Pořádek slov v české větě Dana Šimečková

Pořádek slov (slovosled) V české větě je velmi pružný, ale ne zcela libovolný Je určován těmito činiteli: 1. významová stránka věty (tj. aktuálním členěním větným 2. mluvnická (gramatická) stavba věty 3. rytmické zřetele

1. Významová stránka věty, tzv aktuální členění větné Ve větě rozlišujeme to, co je známé, od toho, co je nové, tj. je vlastním jádrem sdělení Toto jádro sdělení se klade v klidných větách oznamovacích na konec věty Část podmětová stává před částí přísudkovou, ale není to tak vždy

Následující text opište a podtrhněte v něm: - rovnou čarou to, co považujete ve větách za základní sdělení - vlnovkou to, co se ve větách opakuje …Byl tam strmý svah. Po něm se pohyboval řetěz aut. Prázdná auta stoupala pro nový náklad k slepé železniční koleji. Tam se náklady překládaly z vagónů. 5

V souvislém, klidném projevu navazují jednotlivé věty na sebe po významové stránce tak, že věta následující začíná tím, co je známé z věty předchozí. Řešení: Byl tam strmý svah. Po něm se pohyboval řetěz aut. Prázdná auta stoupala pro nový náklad k slepé železniční koleji. Tam se náklady překládaly z vagónů. jádro sdělení východisko

Krásných výsledků jste dosáhli! Ve větách vzrušených, se silným citovým zabarvením nebo pokud chceme něco hodně zdůraznit, bývá obrácený pořádek slov-jádro sdělení je ve větě na prvním místě Příklad: Maminka přijela! Krásných výsledků jste dosáhli!

2. Mluvnická stavba věty =některé části vět (větné členy) mají své ustálené místo Neshodný přívlastek – stojí většinou za řídícím PJ výjimka: Palackého ulice, Verdiho opery b) Shodný přívlastek holý nebo méně rozvitý – stojí většinou před PJ, rozvinutý za PJ výjimka: názvosloví (kočka domácí), historické názvy (Univerzita Karlova) c) Přístavek – stojí za jménem, které určuje Př. Bedřich Smetana, klasik české hudby

d) Ve větě by neměly vznikat tzv. falešné skladební dvojice, tj d) Ve větě by neměly vznikat tzv. falešné skladební dvojice, tj. větné členy, které k sobě patří, by měly být u sebe Př. Je pravděpodobné, že parlament neschválí jednomyslně jmenovanou vládu. Je pravděpodobné, že parlament jednomyslně neschválí jmenovanou vládu.

3. Rytmické zřetele Určuje je zejména to, že některá slova ve větě jsou nepřízvučná, tzv. příklonky Jsou to: krátké tvary zájmen se, si mi, tě, ho, mu, nás, vás, jim… slovesa být, jsem, jsi, byl, bych… spojka však

Psala se léta devadesátá. Tendence příklonek je taková, že se kladou ve větě za 1. přízvučný člen nebo ve větě vedlejší za spojovací výraz (výjimku tvoří spojky avšak ale, kdežto – přímo po nich se příklonky nekladou). Příklad: Minulý měsíc jsem u vašeho podniku objednali kyselinu sírovou, zboží však dosud nedošlo. Psala se léta devadesátá. Vidím, že se ti zdá práce těžká, ale neříká se nadarmo: Bez práce nejsou koláče.

Doplňující poznámky: Je-li 1. přízvučný člen rozsáhlejší celek, klade se příklonka až za něj, nebo až za celek následující Příklad: České vojsko se dalo na pochod.

Setká-li se ve větě více příklonek, řadíme je takto: 1. jsem, byl, bych … (pokud je ve větě byl bych, je většinou opačné pořadí bych byl) 2. se, si… 3. mi, tě, ho… 4. však Příklad: Dnes nemá čas, zítra by se mu však mohl věnovat.