Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT. DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT. DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT."— Transkript prezentace:

1

2 DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

3 DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

4 Souvětí – věta složená = větný celek složený ze dvou nebo několika vět, které spolu souvisí po stránce obsahové Věta jednoduchá Začal padat sníh. Bez práce nejsou koláče . Souvětí Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

5 V souvětí rozlišujeme:
Věty hlavní nezávisí mluvnicky na jiné větě, a proto se na ni nemůžeme zeptat Přišlo jaro a lidé vyšli do polí. VH1 a VH2. = a, ale, nebo, avšak, ani = souřadící spojky Věty vedlejší závisí mluvnicky na jiné větě = řídící = a proto se na ni můžeme touto větou řídící zeptat. Dostavil se úspěch, který nikdo nečekal. (Dostavil se jaký úspěch?) - věta vedlejší obvykle zastupuje některý větný člen věty řídící

6 Připojení vedlejších vět k větám řídícím:
Spojkami podřadícími (protože, že, když, ačkoli, aby …) = vedlejší věty spojkové Vztažnými zájmeny (kdo, co, který, jaký, čí, jenž) Vztažnými příslovci (kde, kdy, jak, kam, odkud, odkdy, proč …) = vedlejší věty vztažné

7 Souvětí Podřadné Souřadné
- spojení pouze jedné věty hlavní a jedné nebo několika vět vedlejších Souřadné - spojení alespoň dvou vět hlavních. Na kterékoli hlavní větě může záviset jedna nebo i několik vedlejších vět

8 Druhy vedlejších vět Věta přísudková Věta předmětná Věta přívlastková
Věta podmětná Věta přísudková Věta předmětná Věta přívlastková Věta doplňková Věta příslovečná místní časová způsobová měrová zřetelová příčinná účelová podmínková přípustková                                                                                                                                   

9 Postup při rozboru souvětí
Vlnovkovitě podtrhneme přísudky, většinou určitá slovesa. 2) Určíme počet vět (podle počtu přísudků). Označíme věty hlavní (VH) a vedlejší (VV); hlavní věty jsou připojeny spojovacími výrazy (spojky souřadící) nebo beze spojek; vedlejší věty jsou uvozeny spojkami podřadícími nebo vztažnými slovy. Provedeme grafický nákres: Na prvním řádku (v první rovině) uvádíme všechny věty hlavní v takovém pořadí, jak následují za sebou. V ostatních řádcích (rovinách) zakreslujeme vedlejší věty, a to tak, aby věty závislé byly vždy o jeden řádek (jednu rovinu) níže než jejich věty řídící, musíme při tom dodržet i správné pořadí vět, jak jsou napsány v uvedeném souvětí.

10 Věta podmětná Je směšné nemluvit spolu Je směšné, když spolu nemluvíme. VH1 když VV2 (otázka: Kdo, co je směšné? odpověď : Když spolu nemluvíme.) Není nutné, abys tam šel. (otázka: Kdo, co není nutné? odpověď : Abys tam šel.) VH1 abys VV2 Závěr: Otázka: kdo, co Funkce: VV vyjadřuje podmětnou část HV Typické SP: že, aby, jak, kdo, co

11 Věta přísudková VH1 VV2 (otázka: Jaká Klára není?
Klára není nespolehlivá Klára není taková, aby se na ni nedalo spolehnout. VH1 abys VV2 (otázka: Jaká Klára není? odpověď : Aby se na ni nedalo spolehnout.) Řeka byla stříbrná Řeka byla, jako by ji postříbřil. (otázka: Jaká řeka byla? odpověď: Jako by ji postříbřil.) VH1 jako VV2 Závěr: Otázka: kdo – co je?, kdo – co je jaký? kdo – co je kým/čím? Funkce: vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou SP: neexistují v pravém slova smyslu X pomůckou: je – když, je – jako by, je takový - že

12 Věta předmětná Řekl nám o svém příchodu. Řekl, že k nám přijde. VH1
(otázka: Koho, co nám řekl? odpověď: že k nám přijde) že VV2 Pro pláč ani nebyla schopna mu poděkovat. Pro pláč ani nebyla schopna, aby mu poděkovala. VH1 (otázka: pro pláč nebyla schopna čeho? odpověď: aby mu poděkovala) aby VV2 Závěr: Otázka: pádové otázky kromě 1 a 5. Pádu Funkce: vyjadřuje předmět VH Typické SP: že, aby, jak, kdo, co, kde, kam …

13 Věta přívlastková Znáte toho zrádného člověka? Znáte toho člověka, který vás zradil? VH1 (otázka: znáte jakého člověka? odpověď: který vás zradil.) který VV2 Obrátil se na nás s prosbou, abychom mu pomohli. VH1 abychom (otázka: obrátil se na nás s jakou prosbou? odpověď: abychom mu pomohli) Závěr: Otázka: jaký, který, čí? Funkce: VV plní fci přívlastku nějakého jména ve VH – přisuzuje mu vlastnost Typické SP: kdo, co, který, jaký, čí, jenž (vzt. zájmena) kde, kam, odkud, kudy (vzt. příslovce) že, aby, jak, zda ….(spojky) VV2

