s argumentem, že daň byla již dříve zrušena.

Evropský soudní dvůr Přímá diskriminace V Německu byla na pivo uvalena daň, jejíž výše byla stanovena podle výstavu každého pivovaru Pokud by členský stát danil domácí zboží více než dovážené a tím by domácí produkci přímo diskriminoval, nešlo by o jednání v rozporu s čl. 90/1, jelikož komunitární právo vyžaduje aby státy jednali s dovezeným zbožím ne hůře než se zbožím domácím a nikoli naopak

Evropský soudní dvůr Judikát: Nepřímá diskriminace Velká Británie uvalila na slabá vína daleko vyšší daň než na pivo. Víno byla na trhu zastoupena především dovozem, kdežto piva byla z domácí produkce ESD rozhodl že tato vína soutěží právě s pivem o zákazníky a jedná se tedy přeneseně o zvýhodnění domácí výroby před zahraniční konkurencí, tedy porušení čl.90

Evropský soudní dvůr Judikát: Rovný přístup na trh Německá společnost chtěla dovézt z Francie likér, ale německými orgány byl dovoz zamítnut, protože likér neobsahoval minimální obsah alkoholu nařízený pro likér německou vládou ESD konstatoval rozpor s čl.28

Evropský soudní dvůr Z případu derivovány dva principy: Použití opatření obecného dopadu nemusí být porušením čl. 28 Bez řádného důvodu nemůže být bráněno, aby zboží legalizované na území jednoho členského státu bylo uvedeno na trh jiného členského státu

Evropský soudní dvůr Judikát: Obchodní společnost chtěla odlišit máslo od margarínu tvarem krychle ESD rozhodl tak, že takový požadavek je nepřípustný, protože některé firmy nemusí být schopny tento požadavek plnit a byly by vyřazeny z přístupu na trh

Podnikání v Evropské unii Zakotvena zásada svobody podnikání Svoboda podnikání vytváří v rámci EU možnosti pro činnost samostatně výdělečně činných osob, tj. živnostníků, podnikatelů a příslušníků tzv. svobodných povolání - lékaři, advokáti …

Podnikání v Evropské unii Primární prameny Smlouva o Evropském společenství Článek 12 - obecný zákaz diskriminace

Podnikání v Evropské unii Sekundární prameny Čl. 44 – ukládá Radě povinnost vydávat směrnice k dosažení svobody podnikání v určitých oborech Čl. 47 – ukládá Radě povinnost vydávat směrnice upravující uznávání diplomů, osvědčení

Podnikání v Evropské unii Směrnice Všeobecné SM č. 89/48 o obecné úpravě uznávání VŠ diplomů ve znění SM č. 92/51 Specifické Upravují zvlášť jednotlivá povolání, např. 98/5 upravující advokacii

Podnikání v Evropské unii Směrnice Doprovodné Upravují doprovodná oprávnění, která se přiřazují k právu na svobodu podnikání, např. možnost vstoupit a pobývat ve státě

Podnikání v Evropské unii Definice pojmu podnikání není výslovně stanovena Odvozujeme hlavně od judikatury ESD

Podnikání v Evropské unii O podnikání jde tehdy, jestliže se musí samostatně výdělečně činná osoba trvale a souvisle podílet na ekonomické životě členského státu, tedy skutečně vykonávat ekonomickou činnost pomocí stálého sídla v jiném členském státě na neomezenou dobu

Podnikání v Evropské unii Čl. 43 zakazuje omezení svobody podnikání pro příslušníky jednoho členského státu na území druhého Svoboda podnikání zahrnuje právo zahajovat a provozovat samostatně výdělečnou činnost na území jiného členského státu za stejných podmínek jako vlastní příslušníci

Podnikání v Evropské unii Zákaz omezení svobody se vztahuje i na právnické osoby Právo zřizovat a řídit podniky – právo primární Svoboda podnikání u právnických osob se realizuje především pomocí zastoupení a poboček – závislé na primárním podnikání - podnikání sekundární

