PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY Mgr. Vendula Bryxová, Ph.D. Mgr. Pavel Petr, LL.M. Mgr. Tomáš Tintěra

Občanské právo hmotné II. Literatura: ELIÁŠ, K. a kol. Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. a 2. sv. Praha : Linde, 2008. 2639 s. KNAPPOVÁ, M.; ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK,J. a kol. Občanské právo hmotné 2, 4. akt. a dopl. vyd., Praha : ASPI, 2006. 343 s. FIALA, J.; KINDL, M. a kol. Občanské právo hmotné. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 473 s. Judikatura a odborné časopisy www.pavelpetr.cz

Občanské právo hmotné II. Pomůcky: Úz (co nejnovější) Prohlédnout!!! www.pavelpetr.cz

Občanské právo hmotné II. Podmínky absolvování: Dle požadavků jednotlivých vyučujících

Občanské právo hmotné III. PŘEDNÁŠKA 1. Závazkové právo

Obecné otázky Gaius: „ Omnis enim obligatio aut ex contractu aut ex delicto nascitur“ Relativní majetková práva (inter partes)

Obecné otázky Obligatio est iuris vinculum, quo necessitate adstringimur alicuis solvendae rei secundum nostrae civitatis iura Obligace je právní pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom někomu, v souladu s právem našeho státu, poskytli plnění (obligace) lat. ligare – zavazovat se Angažovanost v „poutech“

Původ závazků (Girard, Cug, Albertario) u zrodu obligace stojí delikt (původ v právu deliktním) (Betti, Biondi) u zroudu obligace stojí smlouva – osobní závazek – slib /sponsio/ Antropologické teorie – sociální fenomény daru a msty – provázanost jednotlivých členů společenství – redistribuce moci a přenos statků

Původ závazků Nejvíce podobností v evropském rozměru (Fr, Bel, Švý, Ně, Rak..) – původ v římském právu Prostor pro harmonizaci 1927 Návrh obligačního kodexu Paříž 2000 Landova komise PECL 2001 Gandolfi Evropský smluvní zákoník 2005 von Bar PETL

Původ závazků Nejvíce podobností v evropském rozměru (Fr, Bel, Švý, Ně, Rak..) – původ v římském právu Prostor pro harmonizaci 1927 Návrh obligačního kodexu Paříž 2000 Landova komise PECL 2001 Gandolfi Evropský smluvní zákoník 2005 von Bar PETL

Občanskoprávní zásady Autonomie vůle Bezformálnost Pacta sund servanda Ochrana dobré víry Ochrana slabší strany Nemo turpitudem suam alegare potest Clara pacta boni amici (z. prevence)

Písemná forma R 17/2001 Převod nemovitostí, písemná forma K uzavření smlouvy o převodu nemovitosti nedojde v důsledku jakéhokoliv včasného prohlášení adresáta návrhu (obláta) o přijetí návrhu, ale jen v důsledku prohlášení projeveného písemnou formou na téže listině, jako návrh na uzavření smlouvy. Vůči nepřítomnému navrhovateli je přijetí návrhu účinné až do okamžiku, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy, podepsaný adresátem návrhu.

Písemná forma smluv Prolomení zásady bezformálnosti Zákonná písemná forma (nemovitosti)x smluvní písemná forma (právní jistota) Písemná forma + podpis (vč. El. Podpisu)

Písemná forma smluv NS 30 Cdo 1230/2007 Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti (1.) a podpisu (2.) . Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Není nutné úřední ověření viz R25/66

Interpretace smlouvy ÚS IV. 182/01 Jsou-li ve smlouvě použity formulace a pojmy, které lze vykládat rozdílně, jeví se být spravedlivým vykládat je neprospěchu strany, která je do smlouvy vložila.

Závazkový právní vztah - závazky Vztah, kde věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) a dlužníkovi povinnost splnit závazek Relativní právo Inter partes Závazek – dvojí význam: Largo sensu – závazkový právní vztah (obč, prac, obch, veř. Smlouvy) Stricto sensu – závazek (dluh - debitum)

Závazkový právní vztah - závazky právo na plnění povinnost => dluh

Závazkový právní vztah - závazky Oprávněný – aktivní - věřitel – creditor Povinný – pasivní - dlužník – debitor Typická je důvěra (značná důvěra) + obezřetnost Objevuje se později (LXIIT pojem obligace neznal) – nezbytný vyšší stupeň společnosti, resp. rozvinutý obchod; naproti tomu vlastnické právo přítomno i v primitivních společenstvích

Závazkový právní vztah - závazky Předmětem závzku je DLUH /lat. de habere – to oč se můj majetek zmenší/ Subjektivní povinnost poskytnout věřiteli plnění dle ujednání Subjektivní právo plnění po dlužníku požadovat Věřitel nemá přímé právo nad věcí, která se smlouvou převádí – rozlišujte obligační a věcné právní účinky smlouvy!!

