SEMINÁŘ PRO PEDAGOGY JAK FUNGUJE SENÁT?

CO POTŘEBUJE SENÁT KE SVÉMU FUNGOVÁNÍ? SENÁTORY PRAVOMOCI PRAVIDLA

VOLBY DO SENÁTU PČR volební období senátora je šestileté každé dva roky se volí v 1 třetině volebních obvodů senátoři jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva – každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let volby probíhají podle zásad většinového systému (volby do PS probíhají podle zásad poměrného zastoupení) senátorem může být zvolen občan ČR, který dosáhl věku 40 let (poslancem od 21 let) volby vyhlašuje prezident republiky navrhovat kandidáty mohou politické strany a hnutí nebo mohou kandidovat nezávislí kandidáti

VOLBY DO SENÁTU PČR VÝSLEDKY VOLEB V prvním kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu nezíská, koná se o týden později druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V druhém kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Po každých volbách je možnost podat návrh na neplatnost hlasování, voleb nebo neplatnost volby kandidáta – rozhoduje Nejvyšší správní soud Opakované volby se konají, pokud se kandidát postupující do 2.kola vzdal kandidatury, pozbyl práva volit, zemřel, byl odvolán anebo byla volba shledána neplatnou. O neplatnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud, jeho případné rozhodnutí může zvrátit Ústavní soud. Doplňovací volby se konají, pokud v průběhu volebního období mandát senátora zanikl. Senátor je v doplňovacích volbách volen jen na zbytek volebního období senátora, kterému zanikl mandát. Doplňovací volby se nekonají rok před skončením volebního období.

NESLUČITELNOST FUNKCÍ VOLBY DO SENÁTU PČR NESLUČITELNOST FUNKCÍ Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu. Senátor nemůže zastávat zároveň funkci prezidenta republiky, soudce a další funkce stanovené zákonem (zákon o střetu zájmu) Člen vlády může být poslancem nebo senátorem – nemůže však být předsedou či místopředsedou Senátu, členem výboru či komise

USTAVENÍ SENÁTU Do 30 dnů od vyhlášení výsledků voleb se koná 1. schůze Senátu po pravidelných volbách - Ustavující schůze Senátu – na které senátoři : složí slib senátora, který zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." zvolí předsedu Senátu a místopředsedy Senátu (funkcionáře Senátu) zřídí a ustaví orgány Senátu (výbory a komise) senátor je povinen být členem jednoho výboru, s výjimkou Organizačního a Mandátového a imunitního výboru zvolí členy meziparlamentních delegací schválí zasedací pořádek v Jednacím sále Začíná tak FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁTU dvouleté období mezi pravidelnými volbami do Senátu

FUNKCIONÁŘI SENÁTU Předseda Senátu je volen Senátem vždy po nových volbách do třetiny Senátu. Předseda Senátu zastupuje Senát navenek. Mezi jeho pravomoci patří svolávání, zahajování, přerušování a ukončování schůze Senátu; podepisování usnesení Senátu. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podepisuje zákonná opatření Senátu. Vyhlašuje volby prezidenta republiky. V případě neobsazené funkce prezidenta a současného rozpuštění Sněmovny vykonává část pravomocí prezidenta svěřenou předsedovi Sněmovny. Místopředsedové Senátu zastupují předsedu Senátu. Střídají se v řízení schůze Senátu . Předseda a místopředsedové Senátu jsou podle Jednacího řádu Senátu členy Organizačního výboru.

předseda Senátu Milan Štěch FUNKCIONÁŘI SENÁTU předseda Senátu Milan Štěch

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka FUNKCIONÁŘI SENÁTU 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková místopředseda Senátu Petr Pithart místopředsedkyně Senátu Alena Palečková místopředseda Senátu Zdeněk Škromach

VÝBORY SENÁTU Výbor projednává věci, které jsou mu přikázány, a věci, na jejichž projednávání se usnese. V 8. funkčním období má Senát tyto výbory: Organizační výbor – 13 členů - předseda Senátu Milan Štěch Mandátový a imunitní výbor – 13 členů – senátor Jaroslav Kubera Ústavně-právní výbor - 10 členů – senátor Miroslav Antl Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu – 11 členů – senátor Jan Hajda Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí – 11 členů – senátor Ivo Bárek Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice – 9 členů – senátor Jaromír Jermář Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost – 11 členů – senátor Josef Regec Výbor pro záležitosti Evropské unie – 11 členů – senátor Luděk Sefzig Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku – 11 členů – senátorka Daniela Filipiová

KOMISE SENÁTU Komise Senát zřizuje zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu a nebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů. Členy komisí mohou být kromě senátorů i další osoby. Senát na rozdíl od výborů stanoví komisím úkoly, ty o jejich plnění Senát každoročně informují. Specifické postavení má volební komise – Senát na počátku každého funkčního období jako první bere na vědomí její ustavení. Organizuje veškeré volby a nominace probíhající v Senátu.