Podnikání v Evropské unii Judikát Společnost primárně podniká ve státě, ve kterém je registrována i v případě, že tam nevykonává žádnou faktickou činnost, kterou vykonává v jiném členském státě v rámci svého sekundárního oprávnění ESD povolil státům, aby si stanovily podmínky v případě, že společnost chce přenést svou ústřední správu do jiného státu a zároveň si ponechat svoji subjektivitu v původním státě

Podnikání v Evropské unii Judikát Obchodní společnost, která sídlila v Anglii a chtěla přemístit své sídlo do Holandska si ve Velké Británii chtěla ponechat pouze zastoupení nebo pobočku. Takovýto krok společnosti byl ovšem podmíněn souhlasem Ministerstva financí. Bez něho by musela společnost nejdříve svoji společnost zlikvidovat ESD rozhodl, že čl. 43 a 48 se nemohou vykládat tak, že společnostem založeným podle práva jednoho členského státu dávají právo přenést svou ústřední správu a kontrolu do jiného členského státu a zároveň si podržet svůj status společnosti založené podle zákonodárství prvního členského státu

Podnikání v Evropské unii Složitější je rozlišování primárního a sekundárního podnikání u fyzických osob ESD rozhodl, že samostatně výdělečně činná osoba může mít více než jedno místo výkonu práce a nemusí před přemístěním do jiného členského státu nejprve ukončit praxi v původním členském státě

Podnikání v Evropské unii Existuje také možnost být zaměstnán v jednom státě a využívat práva na svobodu podnikání jako samostatně výdělečně činná osoba v jiném členském státě

Vymezení svobody podnikání Ekonomická výdělečná činnost Legální provozování řemesel, svobodného povolání, které je úplatné Patří sem i činnost sportovní nebo náboženská Permanentní činnost Osoba se musí trvale a souvisle podílet na ekonomickém životě jiného členského státu, než je země původu

Vymezení svobody podnikání Samostatná výdělečná činnost Nutno posoudit, zda-li se nejedná o činnost podle pokynů jiné osoby za kterou by byl brán plat či odměna Přeshraniční charakter činnosti Ustanovení o svobodě podnikání se nemohou dovolávat příslušníci členského státu ve svém domovském státě

Podnikání v Evropské unii Rozdíl mezi volným pohybem služeb a svobodou podnikání V prvém případě jde o zaměstnanecký poměr, ve druhé o samostatně výdělečnou činnost

Podnikání v Evropské unii Při podnikání jde o právo osoby – fyzické i právnické zahájit a provozovat samostatně výdělečnou činnost na území jiného členského státu a to trvale U volného pohybu služeb jde o poskytování služeb v jednom členském státě dočasně nebo nepravidelně osobou, která má sídlo své podnikatelské činnosti v jiném členském státě

Podnikání v Evropské unii Judikát Pan Gebhard byl Němec, kterému Milánská advokátní komora zakázala mít kancelář a trvale vykonávat advokacii v Itálii, protože nebyl členem Milánské advokátní komory a jeho kvalifikace a praxe nebyly v Itálii uznány ESD zde naznačil, že ustanovení, týkající se volného pohybu pracovníků, služeb a svobody podnikání se vzájemně vylučují

Podnikání v Evropské unii Judikát Tam kde je možné podřadit činnost pod volný pohyb zboží, kapitálu nebo osob a zároveň pod volný pohyb služeb, použije se nejdříve ustanovení z prvních tří jmenovaných

Podnikání v Evropské unii Judikát ESD rozhodl, že pokud někdo poskytuje většinu, nebo všechny své služby na území jednoho členského státu, ale má oficiálně sídlo své podnikatelské činnosti v jiném členské státě, aby tím obešel požadovaná profesní pravidla, má být posuzován dle ustanovení o svobodě podnikání a ne o volném pohybu služeb