14 Věta doplňková Vidím ho tam stojícího s hlavou skloněnou.
Vidím ho, jak tam stojí s hlavou skloněnou. VH1 jak Závěr: Otázky: 1. Jaký? – otázka k nějakému jménu VH 2. Jak? Za jakých okolností? – otázka k přísudku VH Funkce: VV plní 2 fce (Pk, PU) Typické SP: jak, kterak Pomůcka: ve VH je sloveso smyslového vnímání (vidět, spatřit, pozorovat, slyšet, sledovat) VV2 Pozoroval ji, jak se učí tančit polku. jak VH1 VV2

15 Věta příslovečná místní
Vrátil se odtamtud Vrátil se tam, odkud přišel. (Otázka: Kam se vrátil? Odpověď: Odkud přišel.) VH1 odkud VV2 Odbočil na lepší cestu Odbočil tam, kde byla lepší cesta. VH1 kde VV2 Závěr: Otázka: kde, kam, odkud? Funkce: VV vyjadřuje místní okolnost děje VH. Typické SP: kde, kam, odkud…..(vztažná příslovce)

16 Věta příslovečná časová
Počkám až do tvého příchodu. Počkám na tebe, dokud nepřijdeš. VH1 dokud (Otázka: Dokdy na tebe počkám? Odpověď: Dokud nepřijdeš.) VV2 Při odchodu zabouchl Když odcházel, zabouchl dveře. VH2 Když VV1 Závěr: Otázka: kdy? Funkce: VV vyjadřuje časovou okolnost děje VH. Typické SP: když, až, zatímco, kdykoli, jen, sotva, než, nežli, jakmile, dokud, potud.

17 Věta příslovečná způsobová
Petr slušně pozdravil Petr pozdravil, jak se sluší. (Otázka: Jak pozdravil? Odpověď: Jak se sluší.) VH1 jak VV2 Závěr: Otázka: jak? jakým způsobem? Funkce: VV plní funkci příslovečného určení způsobu. Typické SP: jak, jako Model jsem sestrojil přesně podle návodu. Model jsem sestrojil přesně tak, jak to bylo v návodu. VH1 jak VV2

18 Věta příslovečná způsobová měrová
Zlata mu dal král plnou náruč. Zlata mu dal král tolik, kolik jen mohl unést. VH1 kolik (Otázka: Kolik mu dal král zlata? Odpověď: Kolik jen mohl unést.) VV2 Pomůcka: Na měrové věty často okazujeme zájmeny (Čím déle o tom přemýšlím, tím méně si s tím vím rady.) nebo číslovkami (Dostal tolik, kolik si zaslouží.). Věta příslovečná způsobová zřetelová Pro naši rodinu je tento byt malý. Pokud jde o naši rodinu, je tento byt malý. VH2 Pokud VV1 Pomůcka: Tyto věty mají často na začátku výrazy: pokud jde o, co se týká, co se týče…..

19 Věta příslovečná příčinná
Třásl se zimou Třásl se, protože mu byla zima. VH1 protože (Otázka: Proč se třásl? Odpověď: Protože mu byla zima.) VV2 Nepřišel včas, poněvadž mu ujel autobus. VH1 poněvadž VV2 Závěr: Otázka: proč? z jakého důvodu? z jaké příčiny? Funkce: VV vyjadřuje příčinu děje VH Typické SP: protože, poněvadž, že, jelikož, ježto

20 Věta příslovečná účelová
Vyzval ji k tanci Vyzval ji, aby si zatančili. VH1 aby (Otázka: Za jakým účelem ji vyzval? Odpověď: Aby si zatančili.) VV2 Lidé postávali v ulicích, aby viděli průvod. VH1 aby VV2 Závěr: Otázka: za jakým účelem? za jakým cílem? Funkce: VV vyjadřuje smysl – účel konání děje VH Typické SP: aby

21 Věta příslovečná podmínková
Co by si počali bez maminky. Co by si počali, kdyby neměli maminku. VH1 (Otázka: za jaké podmínky by si počali? Odpověď: kdyby neměli maminku.) kdyby VV2 Kdybych jel do Prahy, šel bych do Národního divadla. VH2 Kdybych VV1 Závěr: Otázka: za jaké podmínky? Funkce: VV formuluje podmínku, za níž děj VH probíhá Typické SP: jestliže, -li, kdyby, když, pokud

22 Věta příslovečná přípustková
Jana je i přes své mládí velmi nemocná. I když je Jana mladá, je velmi nemocná. VH2 (Otázka: Přes co je Jana nemocná? Odpověď: I když je mladá.) I když VV1 Ačkoli do začátku představení chybělo čtvrt hodiny, bylo hlediště plné. VH2 Ačkoli VV1 Závěr: Otázka: navzdory čemu, i když připustíme – že, přes co Funkce: VV vyjadřuje okolnost, jež je v rozporu s dějem VH, ale který platí Typické SP: ačkoli, třebaže, přestože, i když, i kdyby, ani když, ač, ať

23


Stáhnout ppt "DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT. DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT."

Podobné prezentace


Reklamy Google