Věcně právní a obligační účinky, účinnost smlouvy ÚS I. 331/1998 S ohledem na ust. § 133 odst. 2 je totiž nutné oddělit závazkověprávní (obligační) účinky prodeje vyvolané kupní smlouvou od věcněprávních (věcných) účinků vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, kterým se konstituuje vlastnictví k nemovité věci; k účinkům vkladu, jež jsou s ním bezprostředně spojeny, může dojít pouze následně po účincích vyvolaných smlouvou, neboť ke vkladu dochází právě na základě smlouvy. Podle názoru Ústavního soudu je proto zřejmé, že se smluvní strany převodu nemohou od této zásady odchýlit a časovou následnost závazkověprávních a věcněprávních účinků fakticky zaměnit. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva zakládá synallagmatický právní vztah obsahující vzájemná plnění, je i zánik práv a povinností ze závazkového vztahu účastníků kupní smlouvy vázán - v souzené věci - na podmínku, jejíž splnění je nemožné, tedy na podmínku, že účinnost smlouvy nastává vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Podle ust. § 36 odst. 1 občanského zákoníku se k takové podmínce nepřihlíží. Proto není možné souhlasit se závěrem katastrálního úřadu, který vychází ze "zjištění", že předmětná kupní smlouva není ke dni podání návrhu na vklad účinná, neboť účinnosti má nabýt až dnem, kdy katastrální úřad vloží podle ní právo do katastru nemovitostí.

Převod nemovitostí a návrh na vklad práva do KN 2 ÚS IV. 201/1996 Převod nemovitostí, vklad do KN Pokud jde o návrh vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, je možno jej, podle názoru Ústavního soudu, podat v časově neomezené lhůtě, neboť ani uplynutí času nemůže nic změnit na vázanosti účastníků smlouvy projevy jejich vůle.

Současný a minulý stav Chaos do právní úpravy závazků vnesl zákonodárce v 60tých letech – zákon 40/1964 Sb., občanský zákoník Odcizení se standardní evropské úpravě Vzdálení se od postulátů římského práva Opuštění terminologie – závazek, dluh… Zavedení nové – údajně lépe vyhovující „lidovému chápání práva“ – např. služby (přepravní, ubytovací, peněžní aj.) Údajně kvalitativně jiné vztahy než mezi soukromými podnikateli a fyzickými osobami – občan a socialistická organizace Právo osobního užívání bytu, pozemku… aj. De lege lata – po generální opravě – zákon 509/1991 Sb. – tzv. Velká novela De lege ferenda – návrh nového občanského zákoníku §1580 an.

Současný a minulý stav Hlavní připomínky k současné právní úpravě NESYSTÉMOVOST Právní úprava závazkového práva obsažena Část 6. odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení Část 8. závazkové právo – obecná část (1. hlava) - zvláštní část (2.-12. hlava) NEZAPOMENOUT NA SMLOUVY 43 a an. a spotřebitelské smlouvy!!! Nerozlišuje mezi závazkovým právem smluvním, kvazismluvním, deliktním a kvazideliktním Lex generalis – ObčZ Lex specialis – ObchZ, ZPr, ZoR, Autor, ZoNNP aj. LEX GENERALIS DEROGAT LEX SPECIALIS

Pojmy Smlouva – dohoda – ujednání užívány promiscue Smlouva – typové+vznik právního vztahu Dohoda – změna a zánik Ujednání – ustanovení v rámci výše uvedených Zásada prevence – pb. culpa in contrahendo!

Závazky vznik Právní úkony zejm. smlouvy zákonem upravené (smluvní typy), ale i neupravené tzv. inomináty Způsobené škody (náhrada škody) Bezdůvodné obohacení Jiné skutečnosti (např. odpovědnost za vady, nález věci, rozhodnutí soudu aj.)

Smlouvy Dvoustranný právní úkon

Scripturní obligace

Adhézní smlouva

Smlouva trhová (kupní)

Spotřebitelské smlouvy Ochrana slabší strany – neprojevuje se jen u spotřebitelských smluv, ale i jinde (nájem bytu apod.) Specifická práva spotřebitele (jen fyzická osoba – pozor novela) Zákaz výkladu k tíži spotřebitele

Shrnutí stavu a výhled de lege ferenda Ideologické a systémové přešlapy Odstraněno Velkou novelou, přesto řada problémů zůstává dodnes (srov. Např. náhradu škody, která předchází obecné části závazků aj.) Dualizmus právní úpravy – paralelně vedle sebe obchodně a obcčanskoprávní úprava závazků ELIÁŠ, K. Návrh českého občanského zákoníku: Obrat paradigmat. Právní rádce, 2010, č.1., s. 4-13.