Zákonná omezení podnikání Právní úprava svobody podnikání nezakazuje tzv. obrácenou diskriminaci, tedy horší postavení příslušníků členského státu ve srovnání s cizími příslušníky, na rozdíl od volného pohybu zboží a pracovníků Čl. 43 a 49 jsou speciálním ustanovením k článku 12, který obsahuje obecný zákaz jakékoli i skryté diskriminace z důvodu státní příslušnosti

Zákonná omezení podnikání Diskriminace z důvodu státní příslušnosti Výkon veřejné moci Veřejný pořádek Veřejná bezpečnost Ochrana zdraví

Zákonná omezení podnikání Judikát Pan Reyners se narodil Nizozemcům v Belgii, kde studoval a promoval. Ponechal si ale nizozemskou příslušnost Pro výkon advokacie v Belgii je požadována belgická příslušnost. Cizinci toto mohlo být prominuto, pokud existovala mezi státy vzájemnost. Mezi Belgií a Holandskem neexistovala. Proto mu nebylo umožněno advokacii v Belgii vykonávat

Zákonná omezení podnikání Judikát ESD zamítl argumenty Belgie s tím , že typické činnosti advokátního povolání, jako jsou právní porady, zastoupení a obhajoba klienta před soudem, nemohou být považovány za činnost spjatou s výkonem veřejné moci

Zákonná omezení podnikání Právo na svobodu podnikání a volný pohyb služeb nejsou právy absolutními Podle čl. 43 musí být dány příslušníkům jiných členských států stejné podmínky jako domácím

Zákonná omezení podnikání Pro cizí státní příslušníky může být nesnadné splnit všechny podmínky, které určitý členský stát považuje za nutné, aby mohla daná osoba vykonávat v tomto členském státě svoje povolání nebo jinou podnikatelskou činnost

Zákonná omezení podnikání Kvalifikační požadavky na vzdělání a praxi Pravidla profesního chování Další právní omezení

Zákonná omezení podnikání Judikát Řecká právnička pracovala v Německu v oblasti komunitárního práva. Byla jí zamítnuta žádost o přijetí do Německé advokátní komory z důvodu nedostatku kvalifikace. a to i přesto, že získala v Německu doktorát

Zákonná omezení podnikání Judikát ESD zde mimo jiné stanovil základní pravidlo, že se nesmí ignorovat již dosažená kvalifikace a rozhodl, že národní požadavky na dosažení určité kvalifikace mohou, i když jsou aplikovány bez rozdílu na státní příslušnost, bránit příslušníkům jiných členských států ve výkonu práva na svobodu podnikání. Každý členský stát má tedy povinnost brát v úvahu již dosažené vzdělání a pokud je uzná za ekvivalentní, pak musí danou kvalifikaci uznat za rovnocennou domácí

Principy svobodného podnikání ESD citoval principy, na kterých leží ustanovení, týkající se volného pohybu a pojal pro všechny svobody podobný přístup ESD stanovil, že možnost výkonu práva na svobodu podnikání příslušníkem jednoho členského státu v jiném musí být vykládána s ohledem na činnost, kterou chce vykonávat

Principy svobodného podnikání Pokud je zahájení a provozování podnikání v hostitelském státě podmíněno určitými skutečnostmi, tak je musí daná osoba dodržet Národní opatření omezující výkon základních svobod, musí splňovat 4 podmínky

Podmínky svobodného podnikání Nesmí být diskriminační Musí být zdůvodněny veřejným zájmem Musí být vhodné pro dosažení cíle, který sledují Nesmějí být s tímto cílem v nepoměru

Pravidla profesního chování Státy mohou stanovit určitá pravidla, kvůli snaze o zajištění dostatečné kvality činnosti Je možné je ospravedlnit na základě veřejného zájmu

Pravidla profesního chování ESD stanovil některé důvody: Ochrana spotřebitele Kulturní politika Udržování pořádku ve společnosti