KOMISE SENÁTU KOMISE SENÁTU V 8. FUNKČNÍM OBDOBÍ Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí – 15 členů – senátor Tomáš Grulich Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí – 11 členů – senátorka Jana Juřenčáková Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu – 11 členů – senátor Karel Korytář Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova – 15 členů – senátor Petr Šilar Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky – 13 členů – senátor Jiří Oberfalzer Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury – 9 členů – senátorka Jiřina Rippelová Volební komise – 10 členů – senátor Jiří Pospíšil

SENÁTORSKÉ KLUBY Nejsou orgány Senátu Senátoři se sdružují v senátorských klubech podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím, za něž kandidovali ve volbách. K ustavení senátorského klubu je třeba nejméně pěti senátorů. Senátorský klub mohou zřídit i senátoři, kteří ve volbách kandidovali jako nezávislí či senátoři nominovaní stranami nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení klubu. Každý senátor může být členem jen jednoho senátorského klubu.

V 8. funkčním období jsou v Senátu tyto senátorské kluby: Senátorský klub České strany sociálně demokratické – 38 členů – senátor Petr Vícha. Senátorský klub Občanské demokratické strany – 24 členů – senátor Richard Svoboda. Senátorský klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové - 7 členů – senátor Václav Koukal. TOP 09 a Starostové – 5 členů – senátorka Soňa Paukrtová. Senátorů nezařazených do klubu je 7 (Marta Bayerová, Vladimír Dryml, Václav Homolka, Alena Dernerová, Jaroslav Doubrava, Petr Pakosta a Jiřina Rippelová).

ČINNOST SENÁTU Senát - projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou. - dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv (společně s PS, ratifikuje prezident republiky). - projednává informace vlády a další dokumenty (výroční zprávy). - navrhuje zákony Poslanecké sněmovně. - vyjadřuje se k návrhům legislativních aktů a dalším dokumentům Evropské unie. - přijímá legislativní opatření, je-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna. - vyhlašuje válečný stav, vyslovuje souhlas pobytem cizích vojsk na území ČR či vysláním ozbrojených sil mimo území ČR (společně s PS).

ČINNOST SENÁTU Senát - vydává spolu s Poslaneckou sněmovnou usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad - může podat Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta republiky pro velezradu nebo hrubé porušení ústavního pořádku (3/5 senátorů, potvrzují 3/5 poslanců) - vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident republiky - předkládá prezidentu republiky návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (dále vláda a PS) - navrhuje prezidentu republiky ke jmenování předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů - navrhuje Poslanecké sněmovně 2 kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv a 2 kandidáty na funkci jeho zástupce (další 2 a 2 kandidáty navrhuje prezident republiky) - volí členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů

LEGISLATIVNÍ PROCES Jednání Senátu se řídí Ústavou České republiky a zákonem č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Senát má na projednání „běžných“ návrhů zákonů 30 dnů.

LEGISLATIVNÍ PROCES Senát může: vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat a je postoupen prezidentu republiky schválit – návrh zákona je postoupen prezidentu republiky zamítnout – návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců (101). To není možné v případě ústavních zákonů, volebních zákonů, zákona o jednacím řádu Senátu a tzv. stykového zákona. vrátit s pozměňovacími návrhy – návrh se vrací zpět do PS – ta o návrhu zákona hlasuje nejprve ve znění navrženém Senátem, pokud není přijato prostou většinou přítomných poslanců, hlasuje znovu o návrhu ve svém původním znění, to je přijato nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců (101) nepřijmout usnesení – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona neusnese, platí, že je návrh zákona přijat

LEGISLATIVNÍ PROCES

NELEGISLATIVNÍ ČINNOSTI SENÁTU veřejná slyšení návrh osob na funkci VOP a jeho zástupce projednávání petic NELEGISLATIVNÍ ČINNOSTI výroční zprávy soudci Ústavního soudu navrhování osob ÚOOÚ návrhy na státní vyznamenání senátor v dozorčí radě SZIF trestní stíhání senátorů

SENÁT JAKO ÚSTAVNÍ POJISTKA Senát nelze rozpustit. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Bezpodmínečného souhlasu Senátu je potřeba: při přijímání ústavních zákonů (kvalifikovaná většina 3/5 přítomných senátorů) a některých dalších zákonů, např. volebních k ratifikaci mezinárodních smluv k vyhlášení válečného stavu, k pobytu cizích vojsk na území ČR či k vyslání ozbrojených sil mimo území ČR

SENÁT A VEŘEJNOST Schůze Senátu jsou veřejné, pokud se Senát neusnese, že schůze nebo její část je NEVEŘEJNÁ. To se týká zvláště projednávání utajovaných otázek souvisejících s obranou nebo bezpečností státu. Projednávání zákonů a zákonných opatření je vždy veřejné. Totéž platí pro schůze senátních výborů a komisí. Veřejné jsou i všechny senátní publikace (senátní tisky, těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu, přijatá usnesení a protokoly s výsledky hlasování).

Senát zapojuje do své činnosti odbornou i laickou veřejnost pomocí: SENÁT A VEŘEJNOST Senát zapojuje do své činnosti odbornou i laickou veřejnost pomocí: - veřejných slyšení (výborů i pléna) - projednávání petic (ve výborech i na plénu)

Více informací naleznete na www.senat.cz v sekcích: Senát PČR Činnost Dokumenty a legislativa