KONTRAKTACE Absolutní totožnost návrhu a přijetí (doktrína MIR) Normativně vyjádřeno v § 44 odst.2 – bez toho smlouva nevznikne! Obdobná úprava BGB, Codice Civile, Ruský OZ

Mirror Image Rule Absolutní totožnost návrhu a přijetí (doktrína MIR) Normativně vyjádřeno v § 44 odst.2 – bez toho smlouva nevznikne! Obdobná úprava BGB, Codice Civile, Ruský OZ Tendence k liberálnějšímu přístupu v Evropě (100ks za 100Kč; Ano, ALE platba v hotovosti)

Návrh (oferta, offer, Angebot) Adresovanost určité osobě (osobám) Nabídka předmětu smlouvy Určitost Srozumitelnost Svobodný a vážný Vůle po konsenzu – být ze smlouvy vázán Dovolenost předmětu smlouvy Není rozpor s veřejným pořádkem, dobrými mravy Učiněn osobou způsobilou takovýto právní úkon učinit Musí dojít do sféry adresáta Teorie dojití

Dojití § 45 (1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde NS 32 Odo 442/2003 Kdy je jednostranný adresovaný právní úkon perfektní a účinný Právní úkon není perfektní, nedošel-li adresovaný projev vůle jednajícího do sféry adresáta. Projev vůle adresátovi dojde v okamžiku, kdy se dostane do sféry jeho dispozice, tedy jakmile nabude adresát objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle (schránka, do bytu, zařízení pro příjem pošty u P.O.). Od tohoto okamžiku je právní úkon pro jednající subjekt závazný a nelze jej jednostranně odvolat. To, aby se adresát seznámil s obsahem právního úkonu přitom není nezbytné; dostačuje, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah.

Dojití R 17/2001 Převod nemovitostí, písemná forma K uzavření smlouvy o převodu nemovitosti nedojde v důsledku jakéhokoliv včasného prohlášení adresáta návrhu (obláta) o přijetí návrhu, ale jen v důsledku prohlášení projeveného písemnou formou na téže listině, jako návrh na uzavření smlouvy. Vůči nepřítomnému navrhovateli je přijetí návrhu účinné až do okamžiku, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy, podepsaný adresátem návrhu.

Je inzerát ofertou? Prodám čtyři pejsky hnědého labradora bez PP, pes s PP, fena bez PP z chovné stanice. Krytí zdokumentované, 100% čistý chov. K odběru konec října. Foto štěňata. V případě zájmu volejte na 602 477 237 Cena: 3 500,- Kč Invitatio ad offerendum

Návrh a jeho odvolání (zrušení) 1) Projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. (2) Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, i když je neodvolatelný, může navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem. (3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže odvolání dojde osobě, které je určeno dříve, než tato osoba odeslala přijetí návrhu. (4) Návrh nemůže být odvolán a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost.

Zánik návrhu 1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí, b) uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu, nebo c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli. (2) Ústní návrh zaniká, není-li přijat ihned, ledaže z jeho obsahu vyplývá něco jiného. (3) Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramu počíná běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůta určená v dopisu od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno, od data uvedeného na obálce. Lhůta pro přijetí návrhu určená navrhovatelem telefonicky, dálnopisně nebo jinými prostředky umožňujícími okamžité sdělení začíná běžet od okamžiku, kdy návrh dojde osobě, které je určen.

Lhůta K přijetí návrhu Vám stanovíme lhůtu sedmi dnů… Kdy lhůta vyprší? Posuďte jednotlivé situace.

Přijetí návrhu (1) Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. (2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím. (3) Pozdní přijetí má přesto účinky včasného přijetí, jestliže navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a to ústně nebo odesláním zprávy. (4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjadřuje přijetí návrhu, vyplývá, že byly odeslány za takových okolností, že by došly navrhovateli včas, kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem, má pozdní přijetí účinky včasného přijetí, ledaže navrhovatel bez odkladu vyrozumí ústně osobu, které byl návrh určen, že považuje návrh za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu.

Přijetí návrhu (1) Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. (2) (1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. (2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy. (3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je,aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto osoby návrh přijmou.