Pravidla soutěžního chování Cílem soutěžního práva je zaručit stejné základní podmínky pro všechny soutěžitele a ochránit fungování základních svobod před nežádoucími dohodami mezi některými soutěžiteli Čl. 81 zakazuje spolupráci subjektů takovým způsobem, který by vedl k nepříznivému důsledku pro spotřebitele

Pravidla soutěžního chování Čl. 82 znemožňuje účastníkům trhu zneužít své dominantní postavení Čl. 87 zakazuje členským státům zvýhodňovat některé podniky a tím narušovat rovnou soutěž

Pravidla soutěžního chování Zákaz kartelových dohod Mezi formy zakázaných opatření patří Výslovné dohody mezi podniky Je zkoumán obsah takovéto dohody a následné přijetí tohoto obsahu, podstatná je zde vůle k uzavření dohody

Pravidla soutěžního chování Rozhodnutí sdružení podniků Typickým rozhodnutím sdružení podniků je rozhodnutí zájmových svazů, např. svazů podnikatelů v průmyslu, rozhodnutí komor živnostníků Jednání ve vzájemné shodě Různá forma spolupráce, závisející hlavně na výměně málo známých informací mezi zainteresovanými subjekty, vyústí např. ve stanovení stejných cen pro styk s dalšími soutěžiteli

Pravidla soutěžního chování Zákaz zneužívání dominantního postavení Není zakázáno samo výsadní postavení na trhu, ale taková činnost, kde by došlo ke zneužívání tohoto postavení Skutkovou podstatu zneužívání dominantního postavení tvoří několik prvků: Dominantní postavení soutěžitele ESD charakterizoval dominantní postavení jako „pozici hospodářské síly podniku, která mu umožňuje, aby na trhu zabránil účinné konkurenci tím, že se bude schopen chovat velkém rozsahu a nezávisle na zbylých účastnících trhu

Pravidla soutěžního chování Zneužívání tohoto postavení, ve formě horizontální - ve vztahu ke konkurentovi, nebo vertikální - ve vztahu k odběratelům a dodavatelům Podstata tkví zejména ve vnucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen, nebo jiných podmínek

Pravidla soutěžního chování Zneužívání dominantního postavení ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU Postačuje i teoretická možnost, že se tak stane Musí zde dojít k citelnému zásahu do ochodu mezi členskými státy

Pravidla soutěžního chování Judikát ESD charakterizoval zneužívání v rozhodnutí AKZO II jako „způsoby chování podniku v dominantním postavení, které mohou ovlivnit trh, na kterém již je díky přítomnosti tohoto podniku soutěž oslabena a snaha o zabránění jejího obnovení Pokud dominantní podnik plánuje změnu ve své strategii, může požádat Komisi o tzv. negativní posudek, který jeho budoucí chování posoudí

Pravidla soutěžního chování Fúze ESD v roce 1987 rozhodl, že následky slučování firem se mají posuzovat podle toho, zda porušily pravidla na ochranu soutěže Komise posuzuje, zda plánovaná fúze je slučitelná s vnitřním trhem, nejčastěji letecká doprava, pojišťovnictví, telekomunikace

Pravidla soutěžního chování Rozhodnutí Komise Potvrzení, že sloučení je v souladu s vnitřním trhem Sloučení zakáže Přenechá fúzi do plné pravomoci členského státu

Pravidla soutěžního chování Státní podpory Součástí soutěžního práva je obecný zákaz poskytování státní podpory státům Poskytování je podrobeno povolovacímu řízení ze strany Komise Podpory ze strany orgánů EU pod toto nespadají

Pravidla soutěžního chování Státní podpory Zákaz je zakotven v čl. 87 V zásadě zakázány státní podpory soukromým subjektům, zákaz se vztahuje na všechny formy podpory, nejenom přímé finanční Obecně se nerozlišuje účel podpor

Pravidla soutěžního chování Výjimky ze státní podpory Podpory sociální pro individuální spotřebitele Podpory sloužící k nápravě škod po přírodních katastrofách Podpora dalších oblastí (připojení NDR k SRN)

