SPRÁVNÍ PRÁVO
Pojem a prameny Správní právo - souhrn právních norem o výkonné státní moci a o veřejné správě, tj. A) o organizaci a činnosti státního administrativního aparátu (státní správní orgány) - ústřední orgány státní správy vykonávají správu na celém území státu (např. ministerstva) - územní orgány státní správy spravují záležitosti určitého územního celku (např. okresu)
B ) o územní samosprávě (nestátní orgány s jistou autonomií a právní subjektivitou) - obce a vyšší územní celky (země, kraje) Toto odvětví je charakterizováno velkým rozsahem a různorodostí právních norem, neboť zasahuje např. do občanských záležitostí, sociální péče, stavebnictví, veřejného pořádku a jiných spolu navzájem málo souvisejících věcí.
Hlavní prameny správního práva Ústava České republiky Zákon o obcích čili obecní zřízení Zákon o okresních úřadech, o správním řízení ( správní řád ) Zákon o Policii České republiky Zákon o přestupcích Soudní řád správní
Další prameny správního práva Zákon č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR Zákon č.128/2000 Sb. o obcích Zákon č.129/2000 Sb. o krajích Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze
vedlejší prameny správního práva vyhlášky ministerstev nařízení obce (přijímá je rada obce) nařízení kraje, příp. hl. města Prahy další (např.: nařízení krajské hygienické stanice, krajské veterinární správy, správy národního parku, správy chráněné krajinné oblasti)
OBCE Obec - územní celek složený z intravilánu ( vnitřní část obce určena k bydlení a k zástavbě ) a z extravilánu ( vnější část – pole, louky, lesy, rybníky apod. ) Z právnického a ekonomického hlediska je obec právnickou osobou, má své jméno, může mít a používat svůj znak a obecní prapor. Rozlišujeme obce, pověřené obce, města, statutární města Hospodaření obce se řídí dle vlastního rozpočtu, obec má svůj majetek a finanční zdroje.
Působnost obcí samostatná – hosp. a kulturní rozvoj obce - tvorba a ochrana zdravého živ. prostředí uspokojování potřeb občanů (bydlení a dopravu, veřejný pořádek apod.) Při výkonu obecní samosprávy jedná obec nezávisle na st. orgánech, řídí se pouze zákony, může vydávat vlastní obecní vyhlášky. přenesená – výkon státní správy – obec se řídí nejen zákony, ale také prováděcími předpisy vlády a ústředních orgánů státní správy (např. stavební řád, správní poplatky, přestupky).
Občané fyzické osoby mající v obci trvalý pobyt nebo jim bylo uděleno čestné občanství. Mohou se ( od 18 let ) účastnit na zasedání obecního zastupitelstva, podávat návrhy obecním orgánům, účastnit se voleb a místního referenda.
Orgány obce Obecní zastupitelstvo – nejvyšším orgánem obce, dle velikosti má 7 – 70 členů, jež jsou voleni občany na 4 roky, aktivní i pasivní volební právo je od 18 let. Rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech obce ( např. územní plán,program rozvoje, rozpočet), volí členy obecní rady, starostu a jeho zástupce. Obecní rada – 5 – 13 členů, výkonný orgán obce, při výkonu samostatné působnosti odpovídá obecnímu zastupitelstvu, při přenesené působnosti okresnímu úřadu. Starosta – zastupuje obec, svolává a řídí schůze obecní rady a zasedání obecního zastupitelstva ( v Praze a stat. městech se nazývá primátor )
Další obecní orgány Komise – iniciativní a kontrolní orgány ( např. finanční ) Odbory – odborné výkonné orgány pro jednotlivé úseky činnosti Obecní úřad – tvoří jej starosta, jeho zástupce a pracovníci tohoto úřadu. Plní úkoly uložené radou a usměrňuje práci organizací podřízených obci. Administrativní aparát s větším počtem zaměstnanců řídí tajemník.
V malých obcích a v městských obvodech stat V malých obcích a v městských obvodech stat. měst, kde zastupitelstvo má méně než 15 členů, se rada, komise ani odbory nezřizují SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ – postup, jak spr. orgány jednají a rozhodují o právech a povinnostech účastníků (právnických i fyzických osob)
Zdroje : Ústava České republiky (zákon č.1/1993 Sb.) Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) Zákon o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb.) Hendrych D. a kol.. Správní právo, obecná část. 7. Praha: C. H. Beck, 2009.