Charta základních práv EU Přijatá v roce 2000 v Nice Přímo odkazuje na Evropskou úmluvu, Evropskou sociální chartu a také na judikaturu ESD a Evropského soudu pro lidská práva

Charta základních práv EU Obsah Lidská existence Specifikují se obecné zákazy související s požadavky na lékařství a biologii jako je zákaz klonování lidí Oblast svobod Jedná se otázky nakládání s osobními daty, ochrana duševního vlastnictví

Charta základních práv EU Rovnost EU zaručuje mnohost kultur, náboženství, jazyků Solidarita Obvyklá sociální a podnikatelská a odborová práva

Charta základních práv EU Občanská práva Právo volební, petiční, diplomatická a konzulární ochrana Oblast justičních práv Zaručuje se pomoc těm, kteří na takovouto pomoc nemají prostředky

Mezinárodní ochrana podnikání Charta základních práv Charta základních sociálních práv pracovníků - rok 1989 Evropská úmluva o ochraně základních lidských práv a svobod Evropská sociální charta

Vnitrostátní ochrana podnikání Ústavní zákony a zákony Nařízení vlády Vyhlášky Nařízení kraje Nařízení obce

Územní samospráva Právo určitého společenského útvaru spravovat právem určený okruh svých záležitostí samostatně, nezávisle na širším společenském útvaru, jehož je součástí

Územní samospráva Zájmová samospráva Profesní samospráva Vysokoškolská samospráva

Územní samospráva Dvojstupňový systém Samospráva obce Samospráva vyššího územního samosprávného celku

Územní samospráva Principy Obce jsou základními územními samosprávnými celky Stát může zasahovat do činnosti pouze na ochranu zákona a v jeho mezích Občanem obce se stává fyzická osoba, státní občan ČR a v obci má hlášen trvalý pobyt

Územní samospráva Samostatná působnost Rozvoj sociální péče a bydlení Ochrana zdraví Doprava a spoje Výchova, vzdělávání a kulturní rozvoj Ochrana veřejného pořádku Vydávání obecně závazných vyhlášek obce

Územní samospráva Přenesená působnost Výkon decentralizované státní správy Výkon se realizuje prostřednictvím orgánů obce Rada obce vydává nařízení obce

Kontrolní otázka: Který orgán státní správy kontroluje dodržování zákonnosti nařízení a vyhlášek? Okresní úřady Nejvyšší kontrolní úřad ČR Krajské úřady Ministerstvo vnitra ČR

Územní samospráva Vyšší územně správní celky Ústava ČR – členění na kraje Územní společenství občanů s právem na samosprávu Občanem kraje je fyzická osoba,státní občan ČR, přihlášen k trvalému pobytu v obci v územním obvodu kraje

Územní samospráva Kraje Veřejnoprávní korporace s právem vlastnit svůj majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu Mají právní subjektivitu ČR je rozdělena na 14 krajů

Územní samospráva Samostatná působnost kraje Omezení jen podle zákona Kompetence v oblasti dopravy, zakládání právnických osob, hospodaření, sankce, kontroly Zastupitelstvo kraje vydává obecně závazné vyhlášky kraje

Územní samospráva Přenesená působnost kraje Stává se správním obvodem Rada kraje vydává nařízení kraje Dozor nad výkonem věcně příslušná ministerstva a ústřední správní úřady

Ústavní soud Řeší ve své kompetenci Soulad obecně závazných právních předpisů s Ústavou Soulad mezinárodních smluv a komunitárního práva s právním řádem ČR Výklad ústavních norem Ústavní stížnosti

PROSTOR NA DISKUZI

LEX CIVIUM DUX Zákon je vůdcem občanů.. - Právo na práva má každá lidská bytost. - Svobody přinášejí i povinnosti. - I na tobě záleží, zda se právo nezmění v bezpráví.

Končíme.. Nehlučíme.. Připravujeme se na další